Ask Anyone! 14

*kuk* Áaaaachjo, mé zpoždění je neomluvitelné, a proto dobrovolně strávím následujících stopadesát hodin v Tsukuyomi! A jestli ne, tak oběhnu tisíc koleček po rukách okolo Znojma! Dattebayo!
Itachi: To chce klid, hn...
Kušuj. Každopádně za mé vzkříšení můžou tři dny navíc v blížících se jarních prázdninách, které jsem se místo šprtění se na maturitu a příjmačky na vejšku, rozhodla věnovat dvoum nedokončeným povídkám, které mi ležely na srdci harddisku.
Brepta: Ležely tam už od Listopadu! Šéfko styďte se!
Stydím. A proto se vám snad bude tento comebackový dílek AA líbit x)
Itachi: Hn, hlavně když tam nebudu já...
...
Itachi: Aha, chápu. TSUKUYOMI!!

Ask Anyone!
Aneb Zeptejte se koho chcete

Ask Anyone 14 – Desatero nezasloužilé novinářky

„Jelikož šéfka prolenošila celé vánoce, svátky, víkendy a volna, a pak zjistila, že nic neudělala a upadla do těžké deprese (čaj, lentilky a nějaký maturitní otázky nebo co...), tak si redakce AA nemohla dovolit brát si z toho stvoření příklad, tudíž vás můžu opět přivítat u čtení dalšího vydaní naší pštbulvárnípšt rubriky. Pokud si ale myslíte, že na tom měla šéfka nějakou zásluhu, tak to máte pravdu jen z části. Nu, občas je to s ní těžký, ale co si může chudák veverka stěžovat.
V dnešním vydání vás tedy zavedu do tajů novinařiny, jak ji nejspíš nikdo neznáte. A věřte, ani nechcete. Tož jak by řekla šéfka, pohodlně se usaďte, vemte si kafčo...nebo radši ne, dělali byste mi chutě, a pusťte se do čtení!“

..:::::ASK ANYONE 14:::::....:::::ASK ANYONE! 14:::::..

1. Být zaměstnaný je dobrá věc, ale nesmí se to zvrhnout v práci!

Brepto, kam si zašantročil ten program?! Dneska dávaj nějaký dobrý filmeček, nesmím to prošvihnout.
„Nic nemám, nic nedám! Víte, co je dneska za den?!“
Hm...no vzhledem k tomu, že včera byla neděle, a zítra bude úterý, tipovala bych to na pátek...
„Nó opravdu skvělá dedukce, ale NE!“
Brepto klíd...dej si čaj a kakaový věnečky a pojď se dívat se mnou, dneska tam zabijou toho doktora.
„Kdepak, dneska někdo zabije tu novinářku, víte tu, co nestihne uzávěrku, protože bude celý den čučet na seriály.
Tu neznám. Ta hraje vedlejší roli?
„Áááá veverčí bože...dneska máte jedinečnou příležitost! Kdy se nám poštěstí udělat rozhovor se Zetsuem, když ne právě na Konožském zahradnickém veletrhu?!“
Kdo je Zetsu?
„TAK! A mám toho dost! A du zavolat Itachiho, včera říkal, že potřebuje na někom vyzkoušet nový mučivý techniky! A náhodou se pro to zrovna našel vhodný kandidát.“
Jakej zoufalec by se nechal dobrovolně zhypnotizovat od šíleného vraždícího Uchihy?
„Dobrovolně asi nikdo...ale já taky neříkal dobrovolně...“
Brepto, ty tvoje sadistický nálady jsou nebezpečný, to by se mělo léčit. Navíc, ten zahradnický veletrh nikam neuteče. A když už to zmiňuju, tak Zetsu s tím květináčem taky ne.
„Co je zas, hn...“
„Pozdě,“ usmál se nevinně Brepta. „Tady šéfka by potřebovala...“
Hej Ita-chan, deš akorát, zrovna to začalo.
„Á, dneska zabijou toho doktora, že?“
Jop. Což mi připomíná, že Zetsu je dneska na tom zahradnickým veletrhu.
„To je fakt, jeli sme ve stejným taxíku.“
Tak to se určitě pochlubil nějakými novými drby ne?
„Jo, zdražili hnojivo na fialky, usychá mu levá noha a Deidara mu ukradl nůžky na větve.“
Super...Brepto píšeš? Tak piš potichu, teď to bude napínavý!
...
„Nande Itachíííí!“

2. Neopič se po druhých, když jiní chtějí, ať si pracují.

Hm...zdá se to jenom mně, nebo je venku tepleji než před týdnem?
„Né šéfko, prej nějaká teplá fronta nebo co...“
Teplá fronta čeho? A lepší otázka je, na co?
„Řekněme...na flákající se novinářku? To je téměř vyhynulý exemplář...“
Nuda. Já mám lepší nápad, Brepto.

