04 - Mekura - Pomsta jak vyšitá
Nový den nová naděje. Úsvit dne někdy pomůže smutné duši, nebo zničí někomu život. Při východu slunce se probouzí nový host. Lidé už vědí, že je ve vesnici a že pomůže s bojem proti Madarovi, ale nelíbilo se jim, že je nájemný vrah z bingo knihy. Lidé se začínají probouzet a otevírají své obchody, aby si vidělali peníze, jiní zase přemýšlej jak nejlépe se zbavit Yuki, která se jejich nápadům směje.
„ Hahaha, ti maj nápady. Jeden lepší než ten druhý, co bude lepší a kdo je vyzkouší?“ Mluví Yuki na Oodamu.
„ Nejsem tu ani 24 hodin a už se mě chtěj zbavit a sesadit Naruta. Myslí si, že mu Kyuubi zatemnil mozek. Ti jsou ale naivní, proč by to Kyuubi – sama dělal? Ten si takovýhle život užívá tak proč by si ho kazil? Lidé jsou vzláštní viď Oodamo.“
„To máš pravdu, ale vždyť ty jsi taky člověk.“ Odpovídá Oodama.
„ To jsem, ale nepovažuju se za člověka, jsem příliš závislá na přírodě a miluju ji. Nic bych za ni nevyměnila. Je to zvláštní být zase ve městě kde to kypí životem.“
„ Životem, který může být brzo ukončen.“
„ Ani se nedivým, že tak spěchají, může to být jejich poslední den. Kami – sama by nás nenechala zemřít. Dokázala oživit celou armádu a přitom byla zraněná, ona je fakt skvělá vůdkyně. Co myslíš, pomůže nám i tady?“
„ To nevím, záleží, jakou bude mít náladu, a to u ní nikdy nevíš, jakou bude mít.“
„ Hahahaha, teď jsi mi připomněla můj první den v Centru.“ Vzpomněla si Yuki.
„ Na to si nevzpomínám. Co se stalo?“ Ptá se Oodama.
„ Setkala jsem se s Kami – sama a měla jsem z ní velikej strach.“
„ Proč?“ Ptá se Oodama
„ Její hlas byl chladný neústupný, ale zárověň milý a hodný. Nevěděla jsem, co si mám o ní myslet.“
„ Jasně a ona ti četla myšlenky a přitom se smála.“
„ Ne ona mi nečetla myšlenky, protože nemohla. Jsem slepá, a proto jí to nešlo, ale věděla, na co myslím tak se stejně smála a já se rozbrečela a volala jsem Bikoua, měla jsem z ní velkej strach, ale ten po čase přešel.“
„ Proč si to krucinál nepamatuju. Já si pamatuju všechno z tvého dětství, a proč si nepamatuju tuhle tu vzpomínku.“ Přemýšlí na hlas Oodama.
„ Asi jsem byla nějak psychicky rozladěna.“ Odpovídá Yuki.
„ Nebo jsi měla takový strach, že mě to jakoby zapečetilo nevědomky a já si to proto nemohla pamatovat.“
„ Nejspíš jo, tak co budeme dneska dělat?“ Ptá se Yuki.
„ Nejdřív bych chtěla jít na nákupy a pak vystrašit Naruta.“Odpovídá Oodama.
„ Nemyslete si, že se tu budete ulejvat potom včerejšku.“ Ozval se Kyuubi.
„ Ahoj tati.“
„ Co se stalo včera, moc si toho nepamatuju.“ Ptá se Yuki.
„ Málem jsi zabila Minata za to, že ti řekl, jak jsi slepá tak jsi slabá.“ Odpovídá Kyuubi.
„ Proč si to nepamatuju, já mu dám, že jsem slabá!“
„ Ani nemusíš, zbila ho jedna holka tak, že leží ve vedlejším pokoji a nejspíš ještě spí.“
„ Tak proto jsem v nemocnici, vysál jste ze mě všechnu chakru abych se uklidnila.“
„ Ano to máš pravdu.“ Přidává se ke slovu Oodama.
„ Tak co Oodamo ukážeme mu, že nás ponižovat nemá.“ Ptá se Yuki.
„ Už se těším, jak vylítne z postele jako by mu za patami hořelo.“ Přemýšlí na hlas Oodama.
„ Mohu vám pomoct, taky mu něco dlužím.“ Ptá se Kyuubi.
„ Jo můžeš tati a nebudeš mít problém?“
„ Možná jo, ale on si to zaslouží.“
„ Měli byste vědět, že má biyakugan.“ Upozorňuje Kyuubi.
„ Nemá náhodou spát?“ Ptá se Yuki.
„To nejspíš bude, ale co vy víte.“ Odpovídá Kyuubi.
„ Podívám se, jestli spí, pokud ne tak to bude zlý. Navrhuje Oodama.
Oodama se chakrou zmenšuje a přes římsu se jde podívat na Minata, který leží jak dlouhý tak i široký. Oodama sotva drží smích. Minato nic netušící spokjeně spí, ale ne na dlouho.
„ Takže začíná mise ukázat Minatovi, že dělat si srandu se nevyplácí.“
Všichni tři se vkrádají do pokoje co nejtišeji aby nevzbudili Minata a aby sem nepřišli sestřičky co se to tady děje. Yuki dává nad postel kbelík a Oodama do něj dává led se studenou vodou. Kyuubi dává na podlahu pytlíky s nějakým hnusným slizem, který se nedá smýt. Kladou ještě jiné pasti a odchází na cvičiště, aby trénovali a aby na ně nepadlo podezření.
„ Tak co šlápne na nějakou tu hnusnou slizovinu?“ Ptá se Yuki.
„ Určitě, ale asi nejlepší bude, když to bude chtít ze sebe sundat.“
„ Jde to?“ Ptá se Oodama
„ Jo jen vědět jak, s vodou to nesmyješ.“ Odpovídá Kyuubi.
„ Jak to ze sebe sundáš?“ Ptá se Yuki.
„ Potřít to nějakým lejnem.“
„ To…to jako fakt?“ Ptá se s koktavým hlasem Yuki.
„ Můj nejlepší vynález.“ Odpovídá Kyubi.
„ Hahaha, už to vidím, jak leze za psy a hledá neuschlé bobky, aby ten sliz ze sebe sundal.“ Vyslovuje na hlas svoji myšlenku Oodama.
„ To je nádherná myšlenka.“ Odpovídá Yuki a Kyubi se směje jako by očekával něco velkého.
„ Áááááááááááááááááááááááá, co to krucinál je?! Fuj co je to za sliz? Ozývá se někde z dáli.
„ Hahahahahaha. “Smějí se všichni, až se za břicho drží a sotva popadají dech.
„ Patří mu to, teď už ví, že má nás nechat na pokoji.“
Tak u týhle kapitoli jsem se hodně nasmála. Je tu i první vzpomínka na Centrum.
http://147.32.8.168/?q=node/66145 Vyfocená verze.
http://147.32.8.168/?q=node/66146 Oscenovaná verze.