Láska s překážkou 05

Láska s překážkou 05

Na úvod...

Zdravím všechny své čtenáře, tady je další kapitolka
Chudáček Hinatka, teď učiní obrovské rozhodnutí...
Doufám, že se vám to i přes docela smutný obsah bude líbit!

Kam utíkala? Kamkoliv pryč. Vzala to nejkratší cestou k sídle jejího klanu, do jejich domu, k sobě do pokoje. Vyskočila na postel, opřela se zády o zeď a schoulila se do klubíčka. Přitáhla si nohy k hrudi, popadla polštář a jakoby ho objala. Zabořila do něj hlavu a začala brečet.
Plakala potichu, aby ji nikdo neslyšel. Jenom ze sebe potřebovala všechno dostat.
To, o co ji Sasuke požádal, pro ni bylo naprosto šokující, nečekané a hlavně bolestivé.
Potřebovala se vyplakat. Ačkoliv doufala, že ji nikdo neslyší, někdo se přece jen našel. Pootevřenými dveřmi pokoje nakoukla dovnitř dívka. Chtěla zjistit, co se stalo, tak vešla dovnitř.
Hinata si jí konečně všimla a zvedla k ní hlavu.
„Hanabi,“ oslovila svoji sestru uplakaně, posmrkla a narychlo si setřela slzy.
„Hin,“ soucitně pronesla Hanabi. Okamžitě si za ní sedla na postel. Hinata jí položila hlavu na rameno, stále plakající.
„Copak se stalo?“ zeptala se soucitně Hanabi. Věděla, že její sestřičce nejlíp pomůže, když se z toho všeho vypovídá. „Týká se to Sasukeho?“
Hinata ale byla na rozpacích. Nevěděla, jestli jí to má říct nebo ne. Nebylo jí příjemné o tom mluvit, avšak jakmile si vzpomněla, že Sasuke se stejně chystal přijít k nim domů, rozhodla se nakonec, že jí všechno poví. Hanabi stejně už vytušila, co je důvodem pro její pláč.
Hinata se posadila naproti Hanabi, dala nohy pod sebe a hřbetem ruky si utřela slzy. Konečně už přestávala plakat, o což se taky sama vehementně snažila, aby mohla Hanabi všechno povědět. Starostlivá sestra jí podala kapesník, takže se vysmrkala, otřela své oči a dala se do vysvětlování, sem tam přerušeného ještě nějakým vzlykem.
„Ano, Sasuke se mnou chtěl mluvit, protože...“ načala, ale zlomil se jí hlas. Posmrkla a začala znovu, tentokrát pevně rozhodnutá větu dokončit. „Sasuke chce, abych si ho vzala.“
„Požádal tě o ruku?“ vykulila oči Hanabi.
„Ne,“ odvětila hbitě Hinata. Způsob, jakým jí to řekl v žádném případě nebyla žádost o ruku. „Řekl, že chce, abychom se vzali a také chce obnovit svůj klan.“
Hanabi se zamračila, protože tohle ji docela zmátlo. Nelíbilo se jí, co Hinata povídala.
„A zítra přijde sem, za otcem. Do té doby se musím rozhodnout,“ bezradně dořekla smutná Hinata.
„A co uděláš?“ zeptala se soucitně Hanabi. Bylo jí sestry moc líto, když ji viděla před sebou takhle uplakanou a bezradnou. Ale ona nemohla dělat nic jiného, než ji ukonejšit. Rozhodnout se bude muset sama Hinata. Tohle jí rozhodně nezáviděla.
„Ještě nevím. Musím si o tom nejdřív promluvit s Narutem,“ napadlo ji. Na Naruta myslela celou dobu, od první chvíle, kdy ji Sasuke začal seznamovat se svými plány s ní. Ovšem netroufla si odhadnout, jak zareaguje, až mu všechno poví. Nejspíš se mu to nebude líbit a možná bude mít chuť zabít Sasukeho, ale každopádně věděla, že mu to musí říct. Co nejdřív.
„Víš...“ nakousla opatrně Hanabi. Hinata se na ni upřeně podívala a zbystřila, aby pozorně slyšela, co se jí chystá říct.
„Naruto je na misi. Včera večer jsem ho viděla, jak s nějakým jouninem míří k hranicím vesnice a vypadalo to, že se chystají odejít. Dnes jsem ho ještě nepotkala,“ sdělovala jí šetrně Hanabi. Věděla, že tohle ji zraní ještě víc. A nemýlila se.
Hinata se zase rozplakala. Připadala si na všechno sama. Spoléhala na to, že Naruto s ní bude a pomůže jí. Dokonce byla rozhodnutá Sasukeho odmítnout, pokud by tedy měla Narutovu plnou podporu. Ale teď musela v šíleně krátkém čase učinit rozhodnutí. Rozhodnutí, které jí mělo změnit celý život. A to bez účasti osoby, kterou nejvíc milovala.
„Nechceš si o tom promluvit s otcem?“ napadlo po chvilce Hanabi. Usilovně přemýšlela, jak jí pomoct, ale nebylo zde moc věcí, které mohla udělat.
„Jistě, po obědě jsem za ním chtěla zajít. Chci s ním vše probrat bez přítomnosti Sasukeho,“ souhlasila Hinata a poprvé za celou dobu se usmála. „Děkuju ti, Hanabi.“
„Ale Hin,“ usmála se i její sestra a položila jí dlaň na ruku. „Se mnou můžeš vždycky počítat.“

