Co by bylo kdyby? 02 - Tým sedm

Naruto chodí na academii už rok. Je jeden z nejlepších studentů. Každý test má bez chyby. A docela se spřátelil s Irukou jeho senseem. Čas letí dál až do onoho nešťastného večera kdy Itachi vyvraždil svůj klan. Nešťastnou náhodou se do toho masakru připletla i Narutova matka a teď leží v nemocnici těžce zraněná.
„Mami.“ Sedí vedle ní její syn a brečí. „Ty mi nesmíš umřít. Prosímtě slib mi, že neumřeš.“
„Ale Naruto nebreč. A poslouchej co ti chci říct.“
„Copak to je mami.“ Ale brečí dál.
„Kdybych to nezvládla tak v dědově pracovně je svitek. V něm jsou zapsané všechny techniky klanu Namikaze a i tvého otce. Je tam popsáno co ta technika dělá jak se jí naučit i jak jí provádět. Vedle je pak ještě jeden svitek a tam jsou popsané zase moje techniky.“ Vysvětluje mu.
„A proč mi to říkáš? Vždyť ty se odsud dostaneš.“ Vzlyká.
„Naruto slib mi, že se staneš tak silný jako byl tvůj otec.“
„Neboj se mami slibuji ti to.“
„A ještě, že budeš dál šťastný, budeš si užívat života. A nikdy se nenecháš ovládnou Kyuubim. A nebudeš brečet pokud to nebude něco opravdu strašného a hlavně nikdy se nevzdávej, pokud ti něco nepůjde..“
„Slibuji ti to. A ty víš, že já sliby plním.“ Brečí dál.
„Jsem na tebe pyšná synku.“ A s těmito slovy je slyšet v pokoji dlouhé Pííííííííp.
„Nééééééééé.“ Řve Naruto na celou Konohu.
„Mami ty nesmíš zemřít. Notak prober se.“ Třese s ní. Ale nic se neděje.
Do pokoje vejde sestřička a chce ho utěšit, ale odstrčí jí. A uteče ven. Běží pryč. Dál od všech lidí. A pomalu ho pohlcuje nenávist k Itachimu vrahovi jeho matky. Je plný nenávisti a touhy po pomstě. Doběhne až na kopec nad svojí vesnici a tam se naplno rozbrečí. Vybavují se mu slova jeho matky. „Když jsi plný nenávisti a zloby tak je možnost, že by tě mohl ovládnout Kyuubi a proto se vždy musíš perfektně ovládat. Nikdy nesmíš dovolit aby tě ovládl.
Slib mi, že tě nikdy neovládne.“
„Neboj se mami já své slovo dodržím.“ Zařve na celou vesnici až se lidi otáčí co to bylo.
Lehne si na záda a pozoruje hvězdy a snaží se potlačit nenávist. Pomalu se uklidňuje až nakonec usne.

Rada starších.

„Tohle se nemělo stát.“ Říká jeden starší.
„Máš naprostou pravdu. Měl pobít pouze Uchiha klan a né zabít matku toho jinchuuriki Naruta. Víte co se může stát jestli zemře?“
„Ano tohle je velice zapeklitá situace.“ Souhlasí Denzou.

Za tři dyny se konal pohřeb. Přišlo na něj hodně lidí z vesnice, protože Kushina (sori, ale nevím jak se to píše:)) Uzumaki byla hodně oblíbená. Ale přijelo i hodně jejích příbuzných z Uzumaki klanu. Mezi nimi i její otec. Také se ho účastnil Sasuke.
Po pohřbu všichni odchází až na Narutova dědu a na samotného Naruta.
Naruto přijde až k jejímu hrobu. Tam si klekne a dívá se na její obrázek.
„Přísahám, že jednou tě pomstím. Jednou Itachiho Dostanu a zabiju ho. To ti slibuji nad tvým hrobem.“ Najednou na svém rameni ucítí něčí ruku. Otočí se a vidí svého dědu.
„Jestli chceš tak můžeš jet s námi do zemně Vodních vírů kde sídlí náš klan.“ Navrhne mu.
„Ne já chci zůstat tady.“ Rozhodne se.
„Dobrá, ale jestli ti to nevadí tak bych tu rád z tebou také chvíli zůstal.“
„Ne nevadí.“ A zvedne se a společně jdou domů.

„Dědo?“ Ozve se druhý den.
„Copak Naruto.“ Ptá se ho.
„Jenom by mně zajímalo jak se dá bojovat proti scharinganu?“
„No tak to není zrovna jednoduchý. Ale hlavní je nedívat se do očí.“
„Proč?“
„Protože, když se podíváš do očí někomu kdo má scharingan tak tě uvrhne do genjutsu.“
„A dá se z něj ňák dostat?“ Zajímá se dál.
„Ale to víš, že jo. Ale není to jednoduchý.“
„A naučíš mě to?“ Prosí ho.
„Jak chceš. Ale až po škole.“
„Tak dobře zatím.“

Ve škole se na něj a na Sasukeho všichni dívají. „Už si nepustím lidi k tělu. Od teď pro mně existuje jenom Děda a Iruka-sensei nikoho jiného si všímat nebudu.“ Říká si pro sebe.