„Ó Lee, uděláme ještě stopadesát koleček na jedné ruce, co ty na to?“
„Ó Gai-sensei!“
„Ó Lee!“
„Ó Ga...Lantio!“
„Cože?!“ podivil se Gai. „Lantio-chan! Jsi příkladem pro nás pro všechny!“
Huh? *vyndá si mptrojku z uší*
„Pojďte Gai-sensei! Půjdeme se také opalovat na chladném únorovém slunci!“
„Ó ano Lee! Otužilé tělo, má i otužilého ducha! Takto budeme navěky mladí!“
Etto...Gai-senpai, Lee-kun...eh...proč si sundáváte tu kombinézu?! Oi!! Ale...um...víte, že opalovat se i dá při běhu tisíce koleček okolo Konohy?
„HUAAAAAAA!!!“ vytřeštili oči Gai i Lee.
„Tisíc koleček!“ slintal s táborákem v očích Lee.
„Lee!!“
„Gai-sensei!!“
„Lee!!“
Baka...

3. Není důležité zvítězit, ale moc se neuhnat.

„Jsme na procházce?!“ pěnil zase Brepta.
Ano.
„Já myslel, že spěcháme do Akatsuki Lair udělat jedinečný rozhovor s Nagatem! Víte kolik tam bude novinářů, než vy se tam uráčíte doplazit?!“
Ne.
„Plná jeskyně! Já vím, že ste líná jak...ne, ani Shikamaru na vás nemá! Ale tady de o těžce luxusní rohovor! Nebo snad ne?!
Ano.
„Tak vidíte a...eh...Itachi...etto...Nagato?!“
„Yo, hn.“
„Tě pic žurnalisti,“ pozdravil slušně Nagato.
„Ale, co vy tady?!“ kulil oči Brepta.
„Lantio, nerad to přiznávám, ale jsem ti navěky vděčný za to, žes nás předem varovala o nájezdu žurnalistů na Akatsuki Lair!“
To nestojí za řeč, Nagato-san...ačkoliv možná bysme mohli hodit řeč, co vy na to? V rámci vašeho věčného vděku
„Samozřejmě, jen se ptejte.“
„Huh?!“ nechápal pořád Brepta.
„Hn, takhle se to dělá,“ přikyvoval spokojeně Itachi.

4. Jsme v práci, ne na závodech.

Hm...jahodovou nebo vanilkovou kokosku? Co myslíš Brepto?
„Pro mě čokoládovou.“
Takže všechny. Oi, šéfe, všechny kokosky!
„HAI!“ klaněl se zběsile majitel obchodu.
Máš nějakou tašku Brepto?
„K čemu, to stejnak sníme po cestě.“
To je fakt.
„Pořád mám pocit, že sme něco zapomněli...“
Ale kušuj Breptule, co bysme tak mohli zapomenout?
„Už to mám!“ plesknul se přes škebli Brepta. „Musíme otisknout ten článek o Akatsuki, nebo nám ho Konan vyfoukne v tom jejím pseudo bulvárním deníku!“
Jo tohle, o to už sem se postarala.
„Vy jste vydala článek ještě dřív, než odbyla poslední vteřina do uzávěrky?!“
Prosimtě co tě nemá Brepto...nejsem přece nemocná. A kudla...
„Co?“
Už vím na co sme zapomněli.
„Tak nenapínejte a - “
Na peněženku.
„A kůůůůdla!!!!“
„Někdo potřebuje love? Hn.“
Od tebe love nikdo nepotřebuje.
„Tak já ten článek Konan zase vrátím...“
Hn.
„Tak vidíš. Oi, platím strejdo.“
Tak to vidíš Brepto, to sme dopadli.
„Jo jo, ale co bysme si bez Itachiho po - “
„A půlku si sním sám, hn.“
KONOYARO!

