Jedna Kronika...Jeden Osud: Díl 16 - Příchod do Oblačné

„Sakra!!“ zaklel se zatnutými zuby Rogen a pokusil se zvednout.
Došel k němu Hiro a přiložil mu jiskřící špičku jedné jeho čepele k bradě.
„Nejradši bych tě zabil…“
„…Ale nechám tě žít…kvůli ní!“ řekl trochu smutně a zandal si Katanu zpátky do pouzdra na zádech.
„Co se stalo, Hiro??!!“ zavolal na něj Kakashi.
„Teď už ho zvládnete sami!“ křikl směrem k nim Hiro a zadíval se na Nano.
Dívka pohlédla Hirovi do očí snad s nejděkovnějším pohledem. Poté sklouzla očima na Rogena.
„Kakashi-sensei!!! Půjdeme dál? On už nám nic neudělá je zraněný…“ vykřikla dívka klepajícím se hlasem na muže se Sharinganem.
Kakashi se na ní podíval a chvíli jí sledoval.
Hiro se mezitím otočil a rozeběhl se k lesu.
„Dobře…“ řekl Kakashi a otočil se na Sakuru s Narutem, stojící před bankéřem.
„Jdeme!!“
„Cože??!! Co blbneš Nano!!!“ vykřikl Naruto.
„Co pak jsi už zapomněla co je zač???!!!“
„Každý si zaslouží druhou šanci žít!!! To neznamená, že když patří k nim, že v něm není kousek dobra! Kdyby nás chtěl zabít tak to udělá snaží se víc! To si myslíš, že bojoval úplně na plno?! To pochybuji… co by potom dělal u Akatsuki! To by se tam mohl dostat každý!!!“
Hájila se Nano. Ostatní je poslouchali.
„Nano…“ zarazil se Naruto.
„Promiň …“ sklopila hlavu. Mrzelo jí, jak na něj vyjela.
Tohle jsem nemyslel… Pomyslel si Naruto.
Potom se otočil a vykročil cestou pryč.
„Jdeme!! Máme misi.“ Řekl.

Nano se naposled ohlédla po Rogenovi a zadívala se mu do očí …
/Jestli umřeš, tak to nepřežiju …/
Rogen se jí podíval do tváře a otočil se k nebi.
Měl mě zabít…
Smutně se otočila a dohnala Tým 7.

Sakirou se zadíval do brázdy, kde měl být Jaden.
Na jejím konci ležela hromada kamení.
A ta se náhle rozletěla do stran.
V brázdě stál zadýchaný Jaden, stále s tím krvelačným výrazem v očích.
Bouřka nad nimi stále sílila a hromy byly hlasitější.
Potom Jaden vztekle zařval a po lese se rozeběhla tlaková vlna.
Napřáhl za sebe dlaň a v ní se mu začala vytvářet větrná koule.
Všechen vzduch z okolí se do ní začal vcucávat, až to ohýbalo stromy.
A safra!! Tohle nelze obránit! Asi si budu muset přestat hrát. Zamračil se Sakirou a udělal pár pečetí.
Jaden s vyceněnýma zubama vrazil kouli před sebe.
„Fuudaiton!!!!!!!!!!“ zařval krvelačně a z koule se uvolnil veškerý nahromadění tlak a chakra.
Sakirou dokončil pečetě : „Doton-!“
Větrná energie pohltila celý les….

