DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Yon Ki Zlaté písky
Nakonec si i ostatní něco objednali a oni čekali, než jim přinesou jídlo nebo čaj.
"Díky Nadai, ale nevím jak se jmenoval, myslím Hiropatka, nebo Hiranda? Nee... Nebyla to Miranda? Ksó..." snažil se přijít na jméno svého dalšího podřízeného avšak marně. Nemohl si ani za nic vzpomenout.
"No víte co, to je jedno, pak si vzpomenu, teď máme na práci důležitou věc" jeho výraz tak trochu zvážněl.
"Jde o to, že jsem po vesnici slyšel, že něco s naší divizí není v pořádku, že prostě vrchní velitel už není takový dobrák jaký býval. Já na tyto povídačky moc nedám, ale raději podniknu menší opatření, co se stane v píscích v nich taky zůstane, všechny tréningové metody, mise, ale i naše mimopracovní aktivity, všechno bude pro ostatní tajemství. Budeme trénovat převážně v noci, mimo vesnici, přes den budeme dělat nějaké obyčejné cvičení, nic únavného, ani důležitého, ale přes noc budeme makat..." podíval se na ty dva, jestli všechno pobírají a pak pokračoval.
"Nechci aby jste se do něčeho zapletli, proto si na vás dohlídnu osobně. Neberte to ale jako něco, co by vám mělo ublížit, spíš vám to pomůže. Všechno je po převratu trochu jiné a prostě, bojovali jsme proti svým lidem, co když někdo vykonává určitou zášť a jde po nás? Tím, že jste se stali členy zlatých jste se do toho taky dostali a jste taky cíl, proto musíme pracovat na vašem velkém, ale hlavně rychlém zlepšení..." jeho proslov vyrušila servírka, která právě donesla nášup jídla.
"Pusťte se do toho, pak to ještě proberem, Itakadimás" rozlepil hůlku a pustil se do jídla.
Tekuard Ashikaru
Tentokrát dobrovolně,se zaujetím poslouchal Gashiho vyprávění.Stejně jako Daisukeho,i Tekuarda zejímalo,kde tenhle člověk přišel k tak vyjímečným dovednostem.Zarazilo ho,když se Gashi podíval na něj při větě o budoucnosi a minulosti a doufal,že pocit,který to v něm vyvolalo rzy zmizí.Ovšem potom,co jim řekl o zítřku se malinko zarazil.Přežití v přírodě?Chtěl položit otázku,ale to už byl pryč.Pohlédl na Daisukeho.Doufal,že v jeho výrazu uvidí podobnou nejistotu,jakou měl on.V hlavě se mu najednou vynořili myšlenky typu-Co by se stalo,kdyby nás přepadli nějací nepřátelé?I když tomu sám nedokázal uvěřit,on se na to těšil.
Gashi Ikishi
Gashi se pousmál nad Tekuardovou odpovědí "to je nám nad víru jasné" řekl s pošklebkem Tekuardovi a snědl další sousto a pak se opřel a popřemýšlel, nad Daisukeho otázkou "no abych řekl, pravdu tak sám neví" na chvíli se odmlčel a pokračoval "mí rodiče nežili dost dlouho na to aby mi tohle mohli říci, ale co jsem sám zjistil, tak kdysi před desítkami let žil v Kumogakure klan, klan jménem Takahashi, byl to velmi mocný klan s velmi pestrou minulostí, lidi z toho klanu byli mistři v užívání krystalu, byl ito velmi vyjímeční válečníci, ale také zažívali těžká období" zase se odmlčel a před očima mu proběhla událost z bitvy "jenže válka zničila jak Kumo, tak i tenhle klan, většina byla povražděna a těm šťastlivcům co se podařilo přežít...... no kdo ví kde je jim konec, takže mou domněnkou je, že jeden z mých předků pocházel z toho klanu, moc se toho nezachovalo před dobou co nastoupil sedmý Kazekage, proto nemám moc informaci, ale v naší knihovně jsem našel svitek s informacemi o tom klanu a také jsem podnikl pár výprav do bývalé Kumo, abych našel nějaké informace, ale bylo toho velmi málo, tak jsem se začal učit sám, podle toho jak mi velí instinkt" dořekl poslední větu a jakoby se vědomě vrátil do sebe a podíval se Daisukeho "ale to je minulost, musíme se dívat vpřed, aby nám neunikla budoucnost a my nežili jen současností" řekl a dojedl své sousto "no už je myslím čas, Toki budu platit" řekl a Toki přiběhl "jistě mistře Ikishi, bude to zvlášť nebo dohromady?" zeptal se a Gashi se pousmál "dnes to platím já" řekl a zaplatil a rozloučil se s Tokim a otočil se na ty dva "tak jo jděte domů a prospěte se, budete to potřebovat, zítra se sejdeme v 7 ráno před hlavni branou Suny, mějte vše potřebné na kempování a přežití v přírodě" řekl a pak v klidu odešel.
