A jsme v háji: Konan stávkuje 10

„Já myslel, že má uspokojit naše potřeby,“ fňukal Deidara.
„Tvoje ne,“ usadil ho Itachi.
„Ještě mi nepřečetla pohádku na dobrou noc,“ ozval se kňouravý hlásek.
„To neumí,“ odbyl ho Sasori.
„Ale vždyť jste říkal…,“ mumlal Tobi a konečně se rozhodl opustit svou skrýš za stolní lampičkou.
„Nic jsem neříkal. Byl jsem celou dobu zticha,“ zpražil ho Sasori.
„Říkal jste, že můžu mít všechno, co chci,“ fňukal dál Tobi.
„Ne, to jsem v životě nevypustil z pusy,“ zapřísahal se Sasori.
„Já tě slyšel taky,“ zapojil se Zetsu do debaty.
„Prd jsi slyšel,“ zařval Sasori.
Zetsu se zamyslel. „Pravda, to jsem slyšel taky.“
„Ale já to nebyl. Já jsem dřevěnej!“ bránil se hned Sasori.
Tobi asociací dospěl k (ne)překvapivému závěru. „Exkrement!“
„Prosím vás, někteří ještě nedojedli,“ ozval se Kisame.
„No právě, tak nemluv,“ okřikl ho Pein.
„To bylo na mě?“ zeptal se Hidan dotčeně a vytahoval si mixér z ruky.
„Ne, na tu smradlavou rybu vedle mě. Doufám, že Ayumi zahrne do úklidu i jeho,“ odpověděl Pein znechuceně.
„Nemyslím si, že se té rybiny někdy zbavíme,“ ušklíbl se Kakuzu.
„Héj, to od vás není hezký,“ zastal se kamaráda Itachi.
Kisame zatím smutně dloubal hůlkou do poloprázdné misky.
„Vždyť Peinovi taky smrdí nohy a nikdo mu to nepředhazuje,“ dodal ještě Uchiha.
„Mně nesmrdí nohy,“ bránil se Pein.
„Jó, jó,“ ukázal na něj Sasori.
„Proč neřeknete rovnou, že mě nemáte rádi?“ fňukal šéfik.
„A co mám říkat já?“ posmrkával Kisame. „Furt mi jenom nadáváte.“
„Pro Jashina. Co to s váma je? Copak jsme banda ufňukánků?!“ okřikl je Hidan.
„Jo,“ odpověděli Kisame s Peinem jednohlasně.
„Ne! Jsme tvrdý chlapi, kteří se o sebe dokážou postarat!“ vykřikl odhodlaně Hidan.
„Tak proč jsme si museli najmout tu holku?“ zeptal se Zetsu.
„Protože i tvrdý chlapi, potřebují, aby jim někdo uvařil,“ řekl rázně Hidan.
„Odteď už žádné fňukání. Jak bychom mohli chytit Bijuu, když nás rozhodí i smradlavý nohy!“ zdálo se, že Hidana přepadl záchvat motivace.
„Já bych to využil k rozhození těch jinchuuriki,“ mínil Kakuzu.
„Správně. Vidíte? Tady je ukázkové využití našich slabostí ve svůj prospěch,“ pochválil ho Hidan.
„Ale co já?“ tázal se Kisame stále smutně.
„Třeba někdo trpí ichtyofobií,“ povzbuzoval ho Hidan. Kisameho to moc nepřesvědčilo.
„Jo, já jí třeba trpím,“ přihlásil se Pein.
„Tak proč ještě s řevem utíkáš?“ otázal se Zetsu.
„Ááá!“ rozběhl se Pein a zastavil se až o Deidarovu nataženou nohu.
„Ááá!“ křičel dál.
„Skoč z okna,“ poradil mu Tobi.
Pein na něj vyděšeně koukal a poté uposlechl jeho rady.
„Uff, hlavně, že zase nevlezl do dřezu,“ oddechl si Kakuzu.
„Dobrá práce, Tobi. Nevěděl jsem, že umíš vyhodit odpadky jen pomocí slov,“ pochválil Tobiho Deidara.
„Děkuji, Deidaro-senpai,“ vypískl ninja s maskou.
„Jestli to takhle půjde dál, budeme mít pod oknem skladiště otravnýho odpadu,“ povzdechla si černá půlka.
„Ayumi to uklidí,“ mávl rukou Kakuzu.
„Cože? Ty chceš našeho andílka nechat uklízet ten humus? Odpad? Kompost?“ zhrozil se Itachi.
„Peina?“ přidal se Hidan zděšeně.
„Exkrement?“ navrhl Tobi.
„Jo!“ vykřikl Kakuzu a mírně iritován odnesl talíř do dřezu.
„To ani náhodou,“ ozvala se omladina najednou. (Deidara, Itachi, Hidan)
„Můžete jí pomoct,“ ušklíbl se Sasori.
„Já a uklízet?“ zděsil se Hidan.
„Uklízení? To není nic pro mě,“ pohodil Deidara hlavou.
„Fuj, přece se nebudu ráchat v tom humáči pod oknem,“ zatvářil se znechuceně Itachi.
„Super, tak to budeme mít s Ayumi při tom uklízení soukromí,“ poznamenal Sasori s úšklebkem.
„Prsk,“ odpověděl Itachi, který zrovna pil.
„Dyť jsi dřevěnej,“ vyjekl Deidara.
„Ty se k ní ani nepřibližuj. Já jí pomůžu,“ Hidan se tvářil odmítavě.
„Tak můžete rovnou začít,“ ušklíbl se Sasori a ukázal na dřez plný nádobí.
„Já…,“ vrhl se k tomu ihned Hidan. Deidara neztrácel čas a snažil se ho předběhnout. Výsledek byl.. nad očekávání.
„Prsk,“ zopakoval Itachi.
Sasori se nedokázal přenést přes ztrátu právě rozbitého nádobí a skočil z okna.
„Asi soudruzi z NDR udělali chybu,“ poznamenal Kakuzu smutně a prohlížel si střepy hrnečku se Santa Clausem.
Kisame k němu soucitně přistoupil. „Asi chyba v Matrixu.“
„Hm, asi to tak bude,“ pokýval hlavou Kakuzu.