manga_preview
Minato One Shot

Důležité!! Tým Gai vyráží – Setkání s klientem, část 3.

Když vylezla ven, všichni už spali nebo to tak aspoň vypadalo. Lee s Gaiem pořád příšerně chrápali a Neji ležel na kraji postele.
TenTen se taky namáčkla na úplný kraj. Nemohla usnout. Neji taky nespal. Udivovalo ho to, ale nebyl ve své kůži. V poslední době se cítil nesvůj, když byla nablízku jeho týmová kolegyně.
Najednou uslyšel ránu a křik Leeho, kterého to i s Gaiem vzbudilo. Gai rožnul světlo a všichni viděli jak TenTen leží na zemi a v záchvatu smíchu na vysvětlení koktala:
„J-já j-jsem lež-žela n-na kraji postel-le a když jsem usla, ta-ak jsem spadla.“
To už se na zemi válel i Lee. Gai se usmíval a Neji na ně vykuleně koukal. „To je snad poprvé, co ji vidím s rozpuštěnými vlasy.“ Zamyslel se tak, že byl myšlenkami naprosto mimo situaci.
„Měli by jsme jít spát. Zítra budeme mít těžký den a TenTen nespi, tak na kraji postele.“ Rozhodl Gai, zhasnul a rozvalil se na postel a v mžiku spal.
TenTen se za pomoci Leeho sesbírala ze země a nikdo krom Gaie už nemohl usnout.
Neji byl pořád mimo. Myslel na to, jak TenTen ty rozpuštěné vlasy hrozně sluší…
TenTen přemýšlela, jestli by si neměla zařídit místo na psychiatrii a že si teď o ní všichni musí myslet, že není úplně v pořádku.
Lee se převaloval na posteli a co chvíle si sám pro sebe zabrebtal něco ve smyslu: „Jak někdo může, tak děsně chrápat?“
Uběhla zhruba hodina a Neji pomalu usínal. Před očima měl pořád TenTen.
Ta spala a občas za spaní tiše volala Nejiho a snažila se ho přesvědčit, že není cvok.
Lee seděl na posteli a snažil se Gaie zadusit polštářem, ale Gai i přes hromadu Leeho pokusů dál spokojeně chrápal.

K ránu to v pokoji vypadalo tak, že Lee objímal polštář a něco nesrozumitelně mumlal. Gai ležel rozvalený na zádech a pochrupoval. TenTen spala uprostřed postele v puse žužlal ukazováček a vypadala jako mimino. Neji byl na ni nalepený a držel jí kolem pasu.
Bylo šest hodin a po celém pokoji se rozdrnčel budík. Což mělo za následek, že Lee odhodil polštář a společně s Gaiem hyperaktivně vyskočili celou svou silou mládí z postele. TenTen odhozený polštář prásknul. Takže se kousla do ukazováčku, který žužlala v puse a začala ji téct krev.
Neji se probudil jako poslední rychle stáhl ruku, kterou objímal TenTen, ale stejně si toho už všichni stačili všimnout a TenTen byla rudá jak rak.
Rychle se otočil na kraj postele, ale bohužel už na kraji byl tak, že dal stejnou šlupku jako předtím TenTen večer. Bezeslova vstal a zamířil do koupelny.
Lee s Gaiem se jen přiblble usmívali a když za sebou zavřel dveře dostali neuvěřitelný výbuch smíchu. TenTen se jen slabě usmála a namotávala si vlasy do svých oblíbených drdůlků.

