manga_preview
Boruto TBV 07

Cesta, která nekončí 01


***
„Tak naposled! Vydejte mi ten přívěsek nebo zemřete!“ rozlehlo se po lesní mýtině mezi vysokými stromy. Tmavovlasý muž s bledou tváří a chtíčem v očích stál uprostřed pláně a svou silou držel v zajetí osm mladých shinobi.
„Pak tedy zemřít!“ ozval se jako první blonďatý chlapec bez možnosti pohybu, stejně jako jeho přátelé. Jediné, co mohl, bylo mluvit a dýchat.
„Naivní chlapče, ty nemáš o smrti ani ponětí. Myslíš, že je to tak snadné? Zeptám se ještě jednou, opravdu naposled…“
„Neslyšels ty hajzle? Raději zemřít, než ti svěřit do rukou takovou sílu!!!“ vykřikla zlostně modrovlasá dívka, uvězněná též v genjutsu. Muž na ni zvědavě stočil svou tvář.
„Mluv za sebe, holčičko!!! To chcete opravdu všichni raději zemřít?!“ Nastalo ticho. Všech osm jich mělo ve tváři zlostné výrazy, ale z očí jim čišilo odhodlání. Věděli, co musí udělat. Mezi sebou si prohodili své pohledy, jež za pár sekund znova lpěli na onom muži. Bez váhání kývly na souhlas.
„Jak chcete…“ pronesl rozzuřeně. Možná je může zabít, ale stejně nedostane to, co chce. Už ale ztrácel trpělivost. Před ním se do vzduchu vzneslo osm kunai nožů mířících na mladé ninji klečící v trávě.
„Zvolili jste si.“ Vyřkl poslední slova, než udělal rozhodující tah. Všechny zbraně se okamžitě rozletěly na ninji. Ti beze strachu lehce přivřeli oči a ponechali zbytek dění osudu.
„Děkuji ti, že jsi mě naučila, co je to cit.“
„Raději umřít s tebou, než žít bez tebe.“
„Byl to osud, že jsme spolu.“
„Chci, abychom už navždy byli spolu.“
„Otevřelas mi oči, jsi jediná, které patří mé srdce.“
„Vše, cos udělal, ti odpouštím. Miluju tě, už navždy.“
„Byl jsem slepý, ale tys mě probudila. Bez tebe už nemůžu existovat.“
„Dal jsi mi důvod žít, ty jsi tím důvodem. Nikdy nezapomenu.“

….
Všichni si v té poslední vteřině, která jim zbývala, vzpomněli na celý svůj život. Na ty chvíle strávené spolu. A jediné, co stačilo pochopit… to co se naučili… bylo, že…
„Nashle v pekle!“ vykřikl, když se zbraně přiblížily k jejich neovladatelným tělům.
… cesta lásky nikde nekončí…
***
Před měsícem

