Narutova nová organizace CHIKA proti nové hrozbě díl XV

„ Ano, postupem času Juni velice zesílil a teď je posednutý jen zničením světa. Má ohromné znalosti, zná zakázané techniky. Naučil se je jen proto aby přinášel bolest všem ostatním.“ Pravila Hikari a přenesla Naruta do doby, kdy už Naruto znal Saki. Byla to už žena, kterou si pamatoval.
„ Podívej se na to.“ Ukázala mu Hikari a zmizela v mlze.
„ Cože? To nemůže být pravda.“ Pravila užasle Saki
„ Je to pravda, Saki. On tě neopustil, musel jít. A teď se chce pomstít celému světu za svoje neštěstí. Je tím zcela posednutý.“ Vykládala Hikari.
„ Ale ty jsi v té organizaci taky, ale proč ty?“ optala se Saki
„ Chtěla jsem z domova. Ty jsi odešla, a začalo tam peklo pro mě. Každým pohledem mi matka naznačovala, že to je moje chyba. Možná že byla ale to jsem nechtěla slyšet. Saki, promluv si s ním. Ukaž mu svojí lásku.“ Prosila jí Hikari.
„ Moje lásku zahubila matka a možná i otec tím svým nic neděláním. Tady jsem začala znovu žít, mám zde přátele, Shiny a mnoho dalších. Prosím vyřiď mu, že v mém srdci zůstane navždy ale už je pro nás pozdě.“ Pravila Saki a odešla. Naruto pocítil k sobě samému zlost. Vždy se považoval ze velmi všímavého člověka ale tohle mu jaksi uteklo. Jak si mohl nevšimnout jejích ustaraných očí? Jak to mohl přehlédnout. Ihned na tuhle vzpomínku navázala další.
„ Hikari, chci tě o něco pořádat, ale musíš to udělat ať po tobě budu chtít cokoliv.“ Povídala líbezným hlasem.
„ Tohle se mi nezdá, Saki. Mluvíš moc tajemně.“ Odpověděla Hikari.
„ Chtěl jsi se ode mě lišit. Pořád, že?“ zeptala se Saki
„ Jasně že jsem chtěla ale nějak se mi to nezdá“ trvala si na svém Hikari
„ Tak teď se začneš lišit. Budeš ale muset ujít nesnesitelně bolestnou cestou.“ Pravila Saki a ani nepohlédla Hikari do očí ale pokračovala dál „ Za nedlouho přijde den, kdy mě ty sama zabiješ.“ Pravila studeným hlasem.
„ Co to povídáš? Proč bych to dělala?“ ptala se Hikari celá bledá.
„ Protože jsem tě o to požádala. Dlouho jsem o tom uvažovala. A konečně jsem přišla na jediné řešení, které v této situaci můžu podniknout.“ Oznamovala Saki své sestře.
„ To není žádné východisko!“ pravila rozčíleně Hikari a dala Saki facku. Tvrdou ale výchovnou.
„ Jsem ti za všechno vděčná. Ale to musíš udělat. Jsem nemocná Hikari a nechci aby mě viděli mí přátelé v hrozném stavu. Chci odejít krásná usměvavá a chci zabránit Junovi v jeho počínáním. Den před svojí smrtí ho navštívím a promluvím si s ním. Nechci utéct bez boje a nechat to na vás.“ Povídala Saki a spadli jí na zem první slzy.
„ Proč to žádáš ode mě?“ zeptala se smutně Hikari.
„ Jsou tu důvody a je jich mnoho. Vím, že jsi věrná, zná tě celý život a jsi má sestra a po nějakém čase tohle všechno předáš právě Narutovi ale až nastane pravý čas. Zapamatuj si to. Pravý čas pro Naruta, ty budeš vědět kdy to, jelikož tě znám. Potřebuji aby to proběhlo v klidu. Požádám svého šéfa o jednoduchou misi a někde se střetneme. Bude to pak rychlé. Pak se jen rozloučíme.“ Vysvětlovala svůj plán Saki jako by to byl popis nějakého jídla.
