...Vzpomínky minulosti... 04!

A je to tady.. čtvrtej díleček týhlentý série.. ať se líbí ^^

„AGH!? Doufám, že se mu nic nestalo!?“ Zamyslel se na chvíli Kakashi.
Ale to už se k němu z dálky blížila něčí silueta.
Když přišla blíž Kakashi ji okamžitě poznal.
„Konečně jsi tady, máš zpoždění!“
„Hmm. Já vím. Takže už je opravdu tady?“
„Ano. Před chvílí jsme dorazily.“
„A kde je vlastně teď?“
„Nebojte poslal jsem celý svůj tým do Horkých Pramenů.“
„Dobrá práce Kakashi.“

Mezitím v Horkých Pramenech byl slyšet křik…
„NARUTOOO, ty šmíráku!“ Rozkřikovala se tam Sakura.
Hinata jen zrudla. A s myšlenkou, že jí Naruto pozoroval se ponořila ještě více do vody.
„Aj! Aj! Aj! Sakura-chaaan promiiiň!“ Omlouval se odhalený Naruto.
„Na to už je pozdě! Naruto. Tu máš!“
Sakura se napřáhla a vší silou Naruta udeřila do tváře. A ten se zastavil až o protější stěnu v Horkých Pramenech.

„Promiň, ale už budu muset jít. Moc jsem se tu zdržel. Budou mě už shánět.“ Omlouval se Kakashi.
„To nic. To nic, stejně už budu taky muset jít. A my už jsme stejně dohodnuti. Naruto se nesmí dozvědět pravdu. Ne teď. Ne dokud na to nebude připraven.“
„Rozumím a dokud nenastanete ta chvíle budu mlčet.“ Ujistil osobu ještě Kakashi.
A oba se rozešli jiným směrem.

O chvíli později byl už Kakashi v Horkých Pramenech a spatřil tam jak se Naruto sbíral ze země.
„Ááá vidím, že tě Jiraiya nenaučij jenom Rasengan, ale i šmírovat.“ Utahoval jsi z Naruta Kakashi, mezitím co Sakura odcházela.
„Mimochodem už bychom měli vyrazit do sídla klanu Namikaze.“ Pronesl Kakashi.

Za chvíli byli už všichni připraveni u vchodu do Horkých Pramenů.
„Tak je čas vyrazit. Sídlo klanu je skoro za rohem.“
„Hai!“

„Konečně jste tady. Vítejte v sídle klanu Namikaze.“ Ozvalo se a otevřely se dveře za kterými se krčila malá paní, která při pohledu na Naruta vyvalila oči a okamžitě před ním poklekla. Kakashi se hned naklonil ke svému týmu a zašeptal jim.
„Klan Namikaze je velice zdvořilí, takže se nedivte kdyby se to stalo ještě někdy.“ I když dobře věděl, že pokleknutí patřilo jen a jen Narutovi.

Když procházeli dlouhou halou do velkého salónu procházeli okolo portrétů všech členů klanu. Naruto tam dokonce zahlédl a poznal Yondaime Hokageho. Jak tak šli Hinata byla asi jediná, aspoň jsi to myslela, protože se o tom nikdo jiný nezmínil, kdo jsi všiml podoby všech členů klanu Namikaze s podobou Naruta. Všichni měli podobné rysy, jako střapatě zlatavé vlasy, nebo nádherně průzračné modré oči. Ale moc se styděla na to aby se o tom zmínila jako první.
Jakmile prošli dveřmi do velkého salónu. Spatřily dominantní křeslo v čele dřevěného stolu. A další členy klanu, kteří se poklonily.
„Vítejte v hlavní budově klanu Namikaze! Já jsem Kirato.“ Uvítal Tým 7 postarší pán v bílém hábitu s plameny.
A v hlavě mu okamžitě problesklo.
„Tak to je on. Uzumaki Naruto. Vypadá úplně stejně jako jeho otec.“
Dal nenápadný povel ostatním členům klanu, aby se už postavili a vybídl Tým 7 k posazení. Tým 7 na nic nečekal a usadil se u dlouhého dřevěného stolu. Kirato se pousmál a začal s ninji s Konohy řešit Rudé Mstitele. Jejich hlavní problém.