Narutova nová organizace CHIKA proti nové hrozbě díl VI

Z neznámého ninji šel strach a ledovost. V jeho chůzi byl klid ale i známka co si o všech myslí. On sám vypadal velice silně i když jeho chakru nedokázal nikdo zjistit byli si tím naprosto jistí. Jenže na jeho obličej byl skryt za maskou, která dovolovala zvědavcům spatřit jen jeho ústa a bradu. I pusa byla stáhnutá do tenké čáry, která se nepohnula. Vesničané ho pozorovali s úctou, strachem i obdivem.
„ Přesně jak jsem si myslel “ pravil Naruto ve své myslil. Nechtěl sledovat ani jednoho z těch občanů. Byl už na takové pohledy zvyklí z dětství. To pro něj nebylo vůbec nové a ani si to skoro neuvědomoval. V CHIKA se to naučil plně ignorovat a skrýt své pravé pocity a chakru aby ho nepoznal ani jounin či dokonce některý z Kage. Došel ke krámku se zbraněmi a podíval se na nabízené zboží. Prodavač ho sledoval, ale neznámí se na něj ani jednou nepodíval. Sledoval kunaie, jehly, katany, a všechno ostatní. Po chvíli se mlčky vrátil do ulice. Byl narovnaný, takže všem dával najevo své mužské ego. Hrdá hlava se podívala do nebe. Bylo slunečné odpoledne bez jediného mráčku. Nad tím se neznámí trochu pousmál.
Konečne dorazil k hlavní budově ve vesnici. K sídlu samotného Hokage. Bez zamyšlení vstoupil dovnitř. Zaklepal a počkal než se ozvalo pozvání do místnosti.
Kakashi předtím hovořil s Shizune. Když ale uviděli muže trochu se zarazili. Naruta ta maska zcela změnila, ale jé jen že mu zakrila obličej, ale byl to najednou zcela nový člověk. Vůbec neměl žluté vlasy a na jeho tváře nebyli dány tři čárky, které se při každém úsměvu zvlnili. Oblečení nebylo změněno ale přeci to nebyl Narutův styl. Jen jeho oči zůstali modré ale byli daleko temnější než předtím. Jeho vlasy narostli a zbarvili se do modra. Spadali mu do obličeje kde měl masku. Na jeho krku byla zavěšená tmavě modrá šála, která se vždy pohnula nějakým pohybem nebo když zafoukal vítr kolem. Hrud mu zakrývalo tílko stejné barvy jako byla šála. Na rukou měl návleky se světlejším okrajem na horní části paže, které mu je tam i přidržovali aby mu nesklouzli. Okolo pasu měl obtočený pásek, který mu poutal kalhoty a na kterém visel i jeho samurajský meč. Jako profesionál měl na rukou rukavice, jelikož neměl nechávat otisky prstů. Naruto vypadal jako najatý zabiják. Vůbec se nedivil lidem, kteří ho pozorovali na ulici se strachem a nedůvěrou. Ani jeden jediný úsměv se mu na tváři neobjevil.
„ Vy jste Hokage?“ zeptal se cizím hlasem Naruto.
Kakashi ho změřil pohledem. Jako by ho sledoval pod rentgenem. A potom až dal odpověď neznámému.
„ Já jsem Hokage. A kdo jsi ty cizinče?“
Naruto byl potěšen, že ho nikdo neprokoukl, že se skoro i pousmál ale včas se zarazil.
„ Mé krycí jméno zní Akuma.“ ( takové přezdívky dostávají jen jedni z nejlepších. V překladu to znamená DÉMON / ĎÁBEL. Čím je jméno v překladu horší tím větší má hodnost. Jen v CHIKA organizaci. )
„ Nikdy jsem o vás neslyšel.“ Pravil Kakashi s myšlenkou, že by mohl vyprovokovat nějakou odezvu. Ale bez úspěchu. Muž stál a ani se nepousmál ani se nezorčílil.
„ To je klidně možné. Já nerad prozrazuji své jméno.“ Pravil Naruto a pohlédl na Shizune, která si ho se zájmem prohlížela. Naruto si odkašlal a pokračoval studeným hlasem „ Jsem tady jako pozorovat z CHIKA. Jsem informátor pro obě strany. Když budete chtít něco vysvětlit, klidně se obraťte na mě, nebo na někoho z CHIKA, který bude právě ve vaší vesnici nebo v okolí.“
Jako stroj. Pomyslela si Shizune a pootočila se na Kakashiho, který to poznal taky.
