TemaShika 2 - 19

„Tak vykopni toho pod oknem. Asi bych ti ho měl představit. Tak to je Chouji Akimichi.“ řekl Sasuke a skočil za Chouje. Chytl ho pod krkem a vrátil se s ní do místnosti.
„Nejlepší přítel Nary a..... To je asi vše... Jinak velice slabý a bezvýznamný ninja....“ vykládal dál Sasuke svůj proslov.
„Ne... Temari neposlouchej ho..... On lže..... Shikamaru by ti nikdy nelhal.... když jsi přešla k Orochimarovi, tak celou dobu s nikým nemluvil.... A ty jsi k němu přešla jen, protože jsi se bála o jeho bezpečí a proto, že jste se nepohodly... Vážně....“
„TICHO!!!!! Nechci slyšet další lži!!! To co mi říkal Sasuke, tak dává smysl, ale ty vaše pohádky o tom, že jsem přešla k Orochimarovi pro Narovo bezpečí?? Potřebuju mluvit s Orochimarem, Sasuke, kde je??“ zeptala se Temari.
„Tak mi dej minutku, ať mám šanci se zbavit svědků.“ řekl a vytáhl si katanu.
„Asi ti to bude znít divně, ale aspoň pro zatím nechci mít v žádné vraždě prsty. Chápeš, ne??“ zeptala se Temari a podívala se na Choujiho.
„Plně.“ řekl Sasuke a sekl. Choujiho hlava vyletěla do vzduchu a v celé místnosti se rozlehlo ticho. Jediný zvuk vydal dopad Choujiho hlavy na chladnou zem. Temari cekla směrem k hlavě, ze které utíkala krev.
„Au... No... Takže už mi to říct snad můžeš, ne?“ zeptala se Temari a podívala se Sasukemu do očí.
„Jo, zavedu tě za ním, ale co z toho budu mít já?“ zeptal se milým hlasem Sasuke a setřel si krev z katany.
„Jak to myslíš?“ řekla chladným hlasem a zadívala se na něj.
„Já jenom, že co dostanu já, když ti udělám takovou laskavost?“ pomalu přišel k Temari a přitiskl své rty na její. Temari zaváhala, jestli má uhnout, ale nechtěla. Líbilo se jí to. Temari mu všechny polibky oplácela . Po chvíli od sebe odstoupili a Temari se zadívala na druhou stranu.
„Hm.... Jsi úžasná.“ řekl Sasuke a chytil ji kolem pasu. Temari se na něj podívala a usmála se.
„Promiň, ale já s ním vážně potřebuju mluvit. Takže kdybys byl tak hodný?“
„Jasně, hned tam budeme.“ pustil Temari a šel směrem do jádra jeho domu. Temari zaváhala, ale hned za ním běžela. Sasuke šel pomalu a neustále se otáčel, jeslti je někdo náhodou nesleduje. Zastavili se asi po pěti minutách cesty před velkými bohatě zdobenými dveřmi. Byli vyrobené z masivního dřeva a všude na nich byly vyryté různé postavy. Všechny meli v očích Sharingany a byli zachyceni v různých bojích.
„Orochimaru je ve vnitř, ale nelekni se ho. I když se nám ho povedlo zachránit, tak je ve velice těžkém stavu. Proto jsem ho nechal ubytovat u mě.“ řekl Sasuke a postavil se ke těm dveřím zády.
„Ale... no vždyť jsi přece mluvil s tou postavou o tom, že ti dává šanci, tak jak jsi ho tady mohl ubytovat? Vždyť jsi o tom nemluvil....“ zašeptala Temari a snažila se v jeho očích najít odpověď, ale marně.
„Kdo říká, že na komunikaci musíme používat řeč. Než Kabuto odešel, tak jsem mu dal pergamen a tam stál poměrně dlouhý vzkaz pro Orochimara. Ještě se toho máš hodně, co učit. Ale však máme dost času na to, abychom ti to všechno připomněli.“ řekl a otevřel dveře. Temari váhavými kroky vešla do místnosti a zastavila se přímo uprostřed velkého sálu. Všechny okna byli zatáhnuté, aby se do něj nedostávalo světlo. Místnost osvětloval jenom oheň z krbu. Temari se cítila v místnosti zranitelná, ale zatím se ani nepohnula. Čekala, co se stane.
