Každý začátek má i konec 02

2.Slunce svítí, ptáci zpívaj aneb nenapadl mě žádnej název

Ráno mě probudilo Slunce.Bylo docela vysoko na obloze, odhadla jsem to na takových deset hodin. Nemohla jsem se podívat na budík, který stál na nočním stolku, protože jsem ležela otočená na druhou stranu a Naruto mě držel tak pevně, že jsem se nemohla hnout. Cítila jsem se jako v ráji. Vzpomínala jsem na všechno, co se v noci událo. Zvedla jsem levou ruku a podívala se na prsteníček. Byl tam, třpytil se v záři slunce jako čirá voda. Nezdálo se mi to.
Snažila jsem se vyprostit z Narutova obětí, abych mohla do koupelny za ranní hygienou. Po nekonečných patnácti minutách jsem se konečně osvobodila. Naruto si ničeho nevšiml, spal jako mrtvola. Ani jsem se mu moc nedivila (xD). Zalezla jsem do sprchy, abych probudila i tělo. Pak jsem šla do kuchyně pro něco k jídlu. Napadlo mě, že když včera Naruto něco udělal pro mě, udělám dneska něco já pro něj. Uvařila jsem čaj z čerstvé máty a rychle udělala pár Onigiri(takový ty rýžový trojúhelníčky). Nakrájela jsem pomeranč a to bylo vše, protože už to všechno zblajznul a ten rádoby dort mu dávat nebudu. Přišla jsem do ložnice a postavila tácek s jídlem na noční stolek vedle budíku.
,,Naruto, vstávej" zašeptala jsem mu do ucha. Nic.
,,Naruto?" zvýšila jsem hlas. Nic...
,,Vim, že nespíš." řekla jsem když jsem viděla malý úsměv na jeho tváří.
,,Dobré ránko, jak ses vyspala?" zeptal se.
,,No přímo nádherně, jenom vstávání bylo trochu optížnější." dodala jsem jako mimochodem. On se na mě jen nechápavě podíval.
,,Držel si mě tak pevně že jsem se nemohla hýbat." vytkla jsem mu, ale smála jsem se.
,,Bodejť, musim si chránit drahocenné věci. Tak to dělaj divoký zvířata." vysvětlil mi a políbil mě.
,,Chápu. Udělala jsem ti snídani.", podala jsem mu tác a dívala se, jak to do sebe hodil.
,,Mňamka, ale chtěl bych ještě zákusek." díval se na mě šibalsky. Chvilku jsem myslela, že myslí dort, ale když jsem se na něj podívala, pochopila jsem.
,,C-co? To nemyslíš vážně, teď si se vzbudil a už? Večer si usnul jak kdyby tě praštili do hlavy a teď? Zapomeň" odpověděla jsem vyjeveně a radši odešla ke skříni za účelem se převlíknout.
,,Prosimtě, já a nechci TO, myslel jsem jenom něco trochu podobnýho. Děláš ze mě úchyla!", při těchto slovech vstal z postele. Zapoměla jsem, že je nahý a ten pohled byl skoro smrtelný. Neviděla jsem skoro nic jiného než jenom svaly, svaly a svaly. Kráčela ke mě dozlatova opálená horda svalů s modrýma očima. Totálně mě uzemnil, nemohla jsem se hnout ani o milimetr. Než jsem se nadála stál u mě a držel mě jednou rukou pod bradou a druhou kolem pasu(kupodivu xD). Začali jsme se vášnivě líbat. Vážně jsem si nemohla stěžovat, byl to jeden z nejkrásnějších pocitů na světě. Připadala jsem si jako hadrová panenka, mohl si semnou klidně dělat co chtěl. Tedy až do doby, kdy u našich dveří někdo zazvonil. Okamžitě jsme se od sebe odrthli a já přemýšlela kdo to tak může být.
,,Co je dneska za den?"
,,Úterý, proč?"
,,Zatraceně! Dneska trénuju druhou skupinu!" začala jsem se přehrabovat ve skříni dokud jsem nenašla vhodné oblečení, černé triko a tmavě zelené kraťasy. Vzala jsem si svoji vestu a na pravé rameno přivázala ochranou čelenku. Rychle učesala vlasy a svázala je do culíku. Dala jsem nechápavému Narutovi pusu, po cestě vzala poslední Onigiri, obula se a otevřela dveře. Stála za nimi moje žákyně Hitomi. Byla oblečena v černých volných kraťasech a béžovém tričku, její obvyklé oblečení. Hnědé vlasy měla svázané do dvou culíků. Byla o hlavu menší než já a měla nádherné zelené oči.
,,Dobrý den, sensei." pozdravila slušně.
,,Ahoj Hitomi. Můžeme jít?" řekla jsem spíše jako odpověď. Než jsem zavřela dveře zavolala jsem na Naruta.
,,Přijdu kolem třetí odpoledne. Jestli mě budeš hledat, tak jsme na cvičišti třináct." a zavřela jsem dveře.

