Po pěti letech: Mise v zemi Železa II 13 - Souboj Naruto - Goru. Konec Hinaty Hyuugy.

"Zdá se, že část Sangu, ze kterého byly oba páry vytvořeny byl tak silný, že se musel rozdělit mezi čtyři meče.“
„Dobře, ale co se teda děje.“ Začne netrpělivě naléhat Caska.
Goru se usměje a vytáhne obrovský meč, který se ve svitu svící zeleně zaleskne.
„Ze čtyř částí se stává jedna.“
S tím Goru skočí doprostřed místnosti.

Místností probleskne oslnivé světlo a oslepí všechny v ní. Dívka u Naruta začne těžce dýchat, začnou se jí třást ruce a po tváří jí vyrazí pot.
„Ještě chvíli vydrž Rojo-san.“ vykřikne černě oděný muž a svou druhou rukou jí chytí za ruku. Dívka se lehce usměje a náhle zmizí. Jabalie se v tu chvíli těžce nadechne a v posledním nádechu dokončí dvojte vtělení. Stejně jako Rojo, tak i Jabalies zmizel a v místnosti zavládlo naprosté ticho, které přerušovalo jen lehke tetelení chakry Gora, který právě skočil doprostřed místnosti s obrovským, zeleným obouručním mečem v ruce.

Obezřetně si prohlédl ležícího Naruta, který stále ležel v bezvědomí na zemi. Zvedl zbraň a přišel k němu.
„Vstávej, Naruto Uzumaki!“ zavrčí Goru.
V okamžiku, kdy vyslovil jeho jméno, otevřel Naruto levé oko s Jukenem a zmizel. Goru se rychle otočil a překvapeně hledal shinobiho po celé místnosti.
„To je rychlost!“ vykřiknou Caska a Frozen téměř současně.
Naruto stál uprostřed místnosti, kde leželo tělo Hinaty a prohlížel si ho. Pravé oko měl při tom stále zavřené.
Ninja si kleknul na jedno koleno k Hinatě a dal jí ruku ke krku. Hledal puls, i když věděl, že je to zbytečné.
„Naruto, jsi v pořadku?“
„Jo, sem.“ Kyuubi si oddechnul.
„Je mrtvá.“
Kyuubi v první chvíli netušil, o čem Naruto mluvil.
„Co? Kdo?“
„Ta holka, tady, na zemi.“
Naruto naprosto s ledovým klidem zatlačí její mrtvé oči a vstane.
„Naruto, ty nevíš, kdo to je?“ vykřikne Kyuubi.
„V životě sem ji neviděl. Měl bych ji znát?“
Než stačil Kyuubi odpovědět, tak ho přerušil jiný hlas.
„Zdá se, že při tom takzvaném vtělení mečů přišel o část paměti.“
Naruto si sáhnul ke krku a odepnul si plášť, který mu lehce sjel k nohám.
Hovořících démonů si nevšímal.
„Nado, co chceš?! Nejsi tu vítaný! Odejdi!“ Vykřikne Kyubi.
Nada se jen ušklíbne.
„Bohužel, to už nejde; stal jsem se jeho součástí, stejně jako ty.“
Kyubi přimhouří oči.
„Co tím myslíš?“
Nada se opět zachechtá a trochu zklamaně dodá.
„Bohužel mě silou své vůle a chakry, pokud jí tak můžeme pořád říkat, přiměl k poslušnosti.“
Kyuubi nechápavě zavrčí.
„Tak si zkontroluj množství jeho chakry. Zdá se, že při vtělení mu byl vyléčen chakrový oběh, značně posílil a zmutoval.“
„Cože?!“
Kyuubi vykřikne a jak řekl Nada, zkontroloval Narutův oběh. Netrvalo to ani vteřinu a Liška s bolestivým řevem přestala.
„Co to je? Nemůžu se k němu vůbec dostat. To není chakra, ta síla... ta síla převyšuje naprosto vše, co sem kdy viděl."
„Já asi vím, co to je. Tohle není chakra. To je Bojová aura. Síla, kterou já pamatuju z bojů před několika tisíciletími. Když sem bojoval ještě na Mes Ado.“ Zasyčí Nada.
„Nevím, jak k ní přišel, možná kombinace tvojí, mé a síly mečů to utvořila; ale jediný co vím je to, že my už mu nejsme k ničemu. Se silou, kterou má nás oba dva kontroluje jenom díky proměněným očím.“
S tím se Naruto otočil na Gora a otevřel pravé oko, které mu zčernalo a v zápětí se mu oprostřed panenky vytvořil bílý kříž. Kyuubimu se uvnitř Naruta zježí chlupy a vydechne obláčky páry.