Nami měla najednou špatný pocit.
Prosím ať se mu nic nestalo!!! Zatvářila se zoufale.
Ale najednou jí i se stromy kolem smetla tlaková vlna.
Nami vykřikla a dala si ruce před obličej.
Prohodilo jí to křovím a několik větviček jí poškrábalo na rukách a nohou.
Nami se bolestivě a zadýchaně postavil.
„Nemůžu váhat!!“ řekla si a vyrazila kupředu.
Najednou se vedle ní objevil Nanin panter. Vydral ze sebe charku která se utvořila v písmenkách.
„Tým 7 jsou v pořádku na cestě kupředu. Za tebou a Jadenem míří Hiro. Než přijde, pokusím se ti krýt záda.“
Podíval se na dívku svýma rudýma očima jako dva rubíny. Poté písmenka zmizela.
Nami se usmála : Děkuju Pao a děkuju Nano!!“
Během chvilky dorazili na začátek kráteru, který se rozprostíral zhruba přes 80 procent plochy, kterou zabíraly stromy, které nebyly vidět ani v těch 20 procentech.
Nami skočila do kráteru a začala se rozhlížet.
Jadene…Jadene…Jadene!!!
Najednou spatřila daleko před ní nějaký obrys postavy.
„Jadene!!“ vykřikla a rozeběhla se kráterem k obrysu, s panterem v zádech.
Čím blíž byly, tím rostly Naminy obavy.
Nakonec spatřila Jadena, ležícího na zemi.
Zatnula hořce zuby a doběhla k němu.
„Jadene!!!“ zavolala na něj a obrátila ho na záda.
Jadenovi tekla z pusy krev a měl zavřené oči.
Na mnoha místech měl šrámy od zdivočelé větrné chakry.
Jeho vesta byla minulostí a jeho páska Konohy ležela potrhaná kus vedle něj.
„Slyšíš mě??!! Řekni něco!!!!“ křičela Nami, ale nic se nezměnilo.
Nami začali téct slzy.
No tak Nami!!! Nezmatkuj!! Napomenula se rychle a sundala Jadenovi triko.
Položila mu ruce na hruď a kolem nich se objevila léčitelská chakra.
Jeho puls je dost nepravidelný!! Lekla se Nami.
„No tak Jadene!! Přece tě nemůže zabít něco, co je tvým živlem!!“ podívala se na něj skleněnýma očima.
„Jak je na tom?“ ozvalo se za ní.
Nami sebou trhla a otočila se.
Za ní stál Hiro.
„Špatně!! Takhle ho to před tím ještě nikdy nezranilo!!“ řekla sklíčeně Nami a podívala se na Jadena.
„No tak!! Vzchop se a soustřeď se!! Ty to dokážeš!!“ položil jí ruku na rameno Hiro.
Nami zaváhala, ale nakonec kývla.
Zavřela oči a soustředila se.

Pao to smutně pozoroval a zatím poslal zprávu Nano.

„Pao našel Nami a spolu zamířili k Jadenovi a tomu druhému z Akatsuki. Jaden je vážně zraněn a Nami se ho snaží vyléčit. Hiro tam ještě nedorazil a ten chlapík nikde na placu boje není … alespoň ho zatím nezaregistroval,“ oznámila vážně situaci Týmu 7.
Sakura si skousla ret a Naruto dal ruce v pěst. Kakashi se zamračil ….

Panter ze rozhlédl po bojišti, ale zatím kromě Nami a Jadena nikoho nespatřil.
´´´ Je mrtvej ??? Kam se poděl … ?´´´
Rozhlížel se, až spatřil menší díru v zemi, kus dál.
Zavrčel aby si ho Nami všimla. Rozběhl se k místu.
Nami nechtěla vstávat od Jadena a tak se za ním rozeběhl Hiro.
Došli k díře a podívali se do ní. Byl to spíš černý tunel, a vedl pod zem.
„To je parchant!!!“ zamračil se Hiro.
Panter zaryl drápy do hlíny.

„Utekl pryč…“ řekla Nano a zamračila se.

Rogen ležel na zemi a sledoval oblohu.
Kdybych byl mrtvý, všechno by se vyřešilo…
Mohla by dál žít a znovu se zamilovat do někoho jiného…
A já bych jí alespoň mohl sledovat ze shora, i když…po tom co sem provedl spíš ze zdola…
Najednou se kus od něj propadla hlína a z ní se vynořil Sakirou.
„Co se tu tak válíš?!“ podíval se na Rogena.
„No ty na tom nejsi o moc líp krtku …“ nemohl si odpustit rejpnutí.
„Neříkal si, že si ho vezmeš na starost?? No to je jedno padáme …“ zvedl se Rogen ze země.
„Jak jsi mi to řekl…??!!“ přimhouřil oči Sakirou.
Potom se vydali pryč.

„Co Jaden a ostatní? Jestli je vážně zraněn …“ začal Naruto a obrátil se na senseie.
„Nami to zvládne! Je to lékařský ninja.“ Řekl Kakashi.
„My teď musíme dokončit misi!! To má prioritu!!“
Naruto přikývl a tak pokračovali v cestě dál.

Hiro se vrátil k Nami, která stále ještě léčila Jadena.
Po čele jí zteklo několik kapek potu.
Jaden vypadal stále stejně…ani ty rány se moc nehojili.
Co se děje?? Dělám co můžu a nic!! Otevřela oči Nami a zamračila se.
Alespoň že už má klidnější tep!!
„Pao, řekni ostatním, že je za nedlouho doženeme!! Ať na nás počkají až ve Skryté Oblačné!!“ řekla Nami a skončila s léčením.
„Pomoz mi!! Musíme ho dostat do Oblačné do nemocnice!!“ řekla Nami Hirovi.
Hiro jí pomohl podepřít Jadena a oba zmizeli z kráteru.

