Karin
Karin měla jen málo vzpomínek, které by mohla označit za šťastné.
Štěstí bylo, že přežila.
Tohle stačilo. Nakonec - nikomu nic nedlužila, ani svým vzpomínkám.
Kousla se do rtu.
„Svleč se.“
„P- proč?“
Zatracená holka, měla hloupé otázky.
„Říkala jsem, svleč se!“ vyštěkla.
„A- ale, ale…. Proč?“
„Orochimaru si to přeje! Budou se na tobě….“ Odkašlala si, rukou si nervózně posunula obroučky kovových brýlí. Musíš být klidná, projelo jí hlavou, to se tě netýká, ty plníš rozkazy– „dělat, pokusy. Pokusy. Jsi pokusný králík, Orochimara.“ My všichni jsme pokusní - Plním rozkazy, musím být klidná, tohle se mě netýká, tohle se mě nemůže týkat, plním rozkazy.
Studená cela zapáchala močí, zvratky a potem.
„Karin, prosím, já – „
„Tak dost! Kolikrát ti mám říkat, že to nejde! Plním rozkazy! Rozkazy!“ Poslední slovo se jí rozlámalo na jazyku a ona polkla, měla hořké sliny. „Nemůžu pro tebe udělat nic víc, než že ti budu přinášet více jídla a nějaké teplé oblečení navíc… nemůžu.“
Holčička k ní natáhla drobné bledé ručky, v šeru vypadala, jako ruce kostry. „Tohle ale už bude naposledy, že? Slib mi to, Karin…“
Jestli tentokrát nastaví elektrický proud navíc voltů, mohla by jí jednoduše zabít. Byla by to nešťastná nehoda, takhle by to mohla vylíčit Kabutovi, až přijde na obvyklou kontrolu. Už to nevydržela, Kabuto, sakra říkala jsem ti, že nevydrží více než jednou týdně-
„Byl pro nás důležitá, Karin,“ zamumlala si pro sebe, hlasem deklamovala ten patolízalský tón Kabuta.“Důležitá, ty hovado? Důležitá… Kdybych měla v křesle tebe, Kabuto, ty kryso, uškvařila bych tě zaživa.“
„Naposledy, slibuju,“ odpověděla nahlas.
Holčička se na ní usmála odevzdaným úsměvem: „Děkuji, Karin.“
Karin ucítila něco studeného na lících, byly to slzy; nebrečela, už jí prostě jen tekly po tvářích. A dneska to bylo naposledy.
Dneska ji pohřbí.
Mnohokrát po té, co se to stalo, si říkala, že měla tehdy zemřít taky. Jenže, tehdy byla ještě dítě a jediné co bylo důležité, bylo ukrýt se před tou strašlivou chakrou, co jí zabíjela rodiče, kamarádky; co upalovaly jejich rodný dům, obchody a školu.
Jediný člověk z celé vesnice, jediná Karin se dokázala schovat; dvanáctiletá holka, co vycítila chakru a skryla se v kurníku a další dva dny čekala na mámu, tatínka, kteří už nikdy nepřišli. A když jí našel Orochimaru, tak šla, mohla si vybrat: zemřít, nebo jít. A tak šla.
To, že prováděla pokusy na lidech, na živých lidech nebyla chyba jí samotné nebo snad jejího charakteru, ale jejího osudu; a přesně tak si to říkala, když usazovala malou holčičku do křesla, když jí na její hubené ruce dávala kovové pouta, když nastavovala na přístroji elektriku, když si čistila úplně orosené brýle do rukávu. Slzy poprvé za dlouhou dobu od smrti celé její vesnice netekly, ale pálily jako žhavé uhlíky. Bolest v hrudníku byla k nesnesení, ale ona automaticky prováděla dál, nezbytné úkony, musí, ona musí, plnit rozkazy, není to její vina, ona nenese odpovědnost – ona –
Je rudovlasou smrtí
Je kurtizánou pro potěšení
Je bídným psem na mrzačení
Je vším jen ne sebou
Není, není to Karin.
Proč to nikdo nechápe?
poklona milujem karin a milujem ľudí ktorí zdieľajú tento názor so mnou
Hmm prej tady neni žádnej fanda Karin... I když od tebe se páru SuiKa asi nedočkám.
