Příchod ze starého světa 7.

Jen co se oheň s ledem pořádně smíchali, Teradim to vypálil na Kyuubi-Naruta. Oheň který ho nejprve obklopil pak zmrznul v led.
„To snad ne,“ vylekala se Sakura.
Bylo to ale zbytečné, Kyuubi-Naruto ten led po chvilce rozbil a vrhnul se na Teradima. Ten na něj bleskurychle vytasil svůj modrý meč a krys se jím před jeho drtivými údery.
Kyuubi-Naruto se napřahoval a Teradim se chystal jeho úder vykrýt. Teradim těsně před tím zacítil zvláštní pocit ve své ruce, cítil jak se mu třese a těžce se mu s ní hýbe. Stihnul sice vykrýt ten úder ale nezvládl to ustát a odpálkovalo ho to. Při nárazu do země udělal několik přemetů dokud ho nezastavil strom.
„Co se to teď stalo,“ zeptal se nevěřícně Kakashi.
„On neustál ten úder, nejspíš už pořádně zeslábl,“ řekl Arakanox ale hned radši zpřímil pozornost k obloze. Zdálo se mu že slyší nějaký svištící zvuk, ve skutečnosti se mu to nezdálo.
„Co je ta věc,“ zeptal se ale hned se i dověděl.
Byl to Frein kterého ta exploze předtím smetla až teď dopadal, dopadl Arakanoxovi přímo na hlavě čím ho absolutně vyřadil.
Teradim se trochu nemotorně postavil ale ruka se mu už začala viditelně klepat. Chytnul si jí druhou a dosti nervózně se snažil toho zbavit. Kyuubi-Naruto viděl svou šanci a taky ji adekvátně využíval, dorážel na něj tak, až byl zázrak že ještě stojí. Po tomhle všem se vzpamatoval a chytnul druhou rukou ten rudý meč co měl na zádech. Jedním švihem ho přehodil před se a mírně ho zabodnul do země. Zašklebil se provokativně smyslem: „no co, to je všechno?“
Kyuubi-Naruto na to zareagoval a hned šel po něm. Teradim potočil rukojetí meče co vydalo zvuk jako při natahováni hodin. Jemným odrazem špičky nohy se odrazil proti Kyuubi-Narutovi pořádně napřáhnutý, jak byl u něj pořádným ohnivým rozmachem ho odpálil od sebe. Poté začal kombinovat i se švihy druhého meče kterým dělal led. Kyuubi-Naruto se mu uhýbal a čekal na vhodnou příležitost udeřit. Najednou se z toho staly ledově ohnivé piruety kterým se čím dál tím víc hůř uhýbalo. V tom se Kyuubi-Naruto rozhodl krýt ocasy, Teradim mu ho rozsekl ale vyrostla z něj ruka a chytnula mu meč čím ho zastavila. Kyuubi-Naruto se zákeřně zašklebil a chytnul mu i druhý meč. Teradim nervózně začal mykat mečem ale nemohl ho vytrhnout. Podíval se mu znepokojeně do očí a sledoval jak se na něj zákeřně šklebí. Amara se najednou probrala a jak se vzpamatovala upřela pohled na ty dva jak se na sebe dívají. Kyuubi-Naruto roztáhnul tlamu a znovu se po něm chystal vypálit střelu z koncentrované chakry. Teradim chtěl pustit meče a vyhnout se tomu no Kyuubi-Naruto byl rychlejší a celého ho držel ostatníma ocasy. Když to vypálil ozval se jenom Teradimův bolestivý výkřik, i když přežil tuhle ránu o čem se všichni rychle přesvědčili, nevypadal na to že by zvládl bojovat dál. Kyuubi-Naruto ho pustil a Teradim jenom vysíleně padl na kolena.
Chystal se ho dorazit ránou z milosti ale v tom se Teradim ozval.
„Už dost ztrácení času,“ jak to dořekl chytnul Kyuubi-Naruta za tvář.
Teradim začal pronášet zaklínadlo a Naruto se začal prudce měnit zpátky. Jakmile ho pustil, Naruto padl na zem ve své původní podobě a těžce zraněn. Chtěl se postavit ale nezvládl to, jenom se natáhl pro své meče a v plamenu zmizel. Sakura hnedka přiběhla k Narutovi a začala ho léčit, Arakanox s Freinem se zatím probrali.
