4. Velká ninja válka - 4. Rozcestí mnoha cest

Sasuke se pomalu zotavoval v nemocnici. Dnes mu přišla sestřička říct, že už bude moci konečně odpoledne odejít, hned potom co vyplní nějaké nezbytné papíry. Ležel a přemýšlel o jedné osobě, která ho v posledních dnech nejvíce zaujala. Ozvalo se zaklepání a do místnosti vešla ta osoba o které právě přemýšlel se slovy:
„Ahoj Sasuke-kun, tak jak se dnes máš?“ Pacient se na ni usmál a odvětil:
„Dnes mě propouští a jsem moc rád, že jsi zase dnes přišla, Hinato.“ Od té chvíle co Naruto odešel neustále chodila za jeho nejlepším přítelem a stále se sním bavila o různých věcech. Byla vlastně jediná, kdo za ním chodil.
„Je vážně pěkná tak, jak se říká,“ pomyslil si a usmál se. Nechápavě se na něho podívala, ale potom začala s tím proč přišla:
„Sasuke-kun, chtěla bych se tě zeptat, co bude teď dělat vaše organizace? Bude asi podnikat nějaké kroky proti Narutovi že?“ V jejích slovech, byl znát smutek, který cítila. Vůbec neměla žádnou radost z toho co se stalo.
„Moc toho nevím, když tady musím ležet. A navíc je na mě Minato naštvaný skrze toho Naruta. Myslí si, že jsem ho nechal schválně prchnout,“ začal Sasuke.
„Aha, ale já vím, že ty by jsi ho nikdy nenechal jen tak odejít,“ skočila mu do řeči slečna, která za ním přišla na návštěvu. Vypravěč se pousmál a pokračoval:
„Ale přece jen nějaké zdroje mám. Podle všeho, Minato už nepovažuje boj proti Akatsuki za prioritu. Přeorientoval se na organizaci svého syna. Vyslal všechny stávající členy organizace Ushi do celého světa, aby sehnali další členy do našeho spolku.“
„Tak takhle to je. O tom, že někam poslal všechny členy vím, ale myslela jsem si, že to bylo z nějakého jiného důvodu,“ přitakala a začala se nahlas smát. Asi jí přišel její nápad opravdu směšný.
„Čemu se směješ? A co jsi si myslela?“ totálně nechápal její společník. Když se konečně uklidnila, tak mu začala vysvětlovat, ale měla co dělat, aby se zase nerozesmála:
„Určitě jsi slyšel, už o tom, jak se Yondaimemu vzbouřili sumoni že?“ ujišťovala se. Když chlapec přikývnul, tak pokračovala:
„Na jednom zasedání rady, nám řekl, že členové organizace Ushi opustí na nějaký čas vesnici a budou cestovat po světě. A mě hned, jako první důvod napadlo to, že je všechny poslal do světa, aby mu sehnali nějaká silná zvířata na přivolávání, aby si z nich mohl vybrat.“ Uchiha se také usmál. Tato možnost ho vůbec nenapadla.
„Možné to je! Protože Karin říkala něco o nějakém speciálním úkolu, který každý dostal k misi,“ řekl Sasuke. Jeho společnice se ušklíbla.
„Mám to zkusit?“ ptal se sám sebe. Když si všimla jeho divného výrazu ve tváři, tak se honem optala:
„Neděje se něco? Nevypadáš moc dobře.“ Mladík sebou trhnul.
„Teď nebo nikdy,“ pomyslel si a začal:
„Hinato nechtěla by jsi se mnou někam jít, až mě odsud pustí?“ Hinata se zarazila. Vůbec to nečekala.
„On mě zve na schůzku?“ divila se a trošku se začervenala. Nadechla se a odpověděla mu:
„Dobře, moc ráda si s tebou někam vyrazím.“ Usmála se a pomyslela si:
„Naruto, jednou jsi mi říkal, že jsou i jiní kluci, kteří se o mě zajímají. Já ti tehdy nevěřila…“