Den jako každý jiný.
Slunce pálí a prohřívá svět, vítr fouká a omývá dětské tváře, koruny stromů šumí a snáší na zem spadané listí, voda se vlní a rozbíjí se o břehy…
Všechno se zdá v pořádku…
Ale… čtyři osoby kráčí po vyznačené cestě směrem k branám Listové vesnice. Do obličeje jim vidět není… mají masky…
Ani tělo o nich moc neprozradí… mají ho zahalené v pláštích…
Ale jejich chůze… je tak ladná, klidná, jistá… Snad každého by to muselo ohromit.
„Tak je to tady.“
„Ano, máš pravdu.“
„Opravdu jsme zpět?“
„Ano, opravdu.“
Právě se dostaly k hlavní bráně. Okamžitě na sebe strhly pozornost dvou strážných ninjů chránící vstup do vesnice.
„Hey, vy čtyři, počkejte!“ okřikl je jeden z nich a rozběhl se k nim. Osoby se zastavily.
„Promiňte, potřebuji povolení ke vstupu do vesnice.“
„Povolení?“ pronesla jedna z nich vysokým hlasem. Určitě se jednalo o dívku.
„A-ano.“ Strážný začal být nervózní. Něco se mu nelíbilo. Jedna z nich vykročila z řady a rozešla se k němu. Po chvíli dumání uchopila do pravé ruky masku a odkryla si obličej. Ale jen z části.
„To-to je.“ Vyděsil se strážný při pohledu do jejích očí, které byly ze všeho nejnápadnější.
„A- vy musíte být…“ pochopil za okamžik, ani to netrvalo a prohlédl si i zbývající. Osoba si zpět nasadila masku a vrátila se do svých řad.
„Pro-promiňte, můžete samozřejmě jít.“ Vykoktal rozrušeně a pokynul jim směrem do hlavní uličky. Osoby kývly hlavou na pozdrav a vydali se směrem k budově hokageho. Po cestě se na ně upíraly pohledy vesničanů. Některé zvědavé, některé vyděšené…
Konečně dorazili k jeho sídlu.
Stoupali po schodech několik pater, až došli do nejvyššího. Prošli dlouhou chodbou v jejíž středu stály dveře. Patřily vůdci Ohnivé země.
Jedna z osob lehce zaklepala.
„Dále.“ Ozvalo se z kanceláře. Osoby vešly dovnitř. Tak neslyšně, že se tomu skoro nedalo uvěřit.
„Přejete si?“ optala se blondýnka sedící za svým pracovním stolem, jež zvedla hlavu až ve chvíli, kdy slyšela bouchnutí dveří.
„Vrátit se domů.“ Pronesla jedna z nich sebejistě. Blondýnka nechápavě hleděla na čtyři postavy v pláštích a ANBU maskou přes obličej. A pak jí to došlo…
„To není možné!“ vyhrkla ze sebe a opřela se o stůl. Nikdo neodpovídal.
„Jste to vážně vy?“ nemohla uvěřit. Osoby přikývly. Blondýnka se před ně postavila a čekala, co se bude dít dál.
Osoby ze sebe strhly pláště a chytly si masky. Opatrně ukazovaly svou identitu.
„A-ano, jste to vy…“ blondýnka se právě dívala do tváří dívek, které neviděla už 5 let. Pohled jí padl na brunetku s odstínem očí připomínající čokoládu. Pohled v očích se jí za tu dobu nezměnil. Byla stejně ctižádostivá, jako tehdy… možná, že i víc.
Za okamžik přešla k blondýnce. Oči měla jako studánky a pohled vyzývavý. Takový, jaký ho znala.
Na řadu přišla růžovlasá dívka. Její studentka, pro ni skoro jako dcera. Dívka, kterou znala jako nikoho.
Jako poslední se zadívala do levandulových očí modrovlásky. Byla jiná, než dřív. V jejím pohledu by člověk vyčetl odvahu a odhodlání…
„Holky moje, vrátily jste se.“ Sesypala se na všechny a se slzami v očích je objala, div je neumačkala.
„Tsunade, tak ráda tě zas vidím.“ Pronesla růžovláska a zpěvnila stisk.
„I já tebe Sakuro, i já tebe.“ Odpověděla na oplátku a proud slz jí stékal po tváři.
„Já už myslela, žes na nás zapomněla.“ Ozvala se blondýnka.
„Ale Ino, na své nejmilejší kunoichi bych nemohla zapomenout nikdy.“
„To říkáš jen tak, abychom se červenaly, že jo.“ Uchechtla se brunetka, načež rozesmála i ostatní.
„Ty máš vždycky, co říct, že jo, TenTen?“
„Buď ráda, že jsi s ní nemusela strávit 5 let. To bylo utrpení.“ Přidala se modrovláska.
„Nemektej, to s tebou to bylo k nevydržení!“ ohradila se Ino a strčila do ní.
„Ty máš co říkat, Ino- prase.“ Jistě, Sakura si nemohla nechat ujít svou nejoblíbenější nadávku.
„Sklapni, Miss velký čelo.“ Nenechala se a postavila tvrdou obranu.
„Už je to zas tady, že jo, Hinato?“ TenTen už prostě neudržela vlnu smíchu na uzdě a chtěla od své kamarádky podporu.
„Náhodou je to legrace, sledovat je.“ Pronesla pobaveně a dál pozorovala dívčí hádku odehrávající se v kanceláři vůdce Ohnivé země.
