Narutova nová organizace CHIKA proti nové hrozbě díl XVI

„ Jsem ten, co znal Saki!“ odpověděl Naruto hrdým hasem.
„ Tu tvoji samolibost sundám z tvářičky!“ pravil nenávistným hlasem Jun a vytáhl kunai. Ale nepopošel směrem k Narutovi. Jako by očekával, že Naruto má udělat první krok.
„ Nori-sensei, máte tady ty svitky?“ zeptal se Naruto a pootočil hlavu na svého učitele.
„ Mám vše co chtěl Michio abych přinesl. Domyslel jsem si, že budeš chtít své svitky.“ Odpověděl Nori a usmál se na svého žáka a hodil mu svitky, které Naruto chtěl. Naruto je sjel rychlím pohledem, jako by je kontroloval, jestli mu jeho mistr nepodal nějaké jiné. Yuni vykročil k Narutovi rázným krokem. Vůbec ho nezajímalo okolí a ninjové z Konohy. Viděl před sebou nepřítele a chtěl ho zničit za každou cenu. Jeho pohyb však zastavil Narutova paže. Yuni se na něho zamračeným pohledem podíval, spíše rozčílen přítelovým jednáním než okolnostmi, ale když uviděl Narutův výraz musel se své rysy povolit. U Naruta se něco stalo. Nějaká veliká změna. Ale v čem to nebyl Yuni chopen pochopit. Jako by se Naruto změnil i po té technice Přeměny.
„ Proč jsi nebojoval tenkrát o Saki?“ zeptal se Naruto rozhodnutý poznat Junyho osobu.
Tímto byl překvapen Jun, ale potom pochopil co mu Hikari ukazovala a předávala, trochu se nad tím zasmál provokativním smíchem.
„ Myslel jsem si, že ti Hikari dá něco cennějšího než její s sestřiny vzpomínky.“
„ Proč jsi tenkrát odešel a nechal jsi tam Saki aby vše vydržela?“ ptal se dál Naruto ale tentokrát to June nepřenesl jen tak přes srdce a s plnou nenávistí se řítil na Naruta. Naruto se jeho pohybům velice snadno uhýbal jelikož byl June naštvaný dalo se krásně předpokládat kam se zaměří se svým kunaie. Juna tohle ještě víc naštvalo ale věděl, že když takhle bude pokračovat tak Naruta nikdy nedostane, a proto raději odskočil. Naruto nevyrazil za nepřítelem, pořád se snažil najít pravdu u Juna. Teď když znal tu Sakinu se cítil jako největší idiot. Ještě několikrát zopakoval svojí otázku než mu June odpověděl.
„ Tenkrát jsem si myslel, že se mi svět pokloní, až se vrátím z úspěšné mise a budou mě nazývat hrdinou. Jenže ve vesnici jsem Saki nenašel a tak jsem se naštval. Po nějakém čase jsem je jí snažil najít. Bylo to jako hledat jehlu v kupce sena. Jenže já jsem jí našel. A ve tvé společnosti. Pak už znáš co se stalo. Hikari ti to musela povědět jinak bys jí nevěřil.“ Odpověděl June a vyndal svitek, který ihned použil. Přívalová vlna Temnoty. Naruto o ní slyšel jen z příběhů ale nikdy netušil jak ho tato technika může udivit. Kdyby nezasáhl Kakashi-sama asi by už byli asi mrtví. Naruto se na senseie podíval děkovným pohledem. Ostatní byli také připraveni k boji, v kteroukoliv chvíli. Ani to nikdo nemusel říkat.
„ Pěkné, nevěděl jsem, že i ty ovládáš tak silnou techniku Sharinganu.“ Pravil June a vytáhl další svitek. June vytvořil Nenávistné kočičí drápy. Tentokrát to ale zastavil Sai svým namalovaným tornádem. Jak bylo vidět June se ale nevzdával. Spíše to vypadalo že si s nimi jen tak pohrává, jenže tohle usoudil jen Naruto a pozoroval Juna bystrým okem. Jako by se snažil najít něco. Tentokrát se ale June opravdu vyznamenal. Vytvořil několik jutsu najednou a poslal je směrem na obyvatele v čele Naruta. Jenže Naruto se ani nehnul. Proto musel Michio otevřít bránu Smrti aby mohl všechny ty jutsu pohltit. I on byl už mimo hru. Pro něj to nebilo lehké vydržet toto jutsu za pomoci někoho jiného natož aby to vydržel sám. Ale najednou měl pocit, že to zvládne. Brána smrti se skřípějícím zvukem zavřela, každý slyšel nářky a pláč duší za dveřmi ale neřešili to, ale dívkám přejel mráz po zádech.