***

„Otče, potřebuji s tebou o něčem mluvit,“ řekla Hinata, když za ním cupitala po cestě z jejich jídelny.
„Ano, také jsem s tebou chtěl mluvit. O Sasukem,“ pronesl přísně Hiashi. Došli až k jeho pokoji.
„Přesně jeho se to týká,“ přitakala Hinata. Její otec vstoupil k sobě a nechal zatahovací dveře otevřené i pro svou dceru, což znamenalo, že smí vstoupit dovnitř za ním. Sedli si na zem s nohama pod sebou a až poté teprve začali řešit onen problém.
„Nejspíš chceš vědět, proč si mě k sobě dal zavolat,“ začala. Hiashi rázně pokýval hlavou, takže se zhluboka nadechla, vydechla a pokračovala. „Sasuke mi chtěl oznámit, že si mě chce vzít.“
Zavládlo ticho. Dlouhé, tíživé ticho, při kterém její otec ani na vteřinku nezměnil svůj kamenný výraz a ani na chvilku se jí nepodíval do očí.
„Co jsi na to řekla?“ otázal se.
„Nechal mi čas na rozmyšlenou. Zítra ráno si přijde pro odpověď sem, do sídla klanu,“ přiznala zkroušeně. Snažila se před otcem působit normálně, ale nejspíš se jí nepodařilo úplně skrýt své rozpaky.
„Pak doufám, že tvá odpověď bude kladná. Hinato, zkus si představit, co by pro náš klan znamenalo, kdyby sis vzala Hokageho.“
„Ale já a Naruto...“ přerušila ho zoufale Hinata. Ačkoliv si to odmítala připustit, v hloubi duše tušila, že její otec bude Sasukeho návrh podporovat.
„Chm,“ pohrdavě si odfrkl Hiashi, jakmile zmínila jméno své přítele.
„Hinato. Odteď už to není ta dětská hra jako předtím. Být členkou klanu Hyuuga s sebou přináší velkou zodpovědnost. Narodila jsi se jako prvorozená, jako dědička, tak to prosím ber na vědomí.
Každý z nás musel něco obětovat pro dobro klanu..."
"Ale Naruto zachránit vesnici!" podotkla zoufale.
"Ano, to ho jistě šlechtí, ale...kdo je to teď? Ninja z Listové. Ty nyní můžeš mít muže z klanu Uchiha s titulem Hokageho. Mluvím nejspíš za všechny, když říkám, že klan do tebe odmalička vkládá velké naděje.
Nezklamej nás, svoji rodinu, své příbuzné.“
Další chvíle ticha. Hinata zavřela oči, aby si srovnala své myšlenky.
Vždycky chtěla, aby ji klan přijal, jako dědičku. Tvrdě trénovala, aby ji ostatní uznali. Chtěla jim dokázat, že ona je také silná a že si příjmení Hyuuga zaslouží.
Stejně tak vždycky milovala Naruta. Vzhlížela k němu a obdivovala ho za jeho odhodlání a rozhodnost. Vždycky, když byla s ním, cítila, že může dokázat všechno na světě.
Ale v první řadě byla stále Hyuuga. Jak řekl její otec, všichni museli pro dobro klanu přinášet oběti. Sama si vzpomněla na Nejiho otce Hizashiho, který za klan dokonce dobrovolně zemřel.
Rozhodla se. Promiň, Naruto.
„Ano, vezmu si Sasukeho,“ oznámila, čímž utnula ticho v místnosti.
Hiashi přikývnul a usmál se na ni. Poprvé se jí podíval do očí a pravil :
„Jsi pravá dědička klanu Hyuuga, Hinato.“

Odkaz na první díl: Láska s překážkou 01