Snowflake 02-Zbytečné přiřazení

Týden utekl jako voda a Yoso se plně uzdravila. Právě v den jejího propuštění nemocnice se pro ní zastavila Shizune a odvedla ji k Tsunade.
„Yoso, dneska ve dvě tě přezkoušíme a budeš přidělena do nějakého týmu. Do těch dvou hodin tě Shizune trochu zkulturní.“
„Dobře,“ přikývla Yoso.
Shizune jí chňapla za zápěstí a táhla pryč z kanceláře. Rychle se přemístily do bytu Tsunade a Shizune si Yoso postavila na židli.
„Než půjdeme nakupovat, musím ti s tou košilí něco udělat,“ vysvětlila jí narychlo a chopila se široké červené látky. Omotala jí Yoso kolem pasu a rázem vzniklo jednoduché kimono.
„Tak, a jde se nakupovat!“ zajásala Shizune.
Takovou zábavu snad nikdy neměla.
Došly k jednomu velice módnímu butiku.
„Ale tady je to drahý,“ protestovala Yoso.
„Nevadí.“
Tmavovláska jí vtáhla dovnitř, ale nakonec odešly s myšlenkou, že tenhle butik bude muset Tsunade zrušit.
Takhle přešly asi ti, když narazily na takový, kde jim ceny vyhovovaly. Tam byly asi dvě hodiny než Shizune vybrala něco, co se k Yoso hodilo.
V tu chvíli by asi Yoso nikdo nepoznal. Na sobě měla krátké tričko, které končilo asi centimetr pod prsy. Mělo dlouhé rukávy, které se na konci rozšiřovaly. Bylo světle tyrkysové barvy. Místo kalhot měla bílé kraťasy, které dosahovaly nad kolena. Na nich měla dlouhou širokou sukni světle zlatavé barvy, jež měla rozparek skoro přes celou sukni. Byla obuta do býlích lodiček, které měly nízký podpatek.
„Konečně,“ protáhla se spokojeně Shizune. „Tak a ještě koupit ninja výbavu a můžeme jít na cvičiště.“
Došly k obchodu s ninja výbavou a vešly dovnitř.
Yoso se udiveně ohlížela. Tolik zbraní na jednom místě v životě neviděla.
„Tak vybírej,“ popohnala jí tmavovláska.
Ta už držela pouzdro na kunaie a shurikeny.
Yoso si vybrala několik druhů zbraní a mezi nimi byla i krásná katana s bílým pouzdrem.
„Dejte útratu na Tsunade-sama,“ přikázala Shizune a rychle odvlekla Yoso na ulici.
„Nemá náhodou Tsunade-sama dluhy?“ zeptala se udiveně dívka.
„Má, ale má jich tolik, že jeden navíc ji nezabije,“ usmála se Shizune a vedla stříbrovlásku na cvičiště.
Tam už na ně čekali Tsunade, Kakashi, Gai, Kurenai, Asuma, Jiraiya a Iruka.
„Proč je vás tu tolik?“ podivila se tmavovláska.
„Potřebujeme si jí všichni přezkoušet a potřebujeme všechny kategorie stylů,“ vysvětlila jí Tsunade. „Samozřejmě, že pak bude muset trénovat i s týmy Kakashiho, Gaie, Kurenai a Asumy.“
„To snad ne! Vždyť já ani neumím základní věci!“ honilo se Yoso hlavou.
„Tak kdo začne?“ podívala se po jouninech a chuuninech Pátá.
Když se nikdo neměl k tomu, aby začal, rozhodl za ně Jiraiya.
„Iruko, začni.“
„Dobrá,“ přikývl, ale dost neochotně.
Všichni se postavili po stranách cvičiště a sledovali, jak Yoso s Irukou zaujali bojové pozice.
Jako první zaútočil Iruka. Nenápadně si vytáhl kunai a rozeběhl se přímo na Yoso. Ta úplně zkameněla a její výraz vypovídal o tom, že neví, co má dělat. Jakmile byl Iruka skoro před ní, zamířil a kunai hodil dívčiným směrem. Yosin výraz se najednou změnil. Její oči už nebyly plné děsu a paniky, ale odhodlání. Letící kunai chytila a poslala ho ke svému ´pánovi´. Iruka se mu jen tak tak vyhnul, protože Yoso ho hodila opravdu rychle. Než se ale chuunin vzpamatoval, musel vykrývat další Yosinin úder. Tentokrát to bylo jehlami a Iruka to párkrát schytal. Jedna se mu zabodla do stehna a jedna do ramene, ale neměl čas si je z končetin vyjmout, protože Yoso nedala soupeři šanci na útok. Hodila po něm asi pět shurikenů, které chuuninskou vestu pěkně rozporcovaly.
