Narutova nová organizace CHIKA proti nové hrozbě díl VII

„ Jsou to blázni.“ Odtušil Sai a stočil zrak na papír ve své ruce. Tyto informace jim hodně pomohli, aby mohli posilovat obranu a měli se na co zaměřit.
Po dvou dnech se Kakashi vrátil ze své cesty a dožadoval co se událo během jeho nepřítomnosti. Každý mu podal co nejvýstižnější rozhovor jak si on sám přál.
„ Takže nám dávají informace během dvou dnů. A když je to něco důležitého tak okamžitě. Jestli tomu rozumím“ optal se pro jistotu Kakashi
„ Ano, sensei “ potvrdila to Sakura.

Dny probíhali v naprostém pořádku. Vesnice nebyla ohrožena a organizace CHIKA dávala informace o postupech, které dělá. A také předávala zprávy od Kage, kteří jim sdělovali o zadržených nepřátel a taky kolik jich zneškodnili. Akumo se stranil všech vesničanů kromě malého Tadashiho, kterého chodil navštěvovat jednou za tři dny na akademii aby se podíval jak hoch zesílil a naučil se nové techniky. Tadashi nejdříve z jeho příchodů byl vyveden ale po čtyřech návštěvách jeho návštěvu bral jako samozřejmost. Ostatní děti pozorovali Akumu s nadšením, hlavně když předváděl nějaké jutsu. Tadashi si s ním velice rozuměl a obhajoval ho, když slyšel co o Akumovi ostatní povídají.
„ To není pravda.Vy mu vůbec nerozumíte! Ani ho neznáte! Tak jak to, že ho můžete soudit! Nemáte na to právo! NEMÁTE!!!“ křičel s pláčem Tadashi a běžel pryč z města.
Když ho navštívil znovu Akumo svěřil se mu s příběhem z města.
„ Děkuji ti Tadashi, ale už to nedělej.“ Pravil Naruto a hleděl mu zpříma do očí.
„ Proč? “ zeptal se zmateně Tadashi.
„ Mám k tomu své důvody. Jsi mladý a nezkušený, jenže to se po čase změní a budeš vědět co máš dělat bez poučování. V tobě se ještě rodí tvá pravá síla uvnitř. Nesmíš jí nijak zastavit. Slib mi to.“ Ptal se ho Akumo( Naruto ) a trochu zúžil oči tak aby to bylo poznat i přes masku.
„ Slibuji. Ale nerozumím tomu.“ Přiznal se Tadashi.
„ Časem to pochopíš.“ Podotkl Akumo a usmál se na Tadashiho velikým úsměvem. Tadashi to překvapilo na okamžik ale oplatil mu též úsměvem.
Jenže tento úsměv viděl i Gai-sensei. Byl z tohoto úkazu velice udiven. Ale jeho vnitřní já mu radilo aby si od teď dával na Akuma dobrý pozor. Jenže on měl sledovat Akumovi kroky a jeho chování. Vše co viděl musel říct Kakashimu a ten z toho vůbec nebyl nadšený.
„ Takže on si vybral Tadashiho, asi začnou problémy, s tím spojovatelem.“ Uvažoval nahlas
„ Podle mého má s tím klukem něco v úmyslu.“ Připojila se do rozhovoru Shizune a stiskla Ton-ton silněji.
„ Přeji si aby to tak nebylo, Shizune-chan. Ale stejně z opatrnosti musíme něco udělat.“ Pravil rozhodným hlasem Kakashi a zahleděl se na dveře své pracovny, jako by čekal že někdo přijde. Kakashi se domluvil na jediném možném řešení.
Naruto tiše chodil po vesnici a nechal kolemjdoucí ho pozorovat při přemýšlení. Potřeboval nutně vymyslet plán jak se jednou a provždy zbavit organizace MINA. To tížilo jeho mysl a skoro přeslechl jak na něj někdo mluví. Vrátil se do reality.
„ Akumo-sama, musíte jít s námi do kanceláře Hokage!“ oznamoval Shikamaru znuděným hlasem.
„ Rozumím,“ odtušil Naruto a trochu se v duchu zasmál. Konoha opravdu se nebojí vypořádat s ničím. Ani se mnou.
Nebyli vůbec daleko od hlavního sídla, takže tu mlčenlivou chvilinku měli za sebou raz dva. Shikamaru zaklepal na dveře a čekal na vyzvání.
„ Pojďte dál “ mluvil Kakashiho hlas ze vnitř pokoje.
Oba vstoupili dovnitř. Pozdravili se jak se slušelo. Naruto cítil přítomnost v pokoji svého přítele z CHIKA organizace. Byl tam Yuni. Jeho nešlo zaměnit za nikoho.
„ Yuni, co se děje?“ zeptal se Naruto otočený k příteli zády.