„Pojď, Naruto Uzumaki! Na tohle jsem čekal!“ vykřikne Goru.
Vyběhne a obouruč sekne po Narutovi. Ten přivře oči a v mysli se mu objeví dva známé tvary. V tom se mu zajiskří v rukou a z ničeho se objeví dvě katany, kterými zablokuje brutální úder. Goru překvapeně zakolísá, ale okamžitě zaůtočí znovu. Naruto pohotově vykryje všechny údery a kopnutím Gora od sebe odhodí. Švihne oběma meči prudce do stran a podívá se na nové zbraně.
Jedna katana měla červené ostří s černou rukojetí, druhá byla zbarvená přesně naopak. To by nebylo až tak překvapující, ale když se Naruto podíval pozorně, tak zjistil, že oba mají na čepeli, od špičky až po rukojeť v pravidelných centimetrových rozestupech díry velikosti malíčku. Při každém seku tím vzduch proudící děrami vytvořil zvukový efekt, připomínající kvílení větru.
„Jak se jmenují?“ Vykřikne s úšklebkem Goru.
Naruto se nechápavě podívá a mimoděk, bez toho, že by se sám snažil, odpoví.
„Jabalies-Rojo CIELOS HURICAN."
Goru se začne nepředstavitelně šťastně smát.
„Dobré jméno! Moc dobré pro takové skvělé zbraně.“
Zdvihne svůj zelený meč.
„Tohle je Addan Aenye a tohle je jeho síla.“ Prudce švihne mečem a sloup, který byl za Narutem, exploduje. Ninja se přikrčí a vyběhne proti temnému lordu.
„Moc si věříš, že na mě vybíháš takhle přímo.“
Goru švihne mečem a hodí zbraň po Narutovi. Ten se jí lehce vyhne a okamžitě se řítí na nekrytého Temného lorda. Náhle ho něco sekne přes rameno a jen tak tak stačí uskočit před vracejícím se mečem, který letí Gorovi přimo do ruky.
„Tss, vedle.“ Zasměje se Goru a hodí znovu.
Naruto saltem uskočí na zeď, aurou se na ní přidrží a spozoruje zelenou šmouhu, která se na něj okamžitě řítila. Přivře své černobílé oko a zdvihne ruku s připravenou technikou.
Před rukojetí meče, kde držel zbraň, se začal pomalu ve vzduchu tvořit černý rasengan. Naruto ho stále stupňoval, zvětšoval a ještě před tím, než meč dolétl k němu, vypustil obří techniku proti zbrani a zároveň proti stojícímu Gorovi.
Obrovská tlaková vlna, která následovala, Naruta přitlačila ke stěně a meč spolu s rasenganem odlétnul směrem na Gora. Ten se přikrčil. Zdvihl levou ruku přesměroval chakru do ruky a chytil lehce meč. Pak se usmál a jen tak nedbale praštil pěstí do rotující koule chakry, velké jako on sám.
V okamžiku kontaktu s technikou však zařval a uskočil stranou. Rasengan narazil do stěny a prolétlu skrz, zanechával za sebou spoušť, rozlámané kameny a sloupy. Po několika vteřinách explodoval a vytvořil ve stropě díru, kterou byla vidět noční obloha s vycházejícím měsícem.
Goru prudce vstane a podívá se na spoušť po Narutově technice. Pak se podívá na ruku a sykne bolestí, když s ní sotva hýbe.
„Kdybych při kontaktu s jeho technikou instinktivně nevyhnal svou chakru na maximum, tak bych přišel o ruku, i když tahle je naprosto nepoužitelná.“
Goru se podívá na Naruta, který zrovna seskočil ze zdi a šel blíž k němu.
„Co je, snad jsi neztratil chuť bojovat?“ zasměje se Naruto.
Goru jen zavrčí a zdvihne meč. Než Naruto stačí něco namítnout, usekne si Goru zničenou ruku. Naruto se dívá na temného lorda, zmáčeného vlastním potem a krví.
„Nebuď tak namyšlený jen kvůli tomu, že jsem přišel o ruku.“ Zařve Goru a vypustí
z meče zelenou chakru, která se obalí kolem pahýlu ruky a než se Naruto stačil několikrát nadechnout, tak mu ruka opět dorostla...

„Cože? Jak to udělal?“ Vykřikne Frozen na ochozu, odkud sledoval boj. Caska se jen usměje.
„To je síla jeho meče. Okamžitá regenerace.“
Frozen se podivuje nad tou silou.
