Nezpřetrhatelná pouta 07

Kabuto a Karin se ten den zatím vůbec neukázali, a to ani u oběda. V poslední době byli dost zaneprázdění plánováním narozeninové oslavy (hlavně po tom, co se na to Sui a Juugo tak pěkně vybodli). Nicméně, nikdo nechtěl riskovat, že by se ten párek magorů dozvěděl o jisté malé komplikaci, která se mezi Sasukem a Hinatou vyskytla. Bylo to především pro dobro Suigetsua a Juuga. Kabuto možná nebyl tak úplně nebezpečnej, totéž se ale nedalo tvrdit o tom rudovlasém ďáblu. Karin by nejdřív oba vykastrovala, a pak si pravděpodobně přichystala čočku i pro Orochimara. A nikdo nechce zažít zhrzenou ženskou. Aby těmhle nepříjemnostem zabránili, udělali ještě ten den Sasan i Hin ústupek a vyměnili si pokoje. Na to, jak si Hinata stěžovala na Sasukeho hygienické návyky, měl poměrně uklizený pokoj. Rozhodně víc než ona.
„Pane bože! Ta holka si tu snad naposled uklízela, když na Hirošimu shodili atomovku!“ vztekal se Uchihovic nejmladší potomek a celý brunátný zahodil do odpadkového koše dobrou známou smajlíkovou podprdu, kterou právě vytáhl ze škvíry mezi matračkou a zdí. Když se ráno vzbudil, bylo mu jasný, že tenhle brajgl musí zmizet a dal se do uklízení. Většinu viditelného bordelu se mu podařilo sprovodit ze světa, ale ten zbytek, který nebyl všem na očích – viz podprsenka – mu pravděpodobně zabere následující týden.
„Ne, nezabere, v tý době už budu zpátky ve svym těle!!“ přesvědčoval sám sebe a upřeně se zadíval do zrcadla. Když ale tak zkoumal svou situaci, hlavně co se týče vztahové roviny, musel si přiznat, že ta možnost návratu je téměř nulová. Rezignovaně si sedl na kraj postele a bolestně složil hlavu do dlaní.
„Jashin, potřebuju panáka!“ prohlásil bolestně a opřel se o matraci dlaněmi, jelikož se rozhodl opravdu nějaký ten drink s jakýmkoli obsahem alkoholu vyhledat. Když se ale zvedal, pod pravou rukou zacítil tvrdý předmět. Rozhodně to nemohla být matrace. Překvapeně si sedl s
zpátky a to místo si pomalu osahal. Zjistil, že je do strany matrace všitý zip. Otevřel ho a zkusil předmět nahmatat. Našel ho téměř okamžitě a začal si ho prohlížet. Vypadalo to jako malá knížečka s měkkými deskami a zámečkem.
„Deník?“ zamrkal překvapeně a mezi prsty zámeček promnul. A pak mu to došlo.
„U všech svatejch, ten cvok si vede deník!“ Jakmile mu toto zjištění prostoupilo mysl, vystřelil z postele a začal prohledávat šuplíky a zásuvky, aby klíček našel. Obrátil tak bezmála půlku pokoje naruby. Toho pokoje, co od odpoledne tak pracně zbavoval humusu.
„Do prkenný vohrady, kam to ta holka schovala!!“ zuřil a psychopaticky vyhazoval další a další věci z nábytku. Po deseti minutách to vzdal, když si uvědomil, že ho Hinata asi bude mít u sebe.
„Hm… taaaaakže!“ Nakonec zvolil nejjednodušší a nejefektivnější způsob a zámeček prostě urval.
„To má za ten čurbes, co jsem po ní musel uklidit!“ A pustil se do čtení.

