Bermudský Dvojůhleník 03

Bermudský Dvojůhelník

Kapitola 03 – Tohle je zlej sen

//VK//

„Achjo, kdyby tohle viděl Toushiro...,“ povzdychla si Rukia při pohledu na Matsumoto a Tsunade, které si samozřejmě padly do oka již po třetí flašce saké.
„Raději ne, začal by děsně řvát,“ zamračil se Yumichika a nejspíše si vzpomněl na podobnou situaci.
V tom kdosi rozrazil stylově dveře a ještě stylověji vešel dovnitř. „Tak mě tu máte! Co se děje?“ usmála se na všechny přítomné Anko.
„Tsunade tě pověřila S-rankovou misí,“ oznámil jí suše Asuma s náznakem zlomyslného úsměvu. „Musíš se starat o zde přítomné vetřelce z jiného světa, dokud se celá situace...nevyřeší.“
„NANI?! Tomu vy říkáte S-ranková mise?! Hm. Pořád lepší než dělat zase zkoušejícího u chuuninských zkoušek, pche. Beru! Vy, podivíni, za mnou!“
„Tahle ženská mi někoho připomíná,“ mrkla Rukia po Ichigovi.
„Urusai!“

//KT jako Karakura town//

„Mendokusai,“ zamumlal snad už po stopadesáté Shika.
„Můžete si za to sami!“ pokrčil Urahara rameny a začal se ovívat svým stylovým vějířkem. „Co teď s váma. Někde se musíte ubytovat a u mě v obchodě to rozhodně nebude! I když...ve sklepě mám místa dost,“ zamyslel se naprosto vážně. „No co jinýho s váma taky. Aspoň vás budu mít pořád na očích.“
„Co tady budem proboha celou dobu dělat?!“ nechtěl se se svým osudem smířit Naruto.
„Nu co...zabíjet Hollow a když to situace dovolí, nějaké ty Arancary, Menos Grande a možná přijde pařit i Espada.“
„Co vy ste to proboha za sebranku?“ kroutil hlavou Shikamaru.
„Vemte si to takhle...vy se teď musíte přizpůsobit nám...vmísit se do davu...asi se vám to zdá nemožné, ale v tý vaší vesnici teď pobíhá šest našich lidí. Čtyři Shinigami, jeden baby arancar a mluvící kočka. Asi jim to taky nepřijde vtipný...“

//VK//

„Tak pro začátek, nevim vůbec co ste zač a je mi to úplně fuk. Prostě vás teď zavedu tam, kde na vás dají bacha,“ oznámila jim lenivě Anko a tasila své zásoby sladkostí.
„Tohle se mi nechce líbil,“ pronesla své obavy Yoruichi.
„A TY!“ okřikla ji Anko. „Budeš mlčet jako každá správná kočka, jasný?!“
„Spíš než Ichiga mi připomíná Kukaku,“ sykla Yoruichi Rukie. „Taková...brutální povaha.“
„Co se dá dělat,“ pokrčila rameny Rukia, která byla ze všech úplně nejvíc v pohodě, snad až na Matsumoto, ta zůstala samozřejmě se svojí nejlepší přítelkyní v pracovně.
„No konečně, Kibo, ti to taky trvá, mládež mládež...,“ kroutila hlavou Anko a pak rychlostí blesku chňapla Ichiga za rameno a prásk s ním o sedm metrů dál před překvapeného Inuzuku.
„Heh, ta tě dostala,“ chlámal se Kiba.
„Urusai!“ řekl zlostně Ichigo, když se odlepil od země. „Aspoň nemám ksicht potetovanej jak nějakej apač a nechodím se psem co vypadá jak perská kočka!“
„Cos to řek?!“ zavrčel Kiba a bitka byla na světě.
„Očividně si budou rozumět,“ kývla spokojeně hlavou Anko a pokračovala dál.
„A ou...,“ zašeptala Yoruichi, když vrazila do bílého cosi, co se poté ukázalo být packou přerostlého Akamarua.
„Auuu...chudák Yoruichi,“ litovala ji potichu Rukia. To už ale i ji chmátla Anko za ruku a šup s ní do otevřených dveří hlavního domu klanu Aburame.
„Shino, tady máš obdivovatelku pravěkých štěnic, ukaž jí sbírku, když se bude holka nudit!“ poručila Anko a už si táhla Yumichiku pryč.
„Hn,“ kývnul Shino.
„Hn?!“ zhrozila se Rukia. „Co je tohle za odpověď?! A co ty seš vůbec za emo?!“ koukala na něj vyjeveně.
„Hm.“
...
„No, co teď s tebou,“ přemýšlela těžce Anko, pozorujíc Yumichiku, který si již po šesté za cestu česal vlasy. „Jo, vím úplně přesně kam s tebou,“ řekla a dotáhla ho až do květinářství Yamanaka. „Ino, tady máš novou kamarádku, já mizim, mám rande, tož zdar.“ A byla fuč.
„Kyaaaa kawaii!“ rozplývala se Ino nad svojí novou ´kamarádkou´.
„Ó Kami,“ povzdychnul si Yumichika, jak jinak, nad svojí přirozenou krásou a přitažlivostí.