„ Tvoje přítomnost…“ nedokončil Yuni když mu do toho skočil Naruto
„ Myslel jsem si to. Odejdu z Konohy, Hokage-sama.“ Povídal temným hlasem Naruto
„ Akumo, muselo se to stát.“ klidnil svého přítele Yuni.
„ Jsme tady asi jediní, kteří to očekávali.“ Odpověděl Naruto Yunimu
„ Yuni, kdo mě vystřídá? “ zeptal se
„ Gin,( v překladu Stříbrný )“ odpověděl jednoduše Yuni. Věděl že v tuhle chvíli není čas na žertování.
„ Stříbrný, bude pro tuto vesnici asi pohlednější a potřebnější,“ oznámil Naruto a trochu se zasmál, tak jak si to situace vyžadoval. S malým úsměvem odešel z pracovny. Ostatní tam zůstali a začali projednávat nové podmínky. Jenže Kakashi myslel na slova, která mu pověděl Akumo. Nedalo mu to zrovna moc dobré naděje.
Akumo šel k bráně s Yunim. Mlčeli. Ani jednomu se nechtělo mluvit. Nikdo je nebral moc na vědomí. Spíše z respektu než ze strachu.
„ Akumo-sama, kam to jdeš??“ křičel běžící hoch k nim.
Oba ninjové z CHIKA se otočili a hleděli na hocha. Když k nim doběhl uviděli mokrý obličej. Zřejmě po pláči.
„ Odcházím, příteli“ odpověděl Naruto s lítostí v hlase.
Koukali se na sebe mlčky. Když najednou přiběhl udýchaný Iruka-sensei s Kakashim a Kibou.
„ Tadashi-kun, jak si to dovoluješ zmizet, když ti má být udělen sensei!“ rozčiloval se Iruka nevnímající události okolo sebe. Kakashi ho ale zastavil.
„ Takže ty jsi složil zkoušky? “ zeptal se Naruto který konečně promluvil.
„ Jo.“ Odpověděl stručně
„ Tak to ti blahopřeji, věděl jsem že to dokážeš.“ Povídal dál Naruto
„ Dík, ale tohle mi nestačí, chci abys mě učil ty! Abys byl mým senseiem ty!“ skoro křičel Tadashi. V Kibovi, Irukovi i Kakashimu hrklo. Vůbec nevěděli, že jejich pouto je tak silné. Naruto se usmál v laskavém úsměvu, který patřil jen Tadashimu.
„ Jsem velice poctěn tvojí nabídkou ale musím jí ještě odmítnout. Teď není vhodná doba. Já jsem zapotřebí jinde.“ Sděloval mu Naruto.
„ To tedy nejsi, Akumo-sama. Ty jsi se mě všímal, když ostatní mě přehlíželi, důvěřoval jsi mi a dával naději. Vlastě jsi mě naučil všechno.“ Povídal smutně Tadashi a nechal slzy téct.
„ Snad mi to jednou promineš, ale já musím odejít.“ Loučil se s ním Naruto.
„ To vy, Vy za to můžete!“ křičel Tadashi na Kakashiho „ to vy jste mu přikázal aby odešel! Aby nebyl se mou!“
Naruto se okamžikem objevil těsně před Tadashim v kleku na jednom koleni.
„ Ne, tak to není. Nikdo z vaší vesnice zato nemůže. Rozumíš tomu co ti říkám?!“ zeptal se pro jistotu Naruto klidným a přátelským hlasem.
Hoch se na něj díval uslzenýma očima.
„ Jasně že rozumím“ přikyvoval Tadashi a snažil se uklidnit.
„ To jsem rád, můj malý příteli. Jelikož teď ti chci pošeptat tajemství. To tě bude provázet celým životem, jestli na mě nezapomeneš.“ Pravil dál přátelsky Naruto.
„ Opravdu mu to chceš říct?“ zapojil se do jejich rozhovoru Yuni.
„ On je na to ten praví kdo by to měl pochopit,“ vysvětlil příteli Naruto bez váhání.
Naklonil se až k Tadashimu uchu a šeptal, tak neslyšně že mu nikdo kolem Tadashiho nerozumněl.
„ Největší sílu získáš pomocí přátelství a lásky. Tahle síla je silnější než nenávist. Tví přátelé se za tebe budou bít a ty za ně. To je to největší tajemství na světě shinobi. Proto jsem v organizaci která se snaží zničit nenávist. Dělám to kvůli přátelům, i kvůli tobě můj mladý příteli.“ Dokončil Naruto. Jeho paže se vznesli ke krku. Naruto si začal sundávat malý přívěšek. Dal si ho do dlaní a chvíli ho sledoval. Na dlani měl položený znak Ai. ( v překladu láska ). Naruto si ho vrýval do paměti. Pak ho pohybem ruky dal na Tadashiho krk.
