Legenda draků 2. Obrovská spoušť a skalní mudrc

Jak všichni šly směrem k zničené vesnici tak Naruto šel k Jirájovi a zeptal se ho.
„Erosenine co ve skutečnosti vyšetřujeme při téhle misi a proč nás jde pět?“
„Ach Naruto to je dobrá otázka, mně by to taky zajímalo. Nevím o nic víc než ty, kdo ví jestli se tahle mise nezmění z mise typu B na misi typu S.“
„To myslíte vážně že jdeme do něčeho o čem nevíme vůbec nic?“
„Uhodl jsi to, předpokládáme že jde o jednoho legendárního tvora, ale dokud jsi nebudeme jisti to je pravda, tak ti nic nesmím říct.“
„Nějak mi to nevoní, myslím si že něco vážného nám tajíte.“
Jiraja se podíval vážně na Naruta, pak se usmál a řekl.
„Kdybych vám dětem řekl všechno tak bych vám zkazil všechnu zábavu.“
Naruto se jenom nechápavě díval na Jiraju, pak se otočil od něj a šly dál.
Po dni došly na kopec ze kterého bylo vidět jenom něco co ani zdaleka nepřipomínalo vesnici. Nezůstali tam ani trosky, jenom několik ne vcelku shořených trámů které představovali trosky domů.
„Tohle je strašné kdo nebo co mohlo za sebou zanechat takovouhle spoušť,“ zeptala se potichu Sakura.
„Nemáme jinou možnost než tam jít a snažit se to zjistit,“ řekl rozčileně Naruto kterého štvalo prolití nevinné krve. Když tam došli viděli že z vesnice zůstalo mnohem víc než viděly z dálky. Našli tam hodně mrtvol rozervaných na kusy krom toho mnoho ohořených pozůstatků, některé z nich byli pozůstatky matek s dětmi a samotných dětí které nenašli své rodiče.
„Pomoc, prosím, pomozte mi prosím,“ ozval se hlas staré ženy spod několika trámů.
„Nebojte, jsme tady my vás zachráníme jsme tady abychom vám pomohli,“ řekla Sakura která k ní hned doběhla.
„Prosím, zbavte mně té bolesti je nesnesitelná.“ Jak to stará žena dořekla tak z ní Naruto s Kakashim sňali ohořelé trámy a tehdy se jim naskytl hrozivý pohled. Viděli starou ženu s ošklivými popáleninami, vážně raněnou, celou od krve a trámy které na ni spadli jí rozdrtili skoro všechny kosti v těle.
„Řekněte co se stalo ať zachráníme ty co mají ještě naději, prosím ještě vydržte.“ Zeptala se jí uplakaná Sakura která se jí snažila léčit i když viděla že to nemá smysl.
„Jděte za dračím mudrcem na vrcholku dračí hory on vám na všechno odpoví,“ řekla stará žena s posledním výdechem a zemřela.
„Co se to tady do pekla stalo erosenine, vypadá to tady jako na jatkách a vy nám nechcete říct o co tady jde,“ začal řvát naštvaný Naruto na Jiraju.
„Drž konečně svou tlamu Naruto, tohle není jen taková jednoduchá a přímo cílená věc. Dračí mudrc nám dá odpověď ale ta se nám vůbec nebude líbit, žije prý už pět set let a každý kdo za ním přišel byl už předem odsouzen na smrt. Ví skoro všechno dřív než se stane a to jenom z detailů které mu řeknou lidi. Jsou krom toho dvě pravidla které se musí dodržovat za každou cenu. První že každý člověk má právo slyšet jenom dvě odpovědi od něj. Druhé je to že jestli je někdo schopen se k němu dostat musí mu položit otázku za podmínky že porazí draka který ho chrání,“ křičel na Naruta rozhořčený Jiraja.
„D D-Drak, to myslíte vážně?“ zeptal se vystrašeně Naruto a přitom se podíval na Kakashiho s otázkou v očí jestli mu nelže.
„Na mě se nedívej Naruto, já jsem o tom jenom slyšel ale podle všeho je to pravda, s tím drakem to říkají všichni jenom mají menší odchylky od sebe ty historky.“
„Takže když tam dojdeme budu mluvit já a nikdo neřekne ani slovo, dračí skála je blízko odsud, jenom za tamhletím kopcem jak vidíte tu skálu ve tvaru dračí tlamy,“ řekl už klidnější Jiraja.
