Hate, revenge and love – Kushina a noví přátelé, část 7.

Kushina byla celá zoufalá z toho, že má umřít jí velice blízký člověk, ale další rána byla pro ni o to horší, že Mina včera někdo zabil a vrah po sobě nezanechal ani stopu.
Když se to Kushina dozvěděla, tak propadla hluboké depresi. Vždyť ji zemřel její drahý přítel a rádce, který byl už od jejího dětství a pořád si myslela, že s ní bude napořád a udělovat ji výchovné rady a pomáhat ji s výchovou dětí…
Teď už se to nestane. Neplakala, protože už neměla slzy a do toho Minatova poprava. Myslela si, že to nezvládne, ale pomoc přišla v pravý čas. Potkala se s…

„A vy jste?“ zeptala se Kushina, která nebyla u toho jak byl Minato před její Velectěnou matkou.
„Mudrc z Ropuší hory, velký sannin Jiraiya-sama,“ představil se bělovlasý muž.
„Hatake Kakashi, Minatův student:“
„Uchiha Obito.“
„Rin, lékařský ninja.“
„Těší mě, já jsem dcera Velectěné, Uzumaki Kushina.“
„Tak to jste vy o kom mluvil Minato-sensei,“ podotkl Kakashi.
„Prosím?“ chtěla vědět Kushina.
Jiraiya ho nenápadně šťouchl do zad, aby mlčel, že to vyřídí.
„Neznáte zde místo, kde bychom měli soukromí a v klidu si pohovořili? Přeci jen chodba, že?“ náhle byl Jiraiya slušně vychovaný.
„Ano vím o jednom,“ oznámila Kushina a vedla je do svého pokoje.

Když se usadili, tak Kushina spustila milión otázek, aby se co nejvíce dozvěděla o muži, do kterého se zamilovala, aniž by věděla jak.
„Tak se narodil ve vesnici, která je známa jako Konohagakure no sató, dvou úžasným lidem, kteří brzy po jeho narození zemřeli a pak se stal mým studentem a následně potom se ujal těchto shinobi, kteří sedí zde a před časem Minato ztratil rodinu, tedy lépe řečeno někdo mu ji vyvraždil a prý ten vrah se skrývá zde.“ Velmi stručně shrnul Minatův život.
„Velice vám děkuji, že jste mi to řekl, teď už ho chápu o něco lépe a na oplátku vám povím svůj příběh, který také povím ve stručnosti. Jsem dcera Velectěné – jak víte – a proto je na mě kladena zodpovědnost jako nástupkyně, ale zjistila jsem, že tohle není můj osud a že můj osud leží po boku Minata.“
„Vážně? A jak to víte?“ zajímala se Rin.
„Měla jsem vidění, ve kterém jsme spolu a já v náručím držím naše dítě a Minatovi se stalo to stejné, že mě viděl jak držím dítě. Naše dítě.“ Podotkla Kushina, které vůbec nevadilo, že řekla to tajemství.
„Páni, to je romantické,“ vzdychl Obito.
„Souhlasím,“ přidal se Jiraiya.
„Vy by jste souhlasil se vším,“ poznamenal Kakashi.
„Ale tak děcka, nekažte to,“ ozval se Jiraiya.
„My nic nekazíme, ale to vy postarší zvrhlíku,“ neodpustil si Kakashi i když začínal obdivovat jeho romány. Ještě pár let a můžu si je kupovat, pomyslel si. A potom kdo je tady zvrhlej, že??

Kushina se musela smát jinak to nešlo a v této chvíli na nic nemyslela. Pouze na to, jak udržet smích pod pokličkou, ale jak viděla Kakashiho výraz, když se díval na toho muže, tak to nevydržela a začala smát na celé kolo a její smích byl nakažlivý, tak se brzy připojili i ostatní…

Když se do sytosti nasmáli, tak na ně padl stín obav a nejistoty.
„Musíme vymyslet plán jak Minata oprostit od toho trestu, když v podstatě nic neudělal.“ Řekl Kakashi.
„Ale vy neznáte náš právní řád,“ utrousila Kushina a náhle ji něco napadlo.
„To máte pravdu Kushina-sama,“ souhlasila Rin.
„Dostala jsem nápad. V našem právním řádu existuje skulinka, která Minatovi zajistí svobodu, ale bude se muset rozhodnout jestli si mě vzít,“ prohlásila Kushina pevně.
„Jistě, že bude souhlasit když vás mi…“ v tom se Obito zarazil a podíval se na svoje spolubojovníky, kteří se netvářili právě nejlépe.
„Když mě co?“ chtěla vědět Kushina, ale odpovědi se nedočkala, tedy ne té, na kterou čekala.
„Když vás obdivuje.“ Jiraiya se snažil zachránit situaci.
„A tak to potom ano,“ řekla zklamaně Kushina.

Po domluvě se rozhodli, že nebudou otálet a že rovnou zajdou do jeho cely. Samozřejmě, že bez Kushiny, která šla hledat kněze, který by je oddal.
Všichni čtyři řekli Minatovi, když se k němu asi po půl hodině přemlouvání dostali, celý plán.
Minato souhlasil, což se ostatní divili, že nechce nějaké další jistoty…
„Ano, souhlasím, že to tak provedeme,“ Minatovi se ten plán líbil jak by taky ne, když získá Kushinu jako svou manželku.

Kushina měla problém sehnat kněze, který by je oddal bez tradičních ohlášek a velkolepých příprav na svatbu, která byla v rodině Uzumaki vždy událostí, na které byly zváni jen ti nejurozenější z urozených.
Konečně našla toho, koho hledala sice vypadal pochybně, ale měl osvědčení, že může oddávat.
Jen netušila, že pravý kněz je mrtvý a leží ve vedlejší místnosti celý pobodaný od kunaiů a shurikenů…

S knězem se dostavila do cely, kde i ona měla problémy se dostat, ale s tvrzením: „Jdu s knězem na poslední motlitbu, aby se vězeň očistil od všech hříchů.“ Se tam dostala.
Jeho přátelé tam ještě pořád byli.
„Svědky máme tady,“ poznamenala Kushina.
„Bylo těm dětem už osmnáct?“ ptal se kněz hlubokým hlasem a Jiraiyovi se zdál hned podezřelý…
„Ano, mě!“ ozval se Kakashi.
„Další svědek,“ přihlásil se Jiraiya.
„Obřad může začít,“ pronesl kněz a svatba začala.

Asi po pár minutách bylo po všem a Minato s Kushinou byli manželé. Proběhli smíšené gratulace a kněz je vyhnal, s tím, že novomanželé musí být spolu sami a tak všichni odešli a stráž spala, tak tiše prokouzli jako myšky ven.
„Minato je zachráněn a co teď?“ ptala se Rin.
„Teď se jde na kutě,“ řekl Jiraiya, který se díval na vzdalující se postavu v kápi a pořád nemohl přijít na to čím je mu ten chlap povědomý.

Falešný kněz se usmál a pro sebe si řekl: „Tak Minato, ani svatba tě nezachrání! Yuki odvedla jsi skvělou práci!“ a za nejbližším rohem zmizel a už nikdy se neobjevil jako kněz spíš jako hodný chlapec či bývalý vůdce mocného klanu…