„Ah, Temari...... Eh... Eh... Čekal jsem tě.“ ozval se tichý a slabý hlas z kraje místnosti. Temari se zadívala na místo, z kama vycházel hlas a zahlédla obrysy postavy. Nevěděla proč, ale byla jí povědomá. V místnosti bylo znovu hrobové ticho.
„Pojď za mnou.... Teda chtěla jsi semnou mluvit o své minulosti? Jestli jsem dobře slyšel.“ ozval se znovu ten stejný hlas. Temari pomalu šla k té posteli. Dobře věděla, jak je ve tmě zranitelná, ale chtěla vědět pravdu. Už pro ni udělala tolik, tak se teď nevzdá. Posadila se na kraj a podívala se na postavu. Pozvedla hlavu a zadívala se Orochimarovi do obličeje. Uviděla ho, ale nepřekvapilo ji, jak vypadá. Ba naopak, cítila se jakoby k němu opravdu patřila. Orochimaru ji pomalu chytil za ruku a pohladil ji.
„Vždyť ty už pravdu dávno víš. Řekl ti ji Kabuto, nemýlím-li se. A to se stává jenom zřídka. Teď jde o to komu chceš věřit. Všichni tě v Konoze zradili a pamatuji si to, jakoby to bylo včera, co jsi nás našla a se slzami v očích jsi mi říkala svůj příběh. Měli jsme toho tolik podobného, ale potom nás napadli nepřipravené. Šlo jim o tebe. Mě se jim skoro povedlo zničit, ale zachránili mě. Kabuto mě pomalu uzdravuje a teď ty. Za chvíli budeme zase všichni a budeme moct vymyslet plán na zničení našich nepřátel.“ říkal potichu Orochimaru.
„Já.... Nevím proč, ale opravdu nevím komu mám věřit... Vaše odpovědi na mé otázky sedí a nikdo v Konoze mi neřekl nic, co by se shodovalo... A Tsunade měla ten svitek.... Je toho moc... Nechci udělat nic ukvapeného. Prostě jenom si chci vzpomenout.“ řekla Temari a zadívala se do Orochimarových chladných očí.
„Ano, Tsunade. Obdivovuji ji, jak ti dokonale dokázala pomotat hlavu, ale je to jenom na tobě. Nerad bych jenom, abych tě zase našel jako tenkrát v slzách, slabou, vyčerpanou, ale plnou pomstychtivosti. To se mi na tobě líbilo a asi proto jsem si tě tak oblíbil. Musím říct, že se všemi jsi vycházela parádně. Ale je to jenom na tobě.“
„Ano, já budu s vámi. Jste ke mně tak milý a to už od začátku. Jasně, Nara se snažil, ale asi moc neumí lhát. Jsem vám k dispozici, Orochimaru-sama.“ řekla Temari a usmála se.
„To jsem rád, Temari. Hlavně jestli jsi semnou, tak se musím, co nejdříve uzdravit a musíme vymyslet plán na zničení prozatím jenom Konohy. Na Sunu ze strategických důvodů zaútočíme až o něco později.“ zaradoval se Orochimaru a vstal. Snažil se běžet, ale byl hrozně nestabilní a kulhal na levou nohu. Dveře rozrazil a běžel chodbou někam pryč. Temari zůstala překvapeně sedět na posteli a sledovala Orochimara s pozvednutým obočím. Usmála se nad tím vším, co v posledních 24 hodinách zažila. Uvědomila si, že vše už je za ní. Teď už zničí jenom ty, co jí vyhnali pryč ze Suny, protože ovládala sílu, o které se jim ani nesnilo. A jestli si mysleli, že má velkou sílu, tak to ji ještě neviděli, jak jim to vše oplatí.
„Temari?... Nevíš kam má namířeno?“ zeptal se Sasuke, který vykoukl zpoza otevřených dveří.
„Nevím, ale říkal něco o plánu na zničení Konohy.“ řekl Temari a zasmála se.
„No jo no.... Celý on. Je posedlý tím, jak zničí Konohu.“ šel pomalu za Temari.
„Jo, ale asi mu něco udělali. Stejně jako mě.“ řekla Temari a vstala z postele. Porovnala si šaty a podívala se na Sasukeho.
„Co kdyby jsme si ještě někam vyrazili? Nikdo přece neví, že jsme s Orochimarem, který je pro ně mrtví, že?“ zeptala se a chytila ho za ruku.
„Ne, neví a pro mě za mě si můžeme zajít, kam budeš chtít. Orochimaru zase celý den bude plánovat zničení Konohy, takže ho máme celý pro sebe.