5. Lenost – půl zdraví.

„Na co čučíte šéfko?“
Je půl třetí, na co si myslíš, že čučím.
„Hůůů, umře dneska někdo?“
Ne, ale mohl by.
„Hn.“
„Áááá...tohle mi nedělej Itachi, já mám slabý veverčí srdce!“
Brepto, zajdi pro popcorn.
„Já nikam nejdu, běžte si pro něj sama!“
Itachi?
„Hn. Tsukuyo - “
„FAJN, fajn, už jdu!“ metal Brepta pro popcorn.
„Hn...dal bych si pizzu.“
A co koukáš na mě, si pro ni běž.
„Tsukuyo - “
To na mě neplatí.
„...“
A ten tvůj prosebný výraz smutného štěněte taky ne. *BLESK* Ale bude z toho dobrý KM, díky A vůbec, běž pro tu pizzu.
„Nejdu.“
Ne? Poslední slovo?
„Hn.“
Fajn. SASUKE, SASU –
„Oi!! Jašine, ty to vidíš,“ klel Itachi a vstával k odchodu.
Quatro formagi, extra sýr.
„Hn...“
Člověk aby všecko dělal sám...

6. Kdo nic nedělá, nic nepokazí. A proto si zaslouží odměnu.

„Oi, Shizune-chan, jak se vede?“ usmíval se flirtovně Kakashi.
„Mmmm moc dobře. Ale to na mě neplatí Hatake. Snad si nemyslíte, že za to zlikvidované cvičiště rasenganem, tři kilometry lesa ránou pěstí a inkoust v obličeji samotné Hokage, budou platit daňoví poplatníci!“
„Ale Shizune-chan. To přece není moje - “
„Váš tým? Vaše chyba! Vaše zodpovědnost. Všechno jsme zaplatili z vašeho platu.“
„Yondaime...ty to vidíš...“ slzel Kakashi, v ruce třímajíc svůj plat – 1 Konožskou korunu.
Teda Shizune, koukám dneska od tebe nikdo neodejde se spokojeným výrazem ve tváři.
„Už je to tak. Ale pořádek musí být.“
Jo jo, naprosto souhlasím. Tak co tam máš pro mě?
„Ukaž...hm...vlastně u tebe mám dokonce bonus!“ koukala na to zaskočeně Shizune.
Nekecej, fakt? Téda...
„No jó, je to tady. Tož na a užívej si to.“
To mám taky v plánu.
„Já to nechápu, jak ty to děláš.“
Dělám? Já nic nedělám...a to je právě to

7. K práci se stav vždy tak, aby se i ostatní měli kam postavit.

„Hej, to je votrava,“ stěžoval si Shikamaru.
„To mi povídej,“ povzdychnul si Brepta. „Kde je tak dlouho.“
„Kdo ví,“ rozsekla to Ino, lakujíc si v křesle nehty.
„Říkala, že je za pár minut zpět,“ soplil Udon na všecky strany.
„Tak tu snad nebudem sedět jak pecky...Shika vynese koš, Ino utře prach, a my se pustíme do papírování!“ rozkázal Konohamaru, a jak řekl, tak se stalo.
„Mendokusai...Itachi věděl, proč se vzdejchnout...“

„Hn.“
Co ty tady chceš? Neřekla sem, že na mě máte počkat?
„Do zítřka se mi čekat nechtělo.“
Já řekla za pár minut.
„Jo, a já jsem Miss 2010.“
Fakt?
„...“
No já si to myslela. Co s tebou, delikvente...se pojď dívat se mnou no.
„Hn,“ ušklíbnul se Itachi.

8. Nikdy neodkládej na zítřek, co můžeš udělat pozítří.

„Je po nás!“
Přeháníš Brepto. Ještě je spousta času.
„Rozbily se vám snad hodinky?! Zítra je uzávěrka a vy ste nenapsala ani tečku!“
*.* Spokojený?
„Já jo, ale co čtenáři? Ti vás zaživa roztrhají na malé novinářské kousíčky!“
Kušuj Brepto. Navíc, zítra beztak uzávěrka nebude.
„Já žasnu, vy jste snad jasnovědec nebo co.“
I tak by se to dalo říct.
„Grrrrr.“

*druhý den*
„Etto...šéfko?“
Hm?
„Jak ste věděla, že zaútočí Orochimaru?!“
Eh...no...to bylo tak...

*crrrrrrr* Ano?
„Tady Orochíííí, Lanti-chaaaan.“
Kde si vzal tohle číslo?!
„Ale to víš, kontakty kontakty.“
Já toho Uchihu zabiju...no, tak co chceš?
„Áááále zítra se chystám do Konohy, tak mě napadlo, že bych se k vám stavil, pozdravit Breptu a tak.“
Aha, do Konohy že jdeš. A Sasunbabu bereš sebou?
„Ale to víš, že jo.“
A ty tvoje ninja oddíly co máš od Danzoua na útok proti Konoze taky?
„Si piš.“
A přestaneš už na mě úchylně mrkat na dálku?!!!
„Hai, hai.“ ...
Arghhh. Ikdyž...to by se mohlo hodit.
„Co? To mrkání, no to bez prob - “
NE!! Jen to ne...ale ta tvoje návštěva. Víš co? Já uvařím zelený čaj.
„Ach, můj oblíbený. Už se nemůžu dočkat, Lanti-chan, baj baj!“
Hn. Haha.