„Podle všeho co jsem viděl tak jsme obešli jenom s několika škrábanci, nemám pravdu?“ zeptal se Kakashi a díval se vážně na Amaru.
„Máte pravdu ale něco nebylo v pořádku, měl v očích tutéž nenávist jako kdysi kdy začal převládat démon v něm.“
„Co tím myslíš?“ zeptal se znovu.
„Nevím musela bych studovat démonologii a z té bohužel moc nevím. Zabere mi čas přečíst tolik knih abych mohla vědět co se to s ním stalo,“ odpověděla zamyšleně.
„Já ti s tím pomohu, démonologie je jeden z hlavních oborů potřebných k ovládání ohnivé magie,“ ozval se Frein.
„To myslíš vážně Freine? Démonologie a nekromancie, proti těmhle věcem jsem bojoval ve válce proti královi červů. Tahle magie je už dávno zakázaná a smějí ji používat jenom vyvolení mágové,“ začal se rozčilovat Morgilien.
„A myslíš si že já nejsem jeden z těch vyvolených?“ zeptal se Frein otráveně z poznámky.
„Určitě nejsi jeden z vyvolených, já jsem byl v radě která o tom rozhodovala. Jedině že bys byl,“ zasekl se Morgilien.
„Ano je to tak, jsem jeden z těch kteří přežili tu válku ale nech to na jindy nemám chuť ti teď všechno vysvětlovat,“ odbyl ho Frein.
Morgilien se už jenom na něj pohoršený podíval a vykašlal se na to.
„Urovnejte si to mezi vámi později a až vyléčíme Naruta jdeme dál, už nám i tak nezůstala moc dlouhá cesta,“ řekl Kakashi.
Jak se Naruto vzpamatoval, Sakura mu řekla o tom co se všechno stalo a šly dál směrem Konoha.
Zatím daleko od nich se složil Teradim v jedné jeskyni. Po jednom mávnutí ruky se jeho brnění změnilo v jemný prach a složilo se dohromady ve tvaru trochu pohodlného lůžka se stolem. Usadil se, položil své meče vedle stolu a podíval se na svou levou ruku.
„Ještě tohle mi chybělo aby se projevilo při boji s tím klukem, co taky k čertu byl když je tak silný,“ zamumlal si Teradim a zalehl.
Nad ránem už byli u bran Konohy, strážcové brány se divili nad tím koho to sebou přivedli. Stejnou reakci vzbuzovali i u ostatních obyvatelů, směrovali hned za Tsunade říct jí všechny podrobnosti.
„Na jednu věc vás musím upozornit, babča dokáže být dost agresivní a svou silou dokáže překvapit,“ upozorňoval Naruto.
„Nemůže být až tak hrozná,“ odbyl ho bezstarostně Arakanox.
Naruto jenom pokrčil rameny a už stáli přede dveřmi do její kanceláře. Když vstoupili všichni tak Arakanoxovi oči spočinuli hned na Tsunade, jednoznačně ne na její tváři.
„Odhaduji že tohle jsou ti lidi o kterých jste mi říkali předtím,“ hned otráveně poznamenala.
Arakanox k ni slintající přiskočil a začal se jí představovat.
„Rád vás poznávám nádherná dámo,“ spíš se seznamoval s jejími přednostmi.
Na Tsunade už bylo vidět jak jí to leze pořádně na nervy a v momentu ho uzemnila. Arakanox zlámaný na zemi se byl hned KO a když ostatních přešel strach z Tsunade tak se ozval Naruto se založenými rucemi za hlavou.
„Bože můj, ty budeš horší než Erosenin.“
Když jí poté vysvětlili v jaké jsou situaci, povolila jim na pár dní zůstat a každého ubytovala u někoho z týmu 7. Amaru k Sakuře, Morgiliena ke Kakashimu, Freina k Saiovi až nakonec Arakanoxe k Narutovi. Poté si odešli složit věci s rozdílem že Naruto musel Arakanoxe za sebou táhnout. Nepřešla ani chvilka co ho Naruto táhnul a začal se ozývat Narutúv žaludek.