„Tak jo holky, už toho bylo dost, zklidněte hormon.“ Zchladila je Tsunade, jakožto správný kápo a odtrhla ty dvě od sebe. Všechny se unaveně sesuly na prostorný gauč v místnosti a oddechly si.
„Tak, honem, povídejte, co všechno jste ty roky dělaly?“ vyzvídala Tsun okamžitě a jako malá holka se nemohla dočkat, co z nich vypadne.
„To je dlouhý příběh…“ povzdechla si Ino a zabrala si největší kousek místa pro sebe, čím samozřejmě neunikla sprďanu od Sakury.
„Máme přece času dost, ne? No tak, spusťte…“ pobízela je, až nakonec povolily.
„Ok, takže… po tom, co jsme opustily vesnici, jsme se spíš potulovaly a hledaly útočiště. Poznaly jsme hodně nových věcí. Jak v normálním světě, tak i věcí, které by se nám jednou mohli v boji hodit.“ Začala TenTen vyprávět.
„Ano, asi po roce jsme se přidali k ANBU ve Slunné zemi. Po nějakém čase jsme byly nejlepší z jednotek a tak jsme každá dostaly na starost jeden oddíl.“ Napojila na její historku Ino.
„Ten jsme každá vedla 2 roky a pak se rozhodly podstoupit zkoušky na velitele ANBU, jelikož ten nynější onemocněl, a nebyl na tom zrovna nejlíp. Bylo to tvrdé, ale ustály jsme to.“ Pokračovala Hinata.
„Zkoušky byly nekonečné, nikdy jsme nic takového nezažily. Nakonec post velitelky získala Hinata. My si nechaly své oddíly a ona už rozdávala svým ninjům mise.Post si nechala 2 roky, pak jsme všechny usoudily, že se nám po domově stýská a rozhodly se vrátit, tak jsme tady…“ dokončila dlouhý proslov Sakura. Tsunade nemohla uvěřit jejich příběhu.
„Pane jo, jste opravdu dobré, musíte být neobyčejně silné.“ Přitkala.
„Jo, každá máme vždy něco v rukávu, ale jinak jsme to pořád my, jak nás znáš.“ Přesvědčila ji Hinata.
„Jistě, tak… co bude teď?“
„No… vlastně, chtěly jsme tě požádat o laskavost.“
„O co jde.“
„Jsou už kluci v Konoze?“ pronesla nervózně. Tsunade ztuhla, ale pak se rozpovídala.
„Ne, ještě ne.“
„Tím lépe, jen…" Hinata se nervózně kousla do rtu, ale za okamžik dokončila myšlenku, „kdyby se někdy ukázali, o nás jim neříkej, Hinata, Ino, Sakura a TenTen jsou mrtvé, ano? A to samé platí i u ostatních. Ať o nás nikdo neví.“ Tsunade na ni vyvalila svá hnědá kukadla a zmateně zamrkala. Už už oddělila rty od sebe, aby se vyptala na podrobnosti, ale stejně rychle se rozmyslela. Napadlo ji, že kdyby jí děvčata chtěla říct víc, udělala by to. Nebylo jí to příjemné, ale respektovala jejich přání.
„A…ale…no…dobře, jak chcete.“ Kývla jim a ujistila v krytí.
„Dobře, díky.“ Poděkovala a zvedla se.
„Kam jdeš?“ vyhrkla Tsun překvapeně.
„No, musíme si sehnat bydlení.“
„Aha, Hinato, jen jsem s tebou něco chtěla probrat.“ Zarazila se.
„Povídej.“ „No… tvůj otec, on… před rokem zemřel…“ dokončila opatrně. Hinata se trochu zarazila, ale nedala na sobě nic znát.
„Aha.“ Jediné, co ze sebe dostala.Tsunade připadala tahle situace nepříjemná. Věděla, že Hinata neměla k Hiashimu zrovna blízko, ale pořád to byl její otec.
„Mno, tak… můžete bydlet tam, je to dost prostorné…“
„Ne, nechci tam jít. Nemám na to místo nejlepší vzpomínky.“ Zamítla rázně dřív, než Tsunade stačila dokončit svůj návrh. Godaime to ani v nejmenším nepřekvapilo, tak jen mlčky přikývla na srozumněnou.
„Dobře, tak..." pokynula holkám, aby jí daly vteřinku a začala hrabat v hoře papírů, která se jí nakupila na stole. Jakmile našla, co potřebovala, opět se jim věnovala, „v tom případě vám s radostí oznamuji, že tu mám hned další dva volné prostory. Ani jeden z nich není tak prostorný, jako sídlo Hyuuga klanu, ale myslím, že stěžovat si taky nebudete," mrkla na ně a natáhla k Hinatě svazek klíčů spolu s papírem, na kterém se rýsovala drobná mapka a nějké momentálně nedůležité informace ohledně bydlení. Ta je sotva se znatelným úsměvem přijala.
„Myslím, že tenhle vám bude vyhovovat víc. Je trošku zapadlejší, takže nebudete tolik na očích," dodala nakonec. Hinata pokývala na souhlas a holky vděčně přitakaly.
„Moc děkujeme. Tak později, ahoj.“ rozloučily se sborově a vypálily ze dveří okouknout své nové hnízdečko.

