DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Nadai Sugito - Zlaté písky
Nadai pomalu vyšel z pokoje a šel se obléci.
Jakmile sešel ze schodů, pozdravil tetu, ani se na ni nepodíval.
Nejdříve si šel vyčistit zuby, poté se oblékl, a jakmile byl hotov,
okamžitě zamířil do sklepa, jeho nejoblíbenější části domu.
Seběhl schody a nacházel se ve svém vlastním světě.
Bylo zde plno stolů, lamp, všemožných nářadí, ruce, kluby loutek,
končetiny atd...
Nadai skočil k jeho vlastní loutce (Na obrázku, loutka nalevo od postavy) a upevnil si ji na záda. Musel se trochu snížit a jeho loutka se mu obmotala kolem trupu a končetin. Jakmile byl hotov, přehodil přes sebe černý plášť, který končil někde u jeho kolen a zapnul si jej u krku.
"Je čas vyrazit, Fai..."
Mumlal si pro sebe, často si vykládal se svými loutkami.
Ale jelikož jeho loutka taky něco vážila, byl přikrčený a jeho chůze se zpomalila na polovinu.
Vyšel schody a bez rozloučení opustil dům. Mířil si to přímo na Nádvoří paláce. Jelikož se s největší pravděpodobností stal členem Zlatých písků. Cesta tam mu trvala celkem půl hodiny, ale mu to nevadilo, nikam nespěchal, jeho tělo si na tuto polohu zvyklo a navíc tak posiloval nohy, jelikož musely unést váhu navíc.
Jakmile přišel na nádvoří, rozhlížel se kolem sebe a díval se, jestli tady někdo je. Byl tady prvně v životě. A jestli byl někdo na nádvoří, určitě si musel této malé, shrbené, pláštěm zahalené postavy všimnout.
Nadai se jen koukal okolo a uvažoval, kam jít.
"Vidíš někoho Fai?" Ptal se své loutky
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Sayuri Sugito
Sayuri sledovala jak pomalu kolegové z Černých písků přicházejí, dál jen trpělivě seděla a občas jen pokývla na pozdrav. Když konečně dorazila Akemi, stále seděla, vůbec se jí nechtělo dělat něco tak nudného jako je obyčejné kopání do pytle, to dělala často sama doma, navíc to je zase předzvěst jednoho z jejích "trochu" náročnějších tréninků, takže je zbytečné se nějak přetěžovat hned na začátku. Vstala až tehdy, jakmile jim Akemi ukázala velice zajímavou techniku s letícím kunaiem proti zdi, byl vskutku rychlý a její střela byla až hrozivě přesná. "Velice hezké." zamumlala sotva slyšitelně Sayuri.
Tohle pro ni nemohl být žádný problém, je loutkář, navíc v jejím věku jeden z nejlepších, možná jen možná i nejlepší. Rozhodla se hned to zkusit, nezdar nepřicházel v úvahu, Sayuri vodu milovala, přesto se však dnes nehodlala namočit.
Vyhodila jeden kunai, pokusila se ho zastavit stejně jako Akemi, ale nevědomky vytvořila loutkářská vlákna. Mírně se zamračila a přitáhla si kunai k obličeji, jakoby svá vlákna zkoumala.
"Pff...síla zvyku." usmála se a vlákna v žiku povolila a kunai chytla, opět jej vyhodila a tentokrát ho chytla i správným způsobem. Chvíli si s ním jen tak hrála, líbilo se jí to, navíc si pak držením kunaie ve vzduchu byla více jistá. Když s hraním přestala, podívala se na svůj terč a nasměrovala svůj kunai. Nebyl ani zdaleka tak rychlý jako Akemi a o podobné přesnosti se také nedalo mluvit, ale do terče se trefila, navíc i s přesností byla celkem spokojená na první pokus to ušlo. "Hmm...trochu to potrénuju a bude to dokonalé." zasmála se a pokračovala dál.
Senji Hazari
Plavání při neúspěchu? Nu proč ne, vodu mám rád a v okolí jí není zrovna mnoho. Ale jde o ovládání chakry, disciplínu, ve které jsem byl vždy dobrý, a předpokládám, že jeden kunai po několika minutách soustředění zvládnu. Problém pak možná bude s ostatními, ale to ted řešit nemusím. Vyndal tři kunaie, dva položil před sebe na zem, jeden vzal do rukou, zavřel oči a soustředil se na chakru v rukách a kolem kunaie. Po kratší chvilce znovu otevřel oči, zvedl ruku nad kterou se mu vznášel nůž, mírně se pohyboval ze strany na stranu a teprve po další asi půl minutě pohyb ustal. Podíval se na terč, chvilku si ho měřil a přemýšlel, jak asi bude daleko. Potom nechal vystoupat kunai do stejné výšky, jako byl střed terče, a se zadrženým dechem ho vypustil. Zasáhl, nebyl to střed ale i s polovinou vzdálenosti středu od okraje byl spokojený, neboť výšku odhadl zcela přesně, a mírná odchylka doleva se časem jistě napraví. Mírně obdivně se podíval na Akemi, neboť rychlost jeho kunaie se s tou její nedala srovnávat, ale i to se časem zlepší, věděl, že pokud chce a bude trpělivý, dokáže mnohé.
