...Osud, aneb co se má stát stane se 4.díl...

Naruto běžel temnou noci směrem k místu, které ho vždy zaručeně uklidnilo. Dnešní den byl pro něj plný bolesti. Sakura mu zasadila ránu přímo do srdce a protože ji nečekal, tak ho bolela o to víc.
Doběhl ke stromu.. Sakuře… Byl to velký a nádherný strom, který už něco pamatoval. Jeho růžové květy už začaly pomalu opadávat a tím pádem pod stromem byl vytvořený měkký povlak z růžových okvětních lístku. Naruto k němu doběhl a lehce přejel prsty po kmenně stromu, načeš zavřel oči a snažil se ztišit slzy, které mu sjížděly v pravidelných intervalech po tváři, stáhnuté v bolestném úšklebku.
,,Proč..?!´vykřikl do tiché noci a lehl si na povlak lístku, přičemž se stočil do klubíčka.
Místo odpovědi, však jen zahoukala sova, sedící na jedné z mohutných větví. Následně rozpřáhla křídla a rozletěla, a tak osaměl uprostřed noci pod velkým stromem.
Plakal a nadával, ale odpovědi nepřicházely.
,,Hnusná růžová… Už ji nikdy nechci vidět!´´zuřil stále stulený v klubíčku. ,,Nenávidím ji!!´´ vykřikl až mu hlas přeskočil o dvě oktávy víc.
Netrvalo dlouho a usnul. Spal těkavým spánkem na okvětních lístcích, které byly všude kolem něj. Nebyl však jediný komu se špatně spalo. Sakura i Sasuke se převalovali sužování nočními můrami všeho druhu a všichni by se mohli shodnout na tom, že jsou absolutně nešťastní.

,,Naruto?..´´ hlesla Sakura, stojíc nad spícím blonďákem u krásného stromu. ,,Spíš?..´´
…Blbá otázka, co jiného by tu asi dělal?!..
Blonďák se jen převalil na druhý bok a neprojevoval žádné známky toho, že by byl při sobě.
,,Naruto!´´ zavrčela a klekla si k němu do trávy, načeš s ním jemně zatřásla.
,,Hmm..´´
,,Nespí!!´´ křikla, chytla ho za límec a pořádně s ním zatřásla.
,,Eee!!´´ vyjekl naprosto vzbuzený Naruto. ,,Nech mě!´´
,,Potřebuji s tebou mluvil Naruto, nemá smysl abychom se k sobě takhle chovali.´´ šeptnula smutná Sakura, dívajíc se do země.
,,A jak se k sobě jako budeme chovat, po tom co se stalo u tebe doma?!´´ koukl ji do zelených oči, které zbožňoval.
,,Zapomeňme na to…Prosím Naruto.´´ hlesla. ,,Potřebuji tě!´´
,,A co jako?!!´´ křikl rozhořčeně a zatnul ruce v pěst. ,,Na mých citech ti nezáleží co?! Myslíš jenom na NĚJ!!´´
Po tváři ji sjela slza. ,,Záleží, protože si můj nejlepší přítel.´´ vydechla a zakryla si tvář dlaněmi.
Zamračil se, nechtěl ať pláče a smutní.
,,Sakuro já..´´ hlesl a jemně ji chytnul za ruce, čímž ji odkryl tvář. ,,Jsem s tebou a neopustím tě… Tak neplač a usměj se na mě.´´ pousmál se a opatrně, jelikož nevěděl jak bude reagovat ji k sobě přivinul. Jeho uražené řeči typu, že už ji nechce vidět rázem pominuly.
,,Naruto omlouvám se.. Je mi to tak líto, nechci ti do nekonečna ubližovat.´´ šeptnula a přitiskla se k němu, hledajíc oporu a pochopení, kterou u něj často nacházela.
,,To je v pořádku.´´ zamumlal a něžně ji hladil a vískal ve vlasech. Bylo mu lépe než večer, když ji měl takhle u sebe a hlavně si oddechnul, protože si nedovedl představit život bez ni.
A tak spolu spočinuli na nějakou dobu než si Sakura uvědomila, že by to radši dělat neměla. Tulili se k sobě a navzájem se konejšili, čímž se jejich pouto ještě zdvojnásobilo. Od té doby se z nich stala nerozlučná dvojka.

Čas plynul rychlým tempem. Sakura se ani z toho všeho nestačila vzpamatoval, načeš utrpěla další ránu, když zjistila, že od doby kdy odešel ON uplynuly už dva měsíce. Mezi tu dobu procházela Sakura něčím zvláštním. Bylo ji totiž často ráno špatně a měla podivné chutě a jelikož ji to bylo dost podezřele a jasně si uvědomovala co jsou to za příznaky, tak se raději odebrala ke gynekologovi.
Byla si jistá, že na návštěvu u jejího lékaře nikdy nezapomene.

,,Tak co je se mnou doktore?´´ šeptla vyděšeně, čekajíc jaký vyřkne ortel.
,,Gratuluji jste těhotná slečno Haruno..´´ řekl doktor zvesela a pokračoval v rozhovoru. Ona ho však neposlouchala byla mimo.
…Jsem těhotná..
Cítila jak se ji začaly třást ruce a nohy. Začalo ji být špatně a srdce ji bušilo jako osobě, která právě vyběhla do schodů, nebo zdolala maroton. Všechno kolem no bylo v mlze a jediné na co dokázala myslet byla slova doktora.
…Dítě…Těhotenství…Břicho….Sasukee!!!
,,Vodu!´´štěkla na doktora a snažila se popadnout dech.
Doktor chvíli stál jak trouba, ale když zpozoroval Sakuřin třes a vytřeštěné oči radši dělal jak mu řekla. Donesl ji sklenku vody a starostlivě na ni hleděl.
,,Co je vám?!´´
Neodpovídala, jen horlivě pila studenou vodu která ji nijak podstatně nepomohla. Měla dojem, že nemůže dýchat. Všechno kolem ni bylo v husté mlze, která ji obklopovala. Třásla se a vyděšený hlas doktora slyšela jen z dálky.
…Sasuke-kun..
V delší minutě se Sakura zhroutila a měla velké štěstí, že měla tak pohotového doktora, který ji zachytil těsně nad zemi. Následně se ji snažil přivést do bdělého stavu a povedlo se mu to.
Op atrně Sakuro posadil zpět na židli a snažil se s ní komunikovat.
,,Máte někoho doma?.. Nechci vás nechávat v nemocnici..´´ hlesl a držel ji za roztřesenou ruku.
,,Naruto… Zavolejte Naruta..´´ hlesla zlomeným hlasem plným žalu a zavřela oči.