Svitek klanu Uzumaki, 6.díl

Raní paprsky zalechtaly na nose a probudily Naruta. Ucítil tlak na hrudi podíval se, aby zjistil původce toho tlaku, byla to Hinata, která si po včerejší noci ještě v klidu vyspávala.
Při vzpomínce na včerejší noc se Naruto musel pousmát nikdy by to do Hinaty neřekl, že se mohla takhle chovat to ale nebylo to nejdivnější. Včera mu Hinata připadala nenasytná, jako kdyby roky hladověla její touha byla neukojitelná a že se snažil. Nakonec jí přeci jen unavil a usnula.
Naruto měl volné pouze ruce a hlavu chtěl Hinatě udělat snídani, ale nechtěl jí vzbudit. Najednou dostal nápad.
Hinata se probudila, zjistila že spí na něčem měkkém byl to Naruto. Zvedla hlavu a natočila jí, najednou viděla jen modro. Byly to Narutovy oči ty božsky modré oči. Oči do kterých by se mohla dívat celý den a neomrzelo by jí to, ale najednou jí něco vytrhlo z jejího stavu, byl to Narutův polibek, jak to zjistila začala mu ho oplácet. Pak se od sebe odtrhli.
„Dobré ráno, miláčku hned ti přinesu snídani.“ Řekl s úsměvem Naruto.
„Dobré ráno, ale jak se ti podařilo udělat snídani, když sem ti ležela na hrudníku?“ zeptala se udivená Hinata.
Hned jí to ale bylo jasné, když viděla dva Narutovy klony jak nesou dva tácy s jídlem.
„To bylo chytré miláčku.“ Řekla Hinata a políbila Naruta na tvář.
„Díky.“ Řekl Naruto s vítězoslavným úsměvem.
„Ta snídaně je skvělá, ale v noci si nějak zahálel to se bude muset napravit a to ještě dnes.“ Pošeptala mu Hinata.
Naruto jen na sucho polkl.
Pak oba vstali a odešli do koupelny nejdřív Hinata a pak Naruto. Nakonec oba oblečení se vydali pryč z hradu, že si dají vycházku do města.
Když tak šli městem každá z dívek či slečen, které potkali se za Narutem ohlédly svůdně zamrkaly a hodily žárlivý pohled na Hinatu. Naruto nevěděl co se děje, ale Hinata to věděla moc dobře. Ty holky byly „zlatokopky“ a že by se dalo na co navnadit, Naruto se však ani neohlédl, měl oči jen pro Hinatu. Toho si Hinata moc dobře všímala a byla za to tak ráda, že věnovala Narutovi polibek.
„Za co???“ zeptal se Naruto.
„To musím mít důvod, abych ti dávala polibek? No, ale když to chceš vědět tak za věrnost.“
Teď Narutovi došlo proč se za ním ty holky otáčely a proč tak svůdně mrkaly, ale nechápal proč. Byl sice z mocného klanu, ale takovéhle holky letí na peníze.
„PENÍZE!!!!!!!“ Vykřikl Naruto.
„Co s penězi?“ teď zase pro změnu nechápala Hinata.
„To je jedno, pojď a neptej se.“ Řekl nebo spíš přikázal Naruto.
Naruto jí vedl k bance, kterou viděl když je Shiko vedl k hradu. Konečně dorazili k vytouženému cíli, obrovské budově s nápisem banka.
„Co tady chceš jako dělat?“ zeptala se na rovinu Hinata.
„Jdu si pro odkaz.“ Řekl Naruto tajemně a vešel do budovy.
Hinata to sice nechápala, ale věřila Narutovi tak vešla taky.
Naruto přišel k jednomu bankéři. Ten když ho uviděl mu je sdělil „počkejte“ a zmizel. Za chvíli se, ale vrátil a nebyl sám byl s ním asi tak padesátiletý muž celkem podsadité postavy.
„Vítám vás, pane a paní Uzumaki.“ Řekl podsaditý muž.
Naruto se chystal vybuchnout vzteky jako s tím zkoušejícím, ale Hinata si vzala slovo místo něho.
„To je omyl my nejsme manželé pouze spolu chodíme je to, ale pochopitelný omyl vzhledem k tomu že oba bychom mohli již být manželé.“ Řekla Hinata tak, že to vypadalo jako by to měla nacvičené předem.
„Aha tak to promiňte, dámo, ostatně já jsem Hikoru zdejší ředitel.“ Řekl podsaditý muž s hřejivým úsměvem.
„Těší mě já jsem Hyuga Hinata z hlavní větve klanu Hyuga a toto je Uzumaki Naruto poslední žijící potomek klanu Uzumaki.“ Řekla Hinata.
„Formality budu nejspíš nechávat na Hinatě, jí to jde.“ Řekl si v duchu Naruto.
„Těší mě, že vás poznávám. Co pak si přejete?“ zeptal se ředitel.
