Drabblíky
Na prvního máje
Bylo jaro! Slunce svítilo a lidé se procházeli po parcích. Naruto si také vyšel.
„Třeba ji zrovna dneska potkám,“ doufal v duchu a představoval si horký polibek pod právě rozkvetlou třešní, když také byl první máj.
Říká se, že štěstí přeje dětem a bláznům. No a Naruto byl vlastně ještě dítě a blázen to byl určitě.
Šla po cestě naproti němu, krásná jako vždycky, se sluncem za zády. Přidal do kroku, už aby byl u ní.
„Ahoj, Sakuro!“ pozdravil ji, když se míjeli.
„Sbohem, Naruto!“ odpověděla mu.
Zůstal zmateně stát a jen se díval na její stále se vzdalující záda.
Jeřáby
Když složíš tisíc jeřábů s papíru, splní se ti přání. Taky tomu věřila, než ona sama jich složila nespočetně víc. A nic! Její přání pořád nebylo splněno.
Pro lidi však byla bohyně, bohyně s modrými vlasy, družka boha. Jenže neměla by bohyně dělat zázraky? To neuměla, jen skládat jestřáby, kteří stejně žádné přání nesplnili.
Tělo tu stále bylo, jen duše kamsi odletěla. Pokaždé se na něj dívat a přitom vědět… nenáviděla to!
Znovu skládala, a znovu složila tisíc jeřábů. Nic!
Možná, že vtip je v tom počtu, že jich musí být přesně tisíc a ona poprvé složila o jednoho navíc.
Naivita
Gaara se stal kagem, zvolili ho, částečně kvůli strachu z něho a z části kvůli tomu, že si vážili jeho síly.
„Chce se ti spát!“ zazněl mu v hlavě podmanivý hlas a doopravdy, víčka se mu zavírala sama od sebe. Tak moc si chtěl zdřímnout a dát na chvíli odpočinout své mysli.
„Nech mě být! Odejdi!“ rozkázal mu, i když věděl, že je to zbytečné.
Démon se zasmál: „Když odejdu tak zemřeš!“
„Tak ať, ono už se to nějak zařídí!“ odpověděl mu kousavě.
„Jen lidé jsou tak naivní, že si myslí, že přežijí svoji smrt,“ řekl démon a odmlčel se.
Běh
Běží, stále vpřed. Pod modrou oblohou, krok střídá krok. Pořád. Až tam za obzor.
Kde je jeho cíl?
To on neví! Jen běží stále dál a dál, jen pro samotný pohyb.
„Cink!“ zacinká cosi, když se jeho nohy jednou omylem srazí, zaklopýtá, ale běží dál. Vybíhá na kopec, už ztěžka dýchá, nechce odpočívat. V pohybu je svoboda. Svoboda, kterou každý chce, ta, jež dává dolétnout ke hvězdám.
Nezastavil se ani nahoře, kde by mohl vidět do dáli, kde by měl celý kraj jako na dlani.
Seběhl dolů do údolí s malou říčkou, na místo kde se rozkládala jeho vesnice, Konoha.
Tma si oblékla sváteční šaty
Noc, temná, bez měsíce.
Smrt je blízko, cítíš to, tak silně, že si na to můžeš skoro sáhnout.
Pahýly stromu vytvářejí děsivé siluety, jako zástup zlomených zajatců se klátí ve větru.
Spálenina, vzduch čpí tím pachem a tráva je nasáklá krví až po usoužené kořeny.
Obnažená lebka zašlapaná do trpící země, vlajka rozsápaná zuby všech šelem.
Rozbitá lidská těla s masem vyrvaným hladovými vlky, leží bez pohřbu, jako strašáci minulých dní. Pozměnění k nepoznání, zahodili lidskost a dali červům jíst.
Máš strach, když procházíš kolem a smrdutý pach rozkladu vráží ti do nozder.
To si zas tma oblékla sváteční šaty.
Melancholie
Vzpomínám na ty staré dobré časy. Na muže jenž mě miloval. Na doby kdy jsem byla krásná i bez jutsu.
Vzpomínám na časy, kdy žil můj nejlepší přítel. Vzpomínám na dobu, kdy jsem se starala o mladšího brášku. Vzpomínám na peskování mé učednice.
Vzpomínám, hlavu v dlaních a saké vedle mě, jako prostředek navrácení vzácných chvil.
Moji přátelé, nejsou špatní, jenže jsou horší než ti, co odešli.
Natahuji se po lahvi. Upít se k smrti je také řešení.
Ani Konoha už není, co bývala. Zmizely ulice, ve kterých jsem si jako malá hrála a vyrostly nové, které nemají ducha. Vzpomínám.
Co k tomuhle říct, prostě pár krátkých povídek, přesně o sto slovech. Osobně mám tenhle styl rád, nutí mě to zvažovat každé slovo a několikrát to po sobě číst.
Tak a teď k povídkám.
Na prvního máje je taková blbost, ale nakonec bych řekl, že se u ní dá i zasmát.
Jeřáby jsou zamyšlení nad jednou postavou, o tom co dělá a hlavně proč to dělá.