Nadai Sugito - Zlaté písky
Pomalu se téměř plazil za Yonem a Kirou. Kdyby mu Yon neřekl, že je třeba probrat něco ohledně Písků samotných, nejraději by šel domů.
Jakmile došli do restaurace, či co to bylo, pomalu a neohrabaně je následoval a nějak se uvelebil na židli, s loutkou na zádech to bylo téměř umění a určitě si na něj i ukazovali, co to s ním je.
Jen se podíval na Yona.
"Nechci nic říkat, jen že jste měl ještě někoho vyzvednout, tak jsetli s tím počítáte..."
Poté si všichni začali objednávat a aby nevypadal nevychovaně, poprosil jen o trochu zeleného čaje. Neměl moc hlad a i kdyby měl, stejně by si nic neobjednal. Přišlo mu to potupné, aby ho pozval jiný muž...
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Kira Sugito - Zlaté písky
Nad jeho odpovědí se jen trochu uchichtla. Víceméně měl pravdu, zrovna dvakrát se nepředvedla, ale nechtěla si kazit den nějakými výčitkami, to může až později. Poslušně šla za Yonem a zajímalo ji, jak si asi vedl Nadai. Asi líp než ona.
Rozruch v podniku nejspíš vyvolal Yon, tihle lidé asi na něj měli jiný názor. Ale co.
„Já si dám…“ Zamyslela se, když si sedala, a nakonec z ní vypadlo. „No, rámen… Prosím.“
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Yon Ki Zlaté písky
Nádvoří --> Asayake
Konečně se všichni sešli.
"Myslím, že ty nemáš právo na ten ironický tón po tom co si předvedla" mrkl na ní a tím celou konverzaci ohledně jeho zkoušky uzavřel.
"Jdeme do Asayake, a protože jste dost dřeli tak dneska platím, ale jen dneska" mávl na znak odchodu a pomalým tempem vyrazili z nádvoří ke známému vesnickému podniku. Nijak nespěchal, přeci jen, měli času dost, ale zachvíli už stáli před velkou budovou s nápisem Asayake. Yon na oba chvíli počkal a pak všichni vešli vevnitř.
"Zdravím" mávl na místní servírku. Jejich příchod vyvolal menší rozruch a jakési šepotání po celé hospodě, ale to se v tomto podniku stávalo často. Chodil sem přece samotný Kazekage, a další osobnosti Suny jako jeho manželka Akemi nebo třeba Davien. Yon si to zamířil do kupéčka trochu vzadu od ostatních, kde se usadil.
"Takže co si dáme?" zeptal se svých dvou svěřenců, přitom si sám objednal yakitori a velký rámen.
Nadai Sugito - Zlaté písky
Sem tam kouknul očkem po Yonovi a pobaveně se pousmál, když viděl, jak klimbal. Ale tak byla to jeho věc, co dělal přes den, do toho mu nic nebylo. Uvažoval nad tím, jak doplní Faiovi zpět jeho 3 kouřové bomby, trochu ho mrzelo, že toho musel tolik využít, ale jeho hlavní zraň prozatím neukázal, alespoň to, ho činilo klidným.
Jakmile se doštrachala Kira, trochu zpozorněl a při pohledu na její obličej se trochu zamračil, něco se mu nezdálo, ale třeba byl jen přehnaně skeptický. Nad její poznámkou se jen pousmál a čekal, jak Yon zareaguje.
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Kira Sugito - Zlaté písky
Vyhrála jsem tím, že jsem prohrála. Zopakovala si v hlavě, když klon zmizel, a nějakou dobu nad tím přemýšlela, seděla na zemi a zaraženě koukala do stromu. Opakovala si to pořád dokola a dokola, až ji to nedalo a řekla nahlas svůj názor.
