Láska ukrytá v nenávisti – Konečná cesta, část 20. Epilog

Shira; Mari a Gaara

Gaara už toho měl, tak akorát dost, že Shira jen, tak přežívá a rozhodl se k ráznému kroku. Sežene ji manžela. Zavolal si ji k sobě, aby ji to sdělil.
„Mám pro tebe novinu, najdu ti manžela.“ Řekl to bez nějakého chození kolem horké kaše.
„Co prosím?“ v Shiřiných očích se objevil plamen.
„Ne, v žádném případě, zůstanu věrna své lásce! Nikoho bych nedokázala milovat, tak jak Sasukeho.“ Pronesla odmítavým hlasem.
„Ale tohle přece není život i tvoje sestra si myslí, že by ses měla vdát a zapomenout, co bylo.“ Gaara to myslel dobře, ale Shira by odmítla všechny, kteří by se o ni chtěli ucházet. Pokud by byla šance být se Sasukem, tak by ji hned využila a utekla by s ním!
„Ne, já žádného nechci! To radši zemřu, než bych se měla provdat za nějakého páprdu.“ To bylo poslední, co k tomu řekla a odešla.
„Slyšels ji?“ řekl Gaara svému bratru.

I Mari si musela se svou sestrou promluvit, i když měla péči o dceru. Měla měsíc a půl. Jmenovala se Kaname.
„Řekl ti to?“ zajímala se Mari, když kojila.
„Ano a já ho poslala někam, protože já nikoho nechci a pokud mi i přesto někoho budete dohazovat, tak uteču!“ vyhrožovala Shira a myslela to opravdově.
„Dobře, ale není to zdravé, abys takhle vyváděla. Vždyť je to skoro dva měsíce, kdy se to stalo.“ Narazila na ten osudný den.
„Já ho pořád miluji a nesmířím se s jeho smrtí, nikdy! Jak by ti bylo, kdyby ti zabili Gaaru, hmm?“ opět plakala. Bylo to pořád čerstvé a náhle věděla, co udělá.
„Já tě chápu, ale vzmuž se, už kvůli mně a mému manželovi.“ Řekla Mari naléhavě, byla s Gaarou již skoro čtrnáct dní vdaná. Svatba to byla skromná, protože nechtěli trápit Shiru. Ovšem se zeptali, jestli jí to bude vadit, když se vezmou a Shira odpověděla, celkem lhostejným tónem.
„Klidně, jsou to vaše životy a já vás nemohu nutit, abyste nebyli svoji.“ Jakmile osaměla, tak se rozplakala. Myšlenkami byla neustále u jejich milování a scházelo jí to. Mírně se pousmála nad tím, jak ho pořád fackovala, byly to rány z lásky. Nedávala do nich všechnu sílu.
„Ach, Sasuke, proč si mě musel opustit?“ naříkala pořád dokola. Nebyla k utišení. Teď nejvíce litovala, že potratila, alespoň by nebyla sama. Měla by jeho memento. Pohladila si své břicho, které zůstane navždy neplodné.
„Tak dobře, ale vyberu si ho sama! To je jediná podmínka!“ rozhodla se k tomu kroku, aby mohla uskutečnit další.
„Tak se mi líbíš a jdeme za Gaarou, aby mohl vyhledat vhodné kandidáty a ty si mohla vybrat.“ Radovala se Mari, ale v duchu cítila, že Shira něco plánuje…
Gaara byl rád, že to tak dopadlo a okamžitě se vydal za těmi, o kterých si myslel, že by mohli být, ti praví.

