No promise

Víš, když jsou dva lidé spolu, dělají věci, které milují. Ale…Ty si mě nevšímáš. Odvracíš ode mě pohled, nepromluvíš se mnou i slovo. Děláš, že jsem vzduch. Ty nevíš… Nevíš, jak to bolí. Nechci po tobě nic těžkého, chci jen, abys mi něco řekl. Totiž… Když jsem s tebou, jsem v sedmém nebi. Cítím ten zvláštní pocit. Pocit štěstí i samoty. Vzdaluješ se mi a já s tím nemůžu nic dělat. Nechci, abys odešel pryč. Jen chci, abys byl se mnou.
Žádný slib…
Lásko, jak ráda bych byla s tebou, ale ty jsi daleko .Nevšímáš si mě, děláš, že jsem vzduch. Jsem pro tebe nic? Neví, jsem bezradná. Žádám tě, abys mi něco řekl. Cokoliv…
Žádný slib…
Nikdy jsem po tobě nic nechtěla, ale teď žádám… Dnes večer chci být s tebou. Jen dnes, jednou jedinkrát. Bylo by to poprvé a naposledy. Mám na tebe prosbu. Chci zemřít u tebe v náručí. Právě dnes nechci být vzduch. Nechci, aby ses mi dnes vzdálil. Jen dnes chci cítit ten intenzivní pocit. Nechci nic, jen jediné. Zemřít v té náruči.
Žádný slib. Vždy jsem si šla svou cestou, která však byla vedle té tvé. Neumím si představit, že by to mělo být jinak. Dnes se ale vše změní. Naše cesty se konečně rozdělí. Rozdělí se tak, že nebude možné, aby se někdy spojily. Právě proto chci zemřít ve tvé náruči, vidět naposledy tvůj obličej, slyše tvůj hlas, cítit tvou vůni a vnímat tě. Když zemřu ve tvé náruči, ucítím konečně ten záchvěv. Záchvěv lásky… Nechci nic, jen zemřít ve tvé přítomnosti. Nepřeji si nic jiného.
Tak se otoč… Podívej se na zem zalitou krví… Mou krví… Otoč se a přijď sem… Nechci nic, jen tvůj pohled.
Žádný slib…
Oči už neudržím otevřené. Ze všech sil odkládám okamžik, kdy se naše cesty rozdělí. Jenže tohle odložit nejde, a tak oči pomalu zavírám. Sbohem, Neji, lásko moje. Cesty se rozdělily a já nic nechtěla.
Žádný slib…