„Každý meč z teto slitiny má svou unikátní sílu. Počet a síla technik se liší od velikosti Sangu, ze kterého pochází. Ty slabší meče jsou jenom ostřejší, případně můžou měnit tvar. Těm se říká Espadors. Myslím, žes takový dostal od Gora.“
Frozn přikývne a podívá se na svůj meč, který dokáže svým ostřím proseknout téměř cokoliv. Caska mezi tím pokračuje.
„Ty máš pouze Espadors, zbraň bez duše. Ale pak je tu ještě jiná kategorie mečů. Dobře se dají rozeznat podle atypického zbarvení. To jsou Respadors. Síla těchto zbraní je neuvěřitélná; zejména pokud provedou společné vtělení - to znamená převedení síly meče do majitele zbraní a to právě sleduješ.“
Caska zvedne ruku a ukáže na dva bojovníky.
„Boj dvou Respadors!“

„Myslím, že bych to měl začít brát vážně.“
Goru zvedne zdravou ruku a začne si rozcvičovat prsty. Naruto se uchechtne.
„Ale? Neříkej mi, žes to doteď nebral vážně.“
Niekage potěžká jednou ze zbraní a cvičně s ní máchne. Zbraň mu při tom vesele zahraje.
„V tom případě ti ukážu sílu mých zbraní.“
Pomalu spustí ruce k tělu a začne vyvolávat bojovou auru...
Goru se také postaví do bojové pozice.
„Pojď, Naruto Uzumaki.“ zasměje se v duchu.
Naruto pomalu přiblíží čepele zbraní k sobě a otře je o sebe. Chvíli se nic nedělo. Naruto zklidnil svou auru, takže zavládlo ticho. Goru z toho byl zmatený a už chtěl utrousit nejapnou poznámku, když nahle zaslechl zacinkání mečů. Temný lord zpozorněl, protože cinkaní se pořád opakovalo a to i přesto, že Naruto po otření mečů s nimi nic jiného nedělal. Rychle se podíval na Narutovy zbraně.
„Co to znaméná? Při každém cinknutí zbraně pulzují.“
Naruto se ušklíbne.
„Neboj, hned poznáš, co se děje.“
Zvedne ruku a švihne s jedním z mečů. Při švihnutí se z meče ozve šílené zakvílení, které všechny v místnosti naprosto ohluší. Froznovi z toho dokonce praskne bubínek. Rychle se chytí za uši a přikryje si rukama hlavu.
„Trova Ventisca..." Zašeptá Naruto, dokončí švih a v poslední chvíli nakloní meč směrem na Gora. Ten instinktivně vyskočí a prudce uhne do strany. Pozdě! Místností se prožene obrovská ledová vichřice, která ho strhne a několikrát s ním praští o zem. Nakonec ho smete ke stěně a zarazí do tvrdého kamene. Naruto neváhá a okamžitě opakuje útok. Tentokrát skříží meče v úrovni obličeje a švihne s nimi najednou. Místnosti se prožene ještě silnější vítr a narazí přímo do bezvládneho těla Gora, který nestihl reagovat na první útok.
Ledovou síní se rozlehne bolestný výkřik a stěna, která byla ze Gorem, se sesunula na teď již mrtvého ninju. To si Naruto alespoň myslel.
„Neé, Lorde Goru!“ zařve Caska a seskočí z balkonu. Nevnímá přitom Naruta, stojícího opodál. Přiběhne ke kupě kamenů a začne je holýma rukama odhazovat. Slzy jí při tom stékaly po tvářích.
Náhle se v místnosti prudce ochladilo a zpoza kupy kamene vylétne rozedraná ruka, která chytí Casku za krk. Vzápětí pomalu Lord Goru vyleze ze sutin.
„Ty! Ty bastarde!“ Zařve Goru a zvedne hlavu směrem k Narutovi. Ženu, držící v jedné ruce za krk znechuceně zahodí přes celou místnost, až bezvládně narazí o druhou stěnu za Narutem a sesune se na zem.
„Za to zaplatíš!“
Naruto se ušklíbne.
„A jak to chceš udělat? Podívej se na sebe. Dokáže i tohle vyléčit tůj meč?“
Goru pomalu svěsí hlavu a podívá se na sebe. Měl potrhané celé tělo od hlavy až k patě. Na několika místech mu vylézaly zlámané kosti, orgány mu vypadávaly z těla, opět mu chyběla ruka a přišel o jedno oko a ucho. I na desetimetrovou vzdálenost Naruto dokázal rozpoznat bílou lebku, která se objevila místo vlasů na téměř třetině hlavy ninji.
„Jestli to dokáže vlečit můj meč? Pche.“ ušklíbne se Goru a lehce se zakymácí.
„Ještě jsem ti neukázal ani část mé skutečné síly.“
S tim Goru zvedne ruku, na které se mu zaleskne zlatý prsten. Naruto okamžitě zpozorní.