„ A co tvoje dítě? Tvoje dcera? Co bude s ní?“ snažila se Hikari zabránit sestře v jejím strašlivém plánu.
„ Ona má toho nejlepšího nevlastního tátu, jakého si může přát. Já věří v Naruta. Vím že se o mojí dcerunku postará.“ Pravila Saki zasměným hlasem. Až v tuhle chvíli si uvědomil Naruto jak v něm právě Saki dokázala číst. Věděla dopředu co udělá.
„ Už asi víš, že jsem její prosbu vyplnila. Ale byl to i rozkaz. Když jsem Junymu donesla zprávu o jejím rozhodnutí, vydal rozkaz k okamžitému zabití. Pak už jsi vše viděl. To co jsem předtím hráli byla jen komedie na Juneho, který to sledoval. Jenže jsi se tam objevil potom i ty. A skoro jsi naše plány zhatil.“ Pravila Hikari a vzpomínky zmizeli. Ale nevrátili se do reálného světa, ještě ho tam Hikari zadržela.
„ Hikari, jsem ti vděčný v této situaci jak mohu. I tak ti ale neodpustím, že jsi jí poslechla. Ale nemůžu odpustit ani Saki za tu sobeckost, kterou udělala. Ona nezachránila svět, ale jen utekla. Nechala tady všechny aby si to vyřídili bez ní.“ Povídal trochu rozčíleně Naruto a zaťal ruce v pěsti. Hikari pokývala hlavou, že ho chápe.
„ Naruto, už dorazil Jun a teď i tví přátelé. Naše setkání tímto končí. Nenech Juna aby tě porazil. Věřím v tebe jako věřila i má sestra.“ Rozloučila se Hikari a přenesla je do přítomnosti. Hned jak to udělala Narutův štít utrpěl velkou ránu a roztříštil se. Hikari použila odstřelovací ruku na Naruta, která ho odmrštila až k jeho přátelům. Sama pak Hikari dostala plnou sílou úder od Juna. Musel už poškodit štít dříve. Jun používal jako vždy zakázanou techniku. Nemělo cenu se nijak bránit, tedy pro Hikari, ona se neuměla Junemu postavit a čelit jeho útokům. Zasáhl jí, bylo to vážné ale ještě stále byla na živu. Ležela na zemi a cítila jak zem nasává její krev, ale bylo jí to jedno. Přemýšlela jen o tom jestli i takto probíhal život Saki, tady, když jí dala smrtící ránu. Otázky se jí honili hlavou a přemýšleli jak dlouho zůstane při vědomí. Neměla sílu se ani podívat za Narutem, jestli ho opravdu zachránila před Junyho útokem. Už jí nic nezajímalo. Chtěla za sestrou. To je to, co si poslední léta tak přála. Konečně najde ten klid o kterém jí sestra vyprávěla. S touto myšlenkou vydechla naposledy.
Naruta zachytil Nori. Oba se na sebe chvíli dívali. Jako by se ty dva v životě neviděli. Nori hledal v Narutových očích náznak něčeho ale nic takového se nestalo. A Naruto se snažil vyčíst z Noriho očí jestli jeho tajemství prozradili. Ani jeden se nic ale nedozvěděli. Ticho prolomil zuřící Yuni.
„ Co si myslíš, že děláš?“ zeptal se bez námahy zakrýt svojí zlost
„ Nemohl jsem vás do toho zatáhnout.“ Odpověděl Naruto a otočil se na Kakashiho. Byl připravený k boji. Jeho Sharingan byl propuštěn na svobodu, a sledoval jejich protivníka.
„ Chováš se jako dítě, člověk by si myslel, že za ty léta se změníš ale né, pán musí být hrdina!“ pokračoval ve výtkách Yuni a nezajímal se o okolí.