Čtyři mužské postavy právě prošli branou vesnice. Strážný koukal stejně překvapeně jako u děvčat.
„Ano, jsou to oni.“ Zašeptal svému společníkovi.
Muži se vydal stejným směrem jako dívky, do kage budovy.
U Tsunadiny kanceláře zaklepali a na její výzvu vešli.
„Ano, potřebujete něco?“ optala se, podepisujíc různé dokumenty.
„Že by aspoň pozdravit.“ Pronesl blonďák trochu s výsměchem.
To… to není možné…“ nechtělo se Tsunade věřit vlastním uším, když rozpoznala ten hlas. Odtrhla pohled od papírů a zahleděla se na čtveřici těch nejlepší ninjů z Listové, kteří kdy existovali.
„No, pěkný přivítání. Nám se takhle stýská a ty nás ani nepozdravíš?“ vyjel okamžitě, zatímco se jeho společníci začali chichotat.
Je to možné? Všichni se vrátí v jeden den.“ Honilo se Tsunade hlavou, ale snažila se to skrýt.
„Promiňte, kluci, je to překvapení. Tak se podívejme… Sasuke Uchiha…“ zaměřila nejvyššího z nich.
„Jsem ráda, že ses vrátil.“
„Jo, to já taky.“ Pohledem sjela k dlouhovlasému mladíkovi.
„Neji Hyuga, oh, pořád ten samý pohled.“ Usmála se. Neji ji vražedně zaměřil, ale uklidnil se.
„Saii… tebe bych nečekala, ale… dobře, že jsi tu.“
„Mám se ale ještě hodně co učit o citech.“ Přitkal. Tsunade obrátila pohled na blonďáka, jehož úsměv se nezměnil za těch několik let ani trochu.
„Naruto Uzumaki, hyperaktivní ninja číslo jedna… to bude spoušť.“ Zasmála se, zato Naruto se zdál uražený.
„No, jsou z vás chlapi, jsem ráda, že vás tu mám.“ Přišla k nim, ale obejmout si je netroufla. Jen jim potřásla rukou.
„Jasně, to my taky. Hele, kde jsou holky?“