„Hlavně neumři po prvním útoku.“ Zasměje se Goru a prsten si stáhne.

Místnost se okamžitě po sundání prstenu zaleje rudým světlem a Goru zmizí v jeho epicentru. Naruto podvědomě zdvihne obě zbraně a sotva stihne vykrýt bleskový úder, směřující na jeho krk.
„Oou, první uder a tys přežil.“ Ozve se za Narutem.
Náhle se ozve dusot kroků a další úder se Narutovi zaryje hluboko do zad. Vykřikne a okamžitě se otočí směrem na útočníka. Ten však nikde nebyl. Rychle se otočil o třistašedesát stupňů, ale nikde nikdo nebyl.
„Tss, takový hloupý triky. Ukaž se, ty s**či. Neumíš něco jiného, než útočit zezadu?“
Náhle se přímo před Narutem objeví temná postava s rudýma očima.
„Já neútočím zezadu. To jenom ty mě nedokážeš vidět.“
Naruto vycení zuby a bleskově švihne mečem. Místností zazní smrtelné kvílení, ale tentokrát ninja mine, protože Goro opět zmizí.
„Parchante! Kde je?“
V tom zaslechne dopad nohou na kamenou podlahu za sebou, prudce se otočí a pohled mu přistane na postavě, stojící uprostřed místnosti.
„Budiž, dobřeju ti pohled na na svého kata.“
Goru zdvihne hlavu a ukáže se Narutovi, který jen zalape po dechu.
Gorův vzhled se naprosto změnil; všechna jeho zranění byla zcela vyléčená. Měl bílé vlasy, sahající mu až pod pás. Oči barvy rubínu s křižem uprostřed, tesáky až k bradě a drápy několik centimetrů dlouhé.
„Co je? Snad jsi neoněměl?!“ Zasměje se Goru.
„Je to už několik století, co sem bojoval s Kyuubim v naší zemi. Boj to byl víc než tuhý, ale já dokázal Kyuubiho uslabit do té míry, že jsem byl schopný ukrást část jeho síly. Od té doby byl démon hodnocený jako A+ oslaben na třídu D a odsouzen k záhubě.“
Goru zdvihne pravou ruku a pomalu si ji promne. Náhle se zamračí a vypustí trochu rudé chakry, identické s bývalou Narutovou.
„Ale při poslední bitvě jsem ho podcenil. Díky mému zasahu do jeho mysli byl nedopatřením vytvořen uplně novy démon.“
Goru zdvihne ruku a ukáže na Narutovo černé oko s bílým křížem uprostřed.
„Jeho druhé vědomí, které se objevilo a zničilo téměř celý můj lid. Nada.“
Narutovi při vyslovení jména druhého démona cukne v černém oku a zaslechne vrčení ze své mysli.
„Ta síla bude má a nakonec se vrátím domů jako hrdina, ktery zničil našeho úhlavního nepřitele.“ Temný Lord zakloní hlavu a zachechtá se.
„Před chvíli jsi řikal, že útočim zezadu. To se pleteš. Ukážu ti, jaká je strašná propast mezi našimi silami.“ Goru se rozkročí, zašeptá „Nuki Ashi“ a zmizí.
Naruto vyvalí oči, náhle dostane úder do hrudníku. Přeletne celou místnost a narazí zády do stěny. Okamžitě vstane a vyskočí do útoku, ale nebylo na koho útočit.
„Kde je, sakra? Jak to, že ho nevidím?“
Naruto byl v koncích. Neviděl protívníka. Máchal sice na slepo, ale nikdy netrefil nic jiného než vzduch. Při tom utrpěl několik těžkých zranění bez toho, aby viděl útočníka.
„Co je, vzdáváš se?“ zasměje se Goru a opět se objeví za Narutem. Než ninja stačí zareagovat, sekne ho drápy přes záda. Naruto padne na koleno a vycení zuby. Hlavou mu vyřily stovky technik, ale žádná použitelná na tak rychlý cíl.

V tom mu hlavou probleskne tvář mrtvé dívky s bílýma očima. Stála u řeky a cvičila taijutsu. Techniku, kterou si matně pamatoval. Obraz v jeho hlavě se trochu víc zostřil zrovna, když dívka vesele přiběhla k němu a objala ho.
„Nerozumím jí. Co to říká?“
Dívka mluvila, ale Naruto slyšel stěží každé druhé slovo. Po chvíli se obraz v Narutově hlavě pomalu začal ztrácet. Zvedl ruku, jako by tomu chtěl zabránit. Těsně před rozplynutím obrazu zaslechl posledních pár slov. Téměř čistě.
