Po pěti letech: Mise v zemi Železa II 12 - Nepřítel nastupuje

„Vetřelec, vetřelec!“ řval muž na hlídce a bil do zvonu, když z dáli viděl přicházet muže oblečeného v bílém plášti s vlkem po boku.
Naruto zvedne hlavu a podívá se na ochoz hradeb, plnící se těžce ozbrojenými muži. Počitá při tom své nepřátele.
„Je jich tady víc než dost.“ Kyuubi uvnitř Naruta zavrčí a Sagisu se s řevem promění do své pravé formy. V tom se ozve z věže hlas.
„Nemáš šanci se sem dostat, cizinče. Odejdi a vyhneš se smrti.“ na podporu svých slov muž zdvihne ruku a každý voják na hradbě zapalí šíp, který měl připravený v luku.
„Nemám šanci se sem dostat? Uvidíme.“ Zasměje se Naruto, který si ani neuvědomil, že mu začala téct krev z pravého oka a pomalu se mu měnila jak zornička, tak barva.

„Co se to děje? Narutovo chování se mění. Je z něj cítit daleko víc agresivity než jindy.“ Zavrčí Kyubi. V tu samou dobu však ještě ani jeden z nich neslyší šílený smích, který se potichu ozýval v pozadí Kyuubiho hlasu.

„Palte!“ Ozve se hlas z hradeb a do vzduchu vylétne mračno šípů zastící při tom celou oblohu.
Naruto prudce uhne do strany. Vybere si místo, kde bylo vypuštěno nejméně šípů, zdvihne ruku, která mu zčerná jeho nahromaděnou chakrou a vypustí svou první techniku.
„Futton Viento dalle!“ a z ruky mu vylétne několik chakrových srpů, které rosekají většinu šípů a zbytek se neškodně sveze po rudém brnění, které mu svíralo hrudník.
„Další salvu!“ zaslechne Naruto z hradeb. Přitiskne se zády ke sdudenému kameni, zdvihne ruce a udělá několik pečetí. Přiložil ruku na zeď, společně s výbuchem kamene se ozve Narutův hlas: „Futton Viento cortador!"
Část zdi, které se Naruto dotknul, explodovala a v rozmezí pěti metrů výbuch hradby naprosto zdemoloval. Obrovský mrak kamene a prachu se zdvihl do vzduchu. Vojáci, kteří stáli nejblíž, se strachem v očích utíkali. Ti, kteří to nestihli, jen bezvladně popadali z vrcholu hradby Narutovi k nohám. Bělovlasý ninja se přikrčil a prudce vyskočil na zdemolovany kus zdi, tak postupně vyskákal až na nejvyšší ochoz, přímo mezi překvapené obránce. Ještě než se dotkl nohama země, dal prudce ruce v bok a vyhrnul si plášť, při tom odhalil zbraně, připravené u pasu a dvě chytil. Vmžiku se mu v ruce třpytí jedna rudá a jedna černá katana. Pustí do nich svou chakru.
„Nitoryuu Iai!“ Zasyčí Naruto mezi nepřáteli a začne masakr. Podle hrubého Narutova odhadu mohlo být obránců kolem sto až sto padesátí, ale ochoz umožňoval díky šířce hradeb pouze boj dva na jednoho z obou stran. Proto se ninja ušklibl a vyběhl proti bojovníkům. Přitom hvízdul na vlka, který ho okamžitě následoval skokem na zchátralou stavbu.
Při dopadu těžkých tlap na kámen se většině obránců podlomila kolena; když se otočili za zvukem, většina v úžasu oněmněla. Než stihli cokoliv říct, vlk zvedl tlapu a následoval svého pána, který mezi tím probodl jednoho z posledních obránců, který byl před ním. V tom se ozvalo Narutovi za zády svištění zvuku, na to instinktivně zvedl levou ruku se zkrvavenou katanou, o kterou se otřela černá hvězdice. Škrábne ho na rameni a při nárazu na zeď vybouchne. Síla výbuchu Naruta odhodí z hradeb na nepřátelské území. Rychle se v letu překulil do kotoulu a lehce dopadl do podřepu, připraven na nepřítele.
