Cesta samoty 5- Začíná to

Poslední věty předešlého dílu (píšu to sem, protože po půl roční aktualizaci, né- li delší, si rozhodně bude kdo houby pamatovat xD ):
“ Tak jdem?” Zeptala jsem se.
“Počkat, počkat, počkat!!!!! To jako že s náma budeš v týmu?!!” Začal pořvávat Naruto.
“Jo, přesně tak to je.” Usadil ho Sasuke.
“Ale to.....” Chtěl protestovat Hiperaktiv jenomže byl přerušen Sakurou která ho umlčela vražedným pohledem a otevřela dveře do třídy. Všichni jsme pomalu vykročili a....

„Wau…“ Podíval se Naruto užasle po třídě.
„C-co to?…“ Vykoktala Sakura a poté nasucho polkla.
„Hustý…“ Pootevřela jsem ústa. Jo, přiznávám, překvapilo mě to. Třída totál narvaná k prasknutí ninji. To se jen tak nevidí.
„Sasuke, jdeš pozdě!“ Ozvalo se a hned poté po jmenované osobě skočila Ino. Na Sasukeho tváři byla vidět nelibost, ale zatím to trpěl.
„Dlouho jsme se neviděli, takže jsem se na tebe těšila!“ Zašvitořila Blondýnka.
Chjo, upřímně Sasukeho lituju. Pálí za ním snad všechny holky, který ho kdy viděli. Hold riziko povolání. Ale přiznejme si to. Kdyby to nebyl můj brácha tak za ním nejspíš pálím taky. Eh, co že jsem to teď řekla? Někdy mě mé dedukce až děsí…
„Vypadni od Sasukeho! Ino, prasečino!“ Zařvala nebezpečně vyhlížející Sakura.
Ino se napůl pustila Sasukeho a pak se pohrdavě podívala na růžovlásku. „A hele, není to Sakura? Velké hnusné čelo, jako vždy.“
„Cos to řekla?!“ Teď Sakura vypadala, že velmi brzo něco zdemoluje. Ty dvě… No zkrátka rivalky, no.
Ino jenom zase objala Sasukeho a pak vyplázla na Sakuru jazyk. Než ale stačila Sakura nějak dál zareagovat, objevil se zbytek z týmu její sokyně.
„Vy se také účastníte téhle pitomé zkoušky?“ Pronesl otráveně Shikamaru.
„Ó, není to trio idiotů?“ Vložil se do toho Naruto.
„Hej, neříkej nám tak!“ Ohradil se největší lenoch Konohy.
„Jelene, jelene, oči máš zelené… Jak se vede Shika? Furt opruz?“ Usmála jsem se.
„Jo, furt stejně nudný…“ Odpověděl “Jelen” načež si odzívnul.
“Hej, našel jsem vás!” Ozvalo se a všichni jsme se jako na povel otočili na Kibu v pozadí s jeho týmem.
“... Ale, ale. To se nám tu všichni sešli.” Ušklíbl se nesouc na hlavě svého věrného přítele.
“Ahoj…“ Pozdravila nesměle Hinata a záhy na to, poněkud rudější, uhnula pohledem, neboť se ten její setkal s Narutovým.
“Sakra, vy taky?” Povzdechl si Shikamaru shlížíc na ten nově příchozí spolek.
“Chápu. Všech 9 letošních Geninů se účastní zkoušky. Zajímalo by mě, jak daleko se dostanete, Sasuke?” Vzal si Kiba slovo a podíval se na jmenovaného.
“Hm… Vypadáš dost sebevědomě, Kibo.” Odpověděl mu Sasuke.
“Hodně jsme trénovali, nehodláme s vámi prohrát.”
“ Drž hubu! Sasuke možná, ale já neprohraju s někým, jako jste vy!” Rozeřval se okamžitě Naruto.
“Promiň Naruto… Kiba to tak nemyslel…“ Skoro zašeptal Hin ťukaje si stydlivě s prstíčky.
“Hej, vy, měli byste být trošku víc potichu.” Prohlásil kdosi a už si to k nám šinul. Bílé vlasy, brejle a fialový hadry. Nevím jak na ostatní ale na mě nepůsobil moc seriózním dojmem. “Vy jste nováčci přímo z akademie, že? Povykujete tu jak nějaké školačky. Sakra… Tohle není piknik.”
“Kdo si myslíš, že jsi?!” Ohradila se blondýnka.
“Já jsem Yakushi Kabuto. Ale místo tohohle se radši rozhlédněte…“ Ušklíbl se, načež všichni okamžitě poslechli jeho rady. Mno, pohled to byl uchvacující. Třída plná vražedných pohledů… Zkrátka nádhera…
“Ti hoši za vámi ze skryté Deštné, mají dost vznětlivou povahu. Každý je nervózní ze zkoušky. Tak se uklidněte dřív, než vyvoláte nějaké potíže… No, nemůžu vás z toho vinit. Jste jen nezkušení nováčci. Připomínám mi mé staré Já…”
“Kabuto, že?” Koukla na brejlouna Sakura.
“Jo.” Přikývl tázaný.
“Ty jsi tu podruhé?” Pokračovala růžovláska.
“Ne…“
“Hmmm?…“
“Po sedmé. Zkouška se koná vždy dvakrát do roka, takže tohle je můj čtvrtý rok.”
“Tak toho určitě o zkoušce hodně víš!”
“Úžasný… To je skvělí…“ Nadchl se Naruto
“Ale to znamená, že jsi neprošel.” Řekl věcně Shikamaru.