Samozdřejmně Aife má pravdu, tedy co se týká tvé povídky. FF by podle mě měla doplnovat originál ne ho opravovat. No ale to je jedno.
Celkově je téma pokusů docela ohrané a tady mě osobně chybí nějaké ukotvení. Vůbec staří Řekové věděli že jejoch rozdělení dramatu na pět částí není zase tak úplně zbytečné. No nic, pokud to budu brát jako medailonek Karin tak je to dobré, pokud jako povídku tak to zas tak dobré není.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
nádhera...
opravdu moc krasne napsany..
k tomuhle uz nemam co jinyho dodat ....sice sem to místama nechapala ae to se u me stává
hodnotila sem: 5*
Neměj strach, čtu si to po sobě, a nesrozumitelné to je až až xD
Píšeš úžasně..je to úplně něco jiného, má to hloubku, realismus, dekadenci..prostě krása
Moc se těším na další věci...
Děkuju, prosimtě, vůbec. Bylo to klišoidní (jak mi taky Aife vytkla, až hrůza) další věci budou. Ale kdy nemůžu říct. Přesto díky
Konečně povídka, vykreslující mojí vůbec nejoblíbenější postavu jinak, než ostatní... děkuji. Máš mou nejhlubší poklonu.
víc slov myslím ani není třeba, vše bylo řečeno dříve a nerad bych někoho opakoval.
Huhů, asi budu jásat! Vážně existuje na Konoze fanda Karin? To abych si tě poznačila zlatou tečkou, až zase nějakého budu hledat
Je to také má nejoblíbenější postava, nebo spíše patří mezi nejoblíbenější, spolu se stejně neoblíbenou Ino 
Zdá se, že když se holky v manze chovají aspoň realisticky nepláčou, nefňukají a mají chuť se intimně sbližovat jsou to hned děvky atakdále. A tak já jim budu fandit 
Děkuju, děkuju potěšil si mě moc
Mimochodem hodlám o Karin psát kapitolovku, tak budu ráda jestli na ní pak mrkneš 
Absolutní fanda Karin
a shodnem se i s Ino 
(ovšem teď nevím, jestli máš pochopení pro mou úchylku párovat obě slečny s Narutem, především Karin... xD)
Kapitolovku?! dnes samé dobré a potěšující zprávy!
pokud se ní vrhneš, máš už jistého jednoho čtenáře a komentátora 
Hele mám pro to pochopení xD Sice sama jsem trochu na Naruta alergická (d v té jeho posedlosti Sasukem už se vážně těžko hledá ne - sexuální komplex)ale nebejt Naruta takovej Sasukefanda mám ho radši. NaruIno zbožňuju, jsou oba šílení a zábavní. NaruKarin je už přímo výbušná bomba xD A upřímně kdyby Kishi psal takové NaruKarin vs NaruIno (místo NaruSaku bez chemie, a nudné NaruHina) byla by to větší zábava.
Už mám něco rozepsaného
Akorát mi to poštvala Karin jakou měla p***l z Ibikiho v manze, v připravovaný kapitolovce ji měl Ibiko docela solidně mučit xD 
Luco, drž se filozofie ff - napravit to, co se v kánonu zmrvilo. (A že scéna s Ibikim zmrvená byla, víme obě.)
Co člověk, to své chutě
Kdyby psal tyhle dvě navzájem, tak hlavně nevím komu fandit xD každopádně teď když je Karin v konoze, mám určitou naději xD
Takže návaznost na mangu? super!
A už bych tu asi měl přestat spamovat že xD
Hihi, myslím, že ty bys mě asi zabila, kdybych se přidala k davu opěvujícího tvé pisatelské dovednosti (bez diskuze na vysoké úrovni), aniž bych si nerýpla. Takže jdu rýpat a hnípat, abych se na tě rozehřála. Co na tom, že jsi říkala, ať se v tom nerejpu, že je to rychlovka. Budu rejpat a budu zlá:P
Samotná charakteristika Karin - jo, popsala's ji dobře, když pomineme mařenovské klišé "jediné přeživší". Vím, že jsi schopná to napsat jinak, neotřeleji. Tak proč jsi to tak neudělala? Další klišovitostí, téměř americkou, je "trpící holčička". Vždycky je to dítě a vždycky bezmocné a vždycky ji mučí chudák hlavní hrdina. Holčička je vždycky hodná a vždycky naivní a hlavní hrdina jí chce vždycky dát ránu z milosti.