Yasu Akemi
-Černé písky
"Samozřejmě. Vyžaduje to pokročilejší manipulaci s chakrou než na jakou jste zvyklí, ale jsem si jistá, že to zvládnete." Vybrala jednu ze stěn a začala na ně umisťovat terče. Pro každého jeden o poloměru 1,5 metru. Pro začátek. Napadlo ji, že by to mohli udělat jako soutěž. "Každý z Vás bude používat tři kunaie. Každý, kdo se netrefí ani jedním doběhne k bazénu, přeplave ho, doplave zpět a bude vrhat znovu. Až se všichni trefíte minimálně jedním kunaiem, upravím pravidla."
Prohrábla si vlasy a ještě dodala."K tomu bazénu...samozřejmě jej budete přeplavávat pod vodou. Na konci bazénu máte jeden nádech a zpátky."
Věděla, že když někdo takto přeplave bazén bude zadýchaný a míření se zhorší. O tom to ale celé bylo.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Keďže búchanie do mechov nikoho nebavilo, Akemi znova tleskla rukami aby na seba upútala pozornosť. Potom si od každého vypýtala kunai, keď jej ich všetci dali, vyhodila je do vzduchu.
Axen vznášajúce sa kunaie, "Zaujímavé" pomyslel si.
Potom Akemi nasmerovala letiace kunaie obrovskou rýchlosťou smerom na terč ktorý pod náporom kunaiov praskol a spadol na zem.
Axen sa otočil smerom k Akemi a spýtal sa: "Vy ste to najskôr obalili svojou čakrou aby ste s tými kunaimi mohli voľne manipulovať, mám pravdu?"
Yon Ki Zláté písky
Přístřešek a šálek byly příjemnou tečkou za malým pozdvižením.
"No, řeknu to takhle, zatím se nikdo alespoň trochu schopný nenašel, takže asi budu garda zatím sám, ale nevím, nějak extra se mi nechce učit nějaké malé nezkušené haranty, asi na to nebudu mít nervy no..." uskrl si čaje a pozoroval jak se ti dva snaží.
"Z těch dvou něco pude, možná se o ně budu zajímat později, ale uvidíme, nebudu ti je přebírat" zasmál se.
"Co s nimi plánuješ, nechceš je trochu popohnat?" šibalsky se usmál a v hlavě se mu jevily nejrůznější nápady, jak jejich trénign spestřit, nebo spíš jim ho pořádně znechutit.
Tekuard Ashikaru
Zamotala se mu hlava.Zapotácel se pár kroků a opřel se o kámen.Sakra,bylo toho moc.Chvilku tam seděl a sledoval Daisukeho.Ten kluk obětoval svojí loutku aby se zachránil.Sakra,to je jak naschvál,dostat loutkaře do týmu.A taky ovládá katon,no tak tohle už byl vrchol.Vzhlédl k nebi."Osude,co po mě chceš,co jsem ti kdy udělal."
Přenesl se vzpomínkami zpět.Jeho otec,Tekuard Takeshi,jak se za svobodna jmenoval a podle něhož má i jméno,měl úplně stejné chopnosti jako Daisuke.Jeho loutky nebyly až zas tak dokonalé,bojovat pomocí ohně ale uměl.Právě od něj věděl o Yonovi,dokonce znal i vyprávění o Biorim a dokonce i o jejich senseice Luce.Toužil se s ní jednou setkat.
No tak je čas se vrátit k tréninku.Věděl,že už to asi nebude tak jako předtím,protože se pořád ještě třásl.Přece jenom tohle byl jeho první vážný boj.Nebo ne až zas tak vážný,ale to bylo umocněno tím že se mu podařilo zranit jednoho z nejsilnějších chlápků ze Suny.Rozeběhl se proti krystalu a udělal asi čtyři tři kroky nahoru a pak do sloupu sekl kunaiem.Byl io dva kroky níž než předtím.Sakra.
Daisuke Sugito
Cvičiště
Daisuke se narovnal a kývl.
První den a už může Kamaitachiho opravit téměř od píky.