„Už mě to docela jde, Naruto-kun. Ukaž mi zbytek úderů, honem.“ Kunoichi se naposledy usmála a zmizela. Naruto chvíli zíral do prázdna s rukou nataženou před sebe.

Náhle ho něco sekne přes zápěstí a nepřijemná bolest ho vrátí zpět do reality. Okamžitě zareaguje a ožene se jedním z mečů.
Opět se netrefil. Goru se zachechtl.
„Neměl bys ztrácet koncentraci. Tady jde o život.“
Temný lord se prudce otočí a vyběhne přímo proti Narutovi.
Naruto si ještě naposledy představí dívku u řeky. Pomalu se postaví z kleku na nohy. Zdvihne obě ruce a s úsměvem pustí oba meče, které se mu zabodnou k nohám.
„Za pokus nic nedám.“ Pokrčí rameny a zavře oči.
„Tak ono mu je pořád do smíchu...“ zavrčí Goru a Nuki Ashi, technikou, která je tak rychlá, že se stává ninja neviditelným, se přikrade za Naruta a zdvihne ruku ke smrtící ráně.
Naruto se se zavřenýma očima snažil ucítit jen sebemenší závan větru ve své blízkosti. Nahle vycítil něčí přítomnost za sebou. Lehce se přikrčil a okopíroval techniku, kterou u bělooké dívky.
„Sen Mai Gawara Sei Ken!“ Zařve Naruto.
Nechá proudit svou auru do rukou a udeří tam, kde si myslel, že je útočník. První úder minul, ale vzápětí druhý lehce o Gora zavadil. Naruto přivřel obě oči a zahlédl matnou šmouhu. Proto vypustil celou techniku komplet na ni. Goru se náhle po několika úderech objevil před Narutem. Naprosto bezvládný pod serii úderů, která čítala tisíc zásahů tak rychlých, že Narutovy ruce utvořily halucinaci. Z pohledu diváka jako by měl Naruto několik párů rukou, které nemilosrdně bušily do Gora. Poslední úder Naruto obalil svou Aurou a udeřil Gora do tváře. Ninja udělal ve vzduchu přemet a dolétl do kouta místnosti.
Naruto lehce dokončil švih otočkou do podřepu. Sáhne za sebe a vytrhne jeden z mečů ze země. Prudce se rozmáchne a bez okolků zaútočí.
„Ittouryuu iai-Takanami descarga!“
Z meče vylétné ohromné množství zelektrizované aury, zformované do jestřábí hlavy a za zvuku jestřábího výkřiku, tvořeného Narutovým mečem, udeří zbitého ninju, ležícího na zemi, bez milosti do hrudníku. Celá místnost se prozáří světlem a vybuchne. Exploze způsobená mečem byla tak obrovská, že zničila strop a okolní stěny.
Vzápětí utvořila kolem dokola obrovský kráter, hluboký několik metrů a nejmeně padesát metrů dlouhý, ve kterém leželi všichni čtyři ninjové hlavou k zemi. Frozen téměř nedýchal a z hlavy mu tekla proudem krev. Caska přišla o ruku a měla díru v břiše. Naruto pomalu vstal a zbraně si vložil zpět do pouzder. Byl,díky vzdálenosti od výbuchu téměř nezraněn; kromě předešlých zranění od Gora, kterými měl poseté celé tělo. Rychle se otočil a šel k Temnému lordovi. Nebo alespoň k tomu, co z něj zbylo.

„Co to má být?“ Zasyčel Naruto, když došel až k mrtvole. Sklonil se k tělu a téměř nevěřil vlastním očím.
„Hlína? To nemůže být pravda. Neměl kdy se vyměnit.“
Ninja rychle vstal od těla, uskočil od něho a rozhlédl se.
„Kde je?“ vrčel Naruto a zběsile se rozhlížel. V tom ho začalo neuvěřitelně silně pálit pravé oko. Chytil se za něj a padl na koleno.
„Rychle, zakrij si něčím to oko nebo zemřeš.“ Zasyčí slizce Nada uvnitř Naruta.
„Pche. Ty nemáš sílu mě zabít.“ zařve Naruto přes stupňující se bolest.
„Hlupáku!!!To že ovládáš mou sílu má na tebe vedlejší učinky.“Naruto zpozorní.
„Jsi tak naplněný silou, že to tvoje tělo už nemůže vydržet. Rychle si zakryj to oko.“
Naruto i přes znechucení, které cítil, zvedl ruku a chtěl si stáhnout z čela chránič přes oko, ale na hlavě ho neměl.
„Kde je?“ zvedl i druhou ruku a zajel si s ní do bílých vlasů. V tom si vzpoměl.