Pao taktéž z mizel. Netrvalo dlouho a objevil se vedle Nano.
„Tak jak to vypadá …“ podívala se na pantera.
´´´ Nami se snažila co nejvíce … máte počkat v Oblačné … jdou tam taky musejí ho dostat do nemocnice… nějak se to nezlepšilo, ale jeho tep uklidnila …´´´
Nano to přetlumočila ostatním.
„Dobře…“ přikývl Kakashi a hnali se dál.
/Jak to bude dál??? Co Rogen … až ho zase příště uvidím co bude? Teď jsem viděla jasně, že tohle nezvládám … a to mám neváhat a zabránit mu sama???/ smutně sklopila hlavu na cestu.
Naruto viděl, že jí něco trápí.
„Nano?“ zeptal se jí opatrně.
„Hm?“ broukla směrem k němu.
„Nezdáš se mi v pořádku …“
„Ne ne dobrý … jen sem nějaká unavená a mám strach o Jadena a tak víš?“ pousmála se trochu dívka.
„Jo to já taky… doufejme, že bude v pořádku…“ zamyslel se.
„Hlavu vzhůru ségra ! Za chvíli jsme v oblačné!“ zářivě se na ní usmál Naruto.
Nano přikývla. Přidali do kroku ještě víc.
„Blížíme se k hranicím Oblačné,“ sdělil jim za půl hodiny Kakashi.

Po chvíli už měli úkol za sebou.
Bankéř předal dokumenty a mohli se dát na zpáteční cestu… Ovšem jak se to vezme…
Tým Delta ještě nedorazil.
Naruto seděl před branami Oblačné a díval se na cestu k ní.
Nano si k němu přisedla …
„Ještě nedorazili ???“ zeptala se s obavami v hlase.
„Ne…“ řekl sklíčeně Naruto, aniž by odtrhl zrak od cesty.
Nano si odfrkla.
Za chvilku se k nim připojila i Sakura a tak tam seděli a pozorovali hlavní cestu. Netrpělivě tikali očima do dálky.
Až Naruto zbystřel a postavil se.
Z mraků, které obklopovali vesnici se vynořili tři postavy.
Nami s Hirem, který nesl Jadena na zádech.
Všichni tři vyletěli jakoby jim za zadkem hořelo. Když Nami s Hirem spatřili ty dva, tak to vypadalo, jako kdyby závodili v tom, kdo k nim dřív doběhne.
Jaden měl dost šrámu, z kterých mu tekla trochu krev a byl mimo.
Nami měla dost ustaraný výraz, stejně jako Hiro.
„Co se proboha stalo?“ vyhrkla Sakura.
„Co s ním je???!“ vyděsil se Naruto a pohlédl na Jadena.
„Já…nevím!!“ řekla zoufale Nami.
„Řeknu vám to později!! Teď ho musíme rychle ošetřit!!“ podívala se po trojici.
Jakmile vešli do nemocnice, vzali Jadena na sál. Ostatní co nebyli potřební k jeho léčení zůstali před dveřmi. Nervózně přecházeli po místnosti a čekali jak to dopadne.
Po nějaké době vyšla ven Sakura s Nami a pár mediků.
„Tak co?“ obrátila se na ně Nano. Tutéž otázku měli v očích i ostatní.
„Podařilo se nám zastavit krvácení a trochu zahojit rány, ale bylo to nesmírně těžký!“ řekla vyčerpaně Sakura.
„Ještě měl několik vnitřních zranění, ale ty nebyly na štěstí tak vážné.“ Dodala Nami a pohlédla do země.
„Nejspíš mu ten jeho stav způsobil tyhle zranění. A je to asi jako s Kyuubyho chakrou. Nelze to jen tak uzdravit.“ Řekla Sakura.
Nano nečekaně přikročila k Nami a objala jí.
„To bude dobrý zas se uzdraví … je silný…“ zašeptala jí do ucha.
Nami to překvapilo.
Nečekala, že jí Nano, která se vždycky tvářila spíš neutrálně nebo chladně takhle povzbudí.
„Děkuju!“ špitla Nami a také jí objala. Po tváři jí ztekla slza.
„Dobrá … běžte si odpočinout,“ ozval se Kakashi a tak se rozešli.
„Hiro?“ zavolala Nano na mladíka když jí pomalu mizel z dohledu.
Hiro se podíval přes rameno, zase s tím výrazem, jaký měl když ho poprvé viděla.
„Ty si v pořádku? Žádné zranění?“ optala se ho když došla k němu.
„Ne,“ řekl Hiro.
„Tak to je dobře,“ zadívala se na něj. Měla ještě něco na jazyku, ale vzdala to. Otočila se na druhou stranu a pohled zarazila do země. Vykročila na opačnou stranu než Hiro.
Hiro jí chvilku sledoval.
Nakonec vrhl letmý pohled do země a odešel.