Čas plyne a jeho děda se už musel vrátit kvůli klanovým záležitostem. Naruto se stal hodně žádaný mezi děvčaty, ale pořád nemá na Sasukeho který je po vyvraždění jeho klanu skoro k roztrhání. Ale Naruto dodržuje to co si řekl v duchu první den ve škole po smrti jeho matky. Opravdu si nikoho nepouští k tělu. Stal se chladný. A jenom když je to opravdu nutný tak někomu odpoví jinak si ostatních ani nevšímá. Stejně se chová Sasuke, ale ten se takto choval i před tím. Naruto nemluví skoro ani s ním. Stali se z nich rivalové. Oba se předhání kdo je lepší. Ale pořád jsou nastejno.
Naruto se už naučil ovládat větrnou chakru a začal se učit techniky klanu Namikaze. Otcovi techniky.
Čas letí a dostali jsme se až ke zkouškám. Nikoho nepřekvapilo, že Naruto uzumaki a Sasuke Uchiha byli nejlepší z ročníku. Momentálně sedí ve třídě a čekají co se bude dít dál.
„Tak a teď vás rozdělíme do tříčlenných týmů. Každý z týmů bude vést join.“ Začne Iruka-sensei A dál ho Naruto ani neposlouchá. Až do chvíle než uslyší své jméno.
„Naruto Uzumaki, Haruno Sakura a Sasuke Uchiha jsou členy týmu sedm.“
„Proč mám být v týmu s tou padavkou.“ Zeptá se Iruky.
„Naruto nezpochybňuj rozhodnutí lorda hokageho.“ Ohradí se jeho sensei.
„Tak a to by bylo pro teď vše. Přijďte po obědě. Zde si vás přeberou vaši senseové.“ Ukončí to.
Celá třída se rozejde na oběd. A ve dveřích jenom zaslechne.
„Chacha. Já sem v týmu se Sasukem a s Narutem jenom nevím koho si mám vybrat.“ Vyřvává Sakura na celou třídu a všechny holky se tváří, že by nejraději zabíjely.
V klidu sedí venku na lavičce a jí svou svačinu. Když k němu najednou přijde Sakura.
„Můžu si přisednou?“ Zeptá se.
On jí v celku ignoruje asi po minutě se nakonec rozhodne, že si teda sedne.
„No víš já si myslela, že když jsme ve stejném týmu, že by jsme se měli lépe poznat.“ Začne.
„Promiň, ale já už musím jít.“ Odbude jí. Zvedne se a odchází.
Ta se na něj jenom dívá neschopná slova. A kolem jde zrovna Sasuke a vidí to co se tu stalo. Ale nechá to bez poznámky a jde dál, když najednou.
„Sasuke. Co si myslíš o Narutovi?“ zeptá se ho. On jenom mlčí.
„Podle mě je děsně nafoukaný a arogantní. Lidi mu nestojí ani za pohled.“ Řekne mu tedy svůj názor Sakura.
„Co ty o něm můžeš vůbec vědět?“ začne najednou Sasuke.
Sakura se na něj dívá zaraženě.
„Vždyť ho ani neznáš. Nevíš jak se choval před tím. Takto se začal chovat až když mu zabili matku. Předtím byl veselý a dělal všude rozruch. Ale od toho dne se změnil. Přestal se, se všemi bavit. Uzavřel se. Tak o něm neříkej takovýhle věci když ho ani neznáš. A já se mu ani nedivím. Předtím o něj nikdo neměl zájem. Ale jakmile jeho matka byla zabita při vyvraždění mého klanu tak se na něj holky jenom lepí. A hlavně on si to do teď vyčítá. A víš co? Jsi vážně otravná.“ Ukončí to nakonec a odejde.
Sakura tam ještě chvíli stojí neschopná slova či pohybu.
Po obědě se všichni sejdou ve třídě. Postupně chodí senseové jiných skupin a odvádí si je. Ale tým sedm čeká již dvě hodiny o samotě a pořád nejde. Nikdo z nich ani nepromluví. Sasuke a Naruto se ignorují a Sakura tam sedí a ani nedutá. „Já jsem nevěděla, že ti dva byli přátelé.“ Honí se jí hlavou. „A asi dost dobří po tom co mi řekl. Ale na to vůbec nevypadají. Vždyť na sebe pořádně ani nepromluví.“ A takovéto věci se jí honí hlavou až do příchodu sensee.
„Á tak tady jste mí noví studenti.“ Začne.
„Jdete pozdě.“ Pronese Naruto.
„No jo omlouvám se, ale ztratil jsem se na cestě života.“
„Děláte si ze mně legraci?“ Nevěří svým uším.
„Ne nedělám. Ale teď pojďte někam jinam.“ Vyzve je.
Tak všichni odejdou. Vyjdou na vršek budovy hokage.
„Tak teď se mi všichni představte. Řekněte mi co máte rádi, jaké máte sny a co naopak nesnášíte. A abyste neřekli tak já začnu.“
„Takže jmenuji se Hatake Kakashi. Mým snem je, ale to je jedno. Rád si čtu. A nemám rád to je také jedno. A teď vy třeba ty.“ A ukáže na Naruta.
„Jmenuji se Naruto Uzumaki. Mám rád rámen. Můj sen vlastně není ani snem, protože se splní. Hodlám najít jednoho člověka a zabít ho, a splnit jeden slib který jsem dal. A nesnáším dotěrné lidi.“ Zakončí to.
„Přesně jak jsem si myslel.“ Proběhne Kakashimu v hlavě.
„Já jsem Haruno Sakura. Mám ráda no vlastně ráda já mám haha. Můj sen je chod.. no vlastně. A nesnáším Ino.“
„Já jsem Sasuke Uchiha. Mým snem je založit opět Uchiha klan a najít a zabít jednoho člověka. Nemám skoro nic rád. A nesnáším otravné lidi.“
„Pane bože ti jsou si, ale podobní.“ Honí se hlavou Sakuře.
„Přesně jak jsem si u všech myslel. Oni dva se chtějí pomstít a ona se zajímá jenom o kluky a ninja umění je až na druhém místě.“
„Tak to by jsme se všichni seznámili. Takže zítra v pět na cvičišti sedm. A radši nesnídejte. Zatím.“ Rozloučí se a zmizí v oblaku dýmu.