Malá slečna slýchala báji
Vložil Kaia-chan, So, 2009-07-25 12:14 | Ninja už: 6036 dní, Příspěvků: 1192
Konečně jsem po dlouhé době dostala chuť psát pro někoho. Tuhle povídku bych chtěla věnovat jednomu skvělému človíčkovi jménem Mirek93. Kdo ho nezná, může jenom litovat. Umí potěšit i v těch nejhorších chvilkách. Pro mě toho udělal moc a jeho nápady mi vždycky zvednou náladu. Díky němu občas (podotýkám občas XD) překonám svou lenost a pustím se do psaní…Tady to je a doufám, že se vám to bude líbit
Celou Zemí Ohně kolovaly příběhy o nepřemožitelném shinobi, který vyvraždil všechny nepřátele. Sám zachránil svou vesnici, sám. Zůstal sám, většina jeho přátel padla v bojích za spravedlnost. Nakonec je pomstil, všechny do jednoho, ale stále zůstával sám. Putoval všemi Zeměmi, aby pomáhal lidem v nouzi, stále však byl sám. Jednou, v nějaké zapadlé vesničce, zachránil šestnáctiletou dívku před loupeživým ninjou. Časy byly zlé a dívky se vykupovaly do nevěstinců, pro pobavení bohatých. Ale on ji tam zachránil, zjevil se tam, druhý žlutý blesk. Zabil ninju a dívku vrátil zpět do její vesnice. Neměla rodiče, neměla žádnou rodinu, měla jen domek úplně u lesa. Všichni ji viděli, jako na poslední z prokleté rodiny, jen on ne. Přitahovala ho, jako nikdo předtím…
Malá slečna slýchala báji
a v dětském ráji tak rozkvetla růže.
Holčičí slzy jí zalévaly.
A z veliké dáli k ní volal hlas muže.
Volal jí k sobě hlas jejího prince
ze strany mince, kam jen dítě může.
a v dětském ráji tak rozkvetla růže.
Holčičí slzy jí zalévaly.
A z veliké dáli k ní volal hlas muže.
Volal jí k sobě hlas jejího prince
ze strany mince, kam jen dítě může.
Každý se na ni díval mezi prsty. Všemi nenáviděná, jenom jedním milovaná. Ale jí to stačilo. Zůstal ve vesnici kvůli ní, jen kvůli ní. Tři dny a tři noci jí vyprávěl svůj příběh, jako bájí, kterou chtěla slyšet. Teprve potom pochopila, proč je tichý a klidný. Při vyprávění se několikrát rozplakala, nebylo to fér, život je nemilosrdný…
Někdo se ztratí na rozcestí,
na dlouhé pouti do pověstí.
Snad ten kdo hledá, nezabloudí,
o tom však rozhodne ten, kdo nás soudí.
na dlouhé pouti do pověstí.
Snad ten kdo hledá, nezabloudí,
o tom však rozhodne ten, kdo nás soudí.
Bydlel u ní skoro týden a pak…Přišla ta noc, na kterou čekala. Jako malá nevinná holčička v náručí dospělého muže…Ale potom? Zmizel a všechny barvy z jejího života s ním. Zase byla sama a on sám. I když nikdo z nich nechtěl odejít, on to nakonec udělal. Byl jako vítr, neudržitelný a nezkrotný. Byl jako slunce, když uviděla jeho vlasy. Byl jako voda, když se topila v jeho očích. Byl jako oheň, když v ní zažehl všechnu tu touhu. Byl jako země, do které si mohla spočinout. Byl, byl a už nikdy nebude…s ní…
Z veliké hluboké holčičí touhy,
pak zbyly jen šmouhy v duši té ženy.
Kde dřív byl pramen, tam dnes už nic není,
jen zapomnění, jež pozbývá ceny.
Červené kontrolky všedního žití
jí každý den svítí jak pomatený.
pak zbyly jen šmouhy v duši té ženy.
Kde dřív byl pramen, tam dnes už nic není,
jen zapomnění, jež pozbývá ceny.
Červené kontrolky všedního žití
jí každý den svítí jak pomatený.
Když odcházel, jakoby stál na rozcestí. Jedna pěšinka byla rovná, úhledná, ale osamocená. Nerostly kolem ní květiny, nezpívali ptáčci. Ta druhá byla klikatá a hrbolatá, všude kolem plno zeleně, barev a života. Lidé mají svá pevná rozhodnutí, ale některá se dají změnit. Musí to lidé chtít….
Někdo se ztratí na rozcestí,
na dlouhé pouti do pověstí.