„Aaá, já sem ho ztratil, když mě ta kunoichi praštila.“
Vtom mu bleskne hlavou myšlenka a skočí k tělu oné dívky. Něžně jí stáhne z krku zkrvavený chránič a uváže si ho kolem černého oka. Okamžitě ucítí úlevu a hlavou mu probleskne známý obraz mistra, na kterého si shodou okolností vzpomněl.
„Jsem jak Kakashi-sensei.“
Té myšlence se zasměje. Vzápětí zvážní a začne hledat Gora.
„Kam zmizel, když támhleto není on.“
Vzápětí ucítí silnou chakru a otočí se přímo proti příchozímu, který zastavil svůj skok z okraje kráteru jen těsně před ním; svalí se na zem a chytí se za břicho.
Naruto se na něj pozorně podívá.
„Tebe jsem už taky někde viděl.“
Hellmastr zdvihne hlavu a překvapeně si změří Naruta.
„O čem to mluvíš?“ Vydechne Hellmastr. Náhle zahlédne tělo Hinaty a zalape po dechu. Rychle k ní doběhne a zkontroluje jí tep. Naruto se k němu otočí.
„Ty ji znáš? Kdo to je?“
Hellmastr nenacházel slov.
„Co se ti stalo? To je přece dívka, co s tebou cestovala. Byla to tvoje družka.“
Naruto překvapeně vyvalí oči.
„C-c-cože?“ zakoktal se.
Hellmastr vstal od Hinaty a došel k Narutovi.
„Já... já nevím. Nevím, kdo to je.“
Temný lord zdvihl ruku a poodsunul Narutovi chránič, který měl přes pravou stranu obličeje. Když spatřil černé oko s bílým křížem, okamitě od něho uskočil.
„To je oko Nady. On ovládl Nadu! To že má uprostřed bílý kříž znamená naprosté ovládnutí démona. Jak ho získal? Pokud je tady on, tak Goru nebude daleko.“ Rychle přistoupil zpět k ninjovi a položil mu ruku na rameno.
„Nesmíš to oko používat.“
Naruto zdvihne obočí.
„Alespoň prozatím. Zemřeš, jestli ho budeš používat moc dlouho. Už teď by tě měla bolet hlava, je to tak?“
Naruto kývne.
Hellmastr spustí ruku k tělu a zhodnotí situaci kolem.
„Je mi to vážně líto, Naruto. Chtěl jsem vám pomoct, aby se tohle nestalo. Při útěku s Hinatou jsme narazili na stráže, které jsme porazili, ale vzápětí nas dopadl sám Goru.“
Naruto pomalu dojde k Hinatě a poklekne k ní. Chytí jí hlavu, položí si ji na klín a podívá se na černou oblohu, jako by v ní hledal ztracené vzpomínky. Náhle se mu začnou koulet slzy po tváři.
„Co se to děje?“ Vyjekne překvapeně Naruto a sáhne si na tvář, po které mu tekla slza. Tázavě zvedne hlavu směrem k Hellmastrovi.
„To je Hinata Hyuuga. Dívka, kterou jsi miloval a která s tebou cestovala z Vesnice Skryté v Listí.“
Naruto překvapeně vyvalí oči.
"Takže jsme z Vesnice Skryte v Listí?“
Hellmastr kývne a zvedne přitom ruku s jedním zdvihnutým prstem.
„Ale nyní jsi se stal Niekagem! Podle oblečení a podle prstenu ses stal vůdcem Vesnice Skryté ve Sněhu.“
Naruto pomalu vstane a jemně položí Hinatu na zem.
„Nyní už nejsi členem Listové, ale Sněžné.“
Naruto pomalu zdvihne ruku a podívá se na stříbrný prsten, který měl na ruce.
„Takže se ze mě stal Nukenin?“
Hellmastr pokrčí rameny a usměje se.
„Nevím, jaký má význam slovo Nukenin, ale podle mého názoru, pokud jsi v srdci z Listové, tak se jím nikdy nestaneš. Podívej se na mě. Zradil jsem své přátele, se kterými jsem bojoval od dětství a i tak se necítím jako zrádce. Protože vím, že jsem udělal správnou věc.“
Naruto se na Hellmastra vděčně podívá a do nastavajícího tíživého ticha pronese...
„Máš mé díky.“
Hellmastr se lehce ukloní. Vtom mu zrak padne na zbraň, zasypanou až po rukojeť v zemi, ležící u Narutových nohou.
„Není to snad...?“ Vykřikne Hellmastr a ukáže na místo, kde zbraň čouhala ze země. Naruto se otočí a dojde ke zbrani. Spustí ruku a pomalu vytáhne obrovský zelený meč.