Staronový Hokage seděl za stolem ve svém úřadě a vyplňoval nějaké papíry, které mu před chvíli někdo donesl.
„Všechno jde podle plánu,“ pomyslel si, když dodělal svoji práci. V tom okamžiku se ozvalo zaklepání na jeho dveře.
„Dále,“ vyzval nově příchozího. Do místnosti vešla Tsunade s úsměvem na tváři.
„Co se děje?“ zeptal se hned s když si toho všimnul. Od té doby co Naruto odešel, byla na něho naštvaná.
„Ano. Stala se přímo vynikající věc! Dnes jsem našla na v jednom knihkupectví další díl té zvrhlé knižní série co píše Jiraiya,“ odvětila mu. Namikaze sebou trhnul údivem.
„Myslíš, že je naživu?“ divil se.
„Nedávno se ke mně dostaly zprávy o tom, že se na jihu objevil nějaký zvrhlík, který odpovídá jeho popisu. Myslela jsem si, že to byla jen náhoda. Ale teď se to potvrdilo,“ přitakala šťastně.
„Ale jak by to mohlo být možné?“ nechápal stále její nadřízený. Tsunade se nadechla a začala vysvětlovat:
„Než Jiraiya odešel bojovat s Peinem, tak mi říkal o tom, jak zjistil, že jeden speciální pramen vyskytující se jen v atmosféře na hoře Myouboku. Prý má léčivé účinky. Spadla tam prý jedna polomrtvá žába a hned na to jí nic nebylo. Tak asi jeho tělo dopravili žáby k tomu pramenu a uzdravili ho.“ Minatovi zůstala jen ústa dokořan.
„Co budeme dělat?“ zeptal se jediného senina, který byl přítomný ve vesnici ukryté v Listí.
„Šla bych ho najít a přivést sem. Přece jen to je Jiraiya a když zjistí, že jsi zpět, tak bude moc rád. A jsem si jistá tím, že zařídí, aby tvoje smlouva s žábami byla obnovena. Přece jen má jeho slovo větší váhu, než Narutovo,“ vysvětlila mu co má v plánu.
„Mít na své straně dalšího sanina a ještě žáby? To zní dobře,“ pomyslel si Hokage a řekl:
„Dobře, s tím souhlasím. Chceš k sobě ještě někoho?“ Tsunade se zamyslela a řekla mu:
„Vezmu si sebou ještě Shizune, ale myslím, že to bude víc než dost.“ Namikaze přikývnul a řekl:
„Dobře. Takže můžeš jít. Doufám, že to nezabere moc času.“ Tsunade jen přikývnula a odešla z místnosti. Zavřela dveře a její tvář se vrátila do své staré podoby. Měla co dělat, aby vydržela se tak přemáhat. Potom se na jejím obličeji objevil na chvíli zase lehký úsměv a pomyslela si:
„Je to idiot! Takhle se nechat lehce ošálit?“

Všechny organizace se po dva roky stáhli a nabírali nové členy a tak nic nepodnikali. Všechny zesílili obrovskou rychlostí. Jejich stávající počty, jsou následující: Akatsuki už má čtyřicet členů, Ushi na tom je také dobře s pětatřiceti členy. Mokushiroku má stále dvacet členů, ale ta se zaměřila na získávání obrovské síly, než na nové členy.

V zasedací místnosti v zemi Démona seděla celá organizace Mokushiroku pěkně pohromadě a rozmýšlela si jak začne bojovat.
„Jak tedy začneme s útoky, Naruto?“ ptal se Orochimaru.
„Plán jsem již promyslel. Máš tři hodiny na to, abys připravil svoji armádu k boji. Já a ostatní se k vám přidáme a začneme napadat organizaci Ushi,“ odvětil mu a otočil se na Mouryou, který na sebe vzal podobu člověka:
„Ty můžeš vyslat své prapory okamžitě. Nikoho nešetři! Tvoje jednotky půjdou do boje, proti organizaci Akatsuki. Rozkaž svým loutkám, ať každého, koho potkají, zabijí.“
„Dobře,“ odvětil Mouryou. Uzumaki přikývnul a pokračoval:
„Nikdo nebude nijak spěchat. A musíme očekávat silný odpor. Ale nás nedokáže nic zastavit. Já s Orochimarem budeme útočit jen tak, aby si Ushi uvědomila, že jsme tady. Po dvou dnech se stáhneme a přidáme se k Mouryouvým jednotkám a trochu poničíme Akatsuki. Jakmile dosáhneme svých cílů, tak se zase stáhneme a podíváme se, jak se budou mezi sebou vybíjet,“ vysvětli jim co má v plánu.
„Dobře, pořádně je postrašíme,“ usmál se hrozivě Mouryou a opustil místnost.
„Naruto, připravil jsem se oživit ty lidi co jsi si přál. Tvá matka a bývalí Hokagové společně s bájným Třetím Kazekage se k nám připojí hned, jak se vrátím z bojů. Nevím co s nimi plánuješ, ale budou tu podle plánu. Nebudu jim nic vkládat do hlavy, takže bude na tobě, abys je přesvědčil, aby zůstali na naší straně,“ řekl Orochimaru. Blonďák se usmál a řekl:
„Dobře, vše jde podle plánu. Svoji matku chci jen poznat a síla ostatních by se mohla hodit. Zajímá mě totiž její názor na to co Namikaze udělal. Budu si muset ještě počkat. Dobrá práce, Orochimaru.“ Sanin přikývnul a hned zmizel v plamenech, aby mohl připravit armádu na boj.
„Tak to konečně všechno začalo….,“ pomyslel si.