Snad ten kdo hledá, nezabloudí,
o tom však rozhodne ten, kdo nás soudí.
na dlouhé pouti do pověstí.
Snad ten kdo hledá, nezabloudí,
o tom však rozhodne ten, kdo nás soudí.
Už uplynula spousta času. Někteří pomalu zapomínali na příběh o nepřemožitelném ninjovi. Jen dívka v chaloupce u lesa ne. Vyprávěla ten příběh své dcerce před spaním. Vyprávěla jí o tátovi, kterého nikdy nepoznala. Kolik asi měl žen? Kolikrát svedl svou zachráněnou…Jen jednou, jednou a nikdy více. Vzpomínky jí bolely, ale ona věřila, že se vrátí, aby poznal své dítě. Tušila, ne, věděla, že se vrátí, že znovu zažehne oheň v ní, že jí znovu zacuchá vlasy, že znova ulehne do jeho náručí…
Tam někde v hlubinách, vzpomínka živá
možná se skrývá, když tma zuby cení.
Kdopak se dozví, jestli tam čeká?
Vždyť člověka leká zasvěcení!
možná se skrývá, když tma zuby cení.
Kdopak se dozví, jestli tam čeká?
Vždyť člověka leká zasvěcení!
Stál na rozcestí a věděl, že nesmí udělat chybu. I když dlouho bloudil, stále si nezvolil jedinou cestu, váhal. Ale v hloubi srdce věděl, co chce. Obrátil se a vydal se zpět do malé vesničky, hluboko v lesích a polích. Lidé mu ustupovali z cesty, když viděli, jak jde k malé chaloupce u lesa. Stála tam, vůbec se nezměnila. Chtěl zaklepat na dveře, ale zaslechl ze zahrady dětský křik. Opatrně a tiše, jako kočka, přeskočil plot a nahlédl do malé zahrádky. Po trávníku běhala malá holčička s dlouhými blonďatými vlásky. Za ní utíkala její matka a s předstíranou neschopností, ji stále nemohla chytit. Holčička utíkala směrem k plotu a najednou ji někdo zachytil do náručí a zvedl vysoko do vzduchu. Dívenka nadšeně zapištěla a zatleskala.
„Tata!“zakřičela a chytla muže za vlasy.
Její matka jenom stála opodál a sledovala muže. Stále byl krásný. Nezestárl ani o den, mládl neustále. Blonďaté vlasy, modré oči, opálená kůže a jizva na krku. Do očí se jí nahrnuly slzy. Rozběhla se a vrhla se mu kolem krku. Všichni tři se pevně stiskli.
„Miluju tě, Naruto…“
„Já tebe taky, moc…“
„Lataba hati!“zakřičela nadšeně holčička a plácla blonďáka do tváří.
„Obě vás moc miluju.“
„Tata!“zakřičela a chytla muže za vlasy.
Její matka jenom stála opodál a sledovala muže. Stále byl krásný. Nezestárl ani o den, mládl neustále. Blonďaté vlasy, modré oči, opálená kůže a jizva na krku. Do očí se jí nahrnuly slzy. Rozběhla se a vrhla se mu kolem krku. Všichni tři se pevně stiskli.
„Miluju tě, Naruto…“
„Já tebe taky, moc…“
„Lataba hati!“zakřičela nadšeně holčička a plácla blonďáka do tváří.
„Obě vás moc miluju.“
Někdo se ztratí na rozcestí,
na dlouhé pouti do pověstí.
Snad ten kdo hledá nezabloudí,
o tom však rozhodne ten, kdo nás soudí...
na dlouhé pouti do pověstí.
Snad ten kdo hledá nezabloudí,
o tom však rozhodne ten, kdo nás soudí...
Poznámky:
Asi jsem se zamilovala do písniček Dana Landy, ale když na ně se tak skvěle píšou SFka, nemohla jsem si pomoct a tohle je jedna z prvních FFek, které jsem na dovolené napsala 
.
(21 hlasů)
Nemám slov výborná práce
Lidičky komu se líbí mé povídky zde je můj blog, na kterém naleznete druhý díl Už dál nechci
http://takemydream.blog.cz/
Lidičky z Prahy a okolí, pokud si chcete pokecat i na fb, tak je tam teď mnou nově vytvořená skupina "Anime Praha", kde, doufám, se sejde super parta a pokud ano, myslím, že by bylo super udělat nějaké srazy v Praze.
uplne sem se do toho pribehu ponoril, proste super!
no čo povedať, podarená Songfiction
5 hviezdičiek a idem si vypočuť tú pesničku 
When life gives you a hundred reasons to cry, show life that you have a thousand reasons to smile.
