Rudé poupě 08

Zatímco byla Hin s Gaarou, Temari si poněkud zničeně sedla na židli. Shikamaru k ní přišel, sedl si naproti ní a zeptal se: „Proč ty se musíš pořád o někoho starat, řekni?“
Temi k němu zvedla hlavu a i přes to, že Shikamaru tu otázku očividně nemyslel vážně, místo usmání odpověděla: „To bude tím, že jsem se narodila první.“
„Tohle mi asi budeš muset vysvětlit.“ Odpověděl mladík.
„Víš, to se těžko vysvětluje, když nemáš sourozence.“
„Já jsem občas docela chápavý, věř mi.“
„To jen, že jsem se pořád o někoho starala, přebírala zodpovědnost a občas se starám i o tebe.“
„To je fakt. V těch chvílích mi až děsivě připomínáš mámu.“ Odvětil s úsměvem.
‚Je od tebe hezké, že mě chceš rozveselit, ale upřímně ti to moc nejde, Shikamaru.‘
„Nech to být, já jsem v pořádku.“ A usmála se.
Shikamaru se také usmál a vyzval ji k tanci slovy: „Smím prosit, zlato?“
Temari se zasmála a přijala nabízenou ruku.

V té chvíli byla na parketu ještě jedna dívka. Hinata tančila s Kazekagem bez jediného slova a jen přemýšlela, jak tohle absurdní setkání skončí.

Zatímco si Hin dělala starosti, Temari se zase po delší přestávce bezstarostně bavila. Shikamaru se to během těch dvou let dobře naučil a tentokrát byly její střevíčky bez ujmy.
Její tanečník se jí náhle zeptal: „Tak co, nenapodobíme Hin s Gaarou a nezmizíme?“
Temari se najednou začala smát a zastavila se. Shikamaru byl jen rád, že píseň skončila. Odvedl svou rozesmátou společnici ke stolu a až tam se začal smát s ní.

Zbytek oslavy probíhal v klidu a stejně tak i hostina. TenTen se rozloučila s holkami a zamířila s Nejim pryč. Shikamaru se nad tím jen pousmál. Bylo to tak zvláštní, najednou se něco změnilo a on si nebyl jistý, co to pro ostatní a taky pro něj znamená, v čem bude ta velká změna v jejich chování až se za týden vrátí z líbánek?
Tiše rozjímal o manželství a změnách, které přináší, než do něj strčila Temari. Mladík se na ni podíval a její výraz mu dal jasně najevo, co se děje.
„Promiň, neposlouchal jsem.“
„Všimla jsem si.“ Řekla naoko naštvaně.
Shikamaru se jen usmál a čekal, až zopakuje, co říkala.
Temi protočila oči a začala odříkávat: „Jsem pořád členem Suny, takže chci zítra s Gaarou probrat všechno potřebné.“
„To už si zase budu muset hledat program sám?“ Zeptal se otráveně.
„Já vím, je to otrava, že?“
Shikamaru ji s úsměvem od ucha k uchu políbil na tvář.

Hinata se vrátila domů a unaveně padla na postel.
Ten večer nebyla schopná usnout a jen se převalovala. Nemohla přestat myslet na dnešní den. Byl tak zvláštní, že ani nevěděla, co si o něm má vlastně myslet.
Na jedné straně byl Naruto milující Sakuru a na druhé Gaara. Hin nemohla vyhnat z hlavy obraz mladého Kazekageho a v duchu si za to nadávala.
Jaký mělo smysl myslet na někoho, kdo za pár dní odjede do jiné vesnice?
Hin odpověď neznala, její hlava říkala pravý opak než její srdce.
Hinatino podvědomí hledalo tu správnou odpověď ještě dlouho po tom, co její vědomí otupil spánek.

Mladý Kazekage v tu chvíli myslel na to samé.
Gaara ji chtěl poznat lépe, ale rozum mu bránil přijít za ní. Jak už to u Gaary bývá i teď zvítězil rozum a mladík se vydal na cestu do říše snů.