Střežené tajemství konohy 01 Nesmyslný trénink !

„Možná by bylo lepší kdyby jsi už šel !“ ukázala Itemi rozčileně na dveře . Mladík se bez jakéhokoliv znepokojení pohodlně opřel o židli a nedbal Iteminých slov.
„Řekla jsem vypadni !!!“ zopakoval ostře a její ukazováček zaměřoval jediný východ z bytu. Žádná reakce.
„Copak jsi hluchej !“ naléhala dál. Neměla ani v nejmenším chuť ho vyhazovat vlastnoručně, ale když bude muset ! Blonďák se ani nepohnul, ba ještě se pohodlněji uvelebil a s rozzářenou tváří sledoval jak se mladá kunoichi zlobí.
„Nemám na tebe náladu Naruto! Tu techniku tě nemůžu naučit je to kekei genkai !“ opakoval dívka asi po padesáté a tentokrát byla vážně dost rozčílená.
„Ale já se odsud nehnu dokud to aspoň nezkusíš !“ mlel si stále dokola své a neohlížel se na výhrůžky ani na Itemin rozčílený obličej.
„A když to zkusím a tobě to nepůjde přestaneš mě otravovat ?!“ vzdala to po chvíli.
„No ale na poprvé si to většinou nepovede… budeš mě muset učit dýl !“ uchechtl se Naruto a očekával další nával nadávek. Na ty však Itemi neměla ani čas a ani náladu.
„Dobrá souhlasím ! Ale až někdy jindy.. teď mám misi !“ řekla a s nadějí očekávala že ji konečně nechá na pokoji. Bohužel marně.
“Jo a jakou ?“ naklonil se k ní zvědavě Naruto.
„Tajnou “ odpověděla šeptem a otočila se ke dveřím. V duchu se modlila, aby se tu někdo objevil a zachránil ji před nesmyslným tréninkem.
„Itemi-san “ozval se tichý hlas Satoshiho.
Iteminy oči zazářili a s radostí se otočila.
Satoshi nebyl příliš nápadný ninja. Jeho malá postava a ne příliš vypracované tělo většinu lidí nabádalo, aby ho při každém boji podcenili, avšak to byla chyba. Pod jeho nevýrazným vzhledem se skrývala ohromná síla a ctižádost.
„Zdravím Satoshi-kun, copak se děje ?“ spustila na něj a očekávala vysvobození.
„Dnešní mise se ruší “
*no jistě jako kdyby zrovna on mohl být ten kdo mi pomůže !* ušklíbla se a pomalu se začala smiřovat s nudným odpolednem plném řevu a hloupých otázek.
„Sensei nás místo toho chce naučit novou techniku !“ dodal rychle jakmile spatřil Itemin beznadějný pohled.
*Sláva ! Sbohem Naruto, Sbohem hloupé učení !!!* zasmála se v duchu, ale zvenku na sobě nedala nic znát.
„Jé můžu se k vám přidat ?“ vykřikl nadšeně Naruto dřív než stačila Itemi cokoliv říct.
„Ne !“ řekla automaticky a její vražedný pohled dopadl na Satoshiho.
„Myslím že by se to našemu senseiovi nelíbilo!“ dodala spěšně Itemi, aby ho neurazila.
„Ano Itemi-san má pravdu !“ přitakal rychle Satoshi. Vůbec se mu totiž nelíbil Itemin pohled. „Má tam být jen náš tým !“
„Csss !“ zasyčel jakože uraženě Naruto a otočil s ke dveřím.
*Ano Satoshi mě zachránil !* zaradovala se v duchu Itemi, dneska už podruhé marně.
„Aspoň budeme mít další techniku, kterou mě budeš moct naučit Itemi-chan !“ po těch slovech zmizel kdesi mezi lidmi na ulici.
„Jednoho krásného dne se sejdeme a já z něj vymlátím duši !“ zavrčela naštvaně Itemi a nervy měla na zhroucení „Kde a kdy se máme se sensei sejít ?“
„Vlastně jsme tam už měli být!“ pokrčil nevině rameny Satoshi a rozběhl se směrem k severní bráně.
„Počkej !“ křikla rozčileně a snažila se ho doběhnout. Navenek vypadala naštvaně, ale v nitru své duše byla spokojená konečně zažije jeden klidný den se svým týmem.