In the end, it's not going to matter how many breaths you took, but how many moments took your breath away
"I always knew looking back on the tears would make me laugh, but I never knew looking back on the laughs would make me cry."
"When one door closes, another opens; but we often look so long and so regretfully upon the closed door that we do not see the one that has opened for us."
Jo, tak tohle se mi líbilo. Sice bych možná byla pro nešťastnej konec, kde by se Naru nevrátil (Aku si zvykla na černý konce xD), a tak mi tam ten šťastnej konec moc nesedl, ale jinak... jinak bájo. Povídka, která mě pohladila po duši. A že jsem to potřebovala. Pomohla mi jako hluboký nádech před skokem do vody, což znamená do mojí vlastní tvorby, která růžová nebude...
Mno, začínám zase moc přemýšlet xD Takže... Povídka super, písnička úžasná. Daniel Landa má opravdu nesmrtelný texty.
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Ten kluk je naruto. Kdo je ale ten druhý?
92% teenagerů poslouchá hiphop. Pokud patříš mezi zbývajících 8%, přidej si tohle do podpisu.
Jak druhý? Jako druhý člověk? Naruto, jeho přítelkyně (zachráněná dívka) a jejich dcera
Už to tak bude?
Ouki douki, zatím jako čtenářka doháním zameškané čtení starých známých i nováčků 
Return?
Kdo je ale ta jeho přítelkyně?
92% teenagerů poslouchá hiphop. Pokud patříš mezi zbývajících 8%, přidej si tohle do podpisu.
No, ta holka, kterou předtím zachránil, není v anime ani manze, prostě vymyšlená postava
Už to tak bude?
Ouki douki, zatím jako čtenářka doháním zameškané čtení starých známých i nováčků 
Return?
Tak to ti dakujem Kájo
potešila si ma 
a nezda sa ti ze ma prílis vychvalujes? 
Normalne som sa nepoznaval 
a aj ja mam Ladnu rád 
momentále počúvaj jeho nový album 
...ale to tu už nepatrí 
poviedka bola super /fakt by som uz mal nieco napisat :D/ davam 10 z 5 
http://147.32.8.168/?q=node/92665http://147.32.8.168/?q=node/92913<a href="http://147.32.8.168/?q=node/93999" title="http://147.32.8.168/?q=node/93999">http://147.32.8.168/?q=node/93999</a>Jé není, zač a nevychvaluju, jen mluvím pravdu
Už to tak bude?
Ouki douki, zatím jako čtenářka doháním zameškané čtení starých známých i nováčků 
Return?
Daniela Landu schvaluju na celé čáře, je to vynikající muzikant i člověk... A poslouchej ho co nejvíc, pokud z toho budou takovéhle povídky
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
Děkuju hAni, určitě ho budu poslouchat, anvíc teďka jeho nové album Nigredo je super
Už to tak bude?
Ouki douki, zatím jako čtenářka doháním zameškané čtení starých známých i nováčků 
Return?
bylo to fakt super..jako každá tvá povídka se mi i tato moC líbila..a musím se přiznat že u toho konce jsem taky málem *bulela*..XD
..fakt nádherný..
Kaio , to je krásný . Ty prostě píšeš úžasně , nemůžu si zkrátka pomoct ^^ .
To bylo strašně krásné
Tvoje povídky začínám čímdálvíc milovat a touhle jsem opravdu přímo uchvácena!
Děkuju moc a moc se do nich nezamilovávej (ne že bych nebyla ráda), protože až s tím jednou seknu budeš to mít těžký
(Láska přichází po špičkách, ale při odchodu bouchá dveřmi 
)
Už to tak bude?
Ouki douki, zatím jako čtenářka doháním zameškané čtení starých známých i nováčků 
Return?
Jo a ještě se říká že si máme užívat života, dokud ho ještě máme
Takže si budu užívat tvých povídek, dokud je ještě píšeš 
Kai, to bylo tak krásné, že na konci jsem ser málem rozplakala nad happyendem, které miluji a ještě ke všemu tenhle...
Jen tak dál a už se těším na další tvoje SFčka...
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Teda když je smutný konec, tak brečíte, když je happyend, zase brečíte, co pak má člověk psát?
Dělám si srandu, díky moc za koemntář 
Už to tak bude?
Ouki douki, zatím jako čtenářka doháním zameškané čtení starých známých i nováčků 
Return?