Shira se seznamovala, ale ani jeden neměl šanci na úspěch. Měla již jiného, kterému zůstane věrná.
„Bylo by mi velkou ctí, kdybyste mě pojala za manžela, učiním vás šťastnou.“ Řekl jeden z nich.
„To je od vás laskavé, ale zavčas vám dám vědět,“ slíbila Shira, ale vyčítala si, že všechny vodí za nos. Rozhodla se, že všem napíše omluvné dopisy s podrobnostmi.
Dala se do nich okamžitě, protože chtěla utéct dnešní večer, již nemohla čekat a nedokázala hrát dívku, která se chce vdávat, další krok byl ten, že rozdala dopisy, předtím si sbalila minimum věcí a poslední dopis napsala své sestře a švagrovi.
„Snad se ještě uvidíme,“ zašeptala a s noční tmou byla pryč.
Věděla cestu k té vile, ztuhla hrůzou, vila byla srovnána se zemí. Chodila pouze po troskách. Pod těmi kameny nemohl přežít, ani její láska…
„Ty hlupáku jeden! Proč si mě opustil? Musel ses zachovat tak sobecky?“ řvala Shira, ale odpovědi se nedočkala. Napadlo ji, že se podívá do jednoho úkrytu, ve kterém byly celkem dlouho.
Už od prvního pohledu ji něco nesedělo. Vešla dovnitř, kde hned ucítila známky přítomnosti Sasukeho.
Byla po té noční cestě, tak unavená, že chtěla jen zalézt to postele a spát, ale jaké překvapení ji čekalo, když v posteli našla…
„Sasuke?!“ nemohla uvěřit svým očím, ale skutečně tam ležel. S námahou otevřel oči a zašeptal: „Shiro?“
„Ano jsem to já, ty bastarde!“ už mu chtěla dát ránu, ale v tom si všimla, že ztěžka dýchá a jeho obličej je samá modřina.
Po odkrytí peřiny se Shira zachvěla strachem. Z oblečení měl cáry a krvácel z mnoha míst, je zázrak, že žije. Byl tady skoro tři měsíce – sám, také se divila, že nedostal žádnou infekci. Pustila se do ošetřování, opatrně mu sundala ty zbytky oblečení, nahřála vodu, aby byla vřelá. Našla mast, která je na rány.
Ovšem než mohla přistoupit k činu, znenadání se tam objevila skupinka lidí. Kankurou odstrčil Shiru, která hned začala protestovat.
„Ne, nemůžete ho jen, tak nechat umřít! To vám nedovolím!“ dál se vzpouzela Kankurouvi. Marně, byl na ni moc silný.
„Uklidni se!“ radil ji Kankurou. K Sasukemu se nahnula Kazemi a započala léčit, jejím medik jutsu. Nakonec mastí zdesinfikovala rány, které nešly vyléčit.
Shira se nezmohla na protest. Byla skoro šokovaná, když se ve dveřích objevil Gaara spolu s její sestrou.
„Co tady všichni děláte?“ podivila se Shira.
„Když jsme zjistili, že jsi zmizela, tak jsme se vydali po tvé stopě a našli tě tady. Napadlo mě, že by mohl být Sasuke zraněný a tak jsem požádal Kazemi, která je medik ninja, aby mi pomohla a Kankurou nemůže bez své lásky žít, tak šel s námi.“ Vysvětlil kazekage.
„Jsem ráda, že jste pomohli Sasukemu, ale vím, že jste přišli mě odvést, ale jak jsem řekla, tak si nikoho nevezmu!“ opět bránila svůj názor.
„Odveďte ji, nechci, aby sdílela můj osud.“ Nechal se slyšet Sasuke.
„Ne, nikdo mě od tebe neodloučí! Tys to je ještě nepochopil? Že ty jsi můj osud?“ řekla Shira, která poklekla před Sasukeho.
„A kdo tady říkal, že tě chceme odvést?“ přidala se Mari.
„Prosím?“ vyhrkla Shira.
„Jak slyšíš, nedávno jsem pochopil, že vy dva patříte k sobě. Milujete se stejně jak my dva nebo můj bratr a švagrová. Ode dneška máte volný pohyb po Suně a můžete se sestrou navštěvovat, jak je vám libo.“ Dále prohlásil kazekage.
„Ne, já nechci, aby můj osud nesl ještě někdo jiný!“ opět protestoval. Shira už to nevydržela a jednu mu opět vrazila, nedbala na zranění.
„Aby se ti v té kebuli rozsvítilo. Jsi tvrdohlavější než já!“ nařkla ho Shira.
„Je pravda, že tě miluji a právě proto se tě vzdám, abys nebyla nešťastná. Byla chyba, když jsem se do tebe zamiloval, ale nelituji toho. Jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo.“ Řekl Sasuke a tentokrát se nevyhýbal tomu, že uvidí jeho slzy.
Kazemi kývla na Kankuroua a on beze slova odešel. Kazemi ho následovala. Mari také usoudila, že je nejlepší je nechat o samotě, aby si vše mezi sebou vyříkali.
„Ať to dopadne, jak chce, moje slova a rozhodnutí budou platit.“ Pronesl Gaara při odchodu.

