Elitní Ninja I - Konec cesty a začátek příběhu![20]

Naruto, Zek a Hinata pokračovali ve své cestě. Naruto šel v předu a vedl skupinu. Najednou se však zastavil.
„Co se děje?“ zeptal se Zek. Naruto ukázal před sebe. Bylo tam veliké jezero. Zek nechápal.
„A co jako?“
„To je cíl naší cesty.“ řekl a šel k Hinatě.
„Tady se naše cesty rozdělují. Je mi líto Hin, že nemůžeš být s námi déle, ale zdrželi jsme se už moc.“ řekl jí. Hinata se místo odpovědi vrhla kolem Naruta.
„Slib mi, že se vrátíš!“ řekla mu potichu do ucha.
„Slibuju, až bude někdo z vesnice v nebezpečí, přijdu, i kdyby mě to mělo stát život.“ slíbil a políbil ji na rozloučenou. Zek podal Hinatě ruku a s úsměvem řekl.
„Až se příště setkáme, budu silnější než ty... Slibuju!“ řekl a Hinata se usmála.
„Uvidíme...“ řekla, otočila se a šla zpátky. Okamžitě jim zmizela z očí.
„A co my tady?“ ptal se Zek.
„Pojď za mnou.“ pokynul mu Naruto. Sešli k jezeru a stoupli na hladinu. Došli do prostřed. Naruto udělal několik pečetí a ruce přiložil na hladinu, která se rozestoupila, až na dno. Z vody se udělali točené schody, které vedli až na dno. Naruto začal scházet ze schodů a udivený Zek ho následoval. Došli, až úplně na dno. Hladina se nad nimi znovu uzavřela, ale na dně bylo suchu. Všechna voda, byla držena chakrou tři metry nad nimi.
„Páni...“ ozval se Zek a celé to sledoval s otevřenou pusou.
„Tohle,“ ukázal na vodní strop, „je ochrana proti vetřelcům. Drží jí chakra našeho vůdce a když se sem dostane někdo cizí, nechá ho zatopit.“ řekl a vydal se směrem ke skále, která ohraničovala jezero.
„Kdo je váš vůdce?“ zeptal se Zek.
„No, řekl bych, že ode dneška to bude i tvůj vůdce. Ale poznáš se, až ho uvidíš.“ došli ke skále. Naruto se jí lehce dotkl prstem a skála se pomalu a těžce rozevřela. Škvíra, byla tak malá, že se skrz procpal člověk jen stěží. Naruto se namáhavě prosoukal dovnitř a Zek se pouze natočil bokem. Když vlezli dovnitř, skála se za nimi opět zavřela a uslyšeli, jak za nimi spadla voda. Byli v neosvětlené místnosti.
„Tak už jsi tady, Naruto-kun?“ ozval se jedovatě sladký hlas. Před nimi se zjevil muž s dlouhými černými vlasy a sápal se na Zeka. Naruto ho však zadržel.
„Nech si zajít chuť. Miaku.“
„Ale no tak, Naruto-kun. Víš, že jako strážce vchodu, mám prohledat všechny nové příchozí.“ řekl a dál se tlačil na Zeka. Naruto ho však pořádně chytil za ruku a stiskl.
„Áááá!“ zaječel Miak.
„Je v pořádku. A teď nás nech, nebo ty nebudeš!“ varoval ho Naruto.
„Dobře, dělej si, co chceš.“ řekl skrz zaťatý zuby. Naruto ho pustil a šel se Zekem dál. Naruto šáhl někam do tmy a otevřel dveře. Okamžitě je zaslepilo světlo, ale vstoupili dovnitř. Byli ve veliké kulaté místnosti. Uprostřed byl dlouhý stůl s dvanácti židlemi a na proti nim seděl muž, kterému Naruto předal seznam geninů.
„Tak si konečně tady? Toto trvalo. Už začínal být netrpělivý.“ řekl Abaku a ukázal na veliké dřevěné dveře za sebou.
„Co je za nimi?“ zeptal se Zek. Abaku se zvedl, přišel k Zekovi a dlouze si ho prohlídl.
„Tak to je on? Měl si pravdu. Teď když stojím u něho, jeho sílu cítím opravdu důkladně.“ mluvil směrem k Narutovi.
„Mimochodem já se jmenuju Abaku.“ řekl Zekovi a podal mu ruku.
„J-já jsem Zek.“ vykoktal a podal mu ruku.
„Zeku, počkáš tu se mnou. Naruto musí něco zařídit.“ řekl a podíval se Narutovi do očí. Ten přikývl.
„Mimochodem. Zek má zájem o genjutsu, možná bys ho mohl učit.“ navrhl mu Naruto.
„To by šlo. Zatím nejsem nikde zapotřebí. Ale ty už jdi!“ naléhal.
„No jo...“ řekl otráveně a otevřel strčil do dveří. Ozvalo se skřípění starých pantů a vešel do místnosti, kde byla naprostá tma.
„Jsem zpět, Tenshu-sama.“
„Kde jsi se tak zdržel? Abaku mi vyprávěl něco s chlapcem. Je to pravda?“ ozval se hlas, který budil respekt a vlídnost zároveň.
„Ano, přivedl jsem ho sem. Myslím, že by pro nás mohl být velice užitečný. Jeho síla je obrovská. Zatím jsem pocítil jen její zlomek, ale i tak by se s ním normální člověk nemohl měřit. Ovšem, ta síla je tak veliká, že pokud on sám nebude dost silný na to, aby jí ovládl, ovládne ona jeho. Proto by bylo výhodné, aby bojoval po našem boku.“
„Říkáš, že pokud bych ho nechal jít, mohl by nás ohrozit?“ zeptal se Tenshu.