„Kabutooooo? Už jsi dodělal ten dort?“ volala Karin na svého kolegu, kterému svěřila přípravu jídla. Nebylo to příliš známo, ale Kabuto byl zdaleka ta nejlepší kuchta, která kdy spatřila světlo světa!
Na zavolání svého jména se brýlatý kluk objevil v kuchyňských dveřích a sklepával ze sebe mouku. „Si piš, holka! Poď se mrknout!“
Karin zvědavě vešla do kuchyně a těšila se na ten skvost. Jakmile ho uviděla, málem začala křičet radostí. Ovládla se ale a dort o osmi patrech, výšce jeden a půl metru a průměru bezmála jeden metr začala zkoumat dopodrobna. Už už se chystala na Kabuta pět samou slávu, ale když dort obešla, zjistila, že je ho jen půlka. A navíc dutá půlka!
„Kabuto?? WTF?!“
„Neboj neboj, tady je ta druhá polovina, jestli se ptáš na tohle!“ A zaměřil identický kus dortu na druhé straně kuchyně.
„A proč je, hergot, ten dort dutej?!“ vyletěla rusovláska z kůže a natahovala se po sekáčku na maso.
„Heeeej, klidni hormon, to je součást plánu!“ bránil se tvůrce toho zázraku a pro jistotu zaměřil polohu kudly na kuchyňské lince, to jen pro případ, že by se musel bránit.
„Víš, nevím jestli je ti to známo, ale dorty jsou většinou od toho, aby je někdo sežral a tady toho se nikdo nenažere!“
„No jo, ale kdyby nebyl dutej, tak jak se do něj vejdu?!“ vyštěkl zoufale a rezignovaně rozhodil ruce do prázdna.
„Proč by ses do něj-.“ Karin v tu chvíli blikla v hlavě pomyslná žárovička. „Ou,“ ujelo jí, „ty chceš vyskočit z dortu??“
Kabutovi zazářila kukadla. „Skvělý, že jo?!“ zaculil se jak mimino a pokyvoval hlavou nad svým skvělým nápadem. V ten moment mu ale kolem hlavy proletěl sekáček a lehce mu přistřihl vlasy.
„Ty ses snad p****l, ne?! Takový prasárny se na Hinatině oslavě v žádnym případě neodehrajou!“
„Ty tomu vůbec nerozumíš!“
„Já dobře rozumim, že jsi úchyl!“
„Vždyť je to skvělý!“
„To teda není!“
„Nebudeš mý kámošce kazit narozky!“
„ Nic nezkazim! Tohle bude nezapomenutelnej zážitek!“
„Jo a všichni skončíme v Bohnicích!“
„Já z toho dortu vyskočim a hotovo!“
„Vyskočíš a já skočim po tobě!“
„Trhni si protézou, ty fůrie!“
„Já tě kuchnu, Yakushi! Neser mě!“
„A vyskočim!“
„Nevyskočíš!“
„Vyskočim!“
„Nevyskočíš!“
„A jojo!!“

Sasuke zuřivě obracel stránku po stránce a s každým řádkem byl brunátnější vzteky. Co zápis, to pomlouvání jeho velevážené osoby.
„Tohle jí nedaruju, to si vypije!“ přísahal, když se dostal k dalšímu datumu.

Pátek 13. listopadu

Milý deníčku,
včera se mi povedl naprosto famózní kousek! Plánovala jsem ho už dlouho, ale konečně se naskytla příležitost! Sasuke se s klukama dost ztřískal, a když odcházel spát, sotva trefil do pokoje. Sotva o sobě věděl, takže jsem se k němu o chvíli později vkradla a připoutala mu ruce k posteli těma chlupatejma poutama, co jsem kdysi dostala k Vánocům od Karin (nakonec měla pravdu, fakt se mi hoděj!). Tý jsem brzy ráno propašovala do pokoje dopis, údajně psaný naším úúúúúžasným přitepleným Uchiha metroušem. Spíš než dopis to byla pozvánka. Velice slibná pozvánka.
Když se Sasuke vzbudil, očekávala jsem krutou pomstu nebo aspoň sprda, ale on mlčel jako hrob! Až potom mi došlo, že nechtěl, aby se o tom kdokoli dozvěděl. A zjevně se to snaží ututlat. A dost možná ani neví, že jsem to spáchala já. No co, nebudu mu ten plán kazit. Ale!! O čem nemá šajna, je fakt, že Karin je zapálená dokumentaristka, takže pořídila několik málo lechtivých fotek ještě předtím, než se Sasuke probudil. A samozřejmě se s nimi přišla pochlubit ^^ S dovolením jsem si udělala pár kopií. Vsadím se, že je natuty jednoho dne využiju jako vymáhací prostředek. A už teď se na to vyloženě těšim!! MUHAHA