Svitek klanu Uzumaki, 5.díl

Než začneme chci se vám omluvit že přidávám další díl tak pozdě, ale nějak jsem neměl čas na psaní.

V minulém díle jsme si zabojovali. Naruto,Hinata VS. Cizinec.
Hinata a Naruto jdou cestou k zámku klanu Uzumaki když v tom potkají nějakého postaršího pána.
„Vy jste poslední žijící Uzumaki?“ zeptal se stařík Naruta.
„Ano to jsem já, ale kdo jste vy?“ zeptal se Naruto s neskrývaným zájmem.
„Já se jmenuji Shiko a jsem domovníkem vašeho panství. Pane Uzumaki.“
„Těší mě. Jmenuji se Uzumaki Naruto vy mi říkejte jenom Naruto a toto je moje přítelkyně Hyuuga Hinata.“
„Jsem potěšen, že jsem byl seznámen s členkou klanu Hyuuga a z které pak jste rodiny vedlejší anebo snad z hlavní?“
„Já jsem také ráda, že vás poznávám a jsem z hlavní rodiny.“
„Tak to abychom vám oběma říkal Naruto-sama a Hinata-sama.“
„Ne to nemusíte.“ vykřikli oba sborově.
„Ale ano musím moje rodiče mě vychovávali ke slušným mravům a proto vám budu říkat Naruto-sama a Hinata-sama a žádné odmlouvání.“ Zakončil Shiko.
„A teď mě prosím následujte, zavedu vás zkratkou k panství a pak vám ukážu vaše pokoje. Šli nadchody a podchody a přes přechody až dorazili k panství.
Byl to obrovský hrad, který bohužel již ztratil svojí krásu byla tu i zahrada o kterou nebylo zřejmě mnoho let staráno, ale kdyby se najalo pár lidí hned by to tu vypadalo jinak jenže tolik financí ani jeden neměl.
„Naruto je to obrovské je to asi dvacetkrát vetší než sídlo mého klanu.“
„A to jste ještě neviděli vnitřek tohoto skvostného domu.“
A tak je Shiko vedl ložnicemi, pokoji, kuchyněmi. Zkrátka a dobře je provedl celým hradem.
„Je to tu nádherné Shiko, ale proč si tu zůstával?“
„To protože moje rodina se zavázala k tomu, že tu bude navždy sloužit, dokud nepřijde poslední Uzumaki a to jse vy.“
„Tak v tom případě už si mohl odejít, tak proč tu zůstáváš?“
„To protože mi moc let života nezbývá a nemám peníze, abych si pořídil byt nebo dokonce dům.“
„Ale prosímtě to neříkej ty vydržíš ještě mnoho let, než zemřeš.“
„Víte je mi už sedmdesát pět let, takže už nejsem mladík smrt si pro mě přijde už brzo.“ Odporoval Shiko.
„Takhle nemluvte já to nehodlám poslouchat jsem sice kunoichi, ale když mluvíte o smrti takovým způsobem, že je vám to úplně jedno tak je to i na mě moc.“ Zaječela Hinata.
Naruto vykulil oči takhle Hinatu ještě neviděl, ale Shiku to nezaskočilo přeci jenom Hinatu neznal tak dlouho, aby mohl usoudit, jestli je to její normální chování nebo ne.
Naruto Hinatu hladil po vlasech a tím jí uklidnil.
„Gomenasai Hinata-sama už takhle mluvit nebudu před vámi ani nikým jiným.“ Omluvil se Shiko a odešel.
„No tak Hin jdeme nakoupit nějaké jídlo, protože si Shiko nakupoval jen pro sebe.“
„Dobře Naruto, ale nemysli si, že tu budou mít rámen.“ Usmála se Hinata.
„Radši o tom ani nemluv cestou sem všechny instantní rámeny snědl a teď při pomyšlení že tady nemají rámen se mi chce brečet.“ Řekl se smutným pohledem Naruto až tím rozesmál Hinatu.
Šli a šli a kupovali různou zeleninu, maso, nějakou rybu pak Naruto uviděl věc kterou považoval za fatamorganu byla to jedna malinkatá restaurace přibližoval se a přibližoval dokonce i Hinata zapnula byakugan aby zkontrolovala, jestli to není jen genjutsu, ale nebylo.
Když se přiblížili, viděli na praporcích restaurace nápis ICHIRAKU RAMEN.
Naruto okamžitě vběhl dovnitř a chtěl jim vyžrat všechny zásoby, ale jakmile tam vběhl, uviděl za pultem muže, který byl kopií staříka a dívku která byla kopií Ayame až na to že tahle Ayame měla blond vlasy.
„Já zešílel já vidím staříka a Ayame dokonce i v zemi vodních vírů mě z toho ramenu hrabe.“ Zařval Naruto přes celou restauraci tím na sebe strhnul pozornost celého osazenstva.
Jakmile tam vběhla Hinata vypískla a omdlela.