Poznámky: 

No, doufám, že vás první dílek moc neunavil nebo nezmátl ten začátek...Smiling

4.95294
Průměr: 5 (85 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Aki Uchiha
Vložil Aki Uchiha, Pá, 2017-08-11 21:10 | Ninja už: 4898 dní, Příspěvků: 701 | Autor je: Ošetřovatel TonTon

"Misia L2" Ejha tak to bude ešte preveľmi zaujímavé. Ten úvod bol grandiózný, ale len dúfam, že to napokon neskončí ich smrťou. Vážne by ma zaujímalo prečo dievčatá chcú aby si chlapci mysleli, že zomreli. Aký majú na to dôvod. A ako chalani zareagujú, že nežné polovičky už sú akože nebohé.

Obrázek uživatele Teddy-chan
Vložil Teddy-chan, Po, 2015-02-16 20:21 | Ninja už: 3364 dní, Příspěvků: 29 | Autor je: Pěstitel rýže

To je supeeeeeer! Hltala jsem každý slovo a nemůžu se dočkat jak to bude dál! Hned jdu na další díl a dávám 5 hvězd!!

Ninja čeká, až přijde jeho chvíle,
když nepřítel spí a není při síle.
Když jsou jeho zbraně ponechány temnotě noci,
právě tehdy se ninja chopí moci.

Není to tak, že 'ten kdo se stane Hokage' se stane uznávaným,
ale tak, že 'ten kdo se stane uznávaným' se stane Hokage. Uchiha Itachi

NaruHina 4ever!!!

Obrázek uživatele Rikki
Vložil Rikki, St, 2011-11-02 18:10 | Ninja už: 4655 dní, Příspěvků: 457 | Autor je: Prostý občan

fakt dobre

Obrázek uživatele KoFFi
Vložil KoFFi, Čt, 2011-01-13 20:27 | Ninja už: 5004 dní, Příspěvků: 250 | Autor je: Prostý občan

faaajn x)

^^HALA MADRID!!
 photo novyacute-12.jpg
Proč zrovna spojení těhle dvou? Smiling možna proto že si jsou neskutečně podobní Smiling nenáviděni skoro uplně všemi a přesto jedni z nejlepších Sticking out tongue Laughing out loud
OKO za OKO a svět bude slepý.

Obrázek uživatele Chiharu
Vložil Chiharu, Út, 2010-07-13 16:40 | Ninja už: 5019 dní, Příspěvků: 36 | Autor je: Prostý občan

Je to bezvadné:D... Ihned jdu na další díl... jen doufám, že to nezkončí špatně(podle toho začátku)..Miluju totiž Happyendy... Ale jinak fakt super... Pět hvězdiček

Obrázek uživatele Amael
Vložil Amael, St, 2010-07-14 11:29 | Ninja už: 5457 dní, Příspěvků: 819 | Autor je: Prostý občan

na jednu chvíli sem měla krizi, jestli to bude happy nebo ne Laughing out loud ale konce se dočkáš stejně asi až za rok, vzhledem k mýmu tempu Laughing out loud ale děkuju Smiling

Obrázek uživatele Joanne
Vložil Joanne, So, 2010-05-08 22:13 | Ninja už: 5490 dní, Příspěvků: 815 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Tak jsem se na to vrhla Smiling a musím říct, že je to úžasný příběh Smiling
Strašně se mně líbí myšlenka silných děvčat...To asi protože v Narutu nejvíc bojují jen kluci a děvčata? Ty nic...
Rozhodně za pět Smiling

Hledat štěstí v maličkost dala jsem si za úkol - a jde mně to.