„ Nějak ti odpadají přátelé nemyslíš?“ zeptal se posměšně Naruta Juny a usmál se nad myšlenkou, že už má vítězství na dosah ruky. Tahle věta Naruta vrátila do reálu. Překvapenýma oči sledoval jak se jeho přátelé perou s něčím nerozeznatelným. Naruto byl asi několik minut v transu a neuvědomoval si co se děje okolo něj. Konečně i on zareagoval. Použil svitek, který mu přinesl Nori. Objevila se stěna, světle modré barvy a projela všemi jeho přáteli. To nepoznané bylo zrušeno, ale bariéra se najednou rozdvojila a vytvořila ochranný kruh kolem všech. Byla o dost silnější než vytvořil Naruto s Hikari. Pohlédl na Noriho s očima jasně říkající co se chystá udělat. Nori to poznal ale jako první a trochu sebou cuknul. Tohle přece nemůže myslet Naruto vážně.
„ Zapomeň na to! A to rychle! To co chceš udělat je jedna velká pitomost!“ zakřičel Nori až celý zčervenal vztekem. Ale Narutem tyto výhružky nijak nepohnuli, spíše ho utvrdili v jeho myšlenkách. Usmál se smířlivě na všechny, asi i ve snaze o odpuštěni, a vyrazil na Juneho. Ten okolo ruky vytvořil červený plamen a trefil přesně Narutovo srdce. June byl rychlejší, než by Naruto čekal, a proto dostal přímý zásah. Kdyby měl náladu žertovat, určitě by nadhodil nějaké téma o přesnosti či rychlosti protože to bývalo jeho zábavou udělat si z toho srandu. Však sranda musela počkat. Jeho tělo se zhroutilo na zem neschopno jakéhokoliv pohybu. Měl pocit, že mu June vzal všechnu čakru i energii. Jako by z něj vysál veškerý život, který má v sobě ukrytý. Ale Juneho plamen už nebyl červený ale zelený. Naruto se na tento výjev koukal ze země. Z dálky slyšel šumot něčích hlasů jak k němu doléhají, ale nerozeznal je. June došel nad Naruta a trochu se usmál.
„ Myslím, že za chvíli se setkáš se svými blízkými.“ Odpověděl June, když v tom okolo něj něco rychle prolítlo a vzalo to Narutovo tělo k bariéře. Překvapený June se naštvaně otočil a začal křičet naštvaně.
„ To už je moc, já ho chci zabít, je to snad moc co žádám?“ zeptal se
„ Pro mě ano.“ Odpověděl dívčí hlas. Hlas, který Naruto tak dobře znal a který by poznal i za sto let. Vedle něj stála Shiny připravená k boji. Naruto trochu pozvednul oči aby jí spatřil, ale když to udělal vyděsil se. Teď Shiny byla celá Saki, i ten výraz v očí měla stejný. Bojovný. Ten který obdivoval a kvůli kterému se snad pouštěl i do dalších nesmyslných bojů. Snad vědomí, že Shiny je připravena jít proti své krvi se udělalo Narutovi špatně. Pokusil se zvednou ale nešlo to moc hladce. Shiny stále pozorovala nepřítele očima bystrýma jako rys. Naruto si uvědomil, že musí povědět pravdu.
„ Shiny, tohle, ten muž, je tvůj prvý otec.“ Oznámil všem Naruto. Každý očekával nějaký nečekaný zachvět nebo škubnutí v Shinině tváři a těle, ale nic se nestalo. To June se zatvářil překvapeněji než ona.
„ já to vím,“ odpověděla jednoduše Shiny a odstoupila od Naruta stranou.
To ale zase překvapilo Naruta.
„ Jak jsi se to dozvěděla?“ zeptal se Naruto
„ Říkej si tomu nějaký jak chceš. Prostě jsem to tušila.“ Odpověděla Shiny hrubým hlasem. Tohle se Narutovi nelíbilo. Začínal mít podezření, že Shiny tady není kvůli objevení otce. Byla ještě dítě, ale vše chápala stokrát lépe než on v patnácti letech. Juni si prohlížel svojí dceru se zájmem. Viděl v ní kus sebe. Chtěl z ní udělat svého spojence.
