Životní linie 01

Opozdilí ptáci se vracejí do svých hnízd, když slunce vydá poslední paprsek jako signál ke spánku, krásný letní den jako jakýkoliv jiný v Konoze.
Přesto několik jedinců v tento den zažilo něco neopakovatelného a jedinečného,byl to den kdy se vrátil…

Před osmi hodinami
„Sedm dlouhých let a Konoha vypadá stále silněji,“ Promluvil jeden z dvojice,která se zjevila za kopcem na cestě do konohy
„Jistě bráško, je přesně taková jakou ji znám z tvých příběhů,“ Přitakal muž který ho dopravázel
„Tak jdeme,už jsem dost vyhládlej,“ Zavelel rukou první,o poznáni vyšší muž a podle hlasu také starší
Pomalu se přibližovali k bráně doprovázeni zpěvem ptáku, už jen pár metrů aby po tolika letech překročil práh listové,zhluboka se nadechl, pohlédl na spícího Izumu a Kotetsa a nepozorovaně vykročil k budově Godaimeho-Hokage listové, po cestě se za nimi každý ohlížel, jelikož byli oděni do černého cestovního pláště, působili děsivým dojmem, lidé kteří neví že akatsuki již dávno neexistujou by si je s nima mohli jednoduše splést, katana čouhající zpoza zad a slamák to celé jen dokresluje.Dvojice se zastavila u bistra s názvem Ichiraku Ramen

„Konečně Ake,konečně se najím,“ Zazubil se Akeho bratr „Čtyři porce toho nejlepšího ramene prosím,“ Promluvil na obsluhu
„Hned to bude pánové,“ Zněla odpověď od staříka který dělá obsluhu Ichiraku kam až pamět sahá
„Už se to nese,“ Zavolal stařík se čtyřmi miskami rámenu „Dobrou chuť,“ Dodal a šel se věnovat dalším zákazníkům
Bratři se na sebe usmáli a s chutí se pustili do jídla
„Takhle dobře už jsem se dlouho nenajedl,“ Pochválil si podařený oběd bratr Akeho
„To ano bráško,ale raději vyrazíme za Tsunade,přeci jenom nemůžeme se celý den jenom povalovat u jídla,“ Ake zaplatil, bratr rezignovaně prohodil rameny a vydali se k budově hokage

„Zastav Ake,jsme na místě“ pokynul vyšší muž Akemu aby zastavil.
Ake zaklepal a oba dva vstoupili do dveří.mísnost kde hokage přebývala nebyla nějak moc vybavená pouze jeden stůl s hromadou papíru, za kterýma byl skrze okna krásný pohled na vesnici.
„Dobré odpoledne Tsunade-sama“ uklonil se Ake společně s jeho bratrem
„Dobré odpoledne,smím se vás zeptat kdo jste a co vás přivádí do listové?“ Optala se Tsunade a při pohledu na ty dva ji trochu zamrazilo, dvojice celá zahaléna v černým cestovním plášti a s chakrou mocnou jako kyuubiho, není pochyb že kdyby přišli se špatnými úmysly nikdo by je tu nezastavil.
„Tak tedy, celé mé jméno vám zatím neprozradím, stačí když mi budete říkat Ake,“ Odpověděl pohotově a poukázal na svého bratra
„Má přezdívka je jednoduše Kazu, s bratrem jsme sem přišli především proto ,aby jsme se někde zabydleli, po světě cestujeme již sedm let a sbíráme jakékoliv informace o větši kriminální činnosti ve světě, pomáháme tam kde je nás zapotřebí, ale za těch sedm let jsme pouze rozdrtili poslední členy z akatsuki.Máme již dost honění se za zločincemi a proto vás žádáme lady Tsunade, nebylo by možné zůstat zde ve vesnici a nějakou dobu tu bydlet?“
Tsunade se na chvíli zamyslela, zdá se že předemnou stojí samotná legenda dvou bratrů,kteří přemohli akatsuki,ale ten hlas Kazua,odněkad ho musím znát
Po chvilce se rozhodla „Moc informací jste mi teda nedali,proto pro vás nemůžů udělat moc dokud nebudu znát vaše pravé jména,“ Snad to zabere,řekla si pro sebe
„Vypadá že jinak to nepůjde bráško,asi bych měl začít“ pousmál se Ake a začal rozepínat svůj cestovní plášť“Mé-jméno-je,“ Při každém slově rozepnul jeden knoflík,sundal slamák a vzhlédl k Tsunade „Aken Uzumaki“