„ Aha, tak to jste vy? Čekali jsem vás až zítra.“ Odpověděl znuděným hlasem Kakashi a už stáčel pohled k papírům, když ho zarazila Shizunina otázka na neznámého.
„ Už máte nějaké ubytování Akuma-sama?“ zeptala se¨.
Naruto se na ní podíval svýma temnýma modrýma očima a dal odpověď.
„ Ne, nejsem, abych řekl pravdu vůbec se ve vaší vesnici nevyznám, prozatím“ pravil zase studeně Akumo.
„ Zavedu vás do hotelu, nebude vám to vadit? Naše soukromé byty jsou zcela obsazeny.“ Omlouvala se Shizune.
„ V pořádku. Jsem zvyklí na hotel. To bude hotový luxus pro mě. Budete mě potřebovat ještě k něčemu Hokage-sama ?“ zeptal se jedovatě Akumo a schválně zdůraznil –SAMA. Kakashi to postřehl ale nechal to být bez povšimnutí.
„ Dnes jste už posloužil dost. Zítra se vás na něco zeptám.“ Pravil Kakashi a hleděl do hromady papírů.
„ Rozumím, “ pravil Akumo na rozloučenou a odešel.
Shizune s ním šla po ulici a okamžitě se po nich stáčeli pohledy zvědavců. Shizune se trochu začervenala ale když spatřila kamenný výraz svého společníka ihned jí zmizelo zrůžovění.
Naruto se chválil jak výborně začal. Jenže cestou potkali několik jeho znáních a měl hrozné nutkání je pozdravit. Málem se prozradil. Naruto si v mysli nadával do všelijakých blbců a hovad. Hotel stál skoro až na samém konci Konohy. Shizune vysvětlovala Narutovi jak se má dostat k hlavní budově, k bráně, k obchodům a tam kam se mu zrovna bude chtít. Naruto přikyvoval hlavou a přemítal si místa, která si pamatoval. Konečně ho Shizune ubytovala a odešla. Nechtěl být v její společnosti moc dlouho jako u ostatních. Na stůl si dal svoje kunaie, jehly, shurikeny, svitky a meče. S hlasitým oddychem se svalil na postel. Tak dlouho nespal v posteli. Jak mu jen ta postel chyběla. Zavřel oči. Začínal usínat, když někdo na dvěře zaklepal. S námahou se zvedl a šel otevřít. Jenže za dveřmi nikdo nebyl. Rozhlédl se po chodbě ale nikoho nespatřil. Zakroutil hlavou a zavřel. Jeho klid nikdo nevyrušil.
Další den měl Kakashi velice důležité jednání na které musel odjet do Suny. Shizune byla zrovna u Iruky v akademii, když tam přispěchal Akumo s kamennou tváří.
„ Shizune-sam, kde je Hokage??“ zeptal se
Shizune se po něm podívala a změřila si ho pohledem. Vůbec se nezměnil ani za tu noc.
„ Má důležité jednání v Suně. !?“ odpověděla hrdě Shizune.
„ A kdo ho zastupuje??“ zeptal se Akumo a pohlédl na děti ve třídě. Zaujal ho hoch sedící sám v lavici. Hypnotizoval ho pohledem jen krátkou chvilku aby nevzbudil podezření.
„ V jeho nepřítomnosti zastává úřad jeho tři žáci. Sasuke Uchiha, Sakura Harino a Sai. Obraťte se na ně. Jsou hodni vašeho sdělení.“ Doplnila Shizune jedovatěji než zamýšlela, ale Akumo to přešel bez jakékoliv narážky. Iruka sdělil dětem, že můžou jít ven. Akumo svůj pohled znovu stočil na chlapce v zadní lavici. Byl na něm vidět smutek. Ani jedno dítě si ho nevšímalo. Šlo až poslední ze třídy. Iruka ho ale zastavil a potichu mu zděloval.
„ Tadashi, zamysli se nad sebou. Jsi jediný kdo neumí klonování. Podívej se na to doma. Přeci nechceš vyletět od zkoušek!“ kdyby Naruto neuměl odezírat vše by mu uniklo. Hoch nepřítomně přikývl hlavou a odešel ven. Akumo se podíval na Iruku, který jeho pohled cítil v zdech. Nic ale nikdo neřekl. Jen se mlčky sledovali.