„Větší blb**t jsem ještě neslyšela.“ Ale když to ten „slavný hrdina“ říká. Tak není problém. Stěžovat si nebude.
Popadla Prase a vyrazila pomalejším během k nádvoří. Pomalejším kvůli svým omláceným zádům. A během z prostého důvodu, a tím byl příšerný hlad, který se začal projevovat při běhání po sloupu. Těšila se na tu chvíli, kdy si v klidu sama sedne a nahází do sebe cokoliv, co bude k jídlu. Při té představě jí zakručelo v břiše.
Na nádvoří už čekal Nadai a ten hrdina, co si očividně rád střílí z ostatních. Kdyby byla na trochu lepší úrovni, ráda by mu něco vmetla do tváře.
„Jsem tu.“ Oznámila krátce s úsměvem a pak lehce ironickým, i když to nezamýšlela, tónem dodala: „Dobrý den, pane hrdino.“
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Klon u Kiry
Vodní koule jí pomalu obklopovala a pomalu ji docházel kyslík. Už jí nezbývalo moc času... Pak ale slyšel něco, co jeho techniku jako spínač zrušilo. Voda opadla a kira dopadla na zem.
"Nenní důležité vyhrát, ale přiznat si to, že na to prozatím nemáš. Pro tebe je výhra to, že si se vzdala..." klon odešel od Kiry a naznačil, že může odejít zpátky na nádvoří.
"Vyhrála si tím, že si prohrála" mrkl a s těmito slovy se klon rozplynul.
Yon Ki Zlaté písky
nádvoří
Skoro usnul, bylo to užale lepší a pomalu cítil jak se mu zase vrací energie. Pak mu přišla do hlavy zpráva, že i druhý boj skončil.
"Tak přecijen příjmou písky dva nové členy" řekl Nadaiovi, ale toho to ani zajímat nemuselo. Neřekl mu ale jak Kira postoupila, mohlo by mu to zvednou sebevědomí a mohl by se nad Kirou povyšovat, což by nebylo pro písky písky nejlepší.Postavil se a zašmátral po kapse, jestli je při penězích, aby mohl svůj tým pozvat.
Iryzo Yoris - Čierne piesky
Pár minút som ešte trénoval keď Akemi dala povinný oddych. Bez váhania a sebe menšieho odporovania odložím kunaye a sadnem si k stene. Pričom je počuť pár buchnutí ktoré vydali moje scimitare keď som si sadal. „Fúuuu“ vydýchnem si *Aspoň môžem popremýšľať a naporiadok prehodnotiť situáciu * Poviem si v duchu a pozriem na Axena *Ako to ide jemu? Prišiel už na nejaký spôsob ako sa dostať k informáciám od Akemi alebo nie?* kladiem si rečníčke otázky na ktoré dostanem odpoveď až neskôr všetko v ten správni čas. Rozhodnem sa na to nemyslieť už som o tom premýšľal až moc a prestávam sa sústrediť na svoj výcvik. Sadnem si do tureckého sedu ruky si položím na stehna, zatvorím oči a uvoľním si myslel. V hlave mi znie ešte pár myšlienok ale napokon začnem padať do prázdna a úplne sa uvoľním.
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Nadai Sugito - Zlaté písky
Jakmile si vyslechl Yonovu promluvu, jen si tiše něco zabrumlal a mlčel. Jen stál na místě a pozoroval okolí, ač to bylo hlavní nádvoří, moc se tu toho nedělo, takže se tady toho moc vykoumat nedalo.
Štvalo ho, jak snadno se k němu klon dostal, nestačil ani zareagovat, kdyby nepoužil plyn, prohrál by...
To byla myšlenka, která ho nehorázně žrala. Uvažoval nad tím, co mohl udělat jinak, tak či tak, stejně vyhrál, ale byla to jen náhoda...
To bylo to nejhorší...
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen pokračoval samostatne s tréningom. Snažil sa neustále zrýchliť jeden kunai na takú rýchlosť, akú predviedla Akemi. Takto to skúšal asi 5 minút no potom Akemi povinne nariadila odpočinok pre tých ktorý už skončili s tréningom. "Mne sa nechce oddychovať..." pomyslel si Axen no dobre vedel že keď im Akemi ďalší tréning tak trochu zakázala, chystá si pre nich niečo iné.
