7.tým a Nakila 1. díl-První setkání

Z minulého dílu víte téměř vše o Nakile. A toto je pokračování:
A tak se Nakila, vydala hledat Mistra Kakashiho. Putovala měsíce hustými lesy, přes hory řeky a bojovala s ninji. Až dorazila do vesnice. „HURÁ JSEM TU, teď jen najít 7 tým a tím i Kakashiho.“
Šla uličkami, byly plné barev, slunce a všude samá radost. Došla před Akademii Ninjů.
„Aspoň se podívám za mistrem Irukou.“ Na tváři měla úsměv plný očekávání a štěstí. Po chvíli: „Prosim vás nevíte kde je Mistr Iruka?“ Zeptala se jednoho učitele na chodbě.
„Ale jistě, Iruka je ve sborovně. O dvě patra víš na konci chodby“
„Děkuji, mnohokrát.“
Za chvíli byla před dveřmi sborovny, ale najedou se začala celá klepat. „Sakra, co když mě nechce vidět…. Co když si ode mě oddechnul?“
Váhavě zvedla rozklepanou ruku a zaklepala. Dveře se otevřely a tam stál Iruka.
„Jéé, ahoj Nakilo, dlouho jsem tě neviděl, jsem rád, že přišla.“
„ Ahojky, Mistře.“ Iruka popošel dva kroky před práh dveří a zavřel za sebou. Vydali se po schodech ven…
„Tak co, jak se máš, co děláš, jak bylo ve větrné povídej.“
„ No…mám se dobře, ve větrné bylo větrno a moc se mi tam nelíbilo. Já, Mistře…“
„Copak?“
„Já jsem se sem šla ze dvou důvodů: 1) kvůli tomu abych se zas po dlouhé viděla a pokecala s tebou a Za 2)…no, abych našla Kakashiho a zabojovala si s ním. Mimochodem, nevíš kde je?“
„Se s vým týmem na jihu.“ odpověděl Iruka smutně.
„uhm..neboj Iruko až si as ním zabojuju tak budeme mít pro sebe celý dva měsíce.“ A šibalsky na něj mrkla. V obličeji Iruky se objevila naděje. „Promiň, ale musím si za někým odskočit. Zatím.“
„Ahoj Nakilo pak mi budeš muset vyprávět“ Usmál se na ni a ona mu ho úsměv oplatila.
Jedním mohutným skokem byla pryč. –dus,dus,dus- její skákání po větvích stromů bylo tak rychlé…jako když se spustí blesk. Dorazila na mítinku tam mezitím 7 tým bojoval s ninji z Písečné. Posadila se na větev a jen se s úšklebkem dívala.
Zatím dole Naruto polovyčerpaně: „Já se nikdy nevzdám!“ zbytek týmu jen zařvali „Narutoooo“. Kolem Naruta se začala stáčet červená chakra, chakra démona. Miako z písečné
„Co to je?“ Naruto otevřel oči, už nebyly modré jako moře ale rudě červené. „Zabiju tě,… Rasengan. ÁÁÁÁÁ“ Mohutným úderem Miaka složil k zemi.
„Chacha“ ozvalo se z větve.
„Kdo jsi? A čemu se směješ?!“ Nakila skočila dolů.
„Nejhlučnější ninja, ty musíš být Naruto. Á, zdravím Hatake Kakashi, jsem Nakila.“
„Ehm…zdravím.“
„Přišla jsem, abych si s vámi zabojovala“
„Na takový blboviny nemám čas“
„Myslím, že si na mě uděláte čas“ A pěsti jí vzpláli oranžovou chakrou. Hmmm… co to je za vzláštní chakru, že by…?
„Ty, máš v sobě zapečetěného tříhlavého tygřího démona?“
„Ano, to je to tak poznat? Ale dost kecání, jsem tu kvůli boji.“ Vytáhla kunai a to samý Kakashi.
„ÁÁÁÁ“
Začal krutý boj. Kunaie se střetly, až se zajiskřilo. Kakashi kopl Nakilu kolenem do břicha, ta ve vzduchu udělala salto a dopadla na kámen. Vyskočila a hodila směrem ke Kakashimu Surikeny. Ten jen máchnutím zastavil útok. „Hmm, seš dobrá na tebe musím jinak.“ A vytáhl si ochranou čelenku nad levé oko.
„Tak ty na mě se Saringanem, jo?“ Spojila ruce a kolem ní začala kroužit oranžová chakra démona.
„Nechci tě zabít nebo moc zranit, Kakashi.“
„E?“
„Ohnivý vír!“ Z chakry se stalo ohnivé tornádo které se pořád rozšiřovalo ale najednou se uklidnilo. Nakila stála, celá v plamenech. Vrhla se na Kakashiho s kunaiem v ruce. Kakashi hbitě chytnul její ruku, zkroutil jí za její krk.
„Co se děje Nakilo? Jsi na mě nějaká měkká. Že by city?“ Nakila se vyděsila, a démoní chakra odmrštila Kakashiho dozadu. Nakila se prudce otočila a zařvala: „Nééé, Kakashi.“ Běžela k němu. Klekla vedle a zvedla mu hlavu. „Kakashi to sem nechtěla, promiň.“
Mezitím přiběhli Naruto a Sakura.
„Mistřééé!“
Nakila zvedla hlavu, na tváři měla smutný výraz.
„Nebojte bude v pořádku ale musí do nemocnice.