Tsunade boj zarazila teprve tehdy, když už měl Iruka několik těch namoženin a odřenin třetího druhu, což znamená, že s ním Yoso zametala podlahu.
„Tak, to stačí! Vidím, že Yoso dokáže porazit zkušeného chuunina, tak přistoupíme na větší úroveň. Kurenai, začneme s genjutsu, ano?“
„Ha, Tsunade-sama.“
Kurenai se postavila do bojové pozice a nebyl pro ní problém, chytit Yoso do genjutsu. Stříbrovláska stála nehybně a chvílemi se celá třásla. Po pěti minutách se třást přestala a její nepřítomný výraz byl upřen na Kurenai.
„Mám z toho husí kůži, že se její tělo dokáže v tomhle znehybňujícím genjutsu hýbat,“ zamumlala si pro sebe.
V jednom nestřeženém okamžiku nepřítomný výraz získala Kurenai a Yoso se do očí vrátily jiskřičky duchaplného života.
„Obrátila genjutsu, takže tenhle boj také končí,“ zamyslel se Kakashi.
A také skončil. Tsunade byla opravdu udivena, když uviděla, kolik energie dívka má.
Bezeslova se před Yoso postavil Asuma a vytáhl své nože. Soustředil se a chakrou je prodloužil. Rozeběhl se na Yoso, která stála uprostřed cvičiště a čekala na jeho reakci. Ladně se jeho nožům vyhnula a zablokovala další útok. Chvíli jen útokům uhýbala, ale nakonec sama přešla do útoku. Vytáhla dva kunaie a hodila je a Asumu. Ten se jim vyhnul, ale přesto mu z ruky vytryskla krev.
„Co se děje? Vždyť mě oba minuly!“
„Ano, minuly by, kdyby nebyly prodloužené chakrou,“ rozesmála se Yoso a pokračovala v útoku. Tentokrát to byly shurikeny, které Asumu zasáhly.
„Konec!“ ukončil souboj Jiraiya. „Tsunade, ta holka snad porazí všechny jouniny!“
„Ne, pokud budeme mít sílu mládí!“ zařval odhodlaně Gai a postavil se před dívku.
„Hm, tak uvidíme taijutsu boj,“ usmál se pod maskou Kakashi.
Gai proti Yoso vyběhl neuvěřitelnou rychlostí a pěstí jí mířil na tvář, ale…
„Ona mi uhnula!“
„Neuvěřitelné.“
Tsunade se na souboj dívala s pusou dokořán. I Jiraiya byl udiven.
Ať se Gai snažil, jak se snažil, Yoso se mu zasáhnout nepodařilo. Zato jí ano. Gaie zasáhla snad patnáctkrát než to Tsunade ukončila.
A jako poslední z jouninů zbyl Kakashi.
Pomalu přešel do bitevního pole a narovnal si čelenku.
„Hele, to je Sharingan!“
„Dobrý postřeh,“ ušklíbl se pod maskou Kakashi.
„A než začnem… Můžu se na něco zeptat?“
„Na co?“
„Není vám v té masce dusno?“
„Ne. Na letní dny je vybavená síťkami, které se dají zavřít zipem,“ odpověděl Kakashi a chystal se na boj.
Přihlížejí se začala Kakashiho odpovědi smát, ale smích je brzy přešel, když uviděli, že se chystají na souboj.
Yoso jediným pohybem ruky zmizela a objevila se za Kakashim. Kopla ho do zad a čekala až se Kakashi trošku vzpamatuje.
Kopírovací ninja vytáhl kunaie a shurikeny a začal je po dívce sotva postřehnutelnou rychlostí házet. To už Yoso nezpozorovala a všechny kunaie se jí zabodly buď do nohou nebo do rukou.
„Dobrá, boj skončil,“ utnula boj v nejlepším Tsunade.
„To je neuvěřitelný! Ona by dokázala porazit i Kakashiho, kdyby mohla,“ hvízdnul uznale Asuma.
Ostatní jen stáli a dívali se na Tsunade a zpátky na Yoso.
„Poslouchejte, Yoso tu s Irukou zůstane. Já a Jiraiya půjdeme do kanceláře něco připravit. Vy si seženete svoje týmy a půjdete ke mně do kanceláře, samozřejmě bez týmu. Nějaké otázky?“
Yoso přistoupila ke skupince dospělých a sedla si na zem pod strom.
„Musí to nutně být?“ zeptal se otráveně Asuma.
Tsunade otázku přešla.