K stylistice - ženská, znásilňuješ věty! Čtvrtíš je, půlíš a pak přišíváš k sobě! Pro představu, jednoho takového kočkopsa představuje věta "A když jí našel Orochimaru, tak šla, mohla si vybrat: zemřít, nebo jít." <-Před "mohla" jsi to měla rozseknout na dvě věty a nepokračovat v souvětí. A našla bych jich tam víc.Dalším prohřeškem jsou opakující se slovní kmeny tam, kde se jim lze vyhnout, někde vadí hovorové tvary (samotné "dneska" to zabíjí), někde se nehodí použitá slova. Pak tu skřípou dva styly - civilní, běžný prozaické části a plavně básnický u epilogu. Opravdu se navzájem tlučou.
Suma sumárum. Kdybys mi povídku četla, nejspíš bych byla uchvácená. V textové formě to skřípe jako rozladěné housle. Přestože je to kvalitně napsané, máš na víc.
Aife ty nezklameš xD Ale jo máš pravdu - ve všem. Kromě Karin a jejího Maryesuovského pozadí - to jí dal Kishi, ne já. V datebooku má napsané, že jako jediná přežila upálení/ vyvraždění celé její vesnice. Jistě, ohrané. Ale tak je to a já to měnit nebudu. Pak si pro ni přišel Orouš.
Co se týče holčičky, sladké a naivní, to je moje vlastní nechutné klišé a nemám na něho omluvu xD A stylistika - víš jak moc jsem líná? xD
A vím, mám navíc, třeba něco, čemu věnuju více času.
A dík za nezvykle dlouhej komentář xD
Páni, hrozně všem děkuju za ohlasy. Ale sama tohle nepovažuju za nic moc, napsáno za pět minut, vydáno za minutu xD
Aki no sakka: Ano, Karin je zajímá, ale většina ji odsoudila jako další Sasuke - fangirl, a odmítají se toho označení vzdát, ať má chudák Karin vývoj v manze jakkýkoliv. A jakože sakra má. Víc si toho asi nepřečteš, protože to je má první ffka na Konoze. Ale rozhodně budu publikovat dál a budu moc ráda, když budeš moje povídky číst
Akumakirei: Děkuju, pro mě to není zvláštní pohled na ní. Já ji takhle vidím. To si jedna z mála, bud ji většina nenávidí, nebo hrstka zbožnuje.
mollyhana: Děkuji, děkuji tu chválu si nezasloužím
) Vážně jako typ? Že sem tak smělá - od koho? 
H.i.n.a.t.a: Do geniality to má sakra daleko
) Ale děkuji za milý ohlas 
Tak tohle bylo geniální. Nic víc mě k tomu nenapadá.
Jedním slovem ... Páni.
Líbilo se mi to, takže ...
Abych řekla pravdu, dostala jsem tě jako typ, který bych si mohla pročíst a případně zkritizovat, ale slova se rozlétla jako prach.
Děkuju, žes to vydala a já měla příležitost přečíst si tak krasnou povídku.
No... dneska je mi asi souzeno nenacházet slova.
Já se nikdy ke Karin nestavěla jako anti nebo zbožňující fanynka, byla pro mě taková... nepodstatná. Ale tohle je zajímavý náhled na ni. Klobouk dolů.
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Páni, tys mi nějak - nevím - úplně změnila pohled na Karin. Když se to tak vezme, je to celkem zajímavá osobnost a tahle povídka jí ještě přidala. Píšeš moc krásně, takže tahle FF jde do oblíbených a já si musím udělat čas, abych si toho od tebe mohla přečíst víc ^^
Hybrid - Blind Side
FF Kniha
Yamato no Orochimaru:Děkuju moc, pochvala vždycky potěší, zvlášť od takového kritika, jako jsi ty
Já nejsem kritik, na to jsou tu jiní, já jen pochválím, když se mi něco líbí nebo poradím, když se mi naopak něco nelíbí
A tady jsem pochválila moc ráda.
K tomuhle nemám co dodat... Přidala bych pár hvězdiček navíc, aby svítily na cestu, aby tuhle povídku našlo co nejvíc lidí.