„To je Gorův meč.“
Naruto zdvihne zbraň k obloze, až se zaleskne ve svitu měsíce. V tom z ní začne unikat neuvěřitelné množství chakry.
„Rychle, zahoď ji. Nebo tě pohltí.“ Zařve Hellmastr
„Téhle zbraně se mohl vždy dotknout pouze Goru.“ Temný Lord přiskočil k Narutovi a chystal se mu zbraň z ruky vyrazit, když ho Naruto zastavil a pohledem mu naznačil, aby nezasahoval.
„Tak ty se mnou chceš bojovat, Addan Aenye? Víš kdo já sem?“ Zařve shinobi přes sílící nárůst zelené chakry valící se z meče. Vypustí svou černou auru a obalí ji přes unikající zelenou. Začne se potit a lehce se mu začne třást ruka.
„Myslíš, že mě pohltíš?“
Naruto zdvihne ruku a i přes Hellmastrovy námitky poodsune chránič, který měl přes pravé oko. Síla, která z Naruta začala okamžitě unikat se zněkolikanásobila a zelená chakra se v ní naprosto ztratila.
Najednou z meče uniklo zelené světlo ve formě koule a dopadlo na zem. Vzápětí se před dvojcí bojovníků objevil malý muž, sahající Narutovi stěží po pás, oblečený do zelené zbroje a škodolibě se zasměje.
„Co po mě chceš, Naruto Uzumaki, třetí Niekage Vesnice skryté ve Sněhu. Já sem Addan Aenye. Jakým právem jsi mě vyvolal?“
Naruto skloní hlavu a změří si muže pohledem.
„Tvůj pán tě opustil. Co budeš dělat, Ohnivý tanečku?“ Usměje se Naruto a zabodne zelený meč do země. Muž se zamračí a prudce vystartuje po Narutovi, s rukou napřaženou k úderu. Náhle ho však zastaví ruka v rudé rukavici. Trpaslík se na ni podívá a vyvalí oči překvapením.
„Jestlipak to není Rojo.“ Sykne Addan a vytrhne se dívce v rude zbroji, která se zhmotnila z Narutova meče.
„Když jsi tady ty, tak není daleko Jabalies.“ řekne ještě s nenávistí v hlase. Než stihne doříct poslední větu, muž v černé zbrojí se objeví za ním, chytí ho za vlasy a přirazí čelem k zemi.
„Vždy jsi byl na straně těch největších bastardů a neměls vychování.“
Addan vykřikne a vypustí zelenou chakru. Odrazí ruku Jabaliese a rozběhne se proti němu s mečem, který si vytvořil z přebytečné chakry.
Jabaliesovi se v rukou zatřpytí černá katana a společně s Addanem se rozpřáhnou proti sobě.
Rojo to vše z dálky sledovala a sem tam, se strachem v očích, pokukovala po Narutovi, který se snažil bojující dvojci uklidnit.
„Nechte toho!“
Bojovnící však neposlouchali Narutův křik a dál bojovali. Během několika vteřin byli oba zraněni na několika místech. Odskočili od sebe, lehce se přikrčili a připravili se na závěrečný úder. Na vzdálenost dvou metrů načerpali do mečů obrovské množství chakry a beze slov udeřili směrem na nepřítele.
Při kontaktu obou mečů se prudce zajiskřilo a obě zbraně bojovníkům zmizely z rukou.
„Co se děje?“ Vykřikli zároveň.
V tom se podívali před sebe a zalapali po dechu. Přímo mezi nimi stál Naruto, s odkrytým okem a obalen svou černou aurou. Obě zbraně držel za čepele holýma rukama.
„To by stačilo!“ Zařve Niekage, změří si bojovníky pohledem a silou své chakry roztavil zbraně, které držel v rukou.
„Zmizte!“ Zasyčí Naruto na své zbraně. Rojo i Jabalies se trochu nesví ukloní a okamžitě uposlechnou. V oparu rudé chakry se vrátí zpět do svých mečů.
Naruto narovná postoj a zakryje si oko. Trochu se zakymácí, ale bez problémů se uklidní.

„Přidej se ke mně.“
Addan se zamračí a prohlédne si Naruta od hlavy k patě.
„Proč bych měl. Jsi nepřítel. Nemám důvod se s tebou spojit.“
Naruto se ušklíbne a otočí se zády.
„Nepřítel? Možná. Ale jsi Respadors a respadors si vybírají jen ty nejsilnější pány. Kdo je asi silnější... Já nebo Goru? Kdo utekl? Já nebo Goru?“
Hellmastr se jenom ušklíbne nad tím, jak Naruto lehce dokáže ovlivnit lidi.