Během půl hodiny byli hotoví a Neji konečně vylezl z koupelny.
„Gai-sensei,“ úsměv od ucha k uchu. „Co je vlastně účelem této mise?“ znovu se zeptal Lee, když si všichni pochutnávali na hotelové snídani.
Gai všechny své milované studenty přejel udiveným pohledem. „Já vám to ještě neřekl? Za půl hodiny by jsme měli být na konci Suny, kde na nás bude čekat důležitá osoba a její doprovod, který máme bezpečně dopravit do její rodné země.“
„Důležitá osoba?“ zeptal se Neji a vyzvídavě se podíval na Gaie, který se cpal houskou.
„Vím o ní, že je to dědička trůnu a náhodou je ve vašem věku.“ Vychrlil ze sebe Gai a málem se udávil soustem, které ještě nestačil sníst.
„Ti si na přesnost asi nepotrpí. Koho mi to připomíná?“ stěžoval si Lee, když přešlapoval na místě setkání.
Neji znuděně seděl na kameni u cesty. TenTen ležela roztažená v trávě a Gai stál vedle Nejiho při cestě a s úsměvem pozoroval Leeho. TenTen zvedla hlavu.
„Vždyť už jsou skoro tady.“ Zahučela otráveně směrem k Leemu a sbírala se ze země.
Všichni ostatní se podívali směrem, kterým k nim přijela skupinka lidí.
Klučina v čele skupiny sesedl z koně a s úsměvem šel ke Galovi, pohled mu utkvěl na TenTen, která zrovna vedla tichý rozhovor s Leem o tom, že spadnout z postele je naprosto normální a ani náhodou to není známkou šílenství. Když si všimla, že se na ní neznámý dívá, tak okamžitě zmlkla a trochu se začala červenat. On se na ní usmál a začal rozhovor s Gaiem o jejich úkolech.
Z kočáru vyšla dívka, která vypadala skoro jako TenTen až na to, že měla rozpuštěné vlasy, zelené oči a na sobě elegantní oblečení, které by se spíš hodilo pro královnu než pro princeznu. Došla až skoro před TenTen a obě na sebe začali zírat. Pak se dívka usmála a natáhla k TenTen ruku.
„Já jsem Tesue a ty?“ představila se dívka.
„TenTen.“ Vyklopila ze sebe a to už na ty dvě zírali snad všichni.
Tesue se na TenTen usmála a zamířila ke klukovi, který vedl rozhovor s přikyvujícím Gaiem.
„Daii, dohodnul jsi to tady už?“ zeptala se otráveným tónem. Dai přikývl a Tesue zamířila ke kočáru.
TenTen zírala na Daie, byl o něco starší než ona. Měl černé vlasy, modré oči a sportovní postavu. Neji s Leem pořád zírali na podobu těch dívek, ale za chvilku to vypustili z hlavy.
„TenTen, ty půjdeš ve předu, Neji s Leem každý po jedné straně kočáru a já budu jistit vzadu.“ Zavelel Gai a všichni se poslušně vydali na svá místa.
TenTen zamířila dopředu následovaná Daiem, který naskočil na koně a zástup se dal do pohybu.
TenTen dala ruce do kapsy a vydala se podél cesty za ním. Gai začal vést vcelku nudný rozhovor s jedním zbrojnošem vzadu, který se rozvykládal o předchozích útocích nepřátel a především zlodějů.
Tesue vystrčila hlavu z kočáru a zapředla s Leem hovor o tom proč je tak zelený. Měla přitom děsný záchvat smíchu a Lee zatínal ruce v pěst.
Ne, vůbec není jako TenTen!, vrčel v duchu sám pro sebe Lee.
Neji jen tak šel a přemýšlel nad potupnými událostmi dnešního rána, přičemž si uvědomil, že ještě nikdy v životě nespadl z postele. Také měl v hlavě tu jejich vzájemnou podobu, ale musel uznat, že k TenTen ho to táhne víc…
TenTen čučela do země, protože se na ní Dai díval a ona nechtěla, aby si všiml, že se červená.

Při zastávce na noc si Gai odvedl TenTen stranou a vysvětlil jí, co dál bude následovat.
„Dai mi řekl, že máme doprovodit Tesue do její rodné země, ale jak tě uviděl, tak ho něco napadlo, protože princezně hrozí nebezpečí, takže bys než se to vyřeší…“ nedořekl TenTen to dokončila.
„… Tak budu předstírat, že já jsem ona a ona že jsem já.“
„Ano a proto od zítřka tě bude Tesue-sama učit chování, etiketu a také si musíš zapamatovat služebnictvo.“ Dodal Gai.
„No, to bude něco, ale jestli ona zvládne být mnou.“ Vzdychla TenTen.
„Neboj, to se už vymyslí a teď to jdu říct Leemu a ty Nejimu.“
„Ano, Gai-sensei.“
Tak se také stalo, že TenTen to řekla Nejimu a ten nestačil zírat, ale věděl, že obě si s tím poradí. Gai to oznámil Leemu a ten si povzdechl: „Ach jo, ale TenTen ty to zvládneš!“
Všichni zalehli a Neji a Dai zůstali na hlídce.

Poznámky: 

Opět se potvrzuje můj (anti)talent vše komplikovat, tak snad nezklamu a bude se líbit Eye-wink

4.81818
Průměr: 4.8 (11 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Zrůda Asuka-san
Vložil Zrůda Asuka-san, St, 2009-01-21 16:36 | Ninja už: 5981 dní, Příspěvků: 1410 | Autor je: Prostý občan

tys nekdy spadla z postele,ze o tech padech pisesXDDDD?je to suprovy!

Obrázek uživatele Ivanescence
Vložil Ivanescence, Čt, 2009-01-22 00:05 | Ninja už: 6006 dní, Příspěvků: 677 | Autor je: Prostý občan

Jááá ?? NIKDY !! (jasně, že kecám ..) tak nějak dost často zvlášt' když se moje milované štěňátko (děsně roztahjující se šestiletá fenka Německého Ovčáka) rozhodne zabrat postel a mě doslova vykouše to pak letím i s chudákem Nejim (84cm plyšový medvěd) příběhy s fretkou radši nebudu popisovat ju ?? Eye-wink Smiling

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Po, 2009-01-12 20:53 | Ninja už: 5961 dní, Příspěvků: 7917 | Autor je: Moderátor, Ochranka Hokage

Je vidět, že ty taky ráda komplikuješ věci. Už se těším na další díl tvé geniální sérky Kakashi YES

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Ivanescence
Vložil Ivanescence, Čt, 2009-01-22 00:06 | Ninja už: 6006 dní, Příspěvků: 677 | Autor je: Prostý občan

Nápodobně kamarádko a mockrát děkuji za pochvalu Laughing out loud