,,Ty jsi měla svůj tým?"
,,Ano. Měla jsem jich několik."
,,To muselo být úžasné!"
,,To ano, bylo to úžasné..."

Když jsme dorazili na cvičiště, už tam byli i Masanari a Rai. Všichni tři patřili do skupiny číslo dvě, k těm starším. Hitomi bylo patnáct stejně jako Raiovi a Masanarimu bylo čtrnáct. Přidělili mi je před půl rokem a já se je snažila vytrénovat jak nejlépe to šlo, ale měli se ještě hodně co učit. Všichni slušně pozdravili, dobré vychování dělá člověka člověkem, a začal náš tvrdý trénink. Nejdříve jsme útočili na Hitomi, aby se naučila uhýbat všem útokům, protože byla lékařský ninja. Šlo jí to poměrně dobře, i když jsme do útoků nedávali všechno. Další byl na řadě Masanari. Měl ohnivou podstatu, ale musel ještě hodně trénovat své techniky, které byly více než podprůměrné. Raiův vodní drak je bez námahy zrušil, takže trénovali spolu. Hitami byla dobrá v genjutsu takže měla zaúkol mě v nějakém držet co nejdéle. Udivovalo mě, jak rychle se zlepšovala. Po dvou hodinách jsme si daly pauzu na svačinu a povídali si o slavnosti. Slyšela jsem, že za nedalekým stromem někdo stojí, ale nemusela jsem se ani namáhat, mý žáci vystartovali dřív než jsem čekala. Bylo působivé jak jsou sehraní. Masanari zaútočil zeshora a Rai s Hitami z obou stran. Slyšela jsem ,,puf,,. Byl to stínový klon, takže jsem okamžitě věděla, kdo to byl. Všichni tři se vrátili a rozhlíželi se kolem.
,,To je v pořádku, on přijde sám." ujistila jsem se a oni se posadili s nechápavým pohledem.
,,Kdo přijde, sensei?" zeptala se nakonec Hitomi.
,,Naruto. Určitě nás celou dobu sledoval. Dávejte si bacha, aby ste mi neudělali ostudu." vysvětlila jsem všem s úsměvem na tváři a pustila se do jídla. Ostatní začali také jíst. Divila jsem se, že je tak dlouho klid, uběhlo skoro pět minut. To na co jsem čekala přišlo až o další dvě minuty později. Slyšela jsem rotující Chakru někde blízko za námi a šustící plášť. Věděla jsem, že zaútočí na Hitomi, aby věděl jestli se vyhne a jak zareagují kluci. Byl to perfektní plán, pomůže to i mne. Čekala jsem jen, až zareagují, ale pomalu to vypadalo, že to přes rozhovor neslyší. Trochu mě zklamali. Najednou se však Rai zvedl a odstrčil mě stranou, pak zareagovali i Hitomi a Masanari. Hitomi jen tak tak uhla Narutovu minirasenganu, Masanari se snažil o ohnivé střely, ale od pusy mu šel jen kouř. Rai vytáhl shurikeny a házel je po Narutovi, aby nahromadil Chakru na svůj vodní útok. Když mu došli shurikeny, kterým se Naruto samozřejmě vyhl, složil pečetě a vykřikl Suiton: Suiryuudan no Jutsu (Voda: střela Vodního draka). Narozdíl od Masanariho se mu Jutsu povedlo, ale Narutovo ohnivé Housenka no Jutsu (Technika Fénixova věčného ohně) bylo tak silné, že z vody zbyla jen pára. Hitomi si stoupla předemne, aby mě chránila a nechala kluky bojovat. Naruto se narovnal a skřižil ruce na prsou. Oba si prohlížel, pak skočil pohledem na Hitomi a o něčem přemýšlel. Seděla jsem na zemi a čekala, co z něj vypadne.
,,Takže zaprvé, ty kluku" ukázal na Masanariho ,,tvoje ohnivé techniky potřebujou hodně zlepšit. Musíš nahromadit hodně chakry a pak ji naráz uvolnit, jinak z toho nikdy nebude oheň."
,,Zadruhé, tvoje vodní technika je vážně skvělá. To že ji můj oheň zrušil, z toho si nic nedělej. Jenom by jsi měl zapracovat na načasování. Moc dlouho si hromadil Chakru,kdybych chtěl, bylo by po tobě.", teď mluvil k Raiovi.
,,No a zatřetí ty. Jen tak tak ses vyhla mému rasenganu a pak si to všechno nechala na nich a stoupla si před senseie. Je to sice šlechetné, ale ona by se ubránila. Hádám, že jako každá kunoichi dokážeš pořádně praštit, tak na tom zapracuj." skončil u Hitomi.
Všichni se na něj nechápavě dívali stále v bojových pozicích. Vstala jsem a došla až k němu.
,,Naruto, nemusel si na ně být tak zlý. Trochu jsem se urazila! Patří mezi moje nejlepší žáky a trénují teprve půl roku, co bys chtěl?!" dělala jsem uraženou.
,,Promiň, jenom jsem jim řekl na čem mají zapracovat." řekl omluvně.
,,Naruto? Myslíte jako TEN Naruto?" ptal se Masanari.
,,Pokud vim, je v Konoze jenom jeden Naruto" odsekla Hitomi. Bylo vidět, že je podrážděná z Narutovi analízy.
,,Jo, myslím tím toho Naruta." řekla jsem znechuceně, ale pyšně.
,,Páni! Páni!" jásali oba kluci a skákali kolem Naruta, aby si ho prohlídli z blízka. Naruto tam samozřejmě stál jako solnej sloup. Musela jsem zakročit, jinak se odtud dneska nedostaneme.
,,Tak klid jo! Přestávka skončila, máte ještě hodinu trénovat tak běžte. Můžete si vzít k srdci Narutovu kritiku a využít ji ve svůj prospěch" dala jsem ji radu a oni odešli.
,,Naruto, co tady vůbec děláš? Snad si se nepřišel podívat jak je trénuju, nebo ano?"
,,No tak nějak. Říkala si že budeš na cvičišti třináct, tak sem si řekl, že vás budu pozorovat, ale pak přišel Shikamaru a řekl, že semnou chce mluvit Hokage, takže tudy vlastně jenom tak procházím"
,,Procházíš? Je to uplně mimo cestu!"
,,Co ti vadí na tom, že sem se přišel podívat, sama si řekla že kdybych tě hledal že budeš tady!" zvýšil hlas.
,,No jo. Promiň, myslela sem, že budeš spát nebo tak něco. Ale brzy se vrať, snědl si všechno jídlo, musíme jít něco koupit."
,,My?"
,,Snad si nemyslíš, že to všechno potáhnu sama!" vyjela jsem na něj.
,,Nee neee samozřejmě že ne. Tak já jdu. Uvidíme se pak." řekl rychle, políbil mě a zmizel.

