TemaShika 2 - 05

Temari právě lezla po žebříku a pokoušela pověsti jakousi mě neznámou ozdobu. Kaoru mezitím nezáživně přinášel židle a stoly. Sem tam mrkl po Temari, která si ho ani jednou nevšimla. Temari balancovala na vrcholu žebříku a ruku měla kousek od hřebíku, na který se marně už asi pět minut snažila pověsit onu ozdobu. Ozdoba konečně padla na hřebík a Temari si oddychla. Jenže to byla asi chyba číslo jedna. Oddychnutí způsobilo chvíli nepozornosti a no jak už to bývá, tak ztratila rovnováhu a jaksi taksi padala ze žebříku. Kaoru měl velmi rychlé reflexy a chytil ji kousek do země. Temari otevřela a uviděla ho. Rychle se mu vykroutila z jeho ruk a na půl úst řekla:
„No... Díky.“ a dál se snažila věsit ozdoby. Raději už byla opatrná a dávala si pozor na pád ze žebříku.
„Kaoru... Co chtěl Gaara po Shikamarovi?“ zeptala se Temari z ničeho nic.
„Co já vím? Ale nepřišlo mi, že byl nadšený.“ řekl Kaoru.
„A ty jsi mu doufám, pro tvoje vlastní dobro, nic neřekl, že ne?“
„Ne... Na co tím jako míříš?“
„Já jen tak pro zajímavost.“
„Jsi fakt vtipná.“
„To já vím... a moc dobře.“ řekla Temari a přemýšlela, co mohl Gaara Shikamarovi chtít.
„Ahoj, lásko!!“ řekl Shikamaru, když se objevil ve dveřích.
„No nazdar.“ řekla Temari a dál se věnovala zdobení velké místnosti.
„To je otrava!“ řekl Shikamaru a sedl si na nejbližší židli a nohy hodil na stůl. Z povzdálí sledoval temari, jak zdobí místnost.
„Můžu se tě zeptat?“ zeptal se po chvíli mlčení.
„Jde o to na co.“ odpověděla Temari, ale ani se neotočila.
„Co si bereš na sebe na ten ples?“ zeptal se Shikamaru.
„Jako vždycky... To jest šaty, lodičky, kabelku a možná i korunku... To ještě nevím.“ řekla Temari.
„Co jsem zas udělal?“ zeptal se Shikamaru.
„Nic.... Vůbec nic, Kaoru.“ řekla Temari.
„To mě považuješ za toho debila?“
„Jo.... A nehraj si semnou. Shikamara poznám na míle daleko. ten by si určitě nesedl a nesledoval mě při práci. Přivítal by mě polibkem a ještě by mi sám od sebe řekl, co mu Gaara chtěl.“ řekla Temari a dělala, jakože nic. Kaoru celý zrudl a rychle vyšel ze dveří.
„Sakra... Co jsem udělal špatně?? No každopádně mi bude muset někdo pomoct... Někdo kdo Shikamara, bez hlavy miluje.... Možná bych se mohl mrknout do Konohy, jestli někoho takového najdu.“ napadlo Kaoru, ale nemusel chodit ani do Konohy, protože Shikamaru právě přicházel a vedle něj pohopsávala nějaká blondýna. Vlasy měla rozpuštěné a vypadalo to, že se snaží Shikamara nějak zaujmout. Vedle nich šel ještě trochu tlustější ninja a radši se konverzace neúčastnil. V jedné ruce držel brambůrky a druhou se snažil Shikamarovi vysvětlit, že o to o co se Ina snaží nic neví.
„Shikamaru.. počkej chvíli... Co kdyby jsme is jako tým vyšli třeba do kina... nebo na večeři nebo... no tak něco.“ snažila se navrhovat Ina. Kaoru uslyšel útržek onoho rozhovoru a okamžitě se k nim zbystřil.
„Tak hele, Ino. Asi před hodinou jsem se zasnoubil a teď zrovna se jeden týpek snaží nabalit moji snoubenku. Takže na nějaké blbé kino nebo večeři fakt čas nemám.“ řekl Shikamaru a uviděl udivené pohledy obou svých týmových partnerů. Choujovi zaskočili brambůrky a začal se dusit. Ino ho praštila do zad a zeptala se Shikamara:
„To... To... jako s tou holkou ze Suny?? To si ze mě děláš srandu!!“ křičela Ino.
„Ne, nedělám, ale čekal jsem trochu jinou reakci.“ řekl Shikamaru a Chouji ho se slovy:
„Blahopřeju a vždycky jsem to vám dvěma přál“ poplácal po zádech. Ino pootevřela ústa, takže jí tvořili kružnici a s minimální poloměrem pět centimetrů.
„A... To jako.... Jakože budete mít svatbu a.....a.... a jako... děti??“ zeptala se Ino tenkým hlasem.
„No děti doufám ještě ne, ale zase svatba by mohla být co nejdřív.“ řekl Shikamaru.
„A mohl bych jít za svědka?“ připletl se do řeči Kaoru.
„Co ty tady chceš??“ zeptal se Shikamaru.
„Jen jsem přišel poznat tvé přátele.“ řekl Kaoru.
„Já jsem Ino Yamanaka.“ řekla Ino a zamávala mu rukou na pozdrav.
„Já jsem Chouji Akimichi.“ řekl Chouji a usmál se.