„Myslíš, že mě ovládneš?“ Zasyčí slizce Addan.
„To se uvidí. Chceš to zkusit?“ Trpaslík sklopí hlavu.
„Tsss. Není potřeba. Svou sílu jsi už dokázal. Budiž, přijímám tvou nabídku. Chop se meče a urči tvar zbraně, v jakém chceš, abych vystupoval.“
Naruto se otočí a Addan pomalu v oblaku zelené páry zmizí.
„Ale měj na paměti, pokud se tvá síla sníží, tak tě pohltím a tvou lebku zašlapu do země.“ Zaslechl ještě z dáli Naruto, než se zelený kouř vrátil zpět do meče, zaraženého v zemi.
Naruto přistoupil k meči, zavřel oči a představil si tvar, který chtěl. Zvedl pravou ruku a položil ji na jílec, teď u bývalého, Gorova meče.
Prudce se ochladilo a z meče vyšlehlo světlo, které všechny oslepilo. Když se meč uklidnil, tak ho Naruto chytil a zdvihl nad hlavu.
„Krásná katana!“ Vydechne Hellmastr a dojde k Narutovi.
Zbraň, jako každý Rerspador, byla kompletně zbarvená do jedné své základní barvy. U Addan Aenye zelená a ostří bylo kováno z obou stran do vlnovky.
„Má dost divoký tvar.“ Zasměje se Hellmastr.
Naruto jenom kývne.
„Tohle je HITOKORI! Je to druh meče, používaný převažně na vraždy. Proto je ostří vlnovité a špice má tvar hadího jazyka.“
Naruto zvedne ruku a švihne s ním. Při švihu se neozve ani sebemenší zvuk, ať s ním švihnul jak chtěl. Ninja se usměje a najednou se mu v druhé ruce objeví zelená pochva. Naruto neváhá a meč do ní ukryje. Vloží si ho na pravou stranu svého pásku.
„Tak, vyrazíme za Gorem.“ Nadhodí Hellmastr a otočí se na Naruta.
„Poslední věc.“ zdvihne pomalu ruce, spojí je v pečeti a smutně se podívá na Hinatino tělo.
Hellmastr při tom ustoupí a fascinovaně přihlížel Narutovým dovednostem.
„Doton-Sagra sepoltura!“ Niekage provede několik pečetí a nakonec udeří dlaní pravé ruky do země vedle Hinaty. Země se pomalu pod Narutovýma rukama zdvihla a zakryla celé tělo mrtvé kunoichi. Vzápětí se zformovala v obrovský sakrofág, popsaný texty z Konohy. U nohou se utvořil náhrobní kámen, na kterým bylo napsáno „Hinata Hyuga.“
Sakrkofág byl přímo uprostřed kráteru, který se vytvořil Naruto svou předešlou technikou. Proto vyskočil na okraj. Opět udělal několik pečetí a vzápětí se kolem dokola padesáti metrové prohlubně udělaly desetimetrové sloupy, které jasně řikaly, jak významný člověk zde leží.
„Výborně.“ Vydechne Hellmastr a podívá se na Naruta.
„Teď můžeme vyrazit, ale ty se mnou nepůjdeš.“
Hellmastr překvapeně zdvihne obočí. Naruto zdvihne ruku a ukáže na dva bojovníky, ležící ve své vlastní krvi nedaleko Hinatina hrobu.
„Vem je do Sněžné, ať jim tam pomůžou.“
„Jsi si jistý? Přece jen jsou to tví nepřátelé.“
Naruto se ušklíbne.
„To ty taky, ne?“
Hellmastr pokrčí rameny a ukáže na sever.
„Tímhle směrem je Goru. Nejspíše chce projít zpět do našeho světa, zorganizovat nový útok. Pospěš si. Pokud uteče, tak máš velký problém.“
Naruto kývne a vyběhne tím směrem. Hellmastr se chvíli díval na Narutovy vzdalující se záda, když se otočil a přiskočil ke zraněným druhům. Nejprve doběhl k Froznovi. Přiložil mu ruku na tepnu a usmál se.
„Je mrtvej. Stejně sem ho nikdy neměl rád. Pořád si myslel, že je vyjímečnej, když dokázal jednou za měsíc použit tu reinkarnační techniku. Bohužel jsi na to dojel, chlape.“ Temný Lord se otočí a dojde ke Casce, která lehce otevřela oči a bolestivě hekla.
„Ty pořád žiješ? Máš tuhý kořínek, co.“ Uchechetne se a vezme ženu do náruče.
„Co to děláš, zrádče!“ Zašeptá Caska.
„Šetři si dech a soustřeď se na obnovu své ruky, ať nevykrvácíš. Vezmu tě do našeho nového domova.“