Naivita je prostě rozhovor mezi démonem a jeho "pánem" s docela dobrou pointou, tedy alespoň si to myslím.
Zato Běh je o ničem…
No a Tma si oblékla sváteční šaty je podle mě nejlepší povídka s této šestice.
No a nakonec melancholie - můj hold Tsunade-hime, silné hokage a tragické ženě
jeřáby, určitě jeřáby
Co říct? Mými favority budou nejspíš "Jeřábi" (musím si rýpnout - sem patří životná koncovka:P) a "Melancholie", v nich se skrývá nejvíc emocí. Pomíjivích a načrtnutých zlehka skicou.
Bravo:)
Pustila jsem se do tvých jednorázovek a první reakce je brada na kolena. Vím, že jsi skvělý spisovatel, ale tvoje one-shoty mě nehorázně překvapily. Jsou skoro lepší, než série. Dá se u nich líp zachytit tvoje současná nálada... Nevím, co jiného bych k tomu řekla. Snad jen, že s Tmou, která si oblekla sváteční šaty, máš pravdu. Byla to nejlepší povídka téhle série (hm... začínáš mě učit nebát se krve, to se cení xD). Byla...zvláštní. Složitá a přesto jednoduchá. Příjemná a přitom hrozivá. Plná emocí a zároveň bezduchá... taková díla se mi líbí. Musím o nich totiž přemýšlet, což se vždycky hodí.
A o Konan a jejich papírových jeřábech... to byl taky skvost. Moc se mi líbilo, jak jsi to popsal. Zase ten tvůj styl umět psát tak, že to každého zaujme
• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda
5 hvězdiček, do Oblíbených...
Talle? To je... To je přímo umění. Čstokrát mě taky napadají jenom krátký texty, mám jich v počítači asi 30, ale nechtějí se mi dopisovat... Ale tohle má panejo kouzlo...
Tys do každých těch 100 slov vložit nějakej smysl, kterej všechno naráz přetočil. Nějaký to, co ve člověku způsobí hrknutí... A proto se mi to neskutečně líbilo.
Na prvního máje není blbost - jenom realita. I když ta někdy "blbostí" bývá
Jeřáby se mi líbily strašně moc... Asi nejvíc. Ten konec mě naprosto uchvátil.
Naivita, jo ta má moc pěknou pointu.
Běh - povídka u mě na druhým místě (ne, že bych si žebříčkovala xD)... Ta atmosféra z toho! Klid, mír, běh...
Tma si oblékla sváteční šaty - s další skvělou atmosférou. Tentokrát zvláštně temnou...
Melancholie... Ta se mi taky strašně líbila. Už jenom kvůli tý pointě... Upít se k smrti, kvůli tomu, že už nic není tak, jako dřív... Tolik reality v tom je... Tolik...
Talle, tohle bylo úžasný a... Ty prostě umíš vylíčit všechno
Perfektní...
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
Normálně nekomentuju tvoje díla, ale... prostě mi to nedá. Nechci soudit obsah, slovo kýč by asi nesedělo a znělo by to zaujatě, ale ten název... nemá náhodou něco společného se slovní hříčkou drabble?
Ani Konoha už není, co bývala. Zmizely ulice, ve kterých jsem si jako malá hrála a vyrostli nové, které nemají ducha. Vzpomínám.
To znie skoro ako presne to čo vravia ľudia čo sú tu dlho... že predošlú Konohu mali radšej. Malo to znamenať to, alebo zasa len trepem?
EDIT: Sry, nevšimla som si komenty pod týmto...
Tak děkuji.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Páni. Vieš, mňa strašne zaujal ten názov. Ty nikdy nedávaš takéto... konkrétne. A už vobec tam nepíšeš svoju prezývku... takže som sa nad tým musela pozastaviť xD
Keď som si toto celé prečítala, zdalo sa mi to také... trochu chabé. Neviem. Každý ten príbeh je síce napísaný dobre, niežeby by mi tam niečo bylo do očí... Ale akoby to nič nehovorilo.
PO druhom raze, to bolo iné... teraz už som to brala ako celok. A v každom tom príbehu sa našlo niečo také... reálne, zvláštne, skvelé.
Mne osobne sa najviac páčilo Tma si oblékla svátečný šaty
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Drabble se mi vždycky moc líbily, ale já je nikdy neuměla psát. Připadala jsem si taková "omezená." Zato tobě jdou skvěle. Kdybych měla vybrat, které se mi nejvíc líbilo, váhala bych mezi Tma si oblékla sváteční šaty a Jeřáby. Obě v sobě cosi mají.
V čem nesouhlasím, tak poznámka: Zato Běh je o ničem… Mně právě připadá, že je o svobodě, o domově... O jednom krásném dni, kdy se někdo vracel domů.
Ještě jednou... hezký
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Fí.. Zase niečo zaujímavé.. Zase niečo, čo aj stojí za prečítanie
Ako si písal v poznámkach.. Tma si oblékla sváteční šaty - To sa mi tam páčilo najviac 
A Na prvního Máje.. To bolo kruté.. Chudáčik Naruto T_T..
Mňa by napríklad toto nikdy nenapadlo.. 5 hviezdičiek ^_^
Samozrejme super mini poviedky