„Tak hele, kde je Temari a jaktože.... Sice nevím co máš v plánu, ale já temari najdu a to klidně třeba hned.“ řekl Shikamaru a rozběhl se do velkého sálu, kde měla Temari být.
„Temari?? Ty jsi tady?? Teda dobrá léčka Kaoru.“ řekl Shikamaru a čekal z kama na něj něco vypadne.
„Shikamaru?“ zeptala se Temari a otočila se.
„To jako, že jsi to fakt ty??“ zeptal se Shikamaru.
„No... To asi jo.“ řekla Temari a slezla ze žebříku.
„To je otrava.“ řekl Shikamaru.
„A to myslíš jako co??“
„A hlavně to, že jsem tam potkal toho tvého rádoby senseie a musel jsem mu vyklopit, kdy jsi a pak už jen řekl, že máš dojít na to vaše místo a že začne trénink.“ řekl Shikamaru.
„A to jsi mu řekl, kde jsem??“
„No, já jsem musel, protože tvůj milovaný bratr mě projížděl vražednýma očima, div, že mě pohledem nezabil.“ řekl Shikamaru.
„Hm... Tak já musím jít, ale večer se uvidíme na hotelu.“ řekla Temari.
„A v kolik?? Tak za hodinu??“
„To budu mít ještě trénink. Tak třeba v osm.“ řekla Temari a rozběhla se co nejrychleji ze dveří. Ve dveřích zrovna stál Chouji a venku něco probírali Kaoru a Ino. Zastavila se až na cvičišti.
„Z Našeho tréninku se jen, tak nevyvlíkneš, mladá dámo.“ řekl Baki.
„To vím i bez tebe, Baki.“ řekla Temari.
„Zaprvé, jsem tvůj sensei, zadruhé, budeš mi tykat a zatřetí bys mi netykala i kdybych nebyl tvůj sensei, protože mi nesaháš ani po kotníky.“ řekl Baki.
„Tak to si jenom myslíš.“ řekla Temari.
„Jo, myslím a vím, že mám pravdu.“ řekl Baki a vytáhl kunai.
„Tak jo, jak chceš.“ řekla Temari a vytáhla si taky kunai.
„A co tvůj vějíř?? Copak jsi zapomněla, jak jsi s ním silná?“ zeptal se Baki.
„Jen ti chci ukázat, co jsem se naučila v Konoze.“ řekla Temari a čekala na jeho útok.
„Tak jo.“ řekl Baki a zaútočil. Rozběhl se na temari a kunaiem jí zaútočil na hlavu. Temari uhnula a Baki svůj kunai na vypustil, Temari kunaii uskočila a navlékla do něj prst. Teď Temari měla dva kunaie a Baki ani jeden. Baki si vytáhl další dva kunaie a jeden po ní hodil. Temari uhnula a sledovala další jeho výpad, ale Baki jí zmizel před očima. Temari se podívala kolem, ale nezahlédla jediný sebemenší pohyb.
„To se mě až tak bojíš??“ zeptala se Temari, ale odpovědi se jí nedostalo. Zavřela oči a snažila se zaostřit sluch na jakékoliv výdechy či pohyb lístku. Nic neslyšela, když tu na ni zezadu letěl kunai, Temari tam dál stála. Zachytila ho, až byl těsně u jejích zad.
„Sakra... Co teď... Vlastně ještě pořád mám na zádech svůj vějíř.... Ale nestihnu ho sundat... Jedi-ně, že by mě kunai udeřil do něj.“ pomyslela si Temari a taky tak kunai odrazila. Zadívala se na místo z kama kunai vyletěl a snažila se v něm najít kousíček něčeho co by tam nepatřilo, ale nic tam neviděla. Otočila se a Baki stál za ní.
„Máš trochu opožděné reflexy, ale za to jsi celkem rychle vyřešila tuhle situaci. Jenže nejsi natolik chytrá, abys mě dokázala porazit. Jediné co máš o něco lepší než já, tak možná inteligenci. Jinak máš vše horší.“ řekl Baki.
„Narážkami mě neporazíš.“ řekla Temari.
„To si spíš říkám pro sebe, ať vím co na tobě ještě zlepšit.“ řekl Baki. Temari udělala repliku a ta se rozběhla na Bakiho záda.
„Dobrá strategie, ale to je tak vše.“ řekl Baki a hodil na repliku vší silou kunai. Kunai letěl velmi rychle a i když replika uhnula, tak ji kunai trefil do ruky a ona se rozplynula. Temari využila té chvíle, když letěl kunai a hodila kunai na Baki. Ještě se na něj rozběhla a snažila se ho kopnout. Jenže Baki chytil kunai a ještě chytil Temariinu nohu. Temari ozkusila kopnout duhou, ale Baki ji odhodil na druhý konec cvičiště. Temari dopadla na vějíř a ten jelikož je z oceli jí dal velkou ránu do zad. Temari si ho sundala a odhodila pryč.
„Proč odhazuješ svoji nejúčinnější zbraň?“ zeptal se Baki.
„Jsou i účinnější zbraně.“ řekla Temari a rychle vstala. Nečekala a vytáhla pár shurikenů a hodila je na Bakiho. Baki všem uhnul a Temari už stála před ním. Temari bouchla pěstí, ale Baki se sklonil a praštil ji loktem do břicha. Temari o pár kroků ustoupila, ale znova se na přímila a znova zaútočila.