„Kdyby se dostal do rukou Akatsuki, nevím, co by se dělo. Navíc on sám není hrozbou. Ale uvnitř něho, žije někdo další a to je ta síla, o které jsem mluvil. Když se to uvolnilo, použil jsem Fuuin, aby se ho zbavil, ale vypadá to, že jsem mu moc neomezil jeho vliv na Zeka. Když se to dostalo ven podruhé, musel jsem použít Kyuubiho chakru, abych ho zatlačil. Ale i přesto, to bylo hodně složité. Nikdy jsem nic podobného neviděl, ani o tom neslyšel. Proto se ptám tebe, nejmoudřejší, co je zač?“ řekl své obavy Naruto.
„Hmmmm...“ ozvalo se pouze.
„Z toho co jsi mi řekl, nemůžu moc posoudit. Bude lepší, když ho pošleš ke mně, Naruto.“
„Ano, můžu už jít?“ zeptal se Naruto.
„Jdi a pošli sem toho kluka.“ přikázal mu.
„Ano, senpai.“ řekl Naruto a opustil místnost.
„... a tak bude tvá iluze účinnější.“ dokončil svůj výklad Abaku.
„Jsi tu tak brzy?“ podivil se Abaku.
„Ano, chce vidět Zeka.“ Zek ztuhnul.
„Mě? Co se děje?“ bál se.
„Nemusíš se ničeho bát. Jen tě chce lépe poznat.“ řekl mu Naruto, aby ho uklidnil. Zek souhlasil a nejistým krokem mířil ke dveřím, z kterých vyšel Naruto. Otevřel je a vešel dovnitř.
„Haló?!“ zavolal do tmy.
„Nemusíš tolik křičet. Slyším tě líp, než si myslíš.“ řekl onen hlas. Zeka zamrazilo v zádech a nevydal ze sebe ani hlásku.
„Tak ty se mě bojíš? To je mi líto. Měl bys vědět, že ti nechci ublížit.
Nechci ti ublížit... Tyhle slova nesnáším! říkal si v duchu.
„Tyhle slova nesnášíš? Pročpak?“
„Cože? Vždyť jsem nic neřekl...“ divil se Zek.
„Říkal jsem, že tě slyším líp, než si myslíš.“
„A co ode mne chcete?“ ptal se Zek, stále roztřeseným hlasem.
„Nejdřív chci, aby ses uklidnil. Dále mi něco o sobě řekni, kluku. Pro začátek, by mě zajímalo tvé jméno.“
„Jmenuju se Zek a pocházím z Vesnice ukryté v listí.“
„Konoha, jo? Stejně jako Naruto, to se hodí.“
„A kdo jste vy?“ zajímal se Zek.
„Já jsem Tenshu a založil jsem tuto skupinu, která se nazývá Kruh. Má celkem dvanáct členů, Naruto je jeden z nich. Stejně jako kdysi jeho otec a jeho starý Mistr slavný Sannin Jiraiya. Naruto tě sem přivedl, protože věří, že máš ohromnou sílu, Zeku. Sílu, která podle něj je dost silná, aby ovlivnila budoucnost tohoto světa.“
„Opravdu? Já? To je skvělý!“ radoval se.
„Tolik se moc neraduj. Když si nedáš pozor, tak ta síla ovládne tebe. Je opravdu silná, cítím ji. Ty víš, o čem mluvím... Mluvím o Hisshim. Naruto se mě ptal, co je zač. Ale myslím, že ty znáš odpověď, že Zeku.“
„Říkal, že on je já. Že jsme jedna duše, rozdělena na dvě. A že pouze, když se spojíme, tak budeme neporazitelní. Ale to já nechci. Nechci jeho sílu, chci pouze svou.“
„Ale on je tvá síla. Když jsi sem vešel, hned jsem pochopil, kdo přišel. Zeku, ty jsi genius! Možná ten největší, co kdy žil. Hisshi je dar. Dar, který jsi získal od bohů. Je to obrovská síla, tvá síla! Ovšem je tak silná, že má i vlastní touhy a pocity. Ty musíš být ten, kdo jí ovládne! Když jí budeš neustále odmítat, nakonec ovládne ona tebe.“
„Chápu... Ale jak jí ovládnu?“
„Musíš zabít jejího momentálního vlastníka a to je Hisshi. On není její pravý pán, proto jí nikdy nebude schopen ovládat jako ty. To proto chce, aby se vaše duše spojily. Ovládal by tu sílu skrz tebe.“
„Jak to že, on není její pán? Teď jsi řekl, že on je ta síla!“
„Nevím přesně, jaké spojení mezi vámi je. Ví to jedině Hisshi. Jestli, tak moc toužíš to vědět, zeptej se jeho. Teď, už mě prosím neruš. Jsem vyčerpán. Řekni Narutovi, že jsem svolil k jeho žádosti...“ hlas byl stále slabší. Po té co se utišil, dveře za Zekem se sami otevřeli. Otočil se a opustil místnost. Naruto a Abaku seděli u stolu. Seděl tam s nimi ovšem ještě někdo další. Když se mu Zek podíval do obličeje, lekl se. Vypadal jako dvě různé tváře. Jeho oči byli jakoby hadí a měl na nich brýle. Také měl dlouhé černé vlasy. Ihned se podíval na Zeka.
„Aha, takže jsem se tě konečně dočkal. Ty budeš ten, o kterém tu všichni mluví.“ řekl a usmál se na Zeka. Vypadalo to však jako nehezký škleb.
„Nemusíš se mě bát. Jmenuji se Kabuto.“ řekl milým a přátelským hlasem a podal Zekovi ruku.

Tak jste si to přečetli. Jenom chci říct, že v příštím díle, asi ukončím první část, této série.

celá má fanfiction