“Jo to je taky pravda…“ Usmál se Kabuto a nervózně si promnul krk.
“Je Chuuninská Zkouška těžká? “ Pokračoval ve svém dialogu “jelen”.
“To teda doufám, že je, páč jinak balím kufra a okamžitě opouštím místnost…“ Zamumlala jsem si pro sebe.
“Tse, klid. Nepochybně to nebude žádná procházka růžovým sadem.” Ušklíbl se Sasuke, který mou poznámku zaslechl.
“Uf… Ještěže tak. Kdyby jo, nemohla bych tím sadem projít. Štítím se růžové!” Přitom jsem se poněkud nelibě podívala na Sakuru. Normálně proti ní nic nemám ale prostě… Růžová je jen pro úchyly! I když moment, jestli je jenom pro úchyly, tak bych jí pak musela taky nosit… Néééé, to néééé!! Sem si nezasloužila!!!
“Eh, no tak to je velké štěstí. Co my bychom si tu bez tebe jen počali…“ Prohlásil ironicky.
“Byli byste nahraný!” Ušklíbla jsem se pro změnu Já. Sasuke se radši pro jistotu zdržel dalších komentářů a vložil se do probíhajícího rozhovoru. Kabuto se právě vytasil se svými spešl kartami a vykládal o nich. Když se Sasuke zeptal, jestli má i konkrétní informace o účastnících zkoušky zvedlo to mou pozornost. Měla jsem v plánu si sama někde sehnat info o svých protivnících ale tohle by mi to hodně usnadnilo.
“Je tu někdo konkrétní, kdo tě zajímá?” Koukl na něj “brejloun”.
“Jo. “ Prohlásil pevně můj drahý nii-san.
“Samozřejmě… Informace o všech dnešních účastnících nejsou dokonalé. Dokonce i o vás. Tak mi řekni něco o těch, co vás zajímají. Podívám se.”
“Gaara z Písečné a Rock Lee z Listové.”
“Oh, ty znáš dokonce i jména… Takhle to bude jednoduché“ Řekl si spíš pro sebe Kabuto a vytáhl dvě karty. „Tady to je.“
„Tak ukaž.“
„Dobře, nejdřív Rock Lee. Je o rok starší než vy. Historie misí: D- 20 splněno, C- 11 splněno. Jeho mistr je Gai. Jeho taijustu se za poslední rok hodně zlepšilo, ostatní není nijak zajímavé. Minulý rok získal pozornost jako talentovaný genin, ale chudinské zkoušky se nezúčastnil. Stejně jako vy je tu poprvé. Jeho tým jsou Tenten a Hyuuga Neji.
  Další je Pouštní Gaara. Historie misí: C: 8 splněno, B: 1 splněno. Ty vado, jako genin splnil misi typu B… Protože je to nováček z cizí země, nemám o něm moc informací. Ale… Vypadá to, že se ze všech misí vrátil bez jediného škrábance.“
„Mise typu B, jako genin, bez jediného škrábance?“ Podivil se Shikamaru.
„Co je to za chlápka?…“ Vydechl Naruto.
„Hustě on…“ Přidala jsem svou trošku do odboje komentářů a potom se uzavřela do sebe kvůli zamyšlení nad celou touhle situací. Probral mě až Narutův řev. Trochu jsem nadskočila a nechápavě na něho koukla.
„Jmenuji se Uzumaki Naruto! Já s vámi neprohraju, vy šmejdi! Je vám to jasný?!“ Rozeřval se Mr. Hiperaktiv.
„….. Tenhle styl dobíjení sebevědomí tak nesnáším…“ Zaúpěla jsem.
„Hej, co je to s ním? Proč tu na všechny řve?! „ Zavřeštěla Ino na Sakuru.
„Proč se ptáš mě?!“ Oplatila jí to její sokyně.
„Protože bys to mohla vědět?!“
„Co?!!!!“
„Ok, lidi. Příště si beru špunty do uší….“ Řekla jsem utrápeně a zacpala si uši. Nepomohlo to.
„To byl skvělej pocit…“ Zasmál se blonďáček.
„Já s váma neprohraju, vy šmejdi? To jsou dost silná slova…“ Zašklebil se Kiba.
„To je ale pako… Všechny si znepřátelil.“ Zamumlal Shika.
„Co si myslíš, že děláš?!“ Skočila po Narutovi záhy Sakura.
„Já jen říkal pravdu!“ Hájil se napadený. Dále jsem radši neposlouchala, celkem mě to unavovalo a tak jsem se opřela o zeď, zavřela oči a hodila si šlofík ve stoje. A neprobudilo mě ani když ninjové ze Zvučné zaútočili na Kabuta a ani když přišel onen slavný šéf výslechů. To, co mě probudilo, po zařvání velkého profíka na mučení ala „Kdo si to tam dovoluje chrnět?!“, byl čísi loket v mém břiše.
„Unch!!“ Vydala jsem ze sebe a zapotácela se. Naštěstí jsem ale neupadla, a proto jsem se mohl naštvaně zadívat na toho, kdo to udělal. Byl to Sasuke. „ Hej, co si jako myslíš že-„ Zarazilo mě hrobové ticho ve třídě. „ A jé…“
  Když Ibiki po minutě ticha shledal, že jsou všichni přítomní ve třídě v bdělém stavu, odkašlal si a začal opět se svým proslovem.
„Děkuji za vaši pozornost. Jsem zkoušející pro první test chudinské zkoušky, Morino Ibiky…“