„Oooooo, bravo. Bravo. Ninjo z Konohy. Tvá obrana je bezchybná.“ zazní líbezně znějící dívčí hlas uprostřed všeho toho řevu zraněných a nechutného praskání kostí. Naruto se rychle rozhledne po volném prostoru za hradbami, na kterém uprostřed stáli tři ninjové. Hlas patřil smějící se plavovlásce v bílem kimonu a hvězdicemi v rukou. Zbylí dva muži stáli těsně za ní.
„I když jsi došel takhle daleko, tak tudy neprojdeš. My jsme stážcí severního vchodu. Nikdo tudy ještě neprošel.“ Zasměje se žena. Sagisu zatím seskočil z hradeb a přiskočil k Narutovi. Naruto otočí hlavu, schová zbarně a jako by si ninjů ani nevšímal, pohladí zkrvavéný čumák svého služebníka.
„Klid, klid.“ chlácholil Naruto vrčíciho vlka. Najednou zaregistruje pohyb a prudce zdvihne pravou ruku, ve které mu přistane černá hvězdice.
„Ty arogatní šmejde! Ty mě budeš ignorovat?!“ Začne řvát kunoichi.
„Zabijte toho bastarda!“ a pokyne ninjům. Ti se však ani nehnuli. Kunoichi se zmateně ohlédne a jen tak tak stihne uskočit z dosahu zbraní svých mužů.
„Co-co-co to dělate? Proč útočíte na mě?!“
V tom se podívá na smějícího Naruta a na jeho rudé oči.
„Genjutsu? Jak?“ pomyslí si kunoichi. Hned byl Naruto v jejích očí daleko nebezpečnější.
„Jak mě chceš porazit, když nedokážeš velet svým mužům?“
Naruto zahodí hvězdici, přistoupí na pět metrů k ninjům a upřeně se jim podívá do nejhlubšího koutu mysli. Oba ninjove se okamžitě začali třást a potit, jako by sváděli vnitřní boj. Naruto přidal na svém psychickém tlaku a i když ninjové nechtěli, zvedli ruce se zbraněmi ke krku. Několik vteřin se nic nedělo, ale pak Naruto zašeptal: „Mental disorder.“ a oba ninjové bodli. K nebi vylétl oblak krve, muži se zhroutili na zem. Chvíli ještě sípali až umlkli na vždy.
Kunoichi nevěřícně hleděla na dvě mrtvoly, až ji strach přemohl. Prudce se otočila a vyběhla zpět do jeskyně. Naruto se k běžící dívce otočil zády a chtěl ji nechat běžet, když ho náhle popadl divný pocit. Pocit něčí přitomnosti, kterou neznal.

„Naruto! Naruto!“ Křičel Kyuubi.
Shinobi ho však neslyšel. Místo toho se otočil zpět na záda utikající dívky, zdvihl levou ruku a zakryl si s ní pravé oko, které mu již silně krvácelo.
„Co se to děje?“ Syčel Kyuubi uvnitř Naruta. Najednou ho uzemní cizí hlas, který vyšel z Narutových úst.
„Teď sem na řadě já!“ Zasměje se Nada, které se povedlo dočastně ochromit Naruta a zmocnit se jeho těla.
„Teď budem zabíjet, Naruto Uzumaki.“ naprosto nekontrolovatelně šílí démon a spustí ninjovu ruku zpět k tělu. To, co Kyuubi najednou ucítil a viděl, ho naprosto ochromilo. Narutovo pravé oko opět zčernalo.
„Naruto, Naruto!“ Pokračoval Kyuubi ve své snaze upoutat Narutovu mysl.
„Snažíš se marně. Na to, aby mě mohl kontrolovat, mu nestačí chakra.“
Ninjovo tělo se pomalu nakloní dopředu a dopadne na všechny čtyři, z úst mu začne unikat nenávistné vrčení.