Teď si zase vzal slovo Naruto.
„Já jsem se vás chtěl zeptat na stav účtu.“
„Aha tak pojďte za mnou.“ Řekl a objal Naruta kolem ramen tak že se dotknul zad. Naruto sykl bolestí.
„Ale copak že by nějaké zranění z boje?“
„Ne, ale měl jsem rušnou noc no, co vám budu povídat holky a jejich dlouhé nehty.“ Řekl Naruto a Hinata zrudla jako rajče.
„Aha chápu, tak tedy následujte mě.“ Řekl ředitel. Naruto a Hinata ho následovali až došli do takové menší kanceláře tam byl trezor.
„Zadejte prosím osmi místný kód“ řekl ředitel.
Naruto chvíli přemýšlel a pak ho napadlo tam zadat datum a rok svého narození a ono to vyšlo, trezor cvaknul a tam byly hromady, doslova hromady bankovek.
Byl tam ještě papír, na kterém byla hodnota všech bankovek, na tom listu stálo:
„Dvacet miliard ryou, to si děláte srandu? Já jsem bohatší než Jashin.“ Řekl Naruto a měl co dělat aby neomdlel.
Hinata, ale tolik sil neměla a omdlela. Naruto k ní přiskočil a jen tak tak jí chytil před dopadem na zem.
Poté se mu povedlo jí vzkřísit vzal si menší finanční obnos a vyrazil s Hinatou na nákupy.
Procházeli městem a nahlíželi do obchodů a tam vybírali oblečení a boty pro Hinatu.
Pak se vrátili do hradu odložili oblečení do skříně a odešli se navečeřet.
„Naruto, pojď za mnou musíme udělat módní přehlídku.“ Řekla Hinata, ale Naruto tušil, že nezůstane jen u přehlídky (já z ní udělal nymfomanku gomen).
To už Hinata byla ve velkém pokoji, který nepatřil ani jednomu a podle velikosti patřil hlavě klanu.
Jakmile se Naruto dostal do pokoje tak Hinata zamkla pokoj a lehla si na postel s gestem naznačujícím pojď ke mně.
Naruto chvíli váhal, ale pak přišel k posteli, podíval se na Hinatu a....
Najednou se ozval ohlušující skřípot a tam kde byla stěna postele čněla velká tmavá chodba ve které byla absolutní tma.
Oba na to vyjeveně koukali. První se rozhoupal Naruto.
„Hin asi jsme nějakým způsobem odevřeli tu tajnou místnost o které mluvil ten kluk, co nás zkoušel.“ Řekl Naruto.
„Asi máš pravdu, dojdi do pokoje pro všechnu výzbroj, cítím tam dvě chakry a ta jedna je obrovská.“ Řekla Hinata.
„Dobře.“ Řekl Naruto a byl pryč.Za chvíli přišel a nesl všechnu výzbroj, kterou měli shurikeny, kunaie i ty co zdědil po otci, výbušné lístky a katanu klanu Namikaze tu kterou zdědil po svém otci.
Vše si na sebe připravili. Hinata si aktivovala byakugan a Naruto si vzal do ruky katanu.
„Můžem?“ zeptal se Naruto.
„Můžem.“ Řekla Hinata.
Vešli do chodby. Hinata vedla, protože věděla díky byakuganu kudy má jít.
Po desetiminutové cestě uviděli světlo, tak za ním šli. To, co poté uviděli by jim nikdo nikdy nevěřil. Byla to obrovská kruhovitá místnost, na stěnách byly zapálené pochodně a ve prostřed seděli dvě osoby, jednu ihned poznali byl to ten cizinec co je zkoušel, ale druhý byl celý v černém plášti s kapucí.
„Ahoj tak se zase vidíme.“ Řekl cizinec.
„Ahoj.“ řekli oba sborově a Naruto ještě dodal: „Co tady děláš a kdo je ten druhý?“
„Já jsem tady se svým mistrem a právě hovoříme o vás.“ Řekl cizinec.
„A mě byste měli oba znát.“ Řekl neznámý.
Narutovi i Hinatě došlo kdo to je.
„Ale to není možné z něho jsem necítil chakru.“ Myslel si Naruto.
„Ale to není možné z něho jsem necítila chakru a ještě k tomu z něho teď cítím obrovskou chakru skoro takovou jakou má Kyubi, ne to nemůže být on.
„Hmm koukám, že vám to už konečně došlo ano jsem to já.“ Řekl neznámý a sundal si kapucu.
Naruto a Hinata nevěřili svým očím byl to on.
„Shiko!!!!“ zařval Naruto který už také cítil tu ohromnou chakru.

Kde Shiko vzal tolik chakry?
A co se bude dít dál?
ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY SE DOZVÍTE, POKUD BUDETE DÁLE ČÍST TUTO POVÍDKU.