Narutův příběh trochu jinak: 5. část

Kapitola 5

Naruto, který byl v šoku, nedokázal nic jiného dělat, než si sednout na postel a vyslechnout si Jiraiyův příběh. Kouknul se letmo na Jiraiyu, který se znovu zadíval do jasného modrého nebe. Naruto se protáhl a byl připraven si vyslechnou to, co Jiraiya bude vyprávět. Jiraiya odtrhl pohled z nebe na Naruta a byl připraven se mu se vším svěřit.

,,Naruto, vše co ti tady nyní povím bude jen naše tajemství, ano??“ Položil otázku Jiraiya, na kterou očekával kladnou odpověď.

,,Dobře, nikomu to nesdělím.“ Odpověděl očekávaně Naruto.

,,Tak tedy k dlouhému vyprávění…“ Spustil Jiraiya.

Narutovi proběhla hlavou myšlenka, že by Jiraiya mohl lhát. Jak by zjistil, že to co říká není pravda?? Jak?? Jedině tak, že v budoucnu potká osobu, která to s ním prožila. Ale jak důvěřovat oné osobě?? Musí mu teda věřit.

,,Můj příběh začíná před dvaceti devíti lety, kdy jsem byl ještě pro ostatní méně známý. Jak jistě víš, jsem saninem. Orochimaru a Tsunade jsou jména dalších saninů, mých kamaradů. Orochimaru byl ještě tehdy dobrý. Jeho znalosti o Jutsu pronikli po celém světě a Tsunade, moje životní láska, se stala nejlepším lékařským ninjou. Jen já, ubohý poutník, jsem tehdy jako jediný nebyl tolik známý. Můj osud byl určen již od dětství. Cestovat po světě a sbírat informace o každých částech země, předávat zkušenosti dál a hledat nadaného žáka, který by změnil svět. Čirou náhodou, nebo to byla snad boží vůle, jsem potkal jednoho nadaného kluka. Narodil se v mocném klanu a tento klan byl rozšířen po celém světě. Klan Namikaze. Stal se mým žákem. Byl nadaný a splnil všechny mise, které mu byli kdy přiděleny. Plnil je bez nejmenších známek únavy. Vyrostl tady v Konoze a zanedlouho se stal Jouninem. Obdržel svůj tým , a tak jako já, byl učitelem. Opravdu jsem doufal a věřil, že to právě on může změnit svět. Ale kdyby tomu tak nebylo, vydal jsem se dál napříč celému světu, hledat osudového žáka. Onehdy, onehdy jsem byl už slavný, tak jako Orochimaru a Tsunade. Orochimaru v té době odešel pryč z Konohy a já, jakožto jeho přítel, jsem se ho pokoušel za každou cenu zastavit. Nedokázal jsem to. Byl úplně posedlý svým snem, ovládnout jakýmkoliv způsobem všechny techniky světa. Ať už za to budou ostatní trpět, chtěl znalosti a všechny Jutsu. Jeho srdce ovládlo zlo, protože upřednostnil moc nad city. Mrzelo mě to dost dlouho, ale pak jsem si uvědomil, že vše v tomto světě má svůj řád. Ponechal jsem myšlenek nad svým ztraceným kamarádem. Ale přesto jsem někdy zavzpomínal na krásné chvíle, které jsme s Orochimarem a s Tsunade prožili.“ Řekl Jiraiya.

,,Orochimaru byl někdy hodný??“ Optal se Naruto.

,,Ano byl.“ Zavzdychl Jiraiya.

,,Tak zpátky k příběhu. Kde jsem to skončil??“ Řekl Jiraiya.

,,O tom, že sis uvědomil, že na něho nechceš myslet, aby sis jeho odchod nevyčítal a nebral za svojí chybu
.“ Řekl Naruto.

,,Oh….ano.. Takže jsem si plno nových věcí uvědomil a šel hledat Tsunade. Vždy mě odmítala a já se jí snažil pořád nějak zaujmout. Když už jsem měl naději ji získat, tak odešla do světa zkusit své štěstí v životě a v Casinu jinde. Odešel jsem tedy znovu do světa a po dlouhých letech jsem ji znovu potkal. Získal jsem její srdce, měl jsem jí rád, vlastně jsem ji hrozně miloval a ona mi lásku opětovala. Vrátili jsme se spolu do Konohy, kde jsme se nechali oddat. Spolu jsme navštěvovali mého bývalého žáka, který čekal s manželkou dítě. To bylo zhruba před 16 lety. Udržovali jsme všichni spolu krásný vztah a jeho otec Izmael byl vlastně můj nejlepší přítel od té doby, co jsme s Tsunade svoji. V tu dobu Minato, můj bývalý žák, byl zvolen radou starších a občany Konohy Hokagem. Sarutobi Hizuren, předešlý Hokage, předal Minatovi post Hokageho. Asi po měsíci se stala přírodní pohroma. Na Konohu zaútočila devítiocasá liška Kyuubi no Youkou. Této události předcházelo neštěstí: Smrt jeho manželky Kushiny při porodu svého dítěte. O tom věděl pouze Jiraiya a samotný Minato. Minato, jakožto Hokage, se rozhodl bránit vesnici před krutým démonem. Potají se vydal daleko od Konohy a vzal s sebou pouze mě na střetnutí s liškou. Svěřili jsme se pouze mému bývalému učiteli Hizurenovi. Minata mrzelo, že to nemohl říct i svému otci Izmaelovi, který byl momentálně mimo vesnici. Boj byl náročný, zdlouhavý a nemilosrdný. Minato tušil zlý konec a poslal mě pro právě narozené dítě. Rychle jsem se vrátil s dítětem, ale netušil jsem jeho záměry. Minato vyvolal boha smrti, aby zapečetil lišku do dětského tělíčka. Mě poprosil, abych obětoval svojí ruku za účelem oddělit od sebe zlou a dobrou chakru Kyubiho. Liška pomocí techniky:boha smrti, zmizela a na břichu dítěte se objevil znak. Bůh smrti moji ruku oddělil až po loket a Minatovo tělo bezvládně spadlo na zem.“ Řekl Jiraiya

Jiraiya zatnul pěsti a vzpomínal s napětím na tuto zvláštní událost, která ho poznamenala na celý život nejen fyzicky, ale i psychicky. Naruto polknul a vyzval Jiraiyu:

,,A jak to bylo dál??“ Netrpělivě vykřikl.

,,Přiběhl jsem k Minatovi, položil jsem dítě vedle něho a uviděl jsem jak z Minatova těla pomalu vycházela jeho duše a promlouvala ke mně: Sbohem Jiraiyo-sensei, byl si mi tím nejlepším učitelem, jakého jsem mohl mít. Pozvedl jsem jeho mrtvé tělo a oči se mi zalily slzami. Mé slané slzy tekli na jeho tvář a křičel jsem: BOŽE, VRAŤ MI MÉHO ŽÁKA A PŘÍTELE. Sakra, tohle se vůbec nemělo stát.“ Dořekl Jiraiya a spustili se mu slzy.

Naruto byl dojat a netrpělivě se zeptal Jiraiyi na to co už tušil:

,,Kdo byli teda moji rodiče?“

Jiraiya silou uhodil pěstí na parapet, aby z něho vyprchalo napětí a smutek a odpověděl:

,,Žena, která zemřela při porodu, Uzumaki Kushina byla tvá matka a Namikaze Minato byl tvůj otec, který se obětoval pro záchranu vesnice."

Pokračování Příště........