,,Ten pán byl zlý?"
,,Ne, byl to nejhodnější člověk, jakého jsem znala. Poslouchej dál..."

U Hokage
,,Jak to vypadá?"
,,Zatím dobře. Nedělá problémy. Zatím..."
,,Chápu." odmlčela se Tsunade nachvilku.
,,Máš týden na to, abys ho naučil slušnému chování a ukážeš ho veřejnosti. Půjdete spolu po vesnici, třeba do Ichiraku, to je jedno. Chci, aby ho lidé viděli."
,,C-cože?!!! To nemyslíš vážně bábi! Víš jak budou lidi reagovat? A navíc, jak ho chceš za týden něco naučit?" vyjel sem.
,,Já ho nic učit nebudu, to ty! Veřejnot si na něj musí zvyknout, nemůžeš ho pořád schovávat doma."
,,Dobře"
,,Jsem ráda, žes mě pochopil. Můžeš jít." řekla a začala se věnovat dokumentům.
,,Vlastně, mám jednu prosbu."
,,Jakou?"
,,Chci, abys mě a Yoko dovolila jít do Písečné vesnice za Gaarou. Bude to jako mise, za kterou nedostaneš zaplaceno bábi."
,,Proč tam chceš jít?"
,,Neviděl sem Gaaru víc jak šest let a potřebuju mu řít pár novinek." otočil sem hlavu trochu stranou, aby mi neviděla do očí.
,,Dobře, ale nemůžu vás tam teď pustit. Písečnou vesnici napadla Kamenná. Nikoho teď nepouštějí do vesnice, dokonce ani obchodníky ne a prověřují každého ve vesnici, aby se ujistili, že mezi nimi není špeh. Neprošli by ste kolem stráží. Pustím vás, až mi Gaara-kun pošle zprávu, že je vše v pořádku."
,,Um, dobře." odpověděl sem a odešel.

Poznámky: 

Žjova...Tak další díl...No je to trošku o ničem, ale nebojte, ono to přijde Příští díl vyje dřív...asi...no budu hodná a kopnu ho sem 13.5(moje narozky ) a konečně se to trošku rozjede...

Význam jmen

Abyste neřekli, že vám sem hážu neznámá jména...
Hitomi-->dvakrát krásná
Masanari-->poctivý člověk
Rai-->důvěra,blesk,hrom

Všechna moje tvorba zde