9. Práce, která se do dvaceti dní neudělá sama, nezasluhuje naši pozornosti.

Den první...

„Šéfko?“
Jop, Breptule?
„Dostali jsme misi od Tsunády.“
Páni, koho máme šmírovat tentokrát?
„Ale né, teď to není šmírovačka.“
...
„Jo, je to šmírovačka. Máme zjistit TOP taboo Akatsuki!“
Aha. To, že ty Nagatovy piercingy jsou ve skutečnosti jen klipsny, to už víme.
„Ale né, tady jde o *šeptšeptšeptšept*.“
A kudla...

Den pátý...

„Eh...víte šéfko, když z téhle pracovny nevylezete, tak tu misi nikdy nesplníme a Tsunade nám nedá plat!“
Nebylo by to poprvé...
„Když nebudeme mít plat, nezaplatíte účty za kabelovku!“
To by taky nebylo poprvé...od toho máme sousedy.
„A za co si koupíte kokosky?“
Itachi je gentleman, bude platit on.
„...veverčí bože, dej mi sílu...“

Den šestý...

„Hn.“
...
„Hej!“
...
„Mě nemůžeš ignorovat.“
Hm, škoda. Co zase chceš.
„Šéf se dozvěděl, že ste prý od Tsunade dostali super tajnou SS-rankovou misi, která má za úkol potupit Akatsuki v očích celé veřejnosti.“
Jo, to je fakt.
„Já myslel, že to o Nagatových klipsnách už víte.“
Taky že víme, ale tady jde o něco úplně ale úplně jiného...*šeptanda*
„Hn. Tak do toho já nejdu. Kdyby se někdo ptal, já o tom nic nevím...nikdy jsi mě tu neviděla...“ A byl fuč.
Taky nic nevydrží. Hehe.

Den devatenáctý

Tož Brepto, tady to je.
„Huh?“
Článek k té misi.
„HUH?!“
Brepto, padají ti oči.
„Eh...jak ste to udělala? To není fér! Ani ste nevytáhla paty z redakce!“
Brepto Brepto...víš, máš obrovský žurnalistický potenciál, o tom žádná. Umíš fotit i to, co tam není, tvoje rychlokvízy jsou rychlejší než světlo a tvůj úhledný rukopis a smysl pro gramatiku z tebe dělají mého nepostradatelného parťáka. Na druhou stranu, já tu nejsem pro parádu, ale pro pikle. Kujme pikle pikle kujme, a tak máme celou Akatsuki na talíři.
„Aha...a podělí se se mnou velký Al Lanti Capone o svůj mistrný plán?“
Prosimtě Brepto. Na tom přeci není nic těžkého. Zjistit co používá Hidan za zubní pastu, kolik alimentů musí platit Madara a že je Deidara ve skutečnosti holka, to sem doložila názornou fotkou a seznamem oblíbené hudby, která mluví za vše. Hidan nepoužívá žádnou zubní pastu, protože si zuby nečistí. Jinak by Kakuzu pořád přes ksicht nenosil tu anti-pachovou masku. A Madara platí jenom jedny alimenty, protože řekněme si upřímně, na víc nemá.
„HA! Ale to ste nemohla jen tak zjistit!“
To máš recht Brepto. A proto se ta mise tak zdržela. Itachimu chvíli trvá než přejde ze stavu odmítání do stavu zvědavosti, zájmu, průzkumu až do stavu Tsukuyomi a vítězného „Mám to“ výroku. Jo, trvá mu to, ale za to výsledky nikdy nezklamou, ne, Brepto-kun?
„Nevěřil bych, že to někdy řeknu, ale je mi toho Uchihy líto.“
Navíc Brepto, co se samo nevyřeší do dvaceti dnů, nemá cenu řešit.
„Eh...asi byste si měla vygůglit význam slova ´samo´, šéfko,“ šklebil se Brepta nechápavě.
Ale co...však...

10. Oni se nezbláznijou...

..:::::ASK ANYONE 14:::::....:::::ASK ANYONE! 14:::::..