„Sežeňte si svoje týmy. A Kakashi, ne, že přijdeš pozdě!“ pohrozila jouninovi Pátá a s Jiraiyou zmizela pryč. S Yoso zůstal Iruka.
„Yoso, ty máš neuvěřitelnou sílu. To si nevěděla?“ podíval se na ní se zájmem.
Dívka zakroutila hlavou.
„Ne. Já vlastně po celou tu dobu nedělala nic, moje tělo se hýbalo úplně samo.“
„Aha, to je zvláštní.“

Přesně za hodinu přišli sanninové a vedli týmy 8, 10, 7 a Gaie. Když Tsunade Yoso všem představila, což ani nemusela, vysvětlila všem, co budou dělat.
„Vaši učitelé dostali úkoly, které musí udělat. Každý tým bude přiřazen na stanoviště, kde budou čekat než přijde jiný tým s Yoso Po cestě budete mít plno překážek a je jen na vás jestli budete spolupracovat nebo ne. Sama vám doporučuji první variantu, protože ty překážky budou opravdu těžké.“
„Takže se jenom musíme dostat na stanoviště jiného týmu, kde si Yoso převezmou?“ shrnul to Kiba.¨
„Přesně tak. Kromě týmu 10 pojďte za mnou.“
Všichni kromě Kiby a Akamara, Hinaty a Shina se všichni rozeběhli za Hokage.
„Za deset minut vyrážíte. Směr máte předem daný, jen si musíte najít značky,“ oznámil jim Jiraiya a podíval se na stopky.
„Běžte!“
Tým 10 s Yoso se rozeběhl rovně a po kilometru narazili na první překážku.
„Tak jak tohle máme udělat?“ zeptal se nasupeně Kiba.
Před nimi totiž bylo hluboké jezero.
„To můžeme přeplavat,“ ozvala se nesměle Hinata.
„Můžeme, ale bude nás to stát dost sil, ale stejně se musíme dostat na druhou stranu,“ pokrčila rameny Yoso a pozorovala, jak se Kiba s Akamaru do vody vrhli.
Ale místo toho, aby došlápli na dno, tak se potopili.
„To jezero je bezedné!“ zděsil se Shino.
„Ale to nejde!“ zděsila se Hinata.
„Právě, že to možné je,“ usoudila stříbrovlasá dívka a vrhla se do vody zachránit potápějícího se Kibu a jeho psa.
„Yoso, počkej!“ snažila se jí zastavit nositelka Byakuganu, ale marně.
Dívka skočila do vody a ihned se potopila. Její zlatavé oči si hned na šero pod hladnou zvykly a uviděly Kibu, jak se snaží dostat nad hladinu aspoň svého psa. Yoso k nim připlavala a chytila omdlévajícího Kibu za pas. S nevelkými obtížemi se dostala na hladinu a na břehu spatřila vynervovanou Hin a blednoucího Shina. Rychle doplavala ke břehu. Shino vyslal své broučky, kteří Yoso pomohli vytáhnout polomrtvého Kibu a napůl utopeného Akamara. Jakmile byli nad pevnou zemí, zlatoočka se ladně dostala z jezera ven. Hinata okamžitě začala s první pomocí. Shino se na Yoso podíval a s úžasem na ní zíral s ústy dokořán. Dívka totiž měla zavřené oči a kolem ní se točil svěží teplý vítr, který osušil všechny kolem sebe. Jakmile však oči otevřela, vypadala, jako by nevěděla o světě.
„Už se probrali,“ zajásala Hinata a pomohla Kibovi vstát.
„Ty neumíš plavat?“ zeptala se ho ostře Yoso.
„Umím, ale člověka snad překvapí, že nemá pod sebou dno, když ho tam očekává.“
Shino mezitím vymyslel, jak se dostat na druhou stranu.
„Nemůžeme do jezera, tak nás ponesou brouci. Bezpečně nás unesou a ještě se při tom nenamočíme,“ oznámil zbytku týmu.
„Ale…“
„Máš snad jiný nápad?“ otočil se na Kibu broučí muž.
Kiba zmlkl a Shino tedy povolal dost hmyzu na to, aby je všechny přenesl na druhou stranu. Tam se setkali s týmem 7.
„Hezky jste si poradili,“ ocenila jejich práci Kurenai a sledovala, jak Naruto, Sakura, Sai a Yoso mizí v lese.
„Pojďte, půjdeme za Tsunade,“ ukázala týmu cestu Kurenai.

„Ale hezky ste se vymáhali,“ začal se znova smát Naruto.
„Ty by sis s tím neporadil, tak zmlkni,“ uzemnila svého parťáka Sakura.
„Já být vámi, tak se nehádám,“ upozornil je Sai.