„ Přidáš se ke mně, Shiny?“ zeptal se Jun s úšklebkem
„ Proč bych to měla dělat?“ zeptala se zvěděvě.
„ Jelikož jsem tvůj pravý otec?“ odpověděl samolibě Jun
„ A co jako? To z tebe dělá víc? Pro mě je jsi jen parchant, který nás s mamkou nechal samotné!“ rozčílila se Shiny.
„ Jenže já jsem nemohl jinak….“ Snažil se jí to vysvětlit Jun
„ Vždy je druhá možnost. To mě naučil Naruto. Kvůli tobě si prošel peklem! Opravdovým které ty neznáš a o kterém nemůžeš ani nic vědět.“ Odpověděla Shiny tvrdým hlasem.
Naruto začínal cítit příval nových sil. Jeho vyčerpanost odcházela. Čakra se obnovovala stejně rychle jako vždy a rány se hojili nesmírnou rychlostí, bylo to rychlejší než když ho léčila Kyuubiho čakra. Naruto to nechápal. Jak je to možné?
„ Jaké peklo? Vždyť se hřál pořád ve slávě, a myslím, že kdyby on přišel za tvojí babičkou, určitě by se jí zamlouval.“ Odpověděl Jun a odplivl si.
„ Někdy si přeji aby můj otec byl opravdu Naruto. Možná by se dědovi nebo babi by se líbil, jelikož má to co tobě chybělo, a chybí. Tenkrát si toho všiml prarodiče.“ Pravila Shiny se smutkem v očí. Naruto nechápal jak takovéhle věci může vůbec vědět. Nedávalo mu to smysl. Ztrácel orientaci. Jeho stav se lepšil ale stejně jako by byl ve snu. Jako by žil mimo realitu. Ale proč mám ten pocit?
„ Co mi chybělo, ty malej prcku?“ zeptal se už naštvaně Jun
„ Přátelské srdce, kterým Naruto vždy vynikal. Mnohokrát se musel rozhodnout, a nebylo to lehlé rozhodnuté. Vždy si vybral to nejtěžší pro něj. Vím vše o čem se kdy rozhodoval. Ze začátku jsem si myslela, že je to zabedněný trouba, který neví co a kdy správně načasovat, ale když jsem ho konečně pochopila, změnila jsem názor. Radši se choval jako bezcharakterní blbec, aby ochránil své přátele. Musel to udělat aby ochránil své přátelé v Konoze. A oni se zachovali přesně jak se chtělo a potřebovalo. I mě pak potřeboval dostat z jeho dosahu a proto jsem byla odvedena do Konohy s nadějí že se vyhnu střetnutím s tebou.“ Povídala rychle Shiny a ani jednou neuhnula pohledem. Naruto pocítil na sobě pohledy z ochranné kopule ale nechtěl si teď projít očím vyčítáním.
„ Jak, jak tohle všechno víš Shiny?“ zeptal se Naruto s námahou v hlase.
„ To je osud Naruto. Prostě mám takové vidiny. Měla je i má bábi, “ pravila vesele Shiny a usmála se na Naruta. Ten ale zpozoroval pomalý pohyb od Juna. Ale pomalý to bylo pro něj. Jun se v realitě pohyboval rychle. Naruto vstal s námahou a přemístil se k Shiny. Ta se na něj překvapeně dívala po tom co si uvědomila jeho reakci. Naruto chytil Junovu ruku a odhodil ho na větev starého stromu. Větev se zlomila, a Jun spadnul na zem.
„ Kdy? Jak?“ ptala se Shiny překvapeně.
„ Tady nemáš co dělat! Tohle je boj mezi mnou a jím. Nepleť se do toho!“ okřiknul Shiny Naruto a strčil jí k ostatním do obraného kruhu. Shiny několikrát zaklela a vrátila se pohledem na Naruta a Juna. Oba vypadali odhodlaně, oba chránili to co měli rádi. Jenže jen jeden mohl tuto bitvu vyhrát a to si uvědomovali.
„ Začíná to být s tebou zajímavé,“ odpověděl Jun
„ S tebou je taky sranda.“ Odpověděl Naruto s falešným úsměvem.
„ Chci tě zabít tak moc, že klidně dám svůj život té zpropadené technice. Tu ty nikdy nepřemůžeš!“ pravil Jun a vytáhl velký svitek. Rychle ho rozložil a udělal potřebné pečetě na vpuštění.