TemaShika 2 - 09

„Temari.... Vrať se mi, prosím. Omlouvám se, ale bez tebe..... Vrať se prosím.“ říkal si pro sebe Shikamaru a seděl na posteli. Na protější straně byla mapa celého jejich světa. Od začátku do konce. Teď na ní spočinuly Shikamarovy oči a zastavily se na slepém bodě.
„Já tě najdu a dovedu zpátky.“ řekl Shikamaru a vstal. Nasadil si svou vestu i pásku. Zvedl ze země spadané kunaie a shurikeny podíval se po pokoji a zahlédl zapalovač co mu nechal Asuma.
„Teď budu potřebovat vaši pomoc nejvíc ze všeho. Vím, že vy byste mě pochopil Asumo-sensei a určitě byste mi pomohl ji najít, kdybyste tady byl a měl své tělo. Sice své tělo nemáte, ale můžete mi pomoct i tak, takže vás prosím o pomoc a doufám, že mou prozbu vyslyšíte.“ řekl Shikamaru a v tom se otevřelo okno.
„Takže chcete, abych šel??“ zeptal se Shikamaru, ale předem věděl odpověď. Proskočil oknem a běžel směrem k bráně Konohy. Chvíli ho oslnila záře slunce, ale za chvilku si na ni zvykl a běžel i když neměl tušení kam, věděl jenom jedno, Asuma mu řekne, kam jít.
„SHIKAMARU!!!!!“ uslyšel za sebou výkřik a hned poznal čí je.
„Kam jdeš??“ zeptal se Gai.
„To je moje věc!!!“ řekl Shikamaru.
„Jdeš ji najít co??“
„Ne.“
„Měl bys něco vědět. Ona se přidala k Orochimarovi, aby zachránila Chouje a Kakashi byl za ní, že ji pomůže utéct. Ale ona to odmítla a tak jí Kakashi předal zprávu od Tsunade, že když se nechce vrátit, tak ať aspoň zpátky přivede Sasukeho nebo zabije Orochimara. Temari pak zpátky poslala ještě jeden vzkaz, že nás bude informovat o jakémkoliv plánovaném útoku i za cenu jejího života, takže nevím, jestli je rozumné ji chodit zachraňovat.“
„Já ji dovedu i se Sasukem.“ řekl Shikamaru a to Gai už zpomalil a vzdálil se. Shikamaru tak běžel dál a dobře věděl, že ji nepřivede, protože nebude chtít a i kdyby ji přivedl, tak určitě ne se Sasukem. Ale tím se nezabýval. Musel ji najít a potom se bude zabývat, jak ji z tama dostat živou a se Sasukem.

Temari těsně nad ránem usnula a měla hrozně divný sen.
Zdálo se jí, že stojí mezi Orochimarem a Shikamarem. Rozběhla se k Shikamarovi, ale Orochimaru ji chytil za paži. Snažila se mu vykroutit, ale nešlo to, tisk ji příliš silně. Zavolala Shikamarovo jméno, ale on se ani nepohnul. Temari se vrátila na místo, kde původně stála a Orochimaru ji pustil. Podívala se na nebe a uviděla, jak měsíc a slunce jsou vedle sebe a mraky a hvězdy taky.
„Shikamaru, prosím!!!“ zakřičela, ale její hlas zněl stejně tiše jako vítr. Znovu zakřičela a stalo se to samé. Najednou se Shikamaru otočil a odcházel.
„Já si tě najdou Temari i kdybych tě měl .“ řekl Shikamaru a zmizel.
„Byl jsi tak blízko a neviděl jsi mě. Proč??“ zeptala se Temari, ale cokoli chtěla říct, tak její hlas jakmile vyšel z jejích úst, splynul s větrem. Orochimaru se začal smát a Temari jeho smích trhal uši. Klekla na zem a zakrývala si uši.
„POMOC!!!!“ zakřičela Temari, ale zase z jejích úst nevyšla jediná hláska a ona omdlela.