Před nimi se tyčila další přírodní překážka.
„Můžeme tohle vůbec zdolat? Je dost prudký,“ zapochybovala Yoso.
Místo řečí se už ostatní soustředili na chakru. Dívka udělala to samé a začali šplhat.
„To snad nikdy neskončí!‘“ rozčiloval se blonďák, asi ve čtvrtině skály.
Zlatoočka se zastavila a položila na sklu ruku. Chvíli jen tak zamyšleně stála a dívala se dolů. Ty větve stromů by neochránili, kdyby spadli. Nakonec se přece jen rozhodla.
„Kai!“ vykřikla a všichni padali dolů.
„Jak to, že jsem nepoznala genjutsu? Teď se zabijem!“ bědovala Sakura.
Sai si vytáhl blok s tužkou a začal do něj čmárat.
„Co to děláš?! Píšeš závěť?!“ zeptal se ho se smíchem Naruto.
Sai se záhadně usmál.
Najednou se objevil velký pták a všechny pochytal. Snesl je dolů a zmizel.
„To bylo o vlas! Co tě to proboha popadlo?!“ začala na Sakura ječet na Yoso. „Mohla si nás zabít!“
„Kdybychom vyšplhali až nahoru, tak bychom se zabili doopravdy,“ namítla dívka.
„Nechte toho. Tenhle kopec vyšplháme snadno a není to genjutsu,“ usmál se Naruto.
„To můžeme i vyběhnout,“ dodal Sai a rozeběhl se.
Ostatní ho následovali a nahoře uviděli další tým. Když doběhli blíž, spatřili Kakashiho a tým Gaie.
„Spolupráce nebyla tak hrozná,“ ohodnotil je Kakashi. „Naruto a Sakura tentokrát nic neudělali, ale Sai a Yoso to zachránili. Máte štěstí.“
„Tak půjdeme?“ zeptal se netrpělivě Neji a podíval se na Yoso.
Ta přikývla a tým Gaie vyrazil vpřed.

„Zatraceně!“ zaklela Ten Ten. „Proč nás museli přepadnout?“
„Nevím,“ zahuhlal Neji a praštil do jednoho ninji.
„To byl Juuken, nebo ne?“ otočila se Yoso na Nejiho a při tom smetla dalších pět ninjů.
„Byl,“ přikývl Neji. „Jak to víš?“
„Sama nevím,“ posmála se stříbrovláska a otočila zpět.
Ladnými pohyby zdolávala své protivníky a po očku sledovala, co dělá zbytek týmu.
Lee už skoro všechny zadupal do země, takže se už mohl jakž takž flákat. Neji si poradil sám a Ten Ten znova vyskakovala, chystajíc se protivníky zasáhnout další pořádnou spršku zbraní. Začala i spolupracovat s Yoso. Házel jí zbraně a ta je vrhala na své protivníky. Když už bylo po boji, někteří protivníci se vypařili. Zůstalo jich jen dvanáct. Ti se ale z hlasitým PUF změnili na jejich pravou podobu.
„Kombinace Kage Bunshin a Henge,“ hlesl překvapeně Neji.
„Ale to jsou Asuma sensei, Ino, Chouji, Shikamaru, Kakashi sensei, Sakura, Naruto, Sai, Hinata, Kiba, Shino a Kurenai sensei!“ vyhrkl Lee.
Z větší dálky přicházeli Gai, Tsunade, Iruka a Jiraiya.
„Děkuji, že jste tohle podstoupili,“ podívala se po všech vděčně Tsunade.
„To nám ale nenahradí, že sme museli být zmlácení,“ promnula si hlavu Ino, na které měla dost velkou bouli od Leeova kopance.
„Na základě tohoto testu jsem rozhodla, že Yoso přiřadím do týmu, který bude mít zrovna důležitou misi, takže Yoso můžou využívat jounini všech přítomných týmů,“ oznámila všem Pátá a čekala na dotazy.
„Takže jí můžeme trénovat všichni?“ zeptala se Kurenai.
„Přesně tak,“ ujasnil jí to Jiraiya.
Pátá se otočila na podpatku a pádila zas do své kanceláře, kde jí čekala hromada papírování. Jiraiya odešel také a živě debatoval s Irukou.
„Tak kdo jí bude mít jako první?“ dotázal se nedočkavě Kakashi.
„Mluvíte o mě, jako kdybych byla nějaká věc,“ zamumlala Yoso.
„Tak si jí nejdříve vezmu já,“ podívala se po všech Kurenai.
Všichni si po tomto výroku šli po svých a zbylo na Hin, aby jí ukázala, kde je jejich tréninkové cvičiště.