Všichni se tedy pobrali pomalu směrem kterým zavelel Jiraja. Když vyšly na kopec uviděli dračí skálu v její plné kráse. Před nimi se tyčila ohromně vysoká skála ve tvaru otevřené tlamy s velikými tesáky, každý z těchto tesáků byl jiné barvy. Jeden byl modrý, pak černý, zlatý a nakonec zelený. Ve středu byly dlouhé schody které vedly k domku který tam byl.
„Vau, tak tahle dračí skála vypadá úžasně,“ poznamenal užasle Naruto.
„Máš pravdu několikrát jsem jí už maloval a nikdo přesně neví proč mají ty zuby jiné barvy,“ řekl mu hned Sai informativně.
Když šly pomalinku po schodech, vůbec si nevšimli že je něco sleduje. Těsně před domkem se před ně najednou snesl silný vítr a spolu s ním i bronzový drak veliký asi tak jako ten domek.
„Co vás sem přivádí dobrodruhové nebo hrdinové?“ zeptal se rázně hlasem který zněl jako když se ozývá několik různých ozvěn.
„Chceme vědět co se stalo s vesnicí nedaleko odsud, vypadá to tam jako po útoku draka a jediný o kterém se ví že žije jsi ty,“ odpověděl mu hlasitě Jiraja.
„No dobrá budete se moci zeptat dračího mudrce jenom jestli mi řeknete nějaký dobrý vtip. Víte ty boje mně nebaví a ta samota tady mně doslova ubijí.“
„Jaký vtip by ho mohl pobavit já neznám žádný dobrý vtip,“ řekl hned Kakashi, vytáhl si knížku a začal si číst.
„Na mně se nedívejte já jsem spisovatel o ženách já vtipy poslouchám a neříkám,“ dodal Jiraja.
„Nelžete erosenine vy musíte znát nějaké vtipy jinak by jste nemohl zabavit tolik žen při vašich průzkumech,“ začal rázně namítat naštvaný Naruto.
V tom ho kolem krku chytla Sakura se slovy: „Drž už konečně tu svou blbou klapačku Naruto.“
„Já znám jeden dobrý vtip o ženě a muži,“ řekl najednou Sai.
„Ať tě ani nenapadne něco říkat Saji,“ zakřičeli na něj všichni s plamenem nenávisti v očích které říkali zabiju tě jestli jenom cekneš. Najednou je všechny přerušil ohromný smích.
„Hahaha nemusíte už říkat žádný vtip, sledovat vás pět je hotová komedie tak už jděte hahahaha,“ řekl jim drak a přitom se válel na zemi od smíchu.
Když už vešli dovnitř uviděli starého muže který seděl na polštáři a překládal figurky na mapě.
„Dobrý den dračí mudrci, přijeli jsme vám položit důležitou otázku na kterou potřebujeme vaše znalosti a moudrost,“ řekl vážně Jiraja.
„Já vím o co jde, jestli se nemýlím chcete vědět jestli se vrátili draci do těchto zemí.“
„Ano veliký mudrci.“
„Žluté oči a zelené šupiny, blesky a zlatá tělo, rudý jak oheň a černý jak noc, ledové oči nespoutané jako vítr no ztracené v modré obloze tohle jsou bratři kteří slouží. Jeden z nich je blízko najdete ho rychle, nebo on vás to já nevím jistě.“
„Ach, musí mluvit v hádankách kterým rozumět se nedá,“ zamumlal si Naruto podnos.
„Můžete nám říct co se může stát?“
„Ah, otázka je správná no odpověď je záludná já řeknu jenom jedno a to je tohle. Vyvolený už je tady zachránit má váš svět, no tohle je jenom test malý na kterém nesmí sám být, společnici potřebuje se srdcem jenom pro něj. Jestli však on neuspěje, místo lidí jiný vládci budou vládnou těmto zemím. Nejhroznější jeho osud je, trpět bude neúnosně, smrt bude jeho milenkou a každý jiný kdo s ním půjde umře ihned bez otázky. Mějte jedno na paměti, kost dračí je vzácná, no něco ještě vzácnější to vám já říct nemohu on uvidí to rychle sám.“
„Děkujeme vám dračí mudrci za vaši moudrost, půjdeme mi už a necháme vás v klidu.“
„Stůjte ještě několik věcí vám řeknu z mojí vůle a to že můj konec blíží se. Vyvolený je z části démon, ten mezi vámi co je. Společnici najde doma čekat ho u dveří bude její slova jsou jen pro něj pak jí všechno vysvětlete, na cestu se mohou vydat jenom oni jak jsem říkal před chvilkou. Za tím prvním můžete jít ještě všichni ale pak to radši nepokoušejte osud je už daný a jít podle správné volby u něj chcete.“
„Děkujeme za vaši důvěru a rady, dáme se tedy na cestu.“
Když vyšly tak viděly jak se bronzový drak pořád ještě válel na zemi smíchem.