Obrázek uživatele Amael
Vložil Amael, St, 2009-12-30 21:39 | Ninja už: 5457 dní, Příspěvků: 819 | Autor je: Prostý občan

Laughing out loud

Obrázek uživatele Konan Lin 02
Vložil Konan Lin 02, Ne, 2009-10-11 13:15 | Ninja už: 5323 dní, Příspěvků: 96 | Autor je: Prostý občan

nadherny zaciatok velmi sa mi to pacilo:D

Obrázek uživatele Konan Lin 02
Vložil Konan Lin 02, So, 2009-10-03 17:23 | Ninja už: 5323 dní, Příspěvků: 96 | Autor je: Prostý občan

paci sa mi tato poviedka a velmi:D

Obrázek uživatele Shippudenn_Neji
Vložil Shippudenn_Neji, So, 2009-10-03 16:31 | Ninja už: 5535 dní, Příspěvků: 48 | Autor je: Prostý občan

Čau nevíte kdy bude další díl?? nebo možná, že jsem to přehledl .... nevíte ??

Obrázek uživatele Anake
Vložil Anake, Po, 2009-09-28 18:15 | Ninja už: 5349 dní, Příspěvků: 71 | Autor je: Prostý občan

moc pěkné =)

Obrázek uživatele akatsuki14
Vložil akatsuki14, Pá, 2009-09-18 06:25 | Ninja už: 5548 dní, Příspěvků: 70 | Autor je: Uklízeč záchodů na Akademii

bylo supa hlavně že jsou všichni zpátky a doufám že tam dáš pár lidím do držky


468*60

Obrázek uživatele Kimm-chan
Vložil Kimm-chan, So, 2009-08-15 13:44 | Ninja už: 5929 dní, Příspěvků: 759 | Autor je: Obsluha v Ichiraku

Nádherná povídka. Zajímavý nápad, skvělé zpracování... prostě originalita Smiling. Líbí se mi, že v téhle povídce není Hinata až tak moc upíplé kuře, jako to bývá normálně. Sice to k ní patří, ale bez toho koktání, zadrhávání se a červenání je to mnohem lepší Smiling


• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda

Obrázek uživatele naruto - kun
Vložil naruto - kun, Čt, 2009-08-06 17:23 | Ninja už: 5502 dní, Příspěvků: 687 | Autor je: Prostý občan

je to pekne uz sa tesim na dalsi dielik...

Obrázek uživatele Shippudenn_Neji
Vložil Shippudenn_Neji, Čt, 2009-08-06 13:59 | Ninja už: 5535 dní, Příspěvků: 48 | Autor je: Prostý občan

A to je jako pravda to se stane ?? jestli ne tak to je na houby Laughing out loud jinak to máš skvělé

Obrázek uživatele Amael
Vložil Amael, Čt, 2009-08-06 14:48 | Ninja už: 5457 dní, Příspěvků: 819 | Autor je: Prostý občan

myslíš ten začátek? jo tak to se stane Sticking out tongue, ale pořád se nemůžu rozhodnout, jestli je nechám gebnout nebo ne Laughing out loud mě už ty kapitolovky s happy endem už totiž lezou krkem, a navíc, když je povídka smutná, tomu příběhu se lidi snažej porozumět Sticking out tongue mno, ale nwm, pořád se rozhoduju, proto sem to utnula takle těsně Laughing out loud

Obrázek uživatele Vllk
Vložil Vllk, Čt, 2009-08-06 13:47 | Ninja už: 5507 dní, Příspěvků: 1219 | Autor je: Prostý občan

nádherné Smiling , tak jsem zvědavej jak to bude pokračovat Smiling

92% teenagerů poslouchá hiphop. Pokud patříš mezi zbývajících 8%, přidej si tohle do podpisu.

Obrázek uživatele Sinero
Vložil Sinero, St, 2009-08-05 21:18 | Ninja už: 5586 dní, Příspěvků: 20 | Autor je: Prostý občan

to si nezaslouží nic jineho než plnej počet bodů:) bezva. Další díl sim tě:)

Obrázek uživatele Hellou Luu Foxi Aligator
Vložil Hellou Luu Foxi..., St, 2009-08-05 20:30 | Ninja už: 5422 dní, Příspěvků: 344 | Autor je: Prostý občan

FOXi chce dalsiu cast!dalsiu!
mne sa toto velmi luubi wow FOXi je happy:)