Tímhle tempem skončím v divadle leda. Povzdechl si a ve tváři se mu objevil takový prázdný, neutrální výraz, který byl pro něj typický, když ho něco mrzelo nebo štvalo.
Otočil se na Tekuarda.
„Dobrá práce, parťáku,“ posmál se krátce a vykročil zpět ke krystalickým stromům.
Sedl si do tureckého sedu před jeden a soustředil se. Vyhnal z hlavy chmury a soustředil se na chakru. Hodlal se zlepšit a hodlal s tím začít hned.
Po několika minutách, když už se cítil dostatečně klidně, narovnal se a opřel se chodidlem o strom. Že ho sleduje Yon a sensei úplně vypustil, jen by ho to rozptylovalo.
Zapřel se a přitáhl se ke kmeni.
Došel až k místu jeho posledního vrypu, udělal ještě dva kroky výš, udělal další vryp, a seskočil.
Gashi Ikishi
Gashi jen zakroutil hlavou "vy dva se nezměníte" řekl, protože si moc dobře pamatoval, že i když nebyl Yonův a bioriho vztah nejvstřícnější, tak aspoň jejich spolupráce nevázla. Potom se mu začal Daisuke omlouvat, za neuposlechnutí rozkazu, Gashi se jen pousmál "kdyby tohle byl opravdový boj a já věděl, že ten ninja není Yon, tak by jsem samozřejmě konal jinak a vy by jste odsud co nejrychleji zmizeli, takže když jsi porušil můj příkaz, tak to nebylo tolik vážné, ale ať se to už neopakuje a tvým trestem je tvá zničená loutka, jistě ti dá hodně práce dát ji zase do kupy" řekl a když vše skončilo a Birori zmizel, tak Yon nabídl Tekuardovi místo v zlatých píscích, Gashi se pousmál a sedl si vedle "Yone a snad jsi sem nepřišel přebírat mi mé žáky" řekl pobaveně a nad Gashim a Yonem se vytvořilo krystalové stínítko a opět vytvořil krystalový servis s dvěma krystalovými šálky a opět začal dělat čaj. Když se Yon zmínil o to, že se dlouho neviděly od "te" doby, tak mu bylo jasné, že myslí smrt Luky. Gashi si to dává za vinu, ale opravdu nic udělat nemohl, jen se pousmál a řekl "myslím na to každý den a nebude dne, kdy si to nepřestanu vyčítat" řekl a podal Yonovi šálek čaje a podíval se na jeho studenty "na co čekáte trénink ještě neskončil, lehce jste se rozptýlili, ale je čas trénovat tak šup šup" řekl a pak se podíval na Yona "a co ty čekal jsem, že už budeš mít plný tým nových adeptů do gardy osmého" zeptal se Yona a usrkával čaje.
Tekuard Ashikaru
Povedlo se to.Dával tomu šanci tak pět procent ale vyšlo to.Samozřejmě začal padat,s tím počítal.Počítal ale s dvěma styly záchrany a to budˇže ho Daisuke chytne nobo sklouzne po krystalu.Že se najednou bude dívat hadovi do ksichtu.A už vůbec ne hadovi kterého přivolal ninja.Dopadl na zem a chvíli zůstal v šoku.Had z něho jen neškodně slezl,i když měl naprosto dokonalou šanci ho poslat na onen svět."Co to je?"I když byl v šoku,byl šťastný.Byl to dá se říct zázrak,štěstí a náhoda.Ale povedlo se to.Popadl vyražený dech,což bylo nic v porovnání s tím co by se stalo,kdyby tam ten had nebyl.Měl bílo před očima,hada poznal po hmatu.Jak se postupně věci začali dávat dohromady,uslyšel hlasy.Ninja už tam nebyl,stál tam někdo úplně jiný.Zdálo se mu,že ten jeho ksicht už někde viděl.No jistě,osobní garda Kazekageho,Yon."Já a do Zlatých písků?Ne že by to nebylo lákavý,ale přece jenom to by se tenhle zázrak musel stávat častěji a s trochu větším efektem."řekl,jelikož neměl náladu si hrát na to že tohle dělá večer před spaním.Pomalu vstal a oklepal ze sebe písek,načež byl svědkem bitky mezi Yonem a jeho hadem.Když skončili,přistoupil k hadovi a s náležitou úsctou se mu poklonil a poděkoval za záchranu.Byl napochybách,ale ze zdvořilosti se poklonil i Yonovi.Cítil z toho chlapa respekt,příběhy které se o něm vyprávěli dělali hodně.Posbíral si wakizaši a kunai,které v letu pustil a čekal,co bude dál.