TemaShika 2 - 10

„Patříš k nám nebo snad ne??“ zeptal se Orochimaru.
Temari zaváhala. Chtěla říct ne, ale byla přinucena patřit k nim.
„Můžu přece říct ne a bojovat s nimi.... Ale pak bych nedodržela slib, který jsem jim dala a pravý ninja vždy svůj slib dodrží i kdyby měl kvůli němu umřít.“ pomyslela si Temari.
„Ano, patřím k vám.“ řekla Temari a sklopila hlavu.
„Takže tě pak vyšleme, abys nám zjistila informace. Je ti to jasné??“ zeptal se jí Orochimaru a prohlížel si ji nedůvěřivým pohledem.
„Jistě.... Je mi to jasné.“ řekla Temari, ale hlavu zvednout nedokázala. Ucítila, že jí začínají vlhnout oči a snažila se slzy zastavit, ale nemohla. Orochimaru se otočil k odchodu a proto neviděl, že jí skápla z tváře slza. Slza spadla do Asumovi měkkého kožíšku a zamokřila mu ho. Asuma zvedl hlavu a uviděl její obličej a na něm kapající slzy.
„Musím..... Musím jít s nimi.... Ale já nechci.... Chci zpátky, tam kam patřím.... Zpátky k Shikamaro-vi... Mám šanci utéct.... Otočím se a můžu se vrátit... Ale.... Můj slib.... Já.... nejsem srab a musím přivést Sasukeho zpátky a zabít Orochimara...“ pomyslela si Temari a snažila se pláč zastavit.
„SSTT... SSTT...“ uslyšela za sebou Temari a trhla sebou. Nikdo si toho zatím nevšiml, protože byli zabraní do uklízení tábořiště, aby po sobě nezanechali jakoukoliv stopu, podle které by je mohl někdo najít. Temari zaostřila oči a Asuma nastražil uši.
„Kdo je to??“ zeptala se Temari potichu.
„To jsem já.... Shikamaru.“ řekl Shikamaru a Temari se zamrazil výraz ve tváři. Stála tam a dívala se přímo na místo, kde byl Shikamaru, ale nemohla nic udělat, protože by si jí určitě všimli. Temari se otočila a zeptala se arogantním tonem:
„Kde je vůbec tak deštná?? Už mě bolí nohy, tak by mě zajímalo, jak je to ještě daleko.“
„Je to, tak deset.... Proč to chceš vědět??“ zeptal se Kabuto a podíval se na přes jeho brýle.
„Protože mě bolí nohy a ráda bych si naplánovala přestávky na odpočinek.“ řekla Temari a snažila se, aby to znělo přesvědčivě. Kabuto dál mlčel a podezíravě si ji prohlížel.
„Je to už jenom kousek, takže přestávky plánovat nemusíš. A nohy tě určitě bolet nebudou, pro-tože půjdeme pomalu a budeme provádět různá justu, která nám zaručí, že nás nikdo nebude sledovat a nikdo se tam nedostane. A ten tvůj králík s námi určitě nejde, něco mi na něm nesedí. Uděláš nejlíp, když ho pustíš. Ušetříš problémy jemu i tobě.“ řekl Sasuke.
„Ten králík půjde semnou, ať se vám to líbí nebo ne. Tady rozhoduje Orochimaru-sama a ne vy dva, takže si na nic nehrajte!!!“ řekla Temari a otočila se k nim zády. Zahlédla Shikamarovi černé vlasy a hlava se jí zamořila vzpomínkami. Chvíli jí trvalo než je zahnala, ale povedlo se.
„Jdeme??“ zeptal se Sasuke, který se nemohl dočkat, až bude Temari trénovat a komandovat.
„Ještě to tady prohledejte. Nepotřebujeme přece společnost.“ řekl Orochimaru a Temari zatajila dech.
„Sakra... Co když ho najdou??“ začala panikařit Temari.
„S radostí, Orochimaru-sama.“ řekl Sasuke a doufal, že někoho najde. Začal katanou prosekávat keře a začal kousek od Shikamara. Pomalu k němu šel a Temari úplně zpanikařila. Rozběhl se k němu a chytla mu ruku s katanou. Sasuke se jí podíval do očí a políbil ji. Temari ho sice nenáviděla, ale Shikamaru potřeboval čas, tak se ani nepohnula.

„Já ho zabiju!!! Ten je mrtví, ale Temari se mi snažila zajistit čas, abych se mohl schovat někam jinam, tak se o něj postarám potom. A nevím jestli to přežije.. Ten za to zaplatí a ještě mu k tomu přičtu i útoky.“ pomyslel si Shikamaru a schoval za nedaleký strom. Pořád Temari nespouštěl z o-čí a vymýšlel si plán, jak Sasukeho zabít.
Temari a Sasuke se konečně od sebe odtrhli a Sasuke se jí zeptal:
„Proč jsi to udělala??“
„Já.... dodala jsem si odvahy a chtěla jsem to udělat už dlouho, ale teprve dnes jsem se odhodla-la.“ lhala Temari.
„Hm... Musím říct líbáš dobře.“
„Díky.“ řekla Temari i když teď by mu nejradši vrazila. Sasuke už mlčel a dál prohledával keře v okolí.

„Je to tady čisté.“ řekl Sasuke a po oku pozoroval Temari. Temari už měla chuť vykřiknout „Netlem!!“, ale věděla, že pak by mu docvaklo, že ho políbila, aby pro někoho získala čas.
„Klid, Temari!! Klid!! Nevšímej si ho, ignoruj ho. Jedna jediná pusa přece nic neznamená, tak klid. Ať si klidně myslí co chce mě je to ukradené... Já miluju Shikamaru, tak ať si nedělá naděje.“ pomyslela si Temari a vyhýbala se jeho pohledům.
„Tak jdeme. Rád bych, abychom do deštné došli do večera nejpozději. Hned zítřejší den začnu s tvým tréninkem a to osobně, Temari.“ řekl Orochimaru.
„Jistě, Orochimaru-sama.“ řekla Temari a pomyslela si:
„A do p***le!!! To je fakt na nic!! Trénink s ním?? To nepřežiju, ale na druhou stranu získám přehled o jeho jutsu a stylu boje.“
„Takže jdeme a držte se pohromadě, protože jakmile projdeme, tak se ochranná jutsu opět aktivují a nerad bych, aby se někomu z vás něco stalo. Mám tady mé nejlepší ninji a i když vím, že byste si s tím poradili, tak radši šetřete chakrou a držte se u mě.“ řekl Orochimaru a všechny tři si je projel očima.
„Tak třeba Sasuke, moje pravé ruka.“ řekl Orochimaru a podíval se na něj.
„Kabuto, moje levá ruka. Ty jsi velice chytrý, silný a mě oddaný.“ řekl Orochimaru a pár kroků k němu popošel.
„A nakonec Temari, náš nově příchozí člen. Dobrovolně se k mě přidala a určitě bude plnit všechny mé úkoly.“ řekl Orochimaru a podíval se jí do očí.
„Já jsme se k němu dobrovolně nepřidala!!! Nenávidím ho!!!“ křičela v duchu Temari. Pak zvedla hlavu a uviděla jeho oči. Byly tak plné krutosti a Temari se oklepala strachem.
„Že ano, Temari?? Že jsi se k nám dobrovolně přidala??“ zeptal se Orochimaru a pořád se jí díval do očí.