„Vypadá to že jsme ho pořádně pobavili ale mně spíš zajímá kdo z nás je ten vyvolený o kterém ten mudrc mluvil.“
„Naruto tobě to asi vůbec nedochází, jediný kdo má v sobě zapečetěného démona a může se o něm říct že je napůl démon jsi ty,“ odpověděl mu hned Kakashi.
„To myslíte vážně že já jsem ten vyvolený který zachrání tyhle země?“
„Vypadá to tak a taky to vypadá na to že když to posereš tak nebudeme mít šanci to přežít.“
„Tak tedy pojďme ať najdeme tu první potvoru a taky mojí společnici už jsem zvědavý kdo to je,“ řekl sebevědomě Naruto a všichni se znovu vydali na cestu.

„Dobrý den lidi dnes vás vítáme u našeho nového pořadu co na to Konoha s vaším šarmantním moderátorem Naruttem(není to omyl jsem to já), vysíláme každý druhý díl tak si to nenechte nikdy ujet. Naším prvním hostem dneška je hlavní hrdina tohoto příběhu a taky nejlepší ninja Naruto Uzumaki, ale moc ho nevítejte nebo se bude ptát odkud jde ten potlesk. Nazdárek Naruto jak se ti dneska vede?“
„Hehe nazdar, ale vede se dobře a jsem fakt rád že jsem tady.“
„Tak to jsme všichni jinak bychom neměli o čem mluvit, dneska bych se tě nejprve chtěl zeptat jak to že jsi neměl tak dlouho žádnou misi?“
„Ale to je dlouhý příběh prostě jsem měl zákaz dělat mise a tak.“
„Jak to, vždyť jsi úžasný ninja sice v prvních dílech to s tebou bylo asi na houby při misích když tě neradi brávali sebou.“
„Máš pravdu ty mise byli na houby protože většinu jsem pokazil ale teď to je trochu jinak něco jsem zoral a nechci o tom mluvit.“
„Ale Naruto jak to že se ti o tom nechce mluvit, diváci jsou zvědavý.“
„Já bych ale vážně nechtěl a ani bych neměl.“
„Řekni bude to tajemství nikdo u vás se to určitě nedoví.“
„Fajn přemluvil jsi mě, bylo to tak že jsem byl s Eroseninem trénovat ale pak jsme se stavili na pořádné oddechnutí v lázních. Erosenin mimoto chtěl zase něco pro svou novou knihu tak chtěl šmírovat.“
„Takže ty ses po dlouhé době přidal a z toho byl ten problém nebo ne?“
„Ani náhodou já s ním nešel šmírovat, je to opravdu trapný a není co bych neviděl bez fantazie a nějakých časopisů. Víš Erosenin se začal koukat přes jednu dírku v plotě ale pak se něčeho lekl natolik že uklouzl. Jak padal narazil do mě jak jsem seděl vedle něj a já shodil tu dřevěnou zeď, on spadl do vody tak že ho nebylo vidět.“
„Rozumím tedy problém byl v tom že ty ženy jsi mysleli že je šmíruješ ty.“
„Taky špatně a nepřerušuj mě sakra. Problém byl s tím kdo byl za tou zdí, byli to Tsunade se Sakurou. Nejenom že mi zlámali několik kostí a já dostal okružní lístek první třídou kolem Konohy ale Tsunade mi zakázala všechny mise pokud nebudu mít někoho do tříčlenného týmu. Ovšem Sakura mě nějakou dobu nechtěla ani vidět natož se mnou dělat nějakou misi, po nějaké době už jí konečně Erosenin vysvětlil že to byla nehoda. Pořád sice se mnou nechtěla mluvit ale pomalu jí to přecházelo.“
„Aha takže to jsi měl výhled na dvě nádherná ženská těla.“
„To jo to můžu říct že jo, ten výhled stál zato.“
„Mám na tebe otázku, jak vypadá podle tebe Tsunade a Sakura bez když jsi je viděl?“
„Hehe tak to ti řeknu že…“
„Naruto, ani se neopovaž něco říct.“
„A sakra, Sakura-chan, Tsunade-sama co tady děláte a jak jste se sem dostali, já myslel že máte hodně práce….“
„Tak tohle nebude hezké a mládeži přístupné. Pro dnešek se s vámi loučí váš moderátor Narutto a taky se lučíme s Narutem Uzumakim. Doufám že jenom ne napořád, ach tohle bylo ale ošklivé a muselo to bolet.“