„ Rozumím. Já si je někde najdu.“ Pravil Akumo a odešel ven za dětmi. Ty ho sledovali bedlivýma očima. Jako by věděli kdo je a co ukrývá. Skoro si připadal jako gennin, kterému každý vidí až do žaludku. Spatřil hocha sedícího na lavičce. Jeho tělo nevykazovalo žádné známky života. Akumo k němu zamířil. Věděl že ho sledují děti ale i přesto šel.
„ mohu si přisednout?“ zeptal se normálním hlasem Akumo. Hoch se trochu leknul ale přikývl. Asi nebyl zvyklí povídat si s lidmi.
„ Ty se jmenuješ Tadashi, že je to tak? Slyšel jsem tvého senseie.“ Pravil dál Akumo
„ Jo. Tady mě zná jen on.“ Pravil Tadashi a zvědavě se podíval na ninju. Teprve teď si uvědomil s jakým ninjou má tu čest.
„ Ty jsi-jsi z CHIKA organizace,“ pravil nadšeným hlasem Tadashi.
„ Ty jsi už o ní slyšel?“ zeptal se Akumo. Chtěl zjistit o tom chlapci co nejvíc.
„ Ta organizace je velice úspěšná. Každý ve třídě tu organizaci obdivuje. “ povídal Tadashi a oči mu zasvítili nadšením, že zrovna on mu může sdělit tuto právu.
„ A co ty?? Ty tam nechceš?“ zeptal se Akumo a díval se na zemi jako Tadashi.
„ Já? Co bych tam asi dělal? Vždyť neumím ani jednoduché jutsu. Aby se tam ninja vůbec dostal musí mít zvláštní schopnosti nebo sílu. Ani jedno nemám. “ pravil smutným hlasem
„ A proč si to myslíš?“ zeptal se Akumo
„ Já si to nemyslím, já to vím. Vždyť jsem nejhorší. I Iruka-sensei to ví. Když se o něco pokusím, tak to dopadne špatně.“ Pravil Tadashi.
„ Mýlíš se. Určitě jsi dobrý ninja. Jen jsi nedostal tu správnou příležitost. Ale jednou se ta situace naskytne a ty všem ukážeš jak se v tobě mýlili. Já vím o čem mluvím.“ Pravil Akumo.
Tadashi zvedl zrak na ninju vedle sebe.
„ To vám nevěřím. Vy my tady chcete tvrdit, že vy jste byl stejný jako já?“ zeptal se Tadashi nevěřícným hlasem.
„ Nebudu tě nutit mi uvěřit ale já sám jsem u zkoušek proletěl alespoň třikrát. Jenže nevzdal jsem to. Chtěl jsem všem ukázat, že nejsem zas tak špatnej.“
Tadashi na to nic neřekl. Možná byl překvapený nebo nevěřil Narutovi.
„ Ale zapamatuj si, čím silnější je tvoje jutsu, tím je nebezpečné i pro uživatelé.“ Pravil Naruto a zvednul se k odchodu. Nechal tam Tadashiho aby si vše přebral v hlavě sám. Ostatní děti sledovali ninju a až potom se rozeběhli za Irukou-senseiem aby mu pověděli co se dělo venku.
Přesně, čím je silnější tím je i pro uživatele nebezpečné, já sám to vím velice dobře. Pomyslel si Naruto a šel hledat po vesnici Sasukeho, Saie, nebo Sakuru. Najednou se Naruto musel usmát. Všechny jména začínali na S a i jejich tým byl přeci sedm. Procházel vesnicí, když do něj narazila dívka z Hyuuga klanu. Chytnul jí aby nespadla na zem. Dívka se mu začala omlouvat ale Naruto pravil klidným hlasem.
„ Nic se nestalo.“ A odešel. Jenže dívka ho dostihla a chtěla si s ním začít povídat. Naruto se snažil uniknout její společnosti, jenže ona byla tak dotěrná že to nebylo možné.
„ Pane jak se jmenujete? Zastáváte nějaký důležitý úřad?“ otázky z ní pršeli tak rychle, že to skoro nebylo možné.
„ Do toho ti nic není!“ odpálkoval jí hnusně Naruto a vyrazil rychlím krokem. Dívka zůstala stát na místě a koukala se za mužem. Byl pro ni velice zajímaví. Jenže pro ní byl zajímavý každý hezčí kluk ve vesnici. Muž se už zřejmě nevrátí pro ní aby se jí omluvil a podal jí informace, proto se zamířila ke svému domu.