„Jen se dívej, Kyuubi, to je naše zapomenutá síla! Naše znovuzrození!“ Zařve Nada a Naruto zmizí.

Kunoichi utikala, co jí síly stačily. Pryč od té noční můry. Několikrát zakopla, ale vždy se rychle sebrala a pospíchala do jeskyně, kde měla možnost úniku. V tom jí přejel po zádech mráz a po celém těle jí naskočila husí kůže. Rychle se otočila, právě v okamžiku, kdy neznámý shinobi zmizel.
„Cože? Kde je?“ Vykřikne témněř hystericky. Zrychlila v běhu a radostně se usmála, když spatřila vchod do ledových síní.
„Ještě deset metrů...“ usměje se.
Její běh se však několik metrů od vchodu prudce zastavil a ze zad jí, spolu s gejzírem krve, vylétlo černé ostří.
Z pusy jí vytrysl proud krve, zavrávorala a pomalu začala padat, bezvládně se sunula dopředu. Naruto zdvihl druhou ruku a podepřel ji. Dívka se na něj zamlženýma očima podívala a spatřila zvířecí škleb.
„Já nesnášim arogantní ženský.“ Zasyčí Shinobi změněným hlasem. Posune ruku doprostřed dívčina hrudníku a nakloní se k ní. V ruce se mu zajiskří a do ucha dívky potichu zašeptá.
„Raiton Vari-Kiten.“
Dívka překvapeně vykřikne a z Narutovy ruky vyšlehl obrovský blesk, který dívce prorazil do hrudníku díru a hladce ji rozpůlí vedví. Síla techniky byla tak obrovská, že blesk prolétl zmrzačeným tělem zkrz a provrtal ještě třicetimetrovou díru do protější skály, která se tyčila proti dvojci ninjů. Samotné tělo vzplálo a odlétlo bezvládně ke vchodu do ledových síní.
„To je... to je!“ Nada nenacházela slov nad svojí silou a šíleně se smála ústy Naruta. Vtom jí přeskočí hlas a naštvaně se rozeřve.
„Né, ještě né!“
Naruto se pomalu zakymácí a zakryje si pravé oko rukou. Chvíli nehnutě stál a bojoval ze všech sil, čelo se mu zalilo potem a dech mu ztěžkl.
„Naruto! Naruto!“ Ozval se opět Kyuubi.
Naruto pomalu spustí ruku a Kyubi si oddychne, když spatřil opět Juriken.
„Seš v pořádku?“
Naruto se narovná a zatřepe hlavou, aby se zbavil mžitek před očima.
„Jakžtakž...“ zašeptal a opět vykročil dál. Zmasakrovaného těla dívky, které právě míjel, si ani nevšiml.
Pomalu zdvihl ruku a zasunul si zpět katanu. Najedno zaslechne dunění a otočí se za svým služebníkem, který mu přiběhl na pomoc.
„Zůstaň tady. Stejně by ses v tak stísněném prostoru nedokázal proměnit.“
Vlk zavrčí a stejně popojde k Narutovi.
„Řekl jsem, abyi tady zůstal!“ Teď již naprosto nenávistně zařval Naruto.
Když Sagisu spatřil, jak se Narutovo pravé oko zpoloviny opět zalilo temnotou, pomalu vycouval a opět skočil na zbytky hradeb, které zbyly z předešlého boje.
„Uklidni se, Naruto. Takhle hraješ do karet druhému demonovi.“
Ninja se pomalu nadechne a vejde do jeskyně.
„Klid? To je to poslední, co teďka potřebuju.“ Zasyčel ještě Naruto a Nada se opět uvnitř Naruta ušklíbla.

K muži na trůně příjde pomalu žena a poklekne.
„Už je tady, můj pane.“
Ninja zvedne hlavu opřenou o pěst a usměje se.