Tsunade společně se Shizune cestovala po jižních zemích a hledala svého přítele. Pokaždé se jim nějak ztratil předtím, než s ním mohla mluvit. Tohle bylo poslední město v okolí, které přicházelo v úvahu, kde by se mohl schovávat Jiraiya.
„Myslíte, že ho zde zastihneme?“ ptala se zrovna Shizune. Její učitelka si povzdechla a řekla:
„Doufám, že ano. Už mě unavuje se za ním pořád honit.“ Najednou se objevila v dáli nějaká postava, která šla z toho směru, kam šly. Ani jedna si jí všímala a šly za svým cílem. Po dvaceti dalších minutách se konečně potkali. Osoba šla stále dál. Měla na sobě černý cestovní plášť s kápí na hlavě, takže nebylo poznat kdo to je. Tsunade však něčím zaujala. Jelikož i ona a její společnice měli kápě přes hlavu, tak nebylo poznat kdo jsou. Šly dál, ale najedou Tsunade ucítila, jakoby ji někdo osahával. Otočí se a uvidí přímo za sebou tu postavu. Napřáhne se a jednou dobře mířenou ranou pošle postavu o na několikametrovou cestu vzduchem. Při dopadu jí spadne kápě a odhalí se mužská hlava.
„Jiraiyo, ty se nikdy nezměníš,“ poznamená naštvaně a zároveň šťastně. Shizune sebou trhne, a když uvidí postavu, kterou už dva roky hledali, tak se začne smát.
„Vy mě znáte? Že bych byl tak slavný?“ divil se zvrhlík. Tsunade udiveně trhne hlavou a sundá si kapuci.
„Tsunade-hime, jak to že jsi tady?“ divil se a šel ji obejmout na přivítanou. Shizune si sundá také svoji kápi.
„Už dva roky tě stopujeme, ale ty jsi nám pořád utíkal,“ vysvětluje mu jeho stará týmová partnerka.
„Cože? A proč mě hledáte? A jak to že, nejsi v Konoze, když jsi Hokage? Že by byl Naruto konečně Hokage?“ divil se Jiraiya. Tsunade trochu posmutněla a zeptala se:
„Takže ty vůbec o ničem nevíš?“
„Co se děje?“ divil se, když viděl její výraz. Shizune se na to už nemohla dívat a tak řekla:
„Namikaze Minato se vrátil do vesnice a ujal se znovu postu Hokage.“ Jiraiyovi se údivem rozšířili zorničky.
„Tak to musím hned za svým žákem! Pojďte honem,“ řekl, otočil se a dal do běhu.
„Stůj!“ Zarazila ho Tsunade. Jiraiya se po ní nechápavě podíval a vrátil se k nim, když viděl, jak vážný mají obličej.
„Je tu snad ještě něco, co bych měl vědět?“ otázal se.
„My se nevracíme do vesnice,“ řekla Shizune.
„Cože? Proč? A kam jdete?“ nechápal zvrhlík. Už mu chtěla odpovědět, když ji Tsunade zarazila a naznačila, že to radši řekne sama:
„Naruto čekal dítě se Sakurou, teda aspoň si to všichni mysleli. On se o ni staral, jak nejlépe mohl, ale ona ho jen sprostě využila. To dítě bylo Namikazeho. Bylo to jen krytí, které vymysleli. Minato se vrátil s organizací Ushi, kterou založil k boji proti Akatsuki. Naruto se naštval a zmizel. Několik dní na to, oznámil že založil organizaci Mokushiroku a vyhlásil organizacím Ushi a Akatsuki válku. Za Ushi se postavili Písečná, Kamenná a i Konoha. Za Akatsuki zase Mlžná s Mračnou a Naruto si sehnal velké množství menších zemí, společně se Zvučnou a Myouboku které ho podporují. Právě se schyluje ke čtvrté velké ninja válce.“ Jiraiya byl úplně v šoku. Chápal proč Naruto udělal to co udělal. Divil se, že o takových věcech nic nevěděl už dávno.
„Tohle nemůže Minato dělat,“ vydal ze sebe.
„Co budeš dělat Jraiyo?“ ptala se ho Tsunade. Jmenovaný se nadechl a řekl:
„Já budu bezpodmínečně podporovat vyvolené dítě, ať se děje cokoli. Jdu s vámi!“