Poslední z Dračího klanu 2. Kekkei genkai

Tamiko se probudila celá natěšená, že zase uvidí Naruta a že se naučí něco nového. Do školy přišla v čas a čekala na učitele. Když přišel, chtěl začít vysvětlovat nové učivo, když v tom:
"Pane učiteli, kdy budeme geniny?" zeptala se zvídavě Tamiko.
"Ale, vždyť jsi tady teprve druhý den, ale když tě to tak zajímá, tak asi za dva roky."
"Aha děkuji."
________________________________________________________________________________
A tak Tamiko čekala. Poslušně chodila na Akademii a učila se vše na jedničku. A tak to běželo celé dva roky, až přišel den zkoušek:
"Tak první půjde Sasuke Uchiha."
"Ok." předvedl Kage bushin a... prošel.
"Výborně, dál Haruno Sakura."
"Ano." předvedla, výborně a prošla. Tak to šlo asi hodinu, a pak přišla na řadu Tamiko. Hádejte, jak se jí to povedlo. Samozřejmě, že na jedničku, ale Narutovi už se tak nedařili, jeho klon vypadal jako nějaký paskvil a pak, když učitelé dávali čelenky, tak Naruto seděl zase na té houpačce. Tamiko ho bylo líto a tak za ním šla s čelenkou v ruce.
"Nebo, taky ji dostaneš."
"No to teda nevím. Už zase já!"
"Klid, určitě dej na mě a teď si pojď hrát."
"Tak jo."

Hráli si celý den až do večera, to už Tamiko musela jít domů, kde na ni čekal otec.
"Tamiko, kde jsi byla?"
"Venku s kamarádem."
"Vždyť máš dneska osmé narozeniny, říkal jsem ti, abys přišla hned domů, co kdyby se to stalo?!"
"Co to?"
"Sakra. Nic, nic."
"No tak tati!"
"Ne nic vážně."
"Tati? Víš, že jsi mě učil, že se lhát nemá."
"Já ti to řeknu, až se to stane."
"Chjo, tak jo."

Tamiko odešla do pokoje a otec zůstal v kuchyni.
"Co když se to stane už dneska? Podle údajů, které mám se to má zaktivovat přesně ten čas, kdy se narodila a to je? Vlastně já to nevím. Vždycky jsem ji tvrdil, že to bylo někdy kolem jedné a jestli se ptáte, jak vím, kdy se narodila, tak to jsem našel ve spisech, ale hodina tam nebyla. Nicméně dneska ji musím hlídat." když tak přemýšlel, tak najednou uslyšel v pokojíku křik. Rychle se zvedl ze židle a běžel se tam podívat a viděl přesně to, co čekal. Jasně rudé oči zářily v tom šerém pokojíku a místo dívky tu byla jakási příšera, byl to drak. Nedospělý, spíše dráče. "Tak to je pravá síla klanu Tatsu! Nikdy jsem ji na živo neviděl." pomyslel si muž. Nicméně tahle příšera byla Tamiko, tak jak to četl: "V dovršení osmi let se zaktivuje Kekei genkai. Pokud se dítěti podaří tato moc ovládnout, bude to pravý schopný a silný bojovník a pokud ne, zemře." přesně tohle v těch spisech stálo a on se toho obával, zatím to vypadalo, jako že vítězí ta zrůda, než ona, ale po chvíli se zrůda začala klidnit a mizet. Po další chvíli tu leželo na zemi děvče, které se začalo probírat:

"Um...Co se stalo? Hrála jsem si a pak najednou obrovská bolest a pak už jen jakási podivná síla?"
"To byla síla tvého klanu."
"Klanu? Jakého?"
"Tak je načase, abych ti řekl pravdu: Ty nejsi má dcera. Tví rodiče byli ze vznešeného klanu Tatsu a jejich schopnosti byli- proměna v silného draka. Stejně tak, jako si to prožila teď ty. Klan Tatsu byl silný, ale po několika staletích se začal chovat namyšleně a tak ho prostě vyvraždili. Jen ty si se bylo už jako batole schopna schovat a vyčkat, pak jsi vylezla z úkrytu a seděla mezi troskami. Kdybych tenkrát tamtudy nešel, asi bys byla mrtvá. O klanu Tatsu jsem si zjišťoval celé ty roky podrobnosti, až jsem přišel na to, že v dovršení osmého roku, se ti zaktivuje tvoje Kekei genkai a to se taky stalo."
"Cože, takže ty jsi mi celou tu dobu lhal?"
"Musel jsem."
"A proč zabili rodiče?"
"Museli."
"Proč, proč, proč?!"
"Jsi ještě malá, až budeš větší, pochopíš to."
"Ne nepochopím, byli to mí rodiče a oni je zabili!" Tamiko začaly rudě žhnout oči.
"Uklidni se, to jsem ti zapomněl říct, když se moc rozčílíš, tvá moc se uvolní nekontrovatelně sama a ovládne tě, to je tvá první slabina a druhá je ta, že jediné místo, kde by tě mohl někdo no…“probodnout", je místo na hrudi."
"Probodnout, proč?"
"Ne to neřeš, teď bysme měli začít cvičit tvé dračí schopnosti, ale zatím je drž v utajení."
"Ale už je pozdě a mi se chce spát."
"Však kdo říkal, že dneska? Zítra poté, co tě rozdělí do týmů půjdeš hned domů a začneme."
"Ano, ale jak ti teď mám říkat?"
"Říkej mi klidně pořád tati."
"Dobře, dobrou tati."
"Dobrou."

Další den ráno Tamiko běžela k Akademii, jak nejrychleji mohla a byla tam jako první. Po asi půlhodinovém čekáním došli všichni a čekali na učitele, když došli i oni, začalo se rozdělovat. Tamiko přidělili do týmu sedm. Jejich Jouin Kakashi, byl podle ní divný, pak tam s ní byli ještě Naruto a Sasuke.
"Takže Naruto nakonec tu čelenku získal!" pomyslela si Tamiko a pak zpustil jejich sensei:
"Takže ukažte, koho tu máme? Hm… Naruto, Sasuke a?"
"Tamiko."
"Aha, takže aby bylo jasno, zítra v sedm hodin ráno vás čekám na cvičišti. Jo a nesnídejte." řekl a zmizel.

Všichni se pomalu rozešli domů a Tamiko taky, protože dnes měl začít její trénink. Když došla domů, otec už na ni čekal. A hned začali, první se prý měla proměnit, ještě kdyby věděla jak. Ovšem otec ji poradil, že má myslet na to, že se chce proměnit a promění se. Zkusila to, jednou, dvakrát a na potřetí se to povedlo. Byla drakem. Za druhé, bylo to, že se má naučit létat. To jí šlo, a kdyby mohla, létala by furt. A za třetí chrlit oheň. To už ji šlo těžce, protože musela přijít na metodu a tu ani on nevěděl. A tak se s tím trápila asi čtyři hodiny až nakonec… vyšlehla obrovský plamen a málem "svému" otci spálila šaty.
"Tak to už dneska stačí, zítra budeme pokračovat."
"Ano." řekla Tamiko a proměnila se zpět a pak spolu odkráčeli domů.