Schůzka s Narutem,4.díl

Už dlouho dlouho očekávaný nový díl. Omlouvám se, že dlouho nebyl. Snad mi to odpustíte:)
Hinata mu hleděla do párů očí, které se pomalu, ale jistě, přibližovaly k těm jejím. Proč se teď tak strachovala? Jestli to nepokazí? Vždyť na tuhle chvíli čekala už pěknou řádku let. A teď to bylo tady. On se zamiloval do ní. Tvrdohlavý nebojácný ninja do rozklepané studem zrudlé dívky, která mu neměla co nabídnout. Hinata dýchala jeho vyfouknutý vzduch. Naruto cítil její teplo. Byli u sebe tak blízko, že by se mezi ně nevešel nikdo jiný. Oba zavřeli oči a nechali se unášet rozkoší toho druhého. Už jen čekali, kdy se jejich rty setkají. I přes to, oba byli jaksi nejistí. Báli se, že udělají něco, co se tomu druhému zapříčí a čeho budou později litovat. Byla to napjatá chvilka. A stejně se to stalo…
Naruto uchopil Hinatu jemně za hlavu a přitáhl si jí blíž k obličeji. Hinata se nechala a na jeho hruď mu položila její pravačku, po chvilce přidala i levačku. Nadešel ten okamžik, kdy se jejich ústa setkaly a propojily se v jeden nádherný polibek. Hinatě v bříšce poletovali motýlci, Naruto z Hinatiných úst cítil tu zdráhavost, která jí dělala tak tajemnou. Nakonec se Hin ale zapojila a přitiskla se k Narutovi blížeji. Kdo by to tušil? Ještě dnes odpoledne byla Hinata jen Narutovou věrnou přítelkyní a jen o pár hodin později se stane tohle.
Nebyl to dlouhý polibek. Hinata opustila Narutova plná ústa, aby se mohla nadechnout. Naruto se slabě usmál a opřel si čelo o to její. Hinata se dlouze nadechla a na chvilku zavřela víčka. Uchopil jí pomalu jeden pramen z jejích hustých měsícem osvětlených vlasů a hrál si s ním. Ani jednomu z nich už nebyla zima. Byli horcí, krev byla rozvařená rozkoší. Dlouho nikdo nepromluvil, po chvíli to byla překvapivě Hinata, kdo ticho prolomil.
„Jsem…tak..šťastná.“ Zakoktala slabě a opět rozevřela jen do polovice oči. Když viděla Narutův pronikavý úsměv, musela mu ho oplatit.
„Doufám, že po tomhle večeru už nebudem jen přátelé.“ Řekl tiše Naruto a mžoural po Hinatiných napjatých ústech a zpětně po jejích očích.
„V to doufám už tak dlouho, Naruto.“
Teď se začali opět líbat. Už o něco horlivěji, nezdráhavěji. Přitiskli se k sobě jak jen to bylo možné. Hinata mu své ruce obtočila kolem krku, Naruto Hin opatrně položil do trávy a dobyvačně jí líbal na ústech i u krční jamky. Jen tak si spolu hráli, určitě nechtěli, aby to zašlo po jednom večeru dál. Byly to nádherné láskou naplněné okamžiky. Oba cítili ty jiskry, které mezi nimi přeskakovaly.
Naruto si nakonec lehl do trávy vedle Hinaty a chytl jí za její studenou ruku ve snaze jí zahřát. Oba dva na sebe pohlédli. Rychle nesoustředěně vydýchávali, celí byli rozpolcení.
„Miluji tě. Omlouvám se za…za..“
„Neomlouvej se, byla to má chyba. Nikdy jsem nesebrala odvahu…byla jsem…jsem slabá.“ Zakoktala s nejistotou Hinata a smutně odvrátila svůj pohled k zemi. Naruto jí ale stiskl pevněji. Hin mu pohlédla do očí.
„Nikdy jsi nebyla slabá, nejsi ani nebudeš. Když si vzpomenu, jak si vždycky omdlela kvůli mé zabedněné hlavě…Všechno mi to teď dochází. Ty jediná si mi už od začátku věřila. Jediná si ke mně vzhlížela. A já jsem si toho nevšimnul. Stydět bych se měl já.“
Hinata byla překvapená. Narutovi konečně došly ty city, které jí ta dlouhá léta neopětoval. Nebo alespoň ne tak, jak očekávala. Pustila mu dlaň, sedla si k němu a položila si jeho hlavu do klína. Přejížděla s úsměvem každičký Narutův pramínek. Naruto se na ní podíval a usmál se.
„Bude ti takhle zima.“
„Neboj se o mě.“ Hlesla Hinata a konejšila Naruta v osvětlených kadeřích. Naruto natáhl ruku a sjel dlaní po její pleti. Byla studená.
„Lehni si ke mně. Do té mikiny jsme se před tím vešli oba, tak mi tu teď nebudeš mrznout.“ Nakázal jí a roztáhl svou mikinu tak, aby se do ní Hinatina drobná postava vešla. Hinata se tedy naposledy usmála a vklouzla Narutovi do náruče. Oba dva opět pohlédli na oblohu. Hvězdy se tam rozmnožily, oba dva si ale všimli té první, která je svedla dohromady.
„Bude se jmenovat po tobě.“
„Bude se jmenovat Hinata Hyuuga?“
„Ne,to je moc dlouhé.“ opáčil „Bude se jmenovat ‚Ai‘..Láska.“