Probudila se a byla celá zpocená. Slunce ještě ani nevyšlo a ona přemýšlela nad snem, co se jí před malou chvíli zdál.
„Třeba mě Shikamaru hledá. Ale já sním nemůžu odejít.... On to určitě nepochopí, ale jestli se chci vrátit, tak musím zabít Orochimara a přivést zpátky Sasukeho. Což by si myslím neměl být až nějaký extra problém.“ pomyslela si Temari a zasmála se i když věděla, že to není k smíchu. Temari vstala a seskočila ze stromu. Šla se podívat okolo a našla zraněného malého zajíčka.
„Chudáčku maličký, co se ti stalo??“ zeptala se Temari a ohnula se k němu. Vzala ho do náručí a odnesla ho z pátky tábořišti. Položila ho na svou deku a uviděla, že má zraněnou zadní packu. Uvolnila chakru a packu mu uzdravila. Králíček únavou usnula Temari a zabalila do deky. Z pod dečky mu čouhali jenom uši. Vzala si ho do náručí a hladila ho.
„Asi bych tě měla nějak pojmenovat. Tak třeba.... třeba.... Asuma, na počest onoho velmi silného a statečného shinobiho a učitele shinobiho, který porazil nesmrtelného Hidana.“ řekla Temari a usmála se.
„Teď jsi asi můj jediný přítel a jediný tvor, kterému můžu důvěřovat.“ pomyslela si Temari a prohlížela okolí, jestli náhodou někde neroste nějaká mrkvička.
„Až se probudíš, tak budeš hladový a já ti musím něco najít na zub.“ řekla Temari a zahlédla na kraji louky pár mrkviček. I s Asumou v náručí šla na konec louky a natrhala mu pár mrkviček. Dala si je do kapsy na kunaie a shurikeny. Temari si sedla pod strom a pozorovala Asumu. Seděla tam asi půl hodiny a Asuma se začal probouzet. Otevřel oči a snažil se Temari vytrhnout. Temari ho dál držela a jednou rukou vytáhla mrkvičku. Dala ji Asumovi k zoubkům a on si ji nedůvěřivě očichával. Chviličku ji očmuchával a pak ji začal hryzat. Temari ho pohladila a bylo vidět, že jí Asuma začal důvěřovat.
„Tak je hodný Asuma. Chceš se proběhnout po travičce. Asi bys měl jinak tu nožičku nerozhýbáš.“ řekla Temari a pustila ho po trávě. Asuma běhal sem tam a přeskakoval nastražené překážky. Temari ho pozorovala a nemohla se ubránit smíchu. Temari se smála a tak hlasitě, že ji uslyšel Orochimaru, Sasuke i Kabuto a všichni vyběhli ze stanů, připraveni k boji.
Asuma přestal běhat, zastavil se, prohlédl si Orochimara, Sasukeho i Kabuta a vyděšeně běžel k Temari.
„Co se to tady děje?“ zeptal se Orochimaru.
„Jen jsem se smála As... teda králíčkovi.“ řekla Temari a bylo jí jasné, že kdyby řekla jeho jméno, tak by měla velký průšvih.
„Aha. No myslím, že by jsme se měli připravit k odchodu. Musíme se dostat do zvučné ještě dneska.“ řekl Orochimaru.
„Jasně, Orochimaru-sama.“ řekl Sasuke a Kabuto zároveň.
„Vy dav to tady zabalte a já s Temari půjdeme napřed.“ řekl Orochimaru a Temari bylo hned jasné, že si myslí, že něco chystá.
„Já jim pomůžu.“ řekla Temari.
„To byl rozkaz a od tebe čekám, že mě poslechneš.“ řekl Orochimaru a podíval se na ni.
„Já... Jasně.“ řekla Temari a šla za Orochimarem. V rukách ještě pořád svírala Asumu a doufala, že se někdo objeví a pomůže jí. Asi po pěti minutách se k nim připojil Sasuke a okamžik po něm i Kabuto.
„Dneska chci, abychom došli do zvučné a začali s tréninkem. Musíme se připravit na boj a získat si přívržence.“ řekl Orochimaru.
„Ale pane, přece vůbec nevíme, jestli náhodou nemá Konoha posílené stráže a kolik je ve vesnici ninjů. Nemáme ani nějaký dobrý plán a vůbec, nemáme nic.“ řekl Kabuto.
„Ale to se mýlíš téměř ve všem. Což u tebe není zvykem. Máme vše co potřebuju na zjištění těch tvých otázek. Máme přece Temari a ta se může, tak za dva dny vydat do vesnice s nějakým ninjou, kterého ještě neznají a říct, že se jí povedlo utéct s pomocí onoho ninji. Zjistí potřebné informace a pak nám je řekne. My mezitím budeme kousek od Konohy a jakmile přijde, budeme mít jeden den na vymyšlení strategie a pak zaútočíme a Konoha padne navždy i se všemi ninji. Vyvraždíme všechny klany, co se vznikli v Konoze, až na tebe Sasuke a všichni padnou.“
„Ale... Já myslím si, že budou mít na mě podezření a bůh ví, jestli mě nenechá sledovat ANBU.“ řekla Temari a při představě, že by se musela vrátit do Konohy a tím pomoct k jejímu pádu, se jí zatemňovalo.
„Tsunade je důvěřivá. A i kdyby na tebe pověsila několik jejich loutek, tak řekni, že by to byl pro tebe problém, když jsi dokázala porazit i horší hračky než jsou ninjové z Konohy.“
„Já nevím jestli to dokážu. Nejsem tak dobrá jako dřív. A nevíc jsou tam i mí sourozenci a ti mi určitě nebudou věřit a..... Nedokážu někoho jen tak zabít.“ řekla Temari a v hlavě se jí rýsoval obrázek, jak stojí nad Shikamarem, který je v ratolišti krve.