„Dobrá. Přiveďte zajatkyni.“
Kunoichi sebou cukne a otočí se na Frozna, stojícího za ní. Ten však ustoupí o krok a neřekne ani slovo. Žena si pomyslí něco o zbabělci a pokračuje.
„Lorde Goru, naše zajatkyně utekla spolu s Hellmastrem. Jejich poloha je neznámá.“
Goru se usměje a ukáže prstem napravo od trůnu, kde leželo mužské tělo. Frozen k němu přistoupil a kopnutím ho otočil čelem vzhuru.
„To je Hellmastr!“ Vydechne Frozn a sáhne mu na tepnu na krku. Caska vyvalí oči a přiskočí blíž.
„Žije, ale jen tak-tak.“
Hellmastr potichu vydechne a přerušovaně se nadechne. V zápětí opět omdlí.
„Pane, musíme ho ošetřit, jinak zemře.“
Goru se zvedne a upraví si zbroj.
„Nechte ho, jak je. Zrádce by měl zemřít. Jdeme přivítat našeho hosta.“ s tím sáhne za trůn a hodí si bezvládné ženské tělo přes rameno.
„Bohužel tahle je na tom ještě hůř, ale využití pro ni mít budu.“ a s úsměvem vykročí do největší síně v celém komplexu jeskyní.
Tam směřoval i Naruto.

Naruto bleskově proběhl chodbu a zahnul do nižších pater jeskyního komplexu. Stěny byly pokryté ledem. Pomalu z nich odkapávala voda, ktera tvořila na zemi kluziště a znemožňovala Narutovi stoprocentní běh. Jediný zdroj světla vyzařoval z otvorů ve stropě, rozmístěných na deset kroků od sebe a to nemělo skoro žádný účel. Jeskyně byly příliš hluboko, aby do nejnižších pater dosáhlo dostačující světlo. Proto se Naruto naprosto soustředíl na svou oční techniku a za okamžik viděl stejně jako ve dne. Po deseti minutách prudce zatočil do leva, vyběhl mírný svah a zastavil se uprostřed obrovské místnosti, která mohla mít přibližně třicet krát třicet metrů. Po stěnách byly louče a v koutech obrovské svícny. Naruto proto ubral na síle své oční techniky a vrátil ji do normálu, aby díky ostrému světlu nepřišel o zrak.
Po obvodu celé místnosti byly propojené balkony, zem byla pokrytá kostmi, rozbitými zbraněmi a rozkládajícími se mrtvolami. Naruto došel doprostřed, přikrčil se a položil ruku na jílec meče.
„Jsou tady.“ Potichu zavrčí a okamžitě zareaguje na stíny, které se objeví za ním. Vytrhne zbraň a jednoho útočníka rosekne vejpůl. Následně uskočí, přidrží se chakrou na stropě. Zdvihne druhou ruku, ve které mu začne rotovat chakra smíchaná s větrem a hodí. Následná exploze roztrhá i druhý stín, stojící uprostřed místnosti.
„Slaboši!“ Ozve se Nada a zachechtá se. Naruto se podívá na mrtvolu, kterou rozpůlil.
„To jsou jenom stráže. Na ně není třeba ani vytahovat zbraně.“ proto ji vrátil zpět na své místo.
Seskočí dolů a při dopadu jen tak tak stačil uhnout před obrovským mečem, který mu málem rozpůlil hlavu. Prudce se otočí, vytvoří ve volné ruce Rasengan a udeří po útočníkovi, který se bleskově přemístí za něj.
Než Naruto stačí zareagovat na rychlý pohyb, rosekne mu neznámý útočník záda od ramene až k žebrům. Naruto překvapeně vyjekne a uskočí stranou. Při dopadu se mu podlomí kolena a upadne. Zdvihne hlavu a nevěřil vlastním očím...

