In mystical world Next grade 12 – Povstání démona

„Měli bychom to skončit,“ zvolal Alar a Zaramon se mu postavila po boku.
Zaútočili současně a vyslali kouzlo tak mocné, že by to nikdo neodrazil.
Kerrpiho černá barva se začala vytrácet a jeho oblečení, vlasy i křídla nahradila barva bílá.
„Myslím, že tohle je definitivně konec,“ usmál se Kerrpi a rozplynul se.
Zůstalo jen malé bílé vejce…

Bojiště ozářilo pronikavé bílé světlo a místo Alara a Zaramon tu stálo deset Vyvolených. Všichni byli vyčerpaní, spojení polovinu sil stálo hodně energie všech.
„Je opravdu konec?“ zašeptal vyčerpaně Shinken.
„Asi ano,“ kývla Sakura.
„Ale pokud je konec, proč je vše v tomhle stavu? Nemělo se to změnit?“ rozhlížela se zpustošenou krajinou Rika.
Chvíli bylo ticho, všichni leželi na zemi a sbírali sílu na zpáteční cestu.
Jen Hinata, která ležela u nějak hluboké díry, se zvedla, aby nespadla dolů.
„Ne,“ zachraptěla. „Tohle ještě není konec…“
Ostatní na ní upřeli vyděšený pohled.
„Ako to myslíš?!“ vyhrkla Chiisai.
Odpovědí všem bylo černé světlo, které ozářilo okolní krajinu. Nebe pokryly těžké černé mraky a zem se začala třást.
Z té černé propasti vyletěl anděl. Na první pohled se vám tento anděl mohl zdát velmi sympatický. Měl dlouhé blonďaté vlasy po pás, blankytně modré oči, černo bílé šaty, bílá křídla. Ale zdání klame. Tento anděl měl černou duši a temnou mysl.
Stalo se to, čeho se všichni obávali.
Lucille opět povstala!
„Kryjte se!“ zavřeštěla Akumakirei a strhla Aleu sebou k velkému balvanu, který je mohl všechny krýt.
Ostatní obě dívky následovali.
„Proč se máme krýt?“ nechápal Naruto.
„Proto,“ ukázala za sebe Aku.
Blonďák vykoukl a spatřil, jak vlna černého paprsku zasáhla místo, kde stáli.
„Tak to je průser,“ vydechl Kiba.
„Vysvětlí mi někdo, o co jde?“ tápala Hanabi.
„Tys kdysi Yukiu neposlouchala?“ protočila panenky Hinata.
„A co jako?“ nechápala její mladší sestra.
Kiba si povzdechl.
„Yukia nám na začátku naší cesty vysvětlila celou minulost planety.“
„Co ale řekla?“ přidala se Rika.
„Řekla doslova tohle: Dříve to byla planeta, která oplývala zelení a krásou, obyvatelé této planety byli šťastní a měli svobodnou volbu. Jenže pak přišel anděl jménem Lucille a chtěla zničit celou planetu. To nastoupilo pět legendárních bojovníků. Byli to: královna elfů, okřídlený jednorožec, královna víl, pták Fénix, legendární zlatý drak. Tito bojovníci bojovali proti Lucille a jejím poskokům. Samozřejmě, že zvítězili a Lucille uzavřeli do středu této planety.“
„Přesně tohle pověděla,“ vysvětlil to dopodrobna Kiba.
„Myslím, že bychom se měli přesunout,“ vydechla Rika. „Nebo nás to zničí.“
Všichni naráz uskočili paprsku, který na ně mířil.
Bylo to o vlásek, stačila by ještě chvilka a všichni by byli mrtví.
„Kam sa schováme?“ rozhlížela se po okolí Chiisai.
„Sem!“ zavelel Kiba a skočil do jakéhosi příkopu, kde je Lucille nemohla spatřit.
„To budeme pořád utíkat?“ povzdechla si Alea. „Dříve nebo později se jí musíme postavit.“
„Já bych byl radši, kdyby to bylo později,“ zamumlal Shinken.
„Zmlkněte!“ rozkázala Sakura. „Neporazíme jí tak snadno, budeme se muset někam schovat a něco vymyslet.“
„To říká ta pravá,“ zamumlal Kiba. „Zrovna ta, která doma fňuká.“
Sakura nasadila zabíjející pohled.
„Kdybychom tě nepotřebovali, zabila bych tě za to hned teď.“
Všichni na dívku zírali s pootevřenou pusou.
„Jakže?! To nemyslíš vážně, že ne?!“ začal zvyšovat hlas Kiba.
„Zklidněte se,“ vložila se do toho Hinata. „Mám nápad… Půjdeme do Nebeské zahrady. Tam snad něco vymyslíme.“
„Ale jak se tam chceš dostat?“ dotázala se Akumakirei.
„Myslím, že budeme muset zase pro jednou letět na Shinkenovi. Jinak to nepůjde,“ pokrčila rameny modrovláska.
„Ale… Co když nás zasáhne?“ zděsila se Rika.
Hinata zakroutila hlavou.
„Ne, pokud vytvoříme bariéru.“
„Shinkene? Mohl bys…“
Alea na chlapce udělala psí oči.
Shinken bezeslova sebral poslední zbytky sil a proměnil se na draka.
Všichni si na něj bleskově vylezli a dívky vytvořily bariéru proti kouzlům.
Kiba dodával ze své vlastní síly Shinkenovi energii.
Drak se vznesl a mířil do Nebeské zahrady.
„Pamatujte! Vy i ostatní budete za pár dnů mrtví!“ zvolala za nimi Lucille.
Shinken díky Kibovi úspěšně doletěl až do Nebeské zahrady, kde je netrpělivě očekávali Washito a Teyori.
Jakmile se Shinken proměnil zpátky do své podoby, sesunul se k zemi vyčerpáním.
„Co se dole děje?“ zeptala se zděšená Teyori.
„Kerrpi je poražen,“ odpověděla Sakura.
„Tak v čem je problém? Celá zem se třese a venku je tak zataženo, jako kdyby byla tma,“ podivil se Washito.
„No… Kerrpi je sice poražen, ale zato povstala Lucille,“ povzdechl si Kiba.
Washito při tomto oznámení málem omdlel, ale udržel se při vědomí.
„A Kerrpiho vejce?“ zašeptala Teyori.
Hanabi, která byla prozíravá jí předala bílé vejce.
„Myslím, že si všichni potřebujete odpočinout a nabrat síly,“ poznamenal Washito a zavedl je na místi, kde si mohli všichni odpočinout.
Když se vrátil k Teyori, spatřil, že už není jako malá holčička, ale že opět vyrostla do výšky dospělé ženy.
„Myslím, že až nastane ten boj, budeme jim muset předat své síly,“ poznamenala.
„Čekal jsem, že to řekneš,“ pousmál se bolestivě Washito a odešel si za svou prací.
Teyori její kroky zavedly ke studně z mraků. Tam mohla sledovat, co se dole děje…

Stalo se to, co se stát mělo. Kerrpi byl sice poražen, ale na naše Vyvolené čeká další nepřítel – Lucille. Je silnější a nebezpečnější než byl Kerrpi. A Vyvolení mají málo času na záchranu tohoto světa…