//KT//

„Tohle je ten tvůj sklep?!“ zlobil se Naruto a bylo vidět, že brzo někdo schytá ránu s rasenganem.
„Ururu vám sem donese spacáky,“ uchichtnul se Urahara. „Buďte tu jako doma.“
„Mi připomíná ty dva ohavné dny v Suně. Dvouhvězdičkový hotel, šváby, puch,“ říkal otráveně Shikamaru.
„Ano, není nad tříhvězdičkové pokoje v Konoze, bez klimatizace, samý plevel a plíseň, na podzim dokonce nános listí...,“ odvětil Gaara.
*píp píp píp*
„Nani?!“ vyděsil se Naruto.
„A jejdá...Hollow, no přátelé...tak se ukažte, co ste to za bórce,“ ušklíbnul se Urahara a už je hnal ven ze sklepa na místo, kde se objevil první protivník.

//Hueco Mundo//

„Takže jistě rozumíte mému plánu,“ usmál se, spokojen se svým několikahodinovým proslovem, Aizen.
„Hn,“ odpověděli svorně Uchiha bráchové.
„Tak já snad abych ani nic neříkal, jste tu beztak všichni zlí zlí chlapečci,“ slzel Tobi.
„Udělám z vás Espadu, to se budou Shinigami divit. Grimmjow! Převlíknout!“ zavelel a Grimmjow rychlostí mercedesu donesl tradiční Espada oblečení a rychlostí světla je navlíknul na tři přítomné cizince. „Hustýýý,“ zatleskal Aizen.
„To ano, brácha vypadá jako ještě větší emo než předtím,“ rejpnul si Itachi.
„Máš tak co říkat! Ty v tom bílým vypadáš jak posel Hippies!“ vrátil úder Sasuke a nechybělo málo a šli si po krku.
„Klíd klucí, to sou aspoň pěkný voháky, né jak u nás v Akatsuki,“ usmíval se jistě pod maskou spokojeně Tobi a prohlížel si svůj nový outfit v zrcadle.
„Hn!“

//SS//

Už sme měli být dávno u Urahary!
„Ken-chan, tady doleva,“ řekla radostně Yachiru.
Nemám radši zapnout tu GPS?
„Ty si tak protivná Lanti-chan,“ řekla pomlouvačně.
Já jen že běháme pořád dokola...
„Už tam budem?!“ zeptal se Kenpachi a už toho měl asi taky dost.
„Jasněěě Ken-chan, jasněěě!“
No potěš...

//the end//

Příště: Kapitola 4 - Je to žůva aneb Hollow třeste se

Nevím co dodat, dva měsíce jsem prostě seděla nad touto rozepsanou kapitolkou a ani za boha sem nedokázala napsat jediný slovo...dneska jsem si sedla a za půl hodinky nebylo co dělat No, jak na Nový rok, tak po celý rok, snad mi to vydrží :D