Naruto by už skončil s hledáním těch tří, když najednou uviděl Ino jak na někoho čeká před krámkem s věcmi na malování. Ihned věděl, že čeká na Saie a proto se vydal za ní. Nepromluvil na ní, jen tam stál. Sai vylezl s krámku s velikou taškou plných věcí. Ino se na něj trošičku zaškaredila ale nic nenamítala. Naruto se otočil na Saie a prohodil naučeným hlase.
„ Vy jste určitě Sai, nemýlím-li se.“
Sai se na něj otočil a prohlídnul si cizince.
„ Ano, to jsem. Jak to že mě znáte, když jsem já vás ani jednou neviděl?“ zeptal se opatrně Sai.
„ To je jedno. Dozvěděl jsem se, že tady ve vesnici zastáváte funkci Hokage s dvěma osobami. Přišel jsem vám jen dát informace od CHIKA. Zatím nic jiného nevíme.“ Sděloval dál rychle Naruto a podal několik papírů a svitků Saiovy. Ten je převzal s kamennou tváři, stejnou jako měl i Naruto. Oba se na sebe dívali velice nedůvěřivě.
„ Předám to, Kakashi-senseiovi hned jak se vrátí.“ Odpověděl Sai a tím skončila jejich konverzace. Naruto se nepatrně uklonil a odešel rychlím krokem, když byl vzdálený od jejich doslechu Sai pověděl potichu Ino.
„ Něco před námi skrývá.“ Jenže jak to řekl Naruto se poohlédl zpátky na dvojici a změřil si je pohledem. V Ino hrklo. Nikdo nemůže přeci slyšet co jí Sai právě šeptal. Jenže se toho dojmu nemohla zbavit. Sai se také divil ale zapomněl na to ihned jak došli k Sasukemu a Sakuře. Konečně se rozhodli a přestěhovali se k sobě. Oba se chovali velice šťastně a byli rádi když se o svoji radost mohli podělit. Povídali si o novinkách a Ino poznamenala něco o Akumovi a připomněla tak Saiovi dnešní setkání s ním. Ten zvážněl a podal Sasukemu svitky od Akumi.
„ Tohle to mi dal Akumo, že to je jen pro oči silných a zodpovědných ninjů.“
„ Takže je to pro Hokage… jenže toho zastupujeme my. Budeme se tedy na to muset podívat!
Omluvte nás dámy na okamžik.“ Omluvil se Sasuke se Saiem a odešli do vedlejšího pokoje. Byla to malá pracovna zajištěna tak aby ji nikdo nemohl odposlouchávat.
Oba ninjové byli zabráni do věcí uvnitř svitku, že zapomněli na čas. Ino se už dávno vydala domů, nečekala ani na Saie, věděla že to bude na díl.
„ Tohle si poslechni.“ Řekl překvapeně Sasuke.
„ Podle našich informací se organizace spojuje pomocí jakých si kamenů, které nosí při sobě nebo je mají ukryté ve svitcích. Jejich schopnosti nejsou dále moc prozkoumány v tomto ohledu. Máme pár informací o jednotlivých členech, které se dozvíte na dalších papírech. Jen o jednom nemáme žádné zprávy. O jejich veliteli. Ten se dosud nedostavil na žádný boj. Dokonce ani z vyšetřování Giny a ostatních pomocníků této organizace nevěděli nic o veliteli. Obáváme se, že se připravuje na konkrétní boj.“ Sasuke přestal číst a podíval se zmateně na Saie.
„ Kdo důvěřuje člověku, kterého ani nepoznal nebo nezná jeho jméno?? “
„ Jsou to blázni.“ Odtušil Sai a stočil zrak na papír ve své ruce. Tyto informace jim hodně pomohli, aby mohli posilovat obranu a měli se na co zaměřit.
Po dvou dnech se Kakashi vrátil ze své cesty a dožadoval co se událo během jeho nepřítomnosti. Každý mu podal co nejvýstižnější rozhovor jak si on sám přál.
„ Takže nám dávají informace během dvou dnů. A když je to něco důležitého tak okamžitě. Jestli tomu rozumím“ optal se pro jistotu Kakashi
„ Ano, sensei “ potvrdila to Sakura.