„Hinato! Hinato! Co tady děláš?“ Začal Naruto ječet a rychle k ní přiskočil, jako by si neuvědomoval, kdo ho právě napadl. Hinata okamžitě zdvihne obrovský obouruční meč a sekne. Naruto vyvalí oči překvapením a instinktivně zdvihne ruku s ocelovým nátepníkem, po kterém se meč sveze. Síla úderu byla tak obrovská, že ho dočasně ochromila a na další úder do hrudníku nestačil reagovat. S výkřikem bolesti a zvuku praskajících kostí odlétne přes celou místnost, narazí zády do zdi a omdlí. Poslední, co Naruto slyšel, byl začínající šílený smích, přichazéjící z jeho nitra.
„To nebylo ani zábavný. Dost mě zklamal.“
Lord Goru seskočí z balkonu společně se svými dvěma druhy a přistoupí k Hinatě, která byla ovládána mistrovským Genjutsu nejsilnějšího Temného lorda.
„Bojovalai výborně, slečinko i když pochybuju, že bys ho porazila tváří v tvář.“
Goru zdvihne ruku a vrazí ji Hinatě po loket do těla. Kunoichi překvapeně vykřikne a vydáví krev. Zdvihne hlavu a podívá se na smějícího muže, který jí způsobil zranění. Poté se zmateně rozhledné po místnosti, ve které byla a spatří Naruta, ležícího na zemi. Rázem z ní účinek Genjutsu opadl a zastřené oči se jí vyjasní.
„Né, Naruto...“ Zachroptí.
Goru vytrhne ruku z těla kunoichi a švihnutím z ní očistí krev. Hinata zavrávorá a pomalými kroky dojde k Narutovi, držíc si jednou rukou své zranění. Padne na kolena a chytí jeho hlavu do náruče.
„Naruto! Naruto! Promiň mi...“
Caska, stojící vedle Gora, dojde na místo, kde klečela Hinata s Narutem a zdvihne ruku s připravenou dýkou.
„Je tě škoda, ale nemám pro tebe už využití.“ Ozve se Goru. Caska se usměje a v ruce se jí zatřpytí chladné ostří.
„Zabij ji“ Zařve Goru a Caska udeří.
Hinata sebou překvapeně cukne a chytí se za krk. Chvíli omámeně klečí s hlavou své lásky na klíně a druhou drží svůj krk. Poté se podívá na smějící se ženu se zkrvavenou dýkou.
V zápětí do vzduchu vylétne oblak krve z Hinatiny krční tepny. Kunoichi se svalí na zem. Na podlaze se rozlévá kaluž krve a pomalu se jí začne rozmazávat zrak. Z posledních sil se převalí na pravý bok, chytí Naruta za ruku, druhou zdvihne a pomalu udělá svou poslední speciální pečeť, před zraky všech v místnosti.
„Co to dělá?“ Zařve Frozen a vytáhl zbraň.
Goru ho však zarazil a rukou přivola Casku zpět k sobě. Žena kývla a obezřetně couvala od dvojce umírajících. Hinata dokončila pečeť, pomalu spustila ruku k tělu a potichu zašeptala.
„ROJO CIELOS HURICAN.“ při posledním slově se zakuckala, hlava jí padla na stranu a vydechla naposledy.
„Chachacha, je mrtvá.“ Zařve Frozn a i přes zákaz Gora přistoupí blíž k Narutovi a mrtvé Hinatě. V tom něco rudého protne vzduch a jako nůž máslem projede Froznovým tělem. Ninja padne na koleno a rozhlédne se po útočníkovi, drží si při tom zranění, aby mu na zem nevypadly vnitřnosti. Překvapením a bolestí se skoro zalkne, protože ve vzduchu asi metr nad zemí se lehce houpala červená katana, obalená rudou chakrou.

„Co se to děje?“ Zařve Caska přes sílící vítr v místnosti. V tom se jen tak tak stačí uhnout před černou šmouhou, která se jí prohnala kolem hlavy. Vzápětí si všimla, že je to černá Narutova katana.
„Sakra. Sakra!“ Zařve Frozn a skočí z posledních sil na jeden z balkonů, kde se začne léčit.