„Tak asi se nejdříve stavím na Ramen,“ řekl si Naruto a už táhnul Arakanoxe jiným směrem.
Amara se začala vybalovat zatímco Sakura zvědavým pohledem zkoumala všechny podivné věci které si Amara vytáhla z batohu.
„Musím říct máš u sebe hromadu věcí které jsem v životě neviděla,“ poznamenala jí na to Sakura.
„Ty myslíš ty krámy? To všechno se dá sehnat u nás dost jednoduše ale jejich použití je velice striktní,“ odpověděla jí Amara jak si skládala v rukách šaty.
„Máš velice nádherné šaty, mohla bych si některé vyzkoušet?“ zeptala se Sakura.
„Ale jistě, můžeme si udělat takovou vlastní módní přehlídku, ty si vyzkoušíš moje a já zkusím některé ty tvé,“ odpověděla Amara a jemně se usmála.
„Dobrý nápad,“ přikyvovala Sakura.
Frein to měl se Saiem trochu těžší než ostatní, bylo to tím že se ho pořád na něco nechápavě vyptával a Freinovy to lezlo pořádně na nervy. Nakonec to vydržel do doby než usnuli.
Morgilien a Kakashi si mimořádně padli do oka, když Morgilien zjistil o čem je knížka
Icha-Icha tak si četl společně s Kakashim.
Arakanoxe přebrala k životu omamná vůně ramenu který právě do sebe cpal Naruto.
„Mmm, to voní výborně dal bych si taky,“ poznamenal hned.
Naruto v tom položil misku a řekl.
„Ještě dvě extra velké porce pro mě a mou návštěvu.“
Jak to před Arakanoxe stařík položil tak viděl jeho blažený obličej který se nacpává.
Amara zatím se Sakurou si už stihli vyzkoušet všechny šaty a spát se jim teprve moc nechtělo.
„Co teď budeme dělat?“ zeptala se Amara.
„Mohli bychom si někam vyrazit, třeba do restaurace nebo jen tak,“ odpověděla jí Sakura.
„A k tomu by sis mohla půjčit tyhle moje šaty moc ti slušeli,“ dodala Amara.
Arakanox s Narutem už dojedli a zvedli se že půjdou ale jak se otočili padli hned na zadek. Viděli jak kolem nich přešli Amara se Sakurou obě oblečené v třpytivých šatech. Sakura v rudých a Amara ve fialově modrých.
„Ty vypadají tak úchvatně,“ byli společná slova Naruta i Arakanoxe při tom jak na ně civěli.
Probralo je až to jak jim obě zaklepali na čelo a zeptali se jich co dělají. Naruto s Arakanoxem se po strohé odpovědi pobrali na kutě.
Po ránu se Naruto probral ale po Arakanoxovi nebila nikde kolem něj ani známka.
„Kam mohl zmizet,“ zeptal se sám sebe Naruto a hned dostal odpověď.
Skoro vypustil duši když ho Arakanox pozdravil, ležel rovnou nad ním na stropě jako přišpendlený.
„AAAAAA, co to tam do pekla děláš chceš mě zabít nebo co?“ křičel vyplašeně Naruto.
„To zas ne ale vedle tebe se nedalo spát celou noc jsi mě kopal a mlátil, to prostě nešlo a tak jsem se přestěhoval sem nahoru,“ odpověděl mu Arakanox a přehodil se na druhý bok.
Po takhle stresovém ránu šel trénovat a samozřejmě že vzal sebou i Arakanoxe aby mu pomohl. Amara s Freinem se pustili do knih zatím co Morgilien někde zmizel.
Když už se Naruto dostatečně unavil u tréninku, šel se jen tak poflakovat. Mezi tím si dávala Amara pauzu kterou trávila se Sakurou. Naruto jenom bezcílně civěl na oblohu se zakloněnou hlavou a ruce měl založené za ní.
„Ahoj Naruto-kun,“ ozval se něčí hlas před ním.
