TemaShika 19.díl - Zase daleko!!

„Mohlo by, to být jako dřív. Jen musíš pustit Temari. To mi bude jako důkaz tvého návratu stačit.“ řekl Shikamaru a usmál se na ni.
„Ale Orochimaru si mně najde a zabije mně.“ řekl Kesidy.
„Temari od něj taky utekla a pořád je na živu.“ řekl Shikamaru.
„Ale já nejsem ona. Shikamaru, já na výběr nemám. Orochimaru mi řekl, že jestli se o něco pokusím, tak zabije mou matku, mého otce i mou sestru.“ řekla Kesidy a po tváři se jí začaly kutálet slzy. Temari mezitím vycítila, že není ve střehu a odkopla ji do stromu. Rychle běžela k Shikamarovi. Kesidy vstala a Temari uviděla její navlhčené oči.
„Shikamaru, ty ji znáš??“ zeptala se Temari.
„Jo..“ nestačil doříct Shikamaru, protože mu Temari skočila do řeči.
„Shikamaru, chodíme spolu sotva pět minut.“ řekla Temari a podívala se mu přímo do očí.
„To je jen oje sestřenice!! A jmenuje se Kesidy.“ řekl Shikamaru.
„Aha... a proč se mně teda snažila zabít??“ zeptala se Temari, docela vytočeně.
„Ona... byla na Orochimarově straně. Že jsi na naší straně, Kesidy?“ zeptal se Shikamaru směrem ke Kesidy.
„Shikamaru... já... je mi to líto. Nemůžu... on mi zabije rodiče.“ řekl Kesidy a s brekem utekla do lesa.
„Kdo jí zabije rodiče??“ zeptala se Temari.
„Orochimaru, kdo jiný. Jestli tě tam nedovede, tak je zabije.“ řekl Shikamaru.
„Tak to je něco jiného... KESIDY!!! POČKEJ!!! MUSÍM S TEBOU MLUVIT!!!“ křičela Temari a běžela za Kesidy.
„Co chceš??“ zeptala se Kesidy a vyhýbala se jejímu pohledu.
„Jdu s tebou. Nějak to nahrajeme. Ty mně dovedeš Orochimarovi a on mně hodí do vězení. Nějak se s tvými rodiči dostanu ven a... no to bude asi vše.“ řekla Temari a usmála se na ni.
„No to teda ne, nechci o tebe přijít. Je to hrozně riskantní. Bude to tak, že tam dojdeme ještě asi s deseti dalšími ninji a budeme s ním bojovat.“ řekl Shikamaru, který zrovna doběhl.
„Hele Shikamaru, to by nevyšlo. A uvědom si, že i kdybys tam dotáhl milion ninjů určitě by jich nejmíň dvacet umřelo. Já na to budu sama, při nejhorším neohrozím nikoho dalšího. Kesidy zavaž mi ruce, ať to vypadá věrohodně.“ řekla Temari a nastavila jí ruce.
„Tak to teda ne. Určitě se to vyřeší jinak.“ řekl Shikamaru a snažil se přijít na něco lepšího.
„Shikamaru, já to dělám dobrovolně. Tak i tak mě tam nějak dostanou.“ řekla Temari.
„A myslíš, že by se to líbilo tvému bratrovi??“ zeptal se Shikamaru.
„Ne, ale on se to dozví nejdřív za tři hodiny. Že??“ zeptala se ho Temari.
„Ale co když se ti něco stane? Já jsem myslel... no teda, když spolu chodíme, tak že to bude trvat aspoň dva měsíce.“ řekl Shikamaru.
„Ale to přece neznamená, že se rozcházíme. Jen... no prostě jdu na misi na nic víc. A neboj dám na sebe pozor.“ řekla Temari a obejmula ho.
„A co kdybych třeba....“ nestačil doříct Shikamaru.
„Shikamaru... neřeš to, prostě jdu na misi. Nic se mi nestane. A myslím, že by sme měli jít.“ řekl Temari ke Kesidy. Mlčky se rozběhli směrem od Suny.