„Ne opravdu se ti to nezdá Naruto můj otec je dvojče Teuchiho ze skryté listové a já jsem sestřenice Ayame.“
„Aha tak to je jedině dobře a těší mě…“ Narutovi došlo, že nezná její jméno.
„Promiň já se zapomněla představit já jsem Aki a můj otec se jmenuje Toichi.“
„Aha těší mě Aki sice znám tvoje jméno, ale jak ses dozvěděla to moje? zeptal se Naruto až teď si všiml Hinaty která omdlela ihned jí začal probouzet. To se mu po dvou minutách povedlo.
Naruto jí představil Aki a Toichiho. Toichi zavřel restauraci a šli k nim domů.
Byl to malý domek na kraji vesnice. Vešli dovnitř a začali si povídat.
„Já jsem Teuchiho mladší bratr a od něho jsem se učil vařit ramen. Žil jsem dlouhou dobu v Konoze, ale pak mě to tam omrzelo a tak jsem začal cestovat, až sem narazil na dívku do které jsem se zamiloval to byla moje budoucí manželka a matka tady Aki.“ A ukázal na dívku.
„Ale jednoho dne rok po narození Aki. Moje milá onemocněla a během měsíce zemřela.“ Toichimu ukáplo pár slz, ale setřel si jez tváře a pokračoval dál.
O vás jsme se dozvěděli díky Teuchimu který mi napsal telegram, že ty jako jeho největší zákazník přijedeš, jakmile jsem se to dozvěděl tak jsem připravil hromady ingrediencí, protože mezi mistry kuchaři o tobě panuje legenda, že si prý během dvanácti minut snědl osmapadesát misek ramenu. Je to pravda??“
„Ano to je pravda, ale to jsem měl prázdný žaludek a plnou peněženku.“ Řekl Naruto.
„Naruto já mám pro tebe návrh, když sníš víc jak osmapadesát misek rámenu do dvanácti minut dám ti je zadarmo, platí?“
„Platí.“ Řekl Naruto a už se těšil, jak se nadlábne.
Tou dobou byli už naše dvě dívky u Aki v pokoji a rozebírali holčičí záležitosti.
„Hele Hin máš už nějakýho kluka?“ zeptala se Aki po rozhovoru o různých líčidlech a šamponech proti všemu možnému.
„Ano.“ Odpověděla Hin a trochu zčervenala.
„A kdo pak je ten šťastlivec.“ Zeptala se Aki, i když si myslela, že ví, musela si to potvrdit.
„Na…Naruto.“ Vykoktala ze sebe už dosti červená Hinata.
Podezření se potvrdilo je to poslední Uzumaki ostatně to Aki předpokládala.
„Tak to si dávej pozor, aby ti ho nějaká slečinka nevyfoukla.“
„Jak to myslíš, nevyfoukla?“
„No Naruto je z velice bohatého a mocného klanu takže až se rozkřikne, že je tady tak se ho bude snažit leckterá holka sbalit.“
„Toho se nebojím Naruto mě miluje a nikdy by mě neopustil.“ Řekla Hinata.
Ale nemluvila, až tak úplně pravdu bála se opravdu se moc bála že by jí mohl Naruto opustit, ale to nechtěla dovolit, dostala nápad, kterým si ho u sebe udrží je to sice riskantní, ale jak se říká „risk je zisk.“
Podobné rozhovory pokračovaly až osmi večer. Poté Hinata a Naruto odešli do hradu.
„Hin od zítřka začínám tvrdě trénovat kvůli jedné nabídce od Toichiho a doufám, že mi budeš pomáhat anebo se klidně můžeš přidat.“
Ale Hinata byla duchem mimo pořád musela myslet na to, co jí řekla Aki „Udělám to ještě dnes.“ řekla si v duchu Hinata.
Pak se vrátila do reality uviděla před sebou jen a pouze modro. Byly to Narutovi oči ty krásné světle modré oči, utápěla se v nich.
„Hin je ti něco.“ Zeptal se jí se starostí v hlase.
„Ne nic mi není Naruto sem v pořádku jen jsem se zasnila a ano půjdu s tebou trénovat.“ Řekla Hinata
Došli do hradu stoupali po schodech, až došli mezi dva pokoje jeden patřil Hinatě a ten druhý Narutovi.
„Teď nebo nikdy.“ Řekla si Hinata.
Otočila se k Narutovi a přimáčkla ho ke dveřím, začala ho líbat do toho polibku dávala všechny své city, které cítila k Narutovi a Naruto jí s chutí oplácel.
Naruto pouze rozrazil dveře a spolu s Hinatou ve víru vášně a polibků došli, až k posteli na kterou se svalili, sundali ze sebe vše, co jim po cestě k posteli zbylo.
Pak se to stalo okamžik, na který ani jeden z nich již nikdy nezapomene, spojili se v jedno tělo a jednu duši.
To co se dělo poté si domyslete.