„Casko!“ Zařve Goru a ukáže na jeden z ochozů. Žena kývne a společně s Gorem na něj vyskočí mimo dosah teď již čtyř mečů, točících se nad Narutem.
„Co to znamená, můj pane?“ Křičí Caska a jen tak tak stačí opět uskočit před černou šmouhou, která rosekne metrový sloup těsně za ní. Goru však neodpoví a jen fascinovaně přihlíží scéně, která následovala. Najednou se katany uklidnily a společně dolétly nad Hinatu s Narutem. Tam chvíli levitovaly ve vzduchu. Náhle se prudce roztočily a oba páry do sebe prudce narazily. V následném záblesku světla, které ozářilo celou místnost se oběvily dvě postavy. Vynořily se zcela z ničeho. Muž a žena, každý v brnění. Žena měla kompletně rudou zbroj a muž byl naopak celý v černém. Oba vstali, muž si pomalu protáhl krk a sundal si přilbu, žena ho následovala. Část zbroje si hodili k nohám a navzájem se na sebe s úsměvem podívali.
Žena odhalila své krasné rysy, modré oči a blonďaté, až po pás dlouhé vlasy. Muž měl barvu vlasů černou, místy propletenou šedinami, oči s jasným pohledem a bojovnou hrubostí se mu leskly šedivou barvou.
„Konečně se spolu opět vidíme, Rojo-san.“ řekne muž a zdvihne ruku na pozdrav. Dívka se usměje a lehce se ukloní.
„Ráda vás vidim, Jabalies-sama. Bohužel to není ve šťástné chvíli.“ Muž se zamračí a otočí se na dva shinobi, ležící za ním. Pomalu k nim dojde a položí ruku Narutovi na čelo.
„Rád vás poznávám, můj pane.“ Zašeptá a poklekne. Dívka udělá to samé a položí ruku na Hinatinu tvář.
„Co se děje, Rojo-san?“ Zašeptá černě oděný muž, když vidí že Rojo brečí.
„Má paní již není mezi námi. Z posledních sil mě předala tvému pánu.“ Jabalies skloní hlavu.
„To je mi líto. Bohužel s tím už nic neuděláme.“ Dívka kývne a přistoupí taky k Narutovi. Položí na něj ruku a společně s Jabaliem zavřou oči.
„Nyní utvoříme společné vtělení.“ Rojo se překvapeně nadechne. Jabalies její námitku okamžitě zamítne.
„Už jenom podle doteku s tvým novým pánem bys měla být schopná poznat, jak je silný. Není důvod strachovat se o jeho bezpečí, s množstvím chakry jakou má by měly být minimální vedlejší učinky.“ Dívka kývne a oba navzájem vypustí chakru skrz své ruce do Naruta.

„Lorde Goru, co se to proboha děje?“ Zašeptá Caska, přistoupí blíž ke svému vůdci a nevěří svým očím.
„On se směje. Taková síla, která z toho liščího kluka vyzařuje a on se tomu směje.“ Goru se otočí na Casku.
„Ty to nemůžeš vidět, protože nevlastníš zbraně ze Sangu. Právě se stává silnějším, než kdo z nás.“ Caska překvapeně zvedne obočí.
„Sang? Myslíte kov, ze kterého máte svůj meč?“
Goru kývne.
„Sang je slitina kovu, ze kterého se dělají nejlepší zbraně. Pokud je dělá mečmistr a správně je utvoří, tak meče získávají duši a vybírají si svého nositele. Zároveň ho i chrání, pokud se dostane do problémů, jak jsi viděla. Zdá se, že část Sangu, ze kterého byly oba páry vytvořeny byl tak silný, že se musel rozdělit mezi čtyři meče.“
„Dobře, ale co se teda děje.“ Začne netrpělivě naléhat Caska. Goru se usměje a vytáhne obrovský meč, který se ve svitu svící zeleně zaleskne.
„Ze čtyř částí se stává jedna.“
S tím Goru skočí doprostřed místnosti.