Smrtí to nekončí aneb není duch jako duch 03-Jdeme řádit!

„Sasuke měl jsi někdy nějakou holku?‘‘ změnil téma Naruto. V koupelně nastalo z nenadání ticho.
„Proč tě to teď zajímá?‘‘ vrátilo se mu jako odpověď. Naruto jen pokrčil rameny a překulil se na bok.
„Já nevím, když teď ležím v tvé posteli, tak mě to jen tak napadlo,‘‘ odpověděl a čekal napjatě na odpověď, Sasuke si oddychl.
„Když řeknu, že ano, na co dalšího se mě zeptáš?‘‘ odpověděl otázkou na otázku. Naruto se v klidu zamyslel, hrozně moc stál o pravdu, ale zároveň si chtěl být jistý, že toho Sasuke nijak nevyužije.
„Nevím, to bude záležet, co mi k tomu ještě zajímavého řekneš,‘‘ usmál se Naruto a litoval toho, že nemohl Sasukemu vidět do tváře. Tak moc si přál vědět, na co teď právě myslí.
„No, párkrát jsem se v nedaleké vesničce něco slavilo, no a … víš jak to většinou končí,‘‘ odpověděl Sasuke, ale stále se vyhýbal tomu, co chtěl Naruto vědět. Jemu ale stačilo, tohle a tón, jakým to Sasuke řekl.
„Jo takhle, ty jsi řádil, no zrovna do tebe bych to neřekl,‘‘ začal se Naruto smát, ale Sasuke pro změnu zrudnul, dobře věděl jak to skončí.
„A co takhle, jak jsi na tom ty?‘ zeptal se pro změnu Sasuke, ale odpovědi se mu jaksi nedostalo. Spíš nemělo ani jaké. Naruto pro jistotu zmizel za zdí.
„Ááá.. ty máš smůlu, umřeš si, nikdy už si neužiješ,‘' usmál se škodolibě Sasuke, ale to nevěděl, že doličná osoba stojí za ním.
„Bože tohle mi nedělej, to je můj třetí infarkt,‘‘ vylekal se Sasuke a chytil se za srdce, které mu splašeně bilo.
„Mě to ani zas tak nevadí, ty jsi byl stejně ožralej, nevěděl jsi skoro nic, jakmile ses probudil,‘‘ usmál se vítězně Naruto, ovšem Sasuke se smál taky.
„Víš Naruto, já se ještě nikdy neopil,‘‘ řekl nakonec a tím taky ukončil tohle téma.

„A kam jdeme teď,‘‘ zajímal se Naruto a doslova pelášil za Sasukem, který se mu momentálně snažil ztratit v podzemním bludišti. Naruto ne a ne se ztratit, místo toho si klidně procházel zdmi a bavil se tím, že popichoval Sasukeho.
„Já už vím, kam jdeme…,‘‘ stoupl si před něj Naruto a nastavil tajuplný výraz.
„Jdeme si zařádit,‘‘ vykřikl a rozběhl se chodbou dál, pak vyskočil na Sasukeho z vedlejší zdi.
Sasuke prožil skoro už čtvrtý infarkt a opřel se o zeď. Jeho srdce už toho mělo vážně dost.
„Nevím jak ty, ale myslíš, že umí tohle duch?‘ zeptal se ho zvědavě, čímž mu vymazal z tváře ten přihlouplý úsměv. Naruto se krátce, velice krátce zamyslel.
„No to nevím, když tak se budu dívat,‘‘ usmál se radostně a utíkal dál. Sasuke stál na místě s otevřenou pusou. Snad nemyslel na to, že by pozoroval jeho a jak… to v žádném případě.
„Počkej ty jedem malej perverzáku, nakopu ti zadek,‘‘ vykřikl a rozběhl se za ním, při vší smůle se Naruto stačil schovat do nějaké místnosti a tím se naprosto ztratil ze Sasukeho dohledu. To však nebylo tak zlé, to horší mělo přijít. Jakmile Sasuke zabočil do opačné chodby a bojovným výkřikem, narazil do něčeho velkého.
Dopadl na zadek a chytil se za bolavou hlavu. Pomalu pozvedl a zadíval do očí tomu, do kterého narazil. Hrůzou se mu naježili všechny chlupy na těle.
Než se stačil otočit a po čtyřech odpelášit pryč, doličná osoba jej zachytila za fialovou mašličku a nadzvedla jej do výšky. Sasuke sebou začal házet a kopat, ale bohužel k ničemu to nevedlo.
„Neměl jsi být na tréninku?‘‘ promluvil ten, co jej držel. Sasuke zavřel oči a zakýval hlavou. Čekal nějaký výprask, ale kupodivu, jen dopadl na zem a pořádně si natloukl nos.
Naruto, který se ukrýval za rohem se mohl umlátit smíchy. Svalil se na zem a začal se velice nahlas smát. Jak to ale vypadalo nikdo kromě Sasukeho ho zřejmě neviděl, protože tenhle smích by probudil i mrtvého.
Než se však Sasuke stihl postavit a utéct, výše uvedená osoba ho popadla za fialovou mašličku a odtáhla ho do tréninkové haly, kam se následovně odplazil i Naruto. Přece si nemohl nechat u jít tu legraci, která nastane.