Axen išiel ku stene si sadnúť. No asi pol metra pred stenou sa mu podlomila noha. Axen sa našťastie stihol rukou zaprieť o stenu. Okamžite ho začalo mierne dusiť. Odkašľal si do ruky. Keď sa na ňu potom pozrel uvidel malé kvapky krvi v jeho dlani. Axen si ruku rýchlo utrel do čiernych nohavíc aby tú krv nikto iný nevidel. "Už zase...." povedal si potichu, posadil sa pod svoj terč kde začal meditovať.
Yasu Akemi
-Černé písky
Docela se jim dařilo, i když někteří z nich si zaplavali více než chtěli. Měla v plánu je poslat na kondiční běh, ale když je bude přepínat, tak nebudou schopní okamžitě nastoupit k misi. Udělování misí z minuty na minutu tu nebylo nic divného a tak museli být vždy připraveni.
"Kdo trénink dokončil si povinně odpočine! Dnešek bude ještě dlouhý!"
Bude trvat dlouho, než budou schopní pronikat na nepřátelská území a získávat informace a důležité dokumenty...ona tu byla od toho, aby to bylo co nejdříve.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky
Seděl sám v Asayake a nimral se v rýži. Zažíval neskutečnou nudu a k tomu pocit nejistoty. "Proč moje týmový zařazení trvá tak dlouho?! Jestli o mě nemaj zájem, tak by mi to mohli říct rovnou ne?! Jenže v tom případě by máma vyhrála a já byl za bl*ce, takže to nesmím dovolit. Jestli se do zítra něco nestane, tak půjdu za Kazekagem a hezky od plic mu všechno vysvětlím!" Začal pomalu a z hluboka dýchat, aby se uklidnil. Musel se jen více ovládát, to je všechno, určitě se to nějak vyřeší.
Dál tedy seděl v Asayake a koukal do zdi.
Senji Hazari-černé písky
Vylezl z bazénu, sice celý mokrý, ale velmi příjemně osvěžený a daleko soustředěnější....vytáhl tři kunaie, také mokré, záměrně mokré, lépe bude moci manipulovat s chakrou, zvednul všechny kunaie a tentokrát je obalil chakrou daleko důkladněji, spojil je čakrou v jeden předmět a chvilku přemýšlel, prohazoval jejich pořadí a hrál si s nimi, nakonec z nich vytvořil rovnostranný trojúhelník a roztočil ho, nejdříve pomalu, pak rychleji, když se mu rychlost zdálo dost velká, zamířil na terč a vypustil kunaie, věděl že bude těžké je udržet pohromadě, a tudíž ho nepřekvapilo, že se jeden odpojil a jen narazil do zdi, druhé dva se zarazily blízko středu terče.....
zaplaval si ještě třikrát a po celkem dlouhé době zarazil všechny tři kunaie do terče v podobě pravoúhlého trojúhelníku, časem jistě dokáže během letu i měnit pozici kunaiů ale ještě chvilku to bude trvat, čistě pro formu si ještě poslal na terč jeden mokrý kunai, trefil malý prostor uprostřed trojúhelníku, škoda že ne doprostřed, ale i tak byl spokojený.
Daisuke Sugito
Tokiho restaurace
Daisuke si vyslechl Gashiho odpověď a zamyslel se nad ní. Pak se Gashi zmínil o Tekuardovi a jeho krapánek jiném zájmu.
Daisuke se pousmál, vrhl letmý pohled po těch děvčatech, jestli byl Tekuardův zájem oprávněný, a také se zakousl do dalšího sousta a na chvíli se odmlčel.
„Mistře? Jak jste vlastně přišel ke svému elementu krystalu, smím-li být tak smělý?“ Zeptal se Gashiho.
Tekuard Ashikaru
Že přeslechl něco,co mohlo být důležité,usoudil až podle toho,že se na něj sensei díval.Daisuke též.Okamžitě začal uažovat,co že by se na to hodilo říct.Stupidní větu typu-Poslouchal jsem je proto,že se bavily o elementu,který získala jedna z nich by nebral ani on sám."Upřímně se omlouvám"řekl stylem,kterým normálně nemluvil.Používal ho často,ale pouze v případech,kdy o něm nikdo zatím moc nevěděl a kde si mohl dovolit něco předstírat.Ovšem to bylo všechno.Co k tomu dodt,nevěděl.Proto polkl dalších pár soust a nezbylo mu než,čekat,jak se to vyvine.
