NaruHina...mise do písečné...2díl

Naruto se ráno probudil jako první. Chvíli se díval do stropu, pak se protáhl a zamilovaně se díval na Hinatu a hladil ji po jejich krásných vlasech.
,,Strašně tě miluju Hin.‘‘ Pomyslil si a pousmál se.
,,Vůbec nemůžu pochopit jak jsem tě kdysi mohl tak ignorovat.‘‘
,,Vždycky jsi mě milovala a já jsem to prostě nemohl pochopit. Pořád jsem měl oči jen pro Sakuru. Sakura… Sakura… Sakura a přitom jsem si nevšiml že ty jsi tak která mě jako jediná z ničeho neobviňovala ta, na které jsem nikdy neviděl ty oči. Ty oči které mi vždycky říkaly: zmiz odsud, nechoď za námi.‘‘ Naruto se zvedl a odešel do obýváku. Vzal si nové oblečení a šel se sprchovat. Nechal po sobě téct proud teplé vody a říkal si:
,,Ach Gaaro. Konečně se uvidíme. Jsem zvědav jak se ti daří.‘‘ Po chvíli ponořování se do myšlenek Naruto vylezl oblékl si bílé tričko se znakem konohy, třičtvrťáky a na to jouninskou vestu a navrch plášť Hokageho. Byl téměř připraven jít na misi, jen ještě počkat na Hin. Nikam nespěchal tak v klidu čekal na Hinatu než se probudí. Chvíli kontroloval vybavení jako počet shurikenů a svitků.

Za chvíli vyšla Hin z pokoje celá rozcuchaná. Naruto toho využil a s úšklebkem ji řekl:
,,To háro ti dneska sluší.‘‘ Hinata se začala smát a skočila mu do klína. Chvíli se lechtali a pak se začali líbat. Když se od sebe odtrhli tak Hin řekla:
,,Mám pro tebe překvápko.‘‘ Hin se usmála a Naruto jí něžně políbil a udělal na ní smutné oči.
,,Ale neřeknu ti ho. Až po misi.‘‘
,,Tak mi aspoň napověz.‘‘
,,Ne ne ne ne a ne.‘‘
,,Tak dobře.‘‘Řekl Naruto a zvedl jí.
,,Ale teď se běž už osprchovat a převléct. Já na tebe počkám na louce.‘‘
Hinata jen kývla, pohladila, vzala si oblečení a šla do koupelny se osprchovat. Naruto se pomalu zvedl podíval se ven a pomyslil si:
,,Už jdeme Gaaro.‘‘ A jeho pohled ještě padl na sochy Hokagů a zvlášť se zaměřil na svoji podobiznu a podobiznu svého otce. Natáhl si baťoh přes záda a vyšel z bytu ven.

Když konečně přišla na louku Hin tak na nic nečekali, skočili na strom a skákali dál a dál. Oba za celo dobu ani nepromluvili. Vlastně to ani neměli zapotřebí, protože oba přemýšleli o Gaarovi. Byli tak ponoření do myšlenek že si ani nevšimli že je někdo pronásleduje. Oba si prostě skákali dál a vůbec se ničím nezaobírali. S nebezpečím když tak už počítali cestou zpátky, budou už mít totiž svitek pečetí.

U pronásledovatelů
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

,,Pane, zaútočíme ihned?‘‘ Zeptal se jeden ninja.
,,Si snad imbecil?‘‘ Řekl rozhořčeně kapitán ninjů.
,,Co by jsme asi tak získali ty pako. Musíme počkat až půjdou zpátky. Jinak by útok neměl vůbec cenu.‘‘
,,Hai.‘‘ Ninja okamžitě zmizel.
,,Konečně pomstím naší Kamennou vesnici po těch letech války, kterou jsme nakonec prohráli!‘‘ Pomyslil si.
,,Když získáme ten svitek tak už bude odstranění Konohy hračka.‘‘ Zlověstně se usmál a zatnul pěst.

Zpátky u nás
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

,,Naruto? Už takhle běžíme sedm hodin a je kolem deváté hodiny večer. Myslím že pro dnešek by jsme to měli vzdát. Gaara nikam neuteče a stejně tam máme být až zítra.
,,Myslím že máš pravdu. Tady se utáboříme přes noc a zítra ráno vyrazíme.‘‘ Řekl Naruto a zastavil se. Poslal jeden svůj klon aby došel pro dřevo a sám postavil stan. Když bylo vše hotové tak si oba lehli rozdělali oheň a usnuli.

,,Vztávačkáááá!!!‘‘ Zařval Naruto a začal se hlasitě smát. Hinata vyletěla do obrané pozice a Naruto dostal ještě větší záchvat smíchu.
,,Moc vtipné Naruto… moc vtipné.‘‘ Řekla ještě vyděšená Hin vysokým tónem. Chvíli se dívala na smějícího Naruta naštvaně, ale za chvíli to taky nevydržela a začala se smát.

Po chvíli běháni konečně spatřili poušť a úplně vzadu velkou Písečnou vesnici. Oba to nevydrželi a začali běhat dvakrát rychleji než doposud. Když byli před bránou tak okamžitě zaklepali. Brána se otevřela. Slyšeli hlasy které si něco brumlali a mezi nimi rozpoznali slova:
,,Ach bože…kdo to zas otravuje.‘‘ Když stráž otevřela a uvědomila si že to je vážený Hokage okamžitě zrudl a řekl:
,,Kazekage vás už očekává.‘‘ Řekl a vedl je přímo do sídla Kazekageho. Když došli do posledního patra úplně nakonec chodby té rozsáhlé budovy tak stráž zaklepala a po chvíli se ozvalo:
,,Dále.‘‘ Všichni vstoupili do místnosti a začali si jí prohlížet. Naruta okamžitě ohromila bohatá výzdoba stříbrných a zlatých předmětů a velký počet rodinných fotek.
,,Zdá se že Gaara konečně není sám.‘‘ Pomyslil si Naruto a pohled mu spadl na Gaaru.
,,Takže konečně si se stal Hokagem.‘‘ Gaara se zvedl a usmál se na Naruta a Hinatu.
,,Ano…dobrý postřeh.‘‘ Naruto mu jeho usměv oplatil dvojnásobně. Chvíli se na sebe všichni tři dívali, ale nakonec se k sobě rozběhli a objali se.
,,Ale vidím že nejsi sám kdo je šťastny.‘‘ Řekl Gaara a usmál se na Hinatu. Ta se trochu zčervenala a řekla:
,,Hai…taky jsme strašně šťastná.‘‘ Řekla Hin a všichni se odtrhli. Gaara odešel ke svému stolu a vytáhl z něj velký svitek a podal ho Narutovi.
,,Tady ho máš.‘‘ Řekl.
,,Díky. Víš moc rádi by jsme zde zůstali přes noc, ale já mám ve vesnici tolik papírování, které ke všemu ještě nepočká.‘‘Všichni sklopily zrak a zasmutněli.
,,To je mi líto že tu nemůžete zůstat. Byl bych moc rád, ale doufám, že se brzy zase uvidíme.‘‘
,,Neboj určitě co nejdřív zase přijdeme.‘‘ Naruto si dal svitek pod plášť a zamířili ke dveřím.
Podívali se na Gaaru a oba naráz řekli:
,,Sbohem.'' Otevřeli dveře a vyšli ven. Oba šli k nedaleké studni a naplnili si zásoby vody. Když tak učinili oba vyšli k hlavní bráně. Ještě jednou se podívali na vyhlížejícího Gaaru, zamávali mu a odešli oba pryč.