„ Čas je krutý ale jen k těm co nevěří vlastním snům“ odpověděl Naruto. Tohle mu kdysi pověděla Saki a jemu se to velice líbilo.
„ Akumo, jak vidíte situaci toho člověka?“ zeptal se Yamato. Poprvé od doby co se Naruto vzdálil na něj Yamato promluvil starým způsobem jakým si pamatoval. Trochu ho to rozveselilo. Naruto se otočil na protivníka stojící proti nim. Junovi oči byli studenější než ten nejstudenější led, který kdy v životě Naruto znal. Jeho chování se taky dalo přirovnat k studené vodě a necitelnosti. Jeho chůze dávala najevo svojí povýšenost nad ostatními.
Naruto najednou ucítil jak jeho maska praská. Trochu ho to zneklidnilo. Věděl že ho Jun zasáhl svojí technikou ale nevěděl, že se strefil i do masky.
Naruto se otočil zpátky na Noriho a v očích mu byl vidět zmatek a netrpělivost. Toho si všimli i ostatní. I oni začínali pociťovat jeho neklid, ale oni se obávali, že jejich nepřítel je silný i na Akuma.
„ Co se děje?“ zeptal se Sasuke pozorujícího svým Sharinganem.
„ Akumo, tvá maska za chvíli praskne a ztratíš tu techniku!“ pravil Michio taky netrpělivě.
„ Myslíš že osud ví přesně kdy má zasáhnout?“ zeptal se Naruto svého nepřítele Juna.
Ten se na něj koukal. Přemýšlel co by mu měl odpovědět.
„ Osud si zahrává se všemi, i s vámi.“ Odpověděl Jun a ďábelsky se usmál.
„ Já to vím,“ odpověděl Naruto a cítil jak jedna půlka masky se mu sesouvá z tváře. A jeho technika začala mizet a začalo se to dít. Jeho modré vlasy se začali měnit! On se začal měnit. Jeho dlouhé vlasy se zkracovali. Zmatení obyvatelé konohy se na to koukali a nevěnovali pozornost nepříteli. Ale Jun se je ani nesnažil napadnout. Chtěl taky poznat kdo se skrývá pod maskou. Akumovi modré vlasy začali ztrácet barvu a měnit se.
„ Omlouvám se,“ omluvil se Naruto ještě, když nevěděli o koho se jedná. Tady v CHIKA organizaci to věděli jen Michio, Yuni a Nori. Naruto si sám sundal i druhou část masky. Teď už mu to může být jedno. Chystá se bojovat proti Junymu, ninjovi který zná skoro všechny zakázané techniky.Nikdo mu nezaručí že tento boj vyhraje nebo jestli ho vůbec přežije. Dnešek si zapamatuje Naruto a každý z přítomných, tím si byl jistý. Konečně byla Technika Proměny zrušená. Už tam nestál Akumo, byl tam jen Naruto se sklopenou hlavou. Zhluboka se nadechl a otočil se čelem na své přátelé. Když ho spatřili zmateně si ho měřili pohledy, kterými se ujišťovali jestli se nepomátli nebo jestli se nedostali do nějakého genjutsu. Naruto musel čelit těmto pohledům, věděl to ale, netušil, že mu budou nepříjemné až tak moc.
„ Naruto, jsi to ty?“ zeptal se někdo z jeho dětský přátel.
„ Naruto, ty jsi ten parchant co znal Saki, že?“ pravil Jun a jeho oči potemněli. Člověk by si myslel, že už to víc nejde ale šlo.
„ Jsem ten, co znal Saki!“ odpověděl Naruto hrdým hasem.
„ Tu tvoji samolibost sundám z tvářičky!“ pravil nenávistným hlasem Jun a vytáhl kunai. Ale nepopošel směrem k Narutovi. Jako by očekával, že Naruto má udělat první krok.