Naruto napravil hlavu, spustil ruce zašklebil se a řekl: „Nazdar Hinato, to máme ale nádherný den dneska že?“
„Máš pravdu, když o tom říkáš. Co kdybychom dneska spolu něco podnikli, jako sednout si do parku a povídat si a tak?“ zeptala se ho celá ne svá.
„Fajn tak pojďme,“ odpověděl jí rázem.
Jak spolu šly tak se je uviděla Amara se Sakurou.
„Hele kdo je ta holka s blonďákem?“ zeptala se hned Amara.
„To je Hinata a je do něj úplný blázen, problém je v tom že Naruto to absolutně neregistruje. Je to srandovní jaké má dlouhé vedení,“ odpověděla jí Sakura.
„Mám takový nápad, co kdy by, jenom co kdybychom ho trošínku nakopli aby mu to došlo teď když je s ní,“ navrhla Amara úlisně a Sakura s úsměvem potvrdila svou účast na tom.
Chvíli je oba dva sledovali jak se procházejí parkem až nakonec si sedli na jednu lavičku.
„Jaká byla vaše poslední mise Naruto-kun?“
„Musím říct že byla dost zvláštní, protože ti čtyři kteří přišli s námi jsou jako magnet na potíže. Jinak řečeno můžeme čekat až se něco dalšího semele,“ vykládal jí Naruto.
„Víš co jsem zjistila?“ zeptala se Amara.
„Absolutně nemám tušení,“ odpověděla Sakura.
„Zjistila jsem že Hinatě přidá na kráse padající sníh, perfektně jí ladí s očima.“
„A co má být vždyť v tomhle ročním období nemůže sněžit,“ odbila jí Sakura.
„Být tebou podívala bych se pořádně,“ zasekla jí Amara.
Sakuře najednou před nosem přelétla sněhová vločka.
„To jsi byla ty?“ zeptala se ze zatajeným dechem.
Amara jí na to jenom přikývla a sledovali je dál.
„Odkud se bere sníh v uhle roční dob?“ zeptal se Naruto a jak otočil hlavou k Hinatě zkameněl.
Sledoval jí jak nastavuje ruku aby do ní chytla několik sněhových vloček. Sledoval její krásu v té scenérii, její jemný růměnec na tvářích a všechno. Poté se Naruto přistihl že se na ní dívá s otevřenou pusou a hned ji zavřel. Přitom se stydlivě otočil a mírně se k ní přisunul. Hinata si to všimla a mírně nervózněla ještě víc. Oba se k sobě přisouvali, Amara zatím namířila prstem Narutovi na hlavu. Jenom co se k sobě otočili aby současně něco řekli, tak z Amařino prstu vyrostl led kterým Naruta k Hinatě přitisknula. Shodou náhod se Naruto trefil svými ústy na Hinatiny a v další chvilce se oba líbali.
„Proč jsi to udělala došlo by k tomu tak nebo tak?“ zeptala se Sakura.
„Hele já tuhle chvilku viděla už snad milionkrát, budou se na sebe stydlivě dívat a nic se nestane. Tak jsem ho jenom trochu popostrčila ať to netrvá dlouho,“ odpověděla Amara.
Sakura na to jenom povzdechla a sledovali ty dvě holubičky ještě chvíli dokud se něco nestalo.
„Všichni z cesty,“ někdo křičel.
„Bože neříkej mi že ten idiot je s ním na procházce,“ říkala Amara s rukou přes tvář.
Jak se ukázalo byl to Frein který se držel vodítka připevněného k jakémusi ohnivému psovi.
Sakura s Amarou jenom vystrašeně křičeli protože se Frein s jeho psem řítili přímo na ně. Když převálcovali tak se Naruto s Hinatou otočili směrem ke vzdálenému křoví kde byla Amara se Sakurou.
„Tohle bylo ale blbé místo na schování,“ řekla Sakura, Amara jí na to jenom přikývla.

V dálce vylezl Teradim z jeskyně a sledoval jak sněží. Hned věděl že to je není normální sníh ale i tak nastavil ruku do které mu padla jedna vločka. Jemně jí palcem setřel z ruky a zatnul jí v pěst.
„Vypadá to tak že je musím donutit se vrátit,“ řekl si, všechno sbalil a šel směrem Konoha.