„Sasuke…“ Shira byla v rozpacích, protože nevěděla co na to říct.
„Ne, nic neříkej. Nechci slyšet slova útěchy nebo lítosti!“ ohradil se.
„Ty bastarde! Kdybys věděl, co ti chci říct, tak bys více poslouchal. Já tě miluji a to nic na světě nezmění, jak jsem ti řekla, že ty jsi můj osud. Dále pak, že bez tebe nežiji a jsem prázdná, ty naplňuješ můj život radostí, smíchem a i starostmi. Ty jsou součástí každého. Navíc už nebudeš sám, jsem tu já a moje láska. Nalož na mě část svých starostí a uvidíš, že se ti hned uleví. Pokud mě nechceš, tak mi řekni, že mě nechceš a nemiluješ.“ Řekla Shira, která se tvářila, jak po vítězném tažení, protože poznala, že vyhrála.
„Víš, že je to nemožné. Miluji tě.“ Pronesl satisfakčním hlasem.
„Ano nevíš, jak ráda to slyším.“ Okamžitě ho opatrně objala a věnovala mu takový polibek, který vyjadřoval všechny potlačované pocity.
„Ještě jsi mi neřekl, co pro tebe znamenám já.“ Zeptala se Shira.
„No… víš…“ byl přerušen kazekagem.
„Nerad vás ruším, ale Kazemi navrhovala, aby byl Sasuke přemístěn do naší nemocnice.“ Sdělil Gaara.
„To je skvělé a já mezitím zařidím vše potřebné ke svatbě a ten nejbližší úkryt zrenovuji do našeho domu. A Sasuke bez námitek!“ střelila po něm pohledem, když se Sasuke chtěl ohradit.

O několik měsíců později

„… za svoji zákonitou manželku?“ zeptal se kněz, když oddával Shiru a Sasukeho.
„Ano, beru,“ souhlasil Sasuke, který se již zcela zotavil.
„A vy Kamizuki Shiro, berete si zde přítomného Uchihy Sasukeho za svého zákonitého muže?“ optal se znovu kněz Shiry.
„To si pište!“ řekla nedočkavě Shira, byla naštvaná na Sasukeho, protože musel slíbit, že do svatby se Shiry ani nedotkne. Bylo to pro oba peklo, ale dneska měli být odměněni za tolik měsíců čekání.
„Prohlašuji vás za muže a ženu, prosím, vyměňte si prstýnky.“ Udělali přesně to, co kněz žádal.
„Nyní můžete políbit nevěstu,“ požádal kněz.
„S radostí,“ řekl Sasuke a věnoval ji dlouhý a vášnivý polibek, po kterém oba chtěli víc, ale věděli, že musí počkat. „Ksakru, mě už se nechce čekat, zatra celibát, kdo ho vymyslel toho bych…“ nedořekl, protože spatřil na knězi vyděšený pohled.
„Promiňte, otče.“ Omluvil se Sasuke a kněz omluvu přijal, na této svatbě byli všichni, kteří patřili do rodiny.

Jenže, než si mohli užít svatební veselí, tak se do místnosti vřítil zakrvácený ninja a jeho cesta skončila u Shiry a krví potřísnil její svatební šaty. „Útok… nepřátelé…“ víc toho neřekl a zemřel.
Sasuke, Gaara, Kankurou, Maero, Shira, Temari, Kazemi, Kimm a Kiba se okamžitě vydali zjistit, co se stalo. Ihned se připojili do boje. Shira v krví poznamenaných šatech celkem vynikala.
Sasuke bojoval proti jednomu obzvlášť mocného nepřítele, musel použít Tsukuyomi a tím ho dokázal zneškodnit.
Ovšem na jeho místo se vyrojili dva další, kteří byli sehraní a skvěle uměli ovládat katany. Proto také dostal Sasuke pár bodných ran, která dosti krvácela.
Gaara jako kazekage měl výhodu, protože byl na svém poli a tady měl tolik písku, že by to stačilo na zabití několika tisíc nepřátel. To bylo možná tím, že řady nepřátel bylo brzy eliminováno na několik desítek.
Několik jich uprchlo, jelikož věděli, že proti Sabaku no Gaara nemají šanci.
Možná to bylo jeho osudem, ale proti němu útočilo asi pět shinobi a on je už skoro nezvládal. Byl unavený, protože použil víc Sharinganu, než obvykle. Utržil jednu těžkou řeznou ránu do boku, ošklivě krvácela…
Shira již šaty neměla bílé, ale krvavé od nepřátel. Viděla, jak je Sasuke zraněn do boku a to ji dalo nelidské síly, použila Tsukihan a tím odrovnala zbytek svých protivníků.
„Sasuke!“ zakřičela, ale Sasuke ji slyšel už jen zdálky, jeho mysl se potápěla do temnoty…
„Ne, Sasuke neopouštěj mě! Málem jsem tě ztratila, ty neumřeš, jinak si to s tebou vyřídím!“ Shira byla na pokraji zhroucení, čekala jen šťastné období, ale cesty osudu jsou nečekané.
„Řeknu ti, co pro mě znamenáš. Jsi můj život, moje srdce, které ti bude navždy patřit. Díky tobě jsem konečně začal žít a neměnil bych za nic, co jsem udělal. Kdybych mohl, udělám to znova. Jen mě mrzí, že spolu nestrávíme více času, miluji tě a pro mě jsi láska, která se ukryla v nenávisti.“ Dořekl a omdlel.