„ Snad ti přinese víc štěstí než mě. Kdybych měl syna, přál bych si, abys to byl právě ty“ pověděl Naruto spíše šeptem ale slyšeli to i ostatní. Zvedal se. Nechal tam hocha aby si mohl vše srovnat. Otočil se a šel rozhodným krokem k bráně. Jenže ho zastavila něčí paže. Yuniho paže mu svírala pravé rameno. Yuni se na něj díval s překvapeným výrazem ale nic neříkal. Jelikož uviděl jak z pod masky stekla velká slza. Tohle nebyl ten muž, který sem přišle s rozhodnutím vše pohřbít za sebou. A zamknout svůj minulý život, aby ho nikdo nepoznal. Sundal mu ruku z ramene a Naruto zmizel. Jenže přednít ještě stačil říct. „ Sbohem“ Tadashihovi.
Yuni se podíval na hocha se zkoumajícím pohledem a zahleděl se mu příma do očí.
„ On ti dal svůj přívěšek,“ povídal Yuni aby si to ujasnil. Ostatní se na něj překvapeně podívali. Neviděli v tom až tak moc jak to teď vyznělo od Yuniho.
„ Vidí jí v tobě. On sám sebe teď nemůže najít!“ pravil nepřátelsky Yuni úplně cizím hlasem.
„ Co to povídáte,“ zeptal se Kiba, který pociťoval najednou napětí ve vzduchu.
„ To znamená že ona se vrátila. A pustila jeho duši. Dala mu znovu svobodu, kterou už ale nechtěl poznat.“ Pokračoval Yuni zahleděn do očí Tadashiho. Z jeho projevu ho vytrhl přátelským hlas.
„ Pane, hlásím se.“ sděloval Gin a usmíval se na všechny.
Yuni se lekl a podíval se na Gina. Byl najedou unavený. Gin se zatvářil trochu starostlivě.
„ Je vám něco ?“ zeptal se
„ Jsem v pořádku. To je Gin, prostředník.“ Pověděl na vysvětlenou Yuni a zmizel, jeho krok byl ale protkán nedůvěrou a strachem.
„ Neberte ho vážně, někdy se chová divně ale jinak to je super chlap. A to samé je i pan Akumo. Oba se snaží všem pomoc.“ Snažil se uklidnit atmosféru. Kibu to uklidnilo ale Tadashiho to vůbec neuklidnilo. Zvedl pohled na Gina a spatřil fialovou střapatou nakrátko ostříhanou hlavu. A oči jiskřili nadšením a přátelstvím. Žádnou falší ani nepřátelstvím.
Na sobě měl stejná plášť jako Akumo a Yuni ale na jeho okraji nebyli ty plameny. To upoutalo Tadashiho, a hned si řekl že tomu přijde na kloub. Jenže v tuhle chvíli toho už bylo dost i na dospělého nato na hocha jak byl Tadashi. Otočil se na Kibu s odpovědí na rtech.
„ Tak jo, budeš můj sensei “ s tím odešel domů i on.
Kakashi s Ginem potvrdili jeho příchod a vyřešili pár záležitostí. V Konoze byl klid a mír. Gina si děti velice oblíbili i Tadashi. Někdy mu povídal příběhy o Akumovi, nadšeně je poslouchal a pak celé dny trénoval aby se mu aspoň trošičku vyrovnal. Jenže v organizaci bylo pozdvižení. Naruto se nemohl na nic soustředit. Yuni i Michio se o něj báli. Jeho všeobecně známí klid byl v tahu. Naruto nepostál ani na chvíli.
„ Chci aby to přestalo…abych zapomněl, je to tak těžké??“ vztekal se Naruto
„Čas, zahojí rány.“ Povídal smutně Michio, který se snažil ulevit Narutovi jeho bolest.
„ čas, je tak zrádný. To bůh chce abych poznal jeho zlobu, nebo jeho pláč? Možná to je jeho radost trápit lidi jako jsem já. Nerozumím tomu. Proč jsem jí viděl v tom chlapci.. a jak to že jsem si to neuvědomil dřív.“ Povídal Naruto a stáčel pohledem po Michiovi a Yunimu.
„ Někdy se to stává. Jenže teď jsme rozehráli velikou bitvu. A musíme jí dokončit. Jinak MINA vyhraje..a to nechceme,“ poznamenal Michio rozumně.
Naruto na něj stočil zrak s trochou nejistoty.
„ Máš pravdu příteli. Bitva teprve začala.“ Pravil vyrovnaným hlasem Naruto.
Yuni sledoval vše z temného rohu pokoje a musel se trochu usmát. Netušil jak dlouho jim potrvá přesvědčit Naruta že udělal správnou věc. Ale jak se zdálo Naruto se z toho dostal skoro neb jejich pomoci.