Gashi Ikishi
Gashi poslouchal Daisukeho a trochu se zamračil "no, ale pro příště to moc s pilulkami nepřeháněj, sice svůj účinek splní, ale bojové se jmenují proto, protože se využívají při boji, příště se raději pořádně prospi, oprava loutky nemusí tolik pospíchat, zatím není kam spěchat" řekl a pak ho poslouchal dál a už se usmál "no tyhle 2 kroky, které se učíte k ovládání chakry vám také pomůže lépe koncentrovat chakru do různých končetin, pak už to je jen kousek k tomu koncentrovat chakru do předmětů a také pak tu je elementární podstata až se tu naučíte ovládat, tak budete moci zase do předmětů vkládat podstatu, nebojte bude toho ještě moc co se budete učit" řekl a podíval se na Tekuarda a pousmál se "jak vidím tak Tekuarda asi svým rozhovorem nudíme, i když jeho pozornost se aspoň neubírá něčím zbytečným" řekl a napil se pití a pousmál se.
Iryzo Yoris - Čierne piesky
Keď naberiem už istotu že do terča trafím tri kunaye pustím sa do poslednej fázy. Zoberiem všetky tri kunaye, urobím s nimi to čo vždy a vyhodím si ich pred oči. Chvíľu sa sústredím a kunaje vypustím smerom na terč. Do terča sa zabodol iba prostrední, krajné šli mimo. Bez slova sa znova vrhnem do bazénu. Pľúca mám už roztiahnuté po preplávaní bazénu tam a späť by som to zvládol minimálne ešte raz na jeden nádych. Zoberiem si svoje kunaye. Postavím sa pred terč *Je to náročnejšie ako z jedným. Každý musím vypustiť iným uhlom* poviem si a krajne natočím trochu na stred smerom ku strednému. Napokon už letia smerom k terču tesne pred ním jeden z krajní narazí do stredného. Kunaye o seba zaiskria a odrazia sa a smerujú mimo terč. Poslední tretí za zabodol do vonkajšieho kruhu terča. Znova si idem zaplávať a pod vodou sa v duchu karhám aký som neschopní v tejto disciplíne a celkovo vrhania. Vyjdem z bazéna a znova si zoberiem kunaye od terča. Prídem na miesto odkiaľ vrháme kunaye a trochu som naštvaní na seba. Pripravím si kunaye na vrhnutie zatvorím oči a v hlave mi prebiehajú predstaví pre väčšinu desivé. Napokon ich z úsmevom otvorím a upravím uhli kunaye k terču tak aby sa nezrazili a aby sa trafili do terča. Z hlboká sa nadýchnem a začnem pomalí vydychovať pričom kunaye vyšlem na terč. V terči sa nakoniec vynímajú tri kunaye vedľa seba. „Konečne“ poviem si v duchu a poobzerám sa okolo seba. Tréning som neskončil ani prví a ani poslední a to mi robilo radosť. Pár minút rozmýšľam čo ďalej kým skončia aj ostatní. Potom si kývnem plecami pre seba a pustím sa vo vypilovaní svojich nedostatkov a to vrhaní. Kunay si vyhodím pred oči a vypustím ho. Snažím sa zasiahnuť stred terča. Vôbec ma nezaujíma ako rýchlo kunay letí to príde neskôr. Tento postup opakujem stále a stále dokola
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Kira Sugito - Zlaté písky
A byla v prde*i. Neporazila Nadaie, neporazila ani toho zmetka klona. A co víc. Docházel jí kyslík, což v tuhle chvíli řešila mnohem víc než nějakou prohru nebo místo ve Zlatých. Tenhle zápas byl stejně už prohraný. Ona to věděla, klon to nejspíš věděl už od samotného začátku. Trochu ji to i mrzelo. Ale hlavně jí docházel ten kyslík!
Zalapala po dechu, aby se přesvědčila o tom, že se nestal zázrak a v kouli se někde neudělala díra kudy by proudil kyslík.
„Já..“ Znovu zalapala. „Vz.. Vzdávám se.“
A doufala, že jí tu nenechá udusit. Koneckonců, vždyť jemu na ní vlastně vůbec nezáleželo.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Klon u Kiry Zlaté písky
Kira bojovala úplně jinak než Nadai, bylo to v něčem lepší. Věděl, že ona určitě nevyhraje přes sílu nebo logické myšlení, bude muset vymyslet něco víc, jak Yona porazit. Jejím dvou kunaiům se bez problému vyhnul. Rozběhl se směrem k dívce, kterou chytl za ruku a rázem jí začala obklopovat voda.
)" dívka byla rázem uvězněna ve vodní kouli a pomalu jí docházel kyslík.
"Technika vodního vězení (nemůžu si vzpomenout na název
Kira Sugito - Zlaté písky
Naštěstí měla dobré reakce, jedna z mála věcí, kterými vážně vynikala, takže shurikenům se vyhnula. Pět shurikenů bylo v pohodě, jen ten šestý. Měla namále, ale vyhnula se. Tentokrát měla štěstí.
Pevně zatnula ruce v pěst, až jí v prstech zakřupalo.
„Jo, to můžem.“ Zamumlala potichu, když viděla své nebohé prasátko. Problémem bylo, že ona a strategie, to nešlo dohromady. Takže bylo zapotřebí vyhrát nějakou jinou cestou. Jenže jakou? Katanu tu neměla, kunaiů i shurikenů měla po kapsách kriticky málo. Takže její jediná naděje bylo chudák Prasátko, které bylo celé mokré. Ale tohle musela nějak zvládnout. Prostě musela.
Kratičký pohled věnovala i kunaii, který se zabodl do země kousek za klon.
Jak tak zjistila, po kapsách měla kolem čtyř nebo pěti kunaiů. V rychlosti udělala otočku, při níž ještě stačila udělat pečeť. A pak mrštila po klonu dva kunaie, dala si záležet na jejich přesnosti, sice její rychlá otočka jí to trochu stěžila, ale tenhle krok stejně nebyl zas až tak důležitý. Ale stejně bylo nutné ho provést. Otázkou bylo, jestli její plán není zbytečný. Uvidí se.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Klon u Kiry Zlaté písky
Jih vesnice
Ladně se vyhl letícímu kunai obratným výskokem do výšky, ve skoku udělal několik pečetí a při dopadu už pusou mířil na prase.
"Suiton: Mizzu Rappa" větší vlna vody strhla prase. Klon pak znovu lehce došlápl na zem. Aby svůj útok završil, směrem ke Kiře hodil asi 6 shurikenů.
"Můžeme začít" usmál se na ní a znovu zaujal bojový postoj.
Yon Ki Zlaté písky
Nádvoří
Ten kluk ho štval, vůbec k němu neměl žádný respekt, což samozřejmě jeho velké ego nesmírně užíralo, ale nehodlal proti tomu nic dělat, šak on mu to jednou spočítá.
"Jistě víš kdo jsem, ale představím se, jsem Yon Ki, více-kapitán Zlatých písků a odedneška jsem tvůj nadřízený a zároveň tvůj sensei, ale taky spolehlivá osoba, na kterou se budeš moct spolehnout" mrkl na něj.
"Chci s váma dnes něco důležitého probrat. Jedná se tak nějak o naší divizi celkově, ale počkáme až dorazí i Kira, teda pokud jí můj klon neporazí, zatím si můžeme chvíli odpočinout ne?" opět se zase unaveně sesunul o zeď až na zem, kde si v pohodě ve stínu hověl. Přemýšlel nad tím, jestli bude Kira taky takový strateg a bojovník jako byl Nadai a jestli vůbec dokáže klona nějak porazit.
Kira Sugito - Zlaté písky
„Ou, no… Ale…“ Chtěla něco namítnout, ale pak jen zavřela pusu.
Tak jen tři techniky může použít? Nad tím se ušklíbla. Jako kdyby ona uměla víc jak tři techniky. Teď ten souboj byl jiný, tohle byl jen klon, kterému mohla ublížit i přes to, aby se pak cítila provinile. Byl to jen klon.
Hodila své Prasátko na zem, samozřejmě tak, aby se mu nic nestalo. A pak lehce zahýbala prsty a Prasátko velkou rychlostí zamířilo ke klonu. Pár metrů od něj ještě zrychlilo a z pusy mu vyletěl kunai. Vypadalo to jednoduše, ale tentokrát to mělo své skryté opodstatnění, ale nebylo jisté, jestli to bude fungovat. Mohlo, bohužel i nemuselo. Bude záležet na reakci a dovednostech klonu.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Nadai Sugito - Zlaté písky
Jen se díval do země, jak u něj bylo zvykem a pomalu zvedl pohled na Yona. "Pes, který štěká, nekouše..."
Na chvíli se odmlčel a poté se rozhodl pokračovat v konverzaci jeho typickou hrubou a pomalou mluvou (Sasoriho styl Powa xD)
"Už s námi přestanete hrát tu připitomnělou hru? Co kdybyste se už
představil? Kromě toho, že jste hrdina a zároveň asistent, jsme se toho moc nedověděli. Myslím, že o nás už toho víte dost. Teď je řada na vás..."
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Yon Ki Zlaté písky
Nádvoří
Poznámky Nadaie ignoroval, no co, prostě se utnul no. Ještě stále s obtíží vstal a podpírajíc se o zeď promluvil k Nadaiovi.
"Výborně, prošel si, ale jestli se někde jen okrajově zmíníš o tom, jak si mě porazil, si mrtvý" všechno mu vykládal s neustálým úsměvem na rtech, který ani nebyl falešný, spíše výhružný.
"Počkáme na Kiru a jdeme na oběd, dneska vyjímečně zvu, dostali jsme prémie takže si toho važte a prosímtě, připomeň mi, že mám vyzvednout nějakého Hiropatku, nebo něco takového, nevím jak se jmenoval" zadíval se směrem ke vchodu na nádvoří, jestli už Kira nepřichází. Byla už to vcelku dlouhá doba, co je pustil do vírů vesnice, aby prokázali, že na to mají. Zdálo se, že natrefil na kvalitní shinobi, kteří budou hájit čest Suny.
Klon u Kiry Zlaté písky
Jih vesnice
V dáli viděl Kiru, klon se připravil na boj.
"Jen ti řeknu pravidla, já jako pokročilý ninja mám jen 3 techniky, které můžu použít, není ale dáno kolikrát je můžu použít. Když mě jako klona zničíš, nebo zabiješ, dokončuješ vstupní test a staneš se členem Zlatých písků, vše jej jen na tobě" klon se připravil do bojové pozice a čekal na její výboje.
Kira Sugito - Zlaté Písky
Prohrábla si vlasy, tak jak už to za dnešek hodně krát udělala, a dál řešila šifru. Zlatý hádanky! Zlatý hádanky, fakt že jo. Snažila se ty slova různě zpřehazovat a utvořit z nich smysluplnou větu. Dlouhou dobu se jí to nedařilo, dokonce si začínala myslet, že tohle je jen něco pro zdržení a žádný větší smysl to nemá. Ale nevzdávala to, byla rozhodnutá tu pito*ou šifru vyřešit, ať už smysluplně nebo nesmyslně.
Ta věta prostě smysl dávat bude! Prostě bude! Říkala si v duchu a kousala se do rtu. Nakonec se jí to podařilo vyřešit, tedy alespoň doufala, že se jí to podařilo vyřešit. Nad tou skutečností, že tomu možná přišla na kloub, se usmála. Popadla Prase a vyrazila na jih. Byla zvědavá, co teď. Nejraději by už šla někam se najíst, začínala mít hlad. A to nebylo dobré.
Fajn, pomyslela si s neutrální tváří a zastavila se. Stál tam klon, možná by bylo lepší pokračovat v cestě. Ale to by Kiře asi neprošlo.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Nadai Sugito - Zlaté písky
Jakmile se vysmýkl klonovi ze sevření, promasíroval si krk a pořádně se několikrát zhluboka nadechl. Ač si to nechtěl přiznat, velmi si vychutnal pohled na umírajícího klona, jelikož se mu podařilo porazit ho. Měl tolik keců a nakonec dopadl přesně tak, jak řekl na začátku.
Pýcha předchází pád...
Pomalu rozešel k Faiovi, který ležel na zemi. Zahýbal prstíky a Fai se mu obmotal kolem těla tak, jak to bylo normální a Nadai se opět pomalou chůzí rozešel na nádvoří, kde ta jejich úžasná zkouška začala.
Nemusel spěchat, vše už snad bylo za ním. Do půl hodinky se tam dostal.
Uviděl pravděpodobně opravdového "asistenta", dříve než k němu přišel, si ze země zvedl černý plášť, který tady nechal a přehodil si ho přes hlavu, aby tak zakryl Faie. Poté se rozešel za asistentem.
"Pýcha předchází pád, pýcha předchází pád..."
Věděl, že asi nebude moc šťastný, ale alespoň mu demonstroval, že není žádné ořezávátko.
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Západní klon Zlaté písky
Severní část vesnice
Tak trochu stuhl. Právě teď ho přechytračil mladý gennin, což se mu ještě nikdy nestalo. Začal se potit a už po chvíli přicházely příznaky dusivého kašle. Vysmyknutí se Nadaiovi povedlo a klon se složil k zemi, ještě chvíli se dusil a pak se celý rudý rozplynul a zbyla jen kaluž vody.
Yon Ki Zlaté písky
Nádvoří
Užíval si klidu ve stínu, když se mu naráz v hlavě objevilo mnoho informací. Jeden z jeho klonů právě prohrál.
"A dop***le, takový malý špunt... to je trapas..." rychle se postavil, což způsobilo roztočení jeho hlavy a pád směrem ke zdi. Ještě že tam byla, jinak by byl opět na zemi.
"Ar, přehnal jsem to s tím tréningem" opřel se o zeď a unaveně se sesunul k zemi.
"Pff, toho dneska bylo, jeden boj hned ráno, pak klony, šaškování s Geppem, a to je ještě půlka dne předemnou" otřel si pot na tváří a dále relaxoval. Už věděl co bude následovat po tom, co oba úspěšně dokončí zkoušku. Pořádný nášup v hospodě!
Nadai Sugito - Zlaté písky
Jakmile uviděl, že klon neodrazil kouřovou bombu, bylo už o všem dávno rozhodnuto. Chtěl na něj zaútočit pomocí Faie, ale to už nestihl, jelikož se klon rozběhl a než stačil zareagovat už ho držel pod krkem a kunai mu ryl do čela. Měl při tom obrovskou radost.
Nadai sice nemohl moc dobře dýchat, ale k tomu, aby ze sebe něco vykoktal to stačilo.
"Mám tě! Pok...ud si nedá..váš pozor, příjdeš k ú...razu. Ta bomba ne...byla jen tak ledajaká. Obsahovala kyanid ... dlouhá př...příprava tě měla jen z..mást. Počítám, že máš je...ště nějakých pár minut.
Začn...eš kašlat a na..nakonec se udusíš. Proto jse..m se držel tak da..daleko!"
Usmál se Nadai a prudce kopnul nohou v naději, že kopne klona do břicha a tím se uvolní z jeho sevření, ne že by to hralo nějakou roli... Tak jako tak už teď byl mrtvý.
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Yon Ki ZP
Nádvoří
Už zase si to mířil do výšin. Soustředěně se posunoval směrem výš a výš, když v tom ho rázem vyrušila nějaká papírová blbost, které se lekl, ztratil koncentraci a sletěl dolů.
"Debil jeden...." naštvaně se zvedal, chvíli se musel rozdýchat a nakonec si přečetl dopis, který vzápětí zmuchlal.
"Nemám čas, kdyžtak pak..." šel do stínu nádvoří, kde si sedl a začal odpočívat. Jeho studenti by už právě měli dokončovat zkoušku, takže už chtěl být připraven.
Západní klon ZP
Sever vesnice
Bez sebemenších potíží se vyhnul pěti kunaiům, sice trochu kritizoval tu dlouhou přípravu, být to v normálním boji je už dávno mrtvý. Nechtěl mu ale kazit radost. Jakmile se objevila další kouřová vlna chvíli počkal a pak znovu složil pečetě na Kawarimi no jutsu. Objevil se asi 2 metry za Nadaiem. Dalo by se říct že jednou technikou sabotoval jeho dlouhou přípravu.
"V jednoduchosti je síla, to si zapamatuj" rozběhl se k němu a rukou ho silně chytl pod krk. Když cítil, že ho sevřel pevně, přitlačil ruku ještě víc a z kapsy vytáhl kunai, který mu lehce zatlačil do čela.
"A co uděláš teď? Když se budeš moc hýbat, asi tě pěkně pořežu nemyslíš?" škodolibě se zasmál. Vcelku ho zajímalo, jak se z této situace dostane, přeci jen, jeho ruce byly stále volné. To proto, aby mu dal aspoň nějakou šanci k vyproštění.
